Svatost měřená mírou Krista je Boží cíl pro nás! Ef 4,17-21

 

Svatost měřená mírou Krista je Boží cíl pro nás!

 

Efezským 4:17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ. 18 Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce. 19 Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci. 20 Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili - 21 pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši.

Motto: Židům 12:6  Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.´
 

Úvod: Pokoj vám, milost vám, milosrdenství vaším duším! Nedávno jsme s rodinou poslouchali kázání z jednoho sboru. A Bůh nám otevíral oči. Nevídaným, neskutečným, zázračným způsobem. Viděli jsme Boha všech Bohů, Hospodina zástupů konat věci nemožné. Viděli jsme ho naplňovat zaslíbení Písma, která nelze naplnit bez toho, aniž byste byli všemohoucí, svrchovaní a nade vším vyvýšení. Tak Bůh mocný jednal a jedná v dějinách lidí i světa!

• Žalmy 66:3 Řekněte Bohu: Jakou bázeň vzbuzují tvé činy! Pro tvoji nesmírnou moc se vtírají v tvou přízeň i tví nepřátelé. 4 Ať se ti klaní celá země a zpívá ti žalmy, ať zpívá žalmy tvému jménu. 5 Pojďte, pohleďte na Boží skutky, tím, co koná mezi lidskými syny, vzbuzuje bázeň.

Když vám Bůh dá nahlédnout pod povrch věcí a jenom trochu poodhalí vašim očím věci, které nelze nazvat jinak než podivuhodné, bázeň a třesení způsobující, bude se vám zastavovat dech. Ale milovaní, uvědomme si jedno. Bůh takto nejedná jen na světové úrovni. Na úrovni národů! On milovaní jedná takto s každým z vás! Jedná tak se mnou, se sestrou vedle vás! S bratrem po vašem boku! A milovaní věřte jedné jediné věci. Bůh takto chce jednat se svými dětmi. Protože On drazí, nás miluje! Láskou, kterou nezměříte. Plně ji neobsáhnete, neuchopíte ani svým srdcem, ani svým rozumem. Ona je mnohem větší než každý z nás! Ona je mnohem větší než my všichni dohromady. Ale právě protože je tak nesmírná. Je také nesmírně, skoro až tíživě zavazující. Když budeme nad tím přemýšlet s modlitbou a s Písmem v ruce. Potom není možné, abychom se nechvěli, netřásli v bázni, ale také v jásavé radosti.

Není možné, aby naším srdcím nevyvstala na mysli otázka. Jak a proč se to jen stalo, že Bůh, rozumíte tomu dobře? Že svatý Bůh, jediný, pravý a živý Bůh mě vytrvale a věrně hledal? Že šel pro mě v lidském těle do nejhlubší jámy plné výkalů, hříchu a nepravosti a zachránil mě z ní? Očistil mě od hříchu. Oblékl do Kristovi spravedlnosti! Učinil svým dítětem! Drahé Boží děti. Je to neuvěřitelné, nemožné, je to absolutně nadpřirozené. Je to Boží dílo, které koná svatý, svatý, svatý Bůh! A v Písmu, v tom přenádherném, plném a dostačujícím slově Božím, které sám Bůh Duch svatý cele vydechl skrze lidské pisatele. V tomto daru máme potvrzení, ale i příkaz.

• Filipským 2:12 A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní – nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti – s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. 13 Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.

Dnes bych si moc přál, aby nám sám dobrý Bůh odpověděl na naše otázky. Aby měl porozumění pro naši zneklidněnou mysl. Pro naše třesení a bázeň. Aby upokojil naše srdce tím, že nám dá pochopit hloubku Jeho milosrdenství, dobroty a lásky, abychom měli jistotu. Že v našem drahém Pánu Ježíši nám Bůh Otec dává naprosto všechno a ještě víc. Ve třech bodech si z Boží milosti ukážeme cenu Boží svatosti, dále výsadu a nekončící milost Božího povolání ke svatosti. A nakonec nutnost a drahocennost toho, když nás Bůh přísně vychovává a podrobuje výhni zkoušek a přísnosti své výchovy! Bůh ať jedná s každým z nás, tak jak potřebujeme, pro Boží slávu a k Boží slávě.

Odkazy: Ž 66,3-5; Fp 2,12;

Boží cena svatosti!

Náš dnešní text je z Efezským, ze čtvrté kapitoly.

Efezským 4:17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ. 18 Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce. 19 Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci. 20 Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili - 21 pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši.

Než ale společně přistoupíme k poznání, jak moc za nás bylo zaplaceno. Pojďme se nejdříve podívat na to, proč za nás muselo být zaplaceno tak nespočitatelně mnoho.

V Efezským ve čtvrté kapitole je napsáno. Abychom nežili v temnotě. Proč? Protože v té jsme žili! V hluboké, smrtící jámě zmaru. Kdy nebylo naděje, nebylo úniku! Protože i naše mysl byla podána naprosté marnosti. Plná temnoty, v temnotě ztracená. Naše srdce byla tvrdá jako diamant a čela byla jako beton pevnostních systémů. I my jsme byli otupělí, bezuzdní a chtiví hanebnosti. A všechny tyto věci jsou naší podstatou ze starého Adama. Bůh na stránkách Písma praví, že Kůšijec nezmění a nikdy nemůže změnit barvu své kůže. A levhart nezmění a nemůže nikdy změnit svou skvrnitost. A je to mnohem horší. I kdyby se Kůšijci podařilo změnit svou barvu. Vnitřek zůstává stejný a levhart, pokud by ztratil své skvrny, i tak zůstává dál ve své podstatě dravou šelmu. Tak beznadějné to bylo a je s každým člověkem.

Ale náš první bod je cena Boží svatosti, Boží spravedlnosti. Jaká je?  V listu do Říma Pavel apoštol píše.

• Římanům 1:16 Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. 17 Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: `Spravedlivý z víry bude živ.´

Čteme, že jedinou mocí ke spáse je evangelium o Ježíši Kristu, Božím Synu, který za nás zemřel krutou smrtí poté, co byl strašlivě mučen. Ale to není to nejhorší, čím musel projít. Svatý Boží Syn musel být pro naše hříchy oddělen od Otce. Boží Syn, který nikdy nebyl mimo láskyplnou náruč svého milujícího Otce, zůstal na kříži po strašlivém a hrozném potupení a mučení sám. Zůstal od Boha Otce opuštěn! Opuštěn kvůli našim hříchům. Ztotožněn pro naši spásu s našimi hříchy! On, který hříchu neučinil, ani nepoznal. V Jeho ústech nebylo lsti jednoho jediného špatného slova. Mysl Jeho čistší než nejčistší křišťál.

Dva oddíly z Písma, nádherné, smutné i radostné zároveň. Smutné a hrozivé proto, jaká byla cena naší spásy. Nádherné a radostné, protože Bůh to učinil. On nás takto velmi draze vykoupil!

• Zacharjáš 13:7 „Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkým však obrátím svou ruku.

 

• Matouš 27:46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: `Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? ´

Svatý Boží Syn byl bit místo nás. Strašlivý pohár svatého Božího hněvu pil místo mě, místo tebe bratře i místo tebe sestro! Ovečky, které ho následovali se rozprchli. Jeden jediný nebyl schopen s Ním bdít na modlitbách. Nést s ním sebenepatrnější kousek Jeho potupy, bolesti, strachu! Jeho nejstatečnější ovečka se zmohla na odpor proti mnohonásobné přesile, hříšně a tělesně. Byla pokárána. Ale i kdyby nebyla. Jediné, čeho dosáhla bylo uťaté ucho nebohého muže! A nakonec té vší hrůzy?

Bůh Otec ponechává svého Syna Pána Ježíše samotného. Pod tíhou našich vin. Pod tíhou svého spravedlivého hněvu. V bolestech a strachu na kříži! Cena našeho vykoupení.

Milovaní přátelé. Hřích je strašlivá věc. Hrozivá urážka někoho, kdo je majestátní, svatý a naprosto dokonalý ve svém bytí. Hřích je nejodpornější skutečností, která hubí celé stvoření. Všude kolem sebe to vidíte. Jak chtivost lidských srdcí ničí přírodu. Ničí vztahy, a nakonec zničí i celého člověka!  Hubí člověka a hubí i jeho duši! Není strašlivější síly v tomto světě a Písmo to v Janově prvním listu potvrzuje v páté kapitole! Duše našeho Pána Ježíše Krista byla už v zahradě Getsemane plná úzkosti, vyděšená až k smrti. Když pohlédl do kalichu hněvu svého Otce proti hříchům, které za nás nesl. Padl Pán Ježíš až bezvládně k zemi a při modlitbě potil krvavé krůpěje potu!  Tento stav je lékařsky ověřený a děje se právě při nejvyšších úzkostech, které samy o sobě mohou způsobit smrt. Například srdečním selháním! A co se píše v Římanům v 1. kapitole?

• Římanům 1:18 Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu.

Kdo potlačuje svým bytím pravdu? Každý člověk! Každý z Adama a Evy. Jak ji potlačujeme? Žijeme své životy v režii té ohavné satanské lži o tom, že budeme jako bůh! Jsme počatí v hříchu pod Božím hněvem! Rodíme se v hříchu pod Božím hněvem! A žijeme své životy pod Božím hněvem! A víte, pokud nás sám Bůh nezastaví. Budeme své životy žít v satanově lži až do hořkého, věčného konce!

A zlomit to hrozné prokletí. Sejmout z nás břemeno smrti. Vykoupit nás ze spáru lháře a vraha od počátku. Zmařit činy ďáblovi. To přišel učinit Ježíš. A Jeho cesta byla cestou kříže a muk. Víte, že nadpřirozené je Jeho početí i narození. Víte, že nadpřirozené je Jeho bytí na zemi, neboť Ježíš je Bůh v těle, jaké má padlý člověk. Svatý Bůh v těle padlého lidství. Obklopený jen samými hříšníky, kdy každá jejich myšlenka je hříšná. Jejich pohled poskvrněný. Jejich srdce zlá a ruce i nohy spěchají v každý čas za naplněním tohoto zla! Samotný život Pána Ježíše v tomto světě musel stát veliké sebezapření a obětování. Nemusíme mluvit o mučení a kříži. Vždyť Svatý Boží žil a rostl mezi hříšníky! Ale Boží láska, Kristova láska byla větší, než zlo světa! Než hrozné zlo kříže!

Zatemněná mysl. Tvrdé, zlé srdce, hřích za hříchem až do samotného středu pekla. To byl náš úděl! Jenže poslouchejte Ef dva.

• Efezským 2:4 Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, 5 probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni!

Odkazy: Ř 1,16-17; 1,18;  Za 13,7; Mt 27,46; Ef 2,4-5;

 Boží povolání ke svatosti!

Tím se dostáváme k našemu druhému bodu. K váze, k tíze našeho povolání. Co se stalo s každým, kdo z Boží milosti činil pokání a věří evangeliu? Přešel ze smrti do života. Z království hříchu byl svým novým narozením z Božího Ducha učiněn občanem nebe a byl povolán ke svatosti! Už jsme mluvili o Kůšijci a levhartovi. Může někdo zopakovat, jak těžká je pro ně změna, byť jen povrchová? Může mi někdo opovědět? …. Nelze s tím nic udělat, že?

A co změna nitra. Změna své podstaty. Vnitřní změna někoho takového, o kom Písmo říká, že patří ďáblu. Dokonce, že ďábel je jeho otec J 8,44.

Anebo si položme otázku jinak. Jak těžké je pro člověka pokání ke spáse? Bojím se, že všichni řekneme, že snadné. Stačí vyznat své hříchy a věřit v Pána Ježíše. Ale pozor, v otázce je chyták! Jan šestá kapitola!

• Jan 6:44 Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

Pokání a víra v evangelium jsou pro člověka věci nemožné! Z lidských sil nemožné! Je to tak těžké, jako bych vám řekl. Jdi a učiň nové světy z ničeho svým pouhým slovem! Jdi na hřbitov a přiveď jednoho jediného mrtvého k životu svým slovem! Tak těžké a nemožné je milovaní činit pokání ke spáse a věřit evangeliu našeho Pána Ježíše Krista ze svých sil, moudrosti a poznání!

• 1 Korintským 2:14 Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.

Pokud nyní kdokoli z přítomných. Věřících i nevěřících s hrůzou vzkřikne následující slova: „Kdo tedy může být spasen?“ Tomu ať odpoví samotný Pán Ježíš!

• Matouš 19:25 Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: "Kdo potom může být spasen?" 26 Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko."

Jak máme zareagovat? Voláním smiluj se Bože nade mnou hříšným! Vždyť Bůh srdcem zkroušeným nepohrdá! Volejte a Bůh odpoví. Tlučte a Bůh vám otevře. Proste A Bůh vám dá! A jestli vám Bůh už svou milost dal? Pak se musíte vrátit k prvnímu bodu našeho kázání a důkladně ho prozkoumat a pochopit! Jaká je cena mé záchrany? Nesmírná! Nesmírná! Nesmírná! Krev Božího Syna! Bolest a smrt Božího Syna. Samota Božího Syna uprostřed světa hříchu, samota Božího Syna na kříži!  

A proto jaká je tedy váha mého povolání ke svatosti? K čemu mě to Bůh vlastně pozval? Mnozí lidé by možná řekli, že k něčemu, o co nestojí. Ale může takto mluvit křesťan, který zná cenu záchrany? Vždyť cena mého povolání je přímo úměrná ceně mého spasení! Znovu tedy je nesmírná! Nesmírná! Nesmírná! Krev Božího Syna! Bolest a smrt Božího Syna. Samota Božího Syna uprostřed světa hříchu, samota Božího Syna přibitého na kříži!

Ale je tu ještě další věc. Není to tak, že Pán Ježíš pouze za nás zemřel. On pro nás vstal třetího dne z mrtvých!

• 1 Korintským 15:1 Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, 2 a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval – vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. 3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem 4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,

 A to znamená, že pokud jste Kristovi, potom moc vzkříšení je s vámi a ve vašich srdcích i životech! Nikdo vás neodloučí od Krista, nevytrhne z ruky Krista ani z ruky Otcovi! Boží plná moc, která vyvedla Ježíše z hrobu je s vámi a ve vás! Co tedy máte vy všichni, kteří patříte Bohu? Vy bývalí nepřátelé Boha, nyní Boží děti! Jaká je váha toho, že vás Bůh povolal ke svatosti? Vždyť kdysi převráceným nyní Bůh dává podíl na své svatosti. Na své Božské přirozenosti. A vy tak unikáte zhoubě, do níž žene svět jeho zvrácená touha. 2 Pt 1,4; Vážíte si toho dostatečně, vážím si já toho dostatečně? Chápu, co tím Bůh skutečně myslí, když říká?

• 1 Petrův 1:15 ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. 16 Vždyť je psáno: `Svatí buďte, neboť já jsem svatý.´

Čtu nyní knihu od puritána Thomase Brookse. Převzácné léky proti satanovým nástrahám. Puritáni, veliké dědictví víry. Nesmírný důraz na svatost. Pramenící z poznání svatého Boha! Jak špatně na tom jsem. Jak špatně tomu rozumím! A ty bratře! Ty sestro! Váha tvého povolání doléhá na tebe? Drtí tě? Náš text mluví o tom, kým jsme byli. Ale jasně pokračuje.

• Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili - 21 pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši.

Kdo se učí u Ježíše Krista, je a musí být jiný. Pokud o Něm ovšem slyšel a byl v Něm vyučen podle pravdy! To jsou velmi vážná slova! Už se třesete s bázní a zároveň jásáte s chvěním? Jak říká žalm druhý a také Fp 2,12? Máte Boží povolání ke svatosti a podíl v Jeho Synu na božské přirozenosti? Pak musíte být jiní, než jste byli. Písmo to říká! Nebo si někdo z nás bláhově myslí, že má podíl na boží přirozenosti a jeho život je stejný jako byl vždy a od tělesného narození. To se vzájemně a nekompromisně vylučuje! to nelze sloučit! Ve druhém listu do Korintu Pavel mluví.

• 2 Korintským 4:14 vždyť víme, že ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví před svou tvář spolu s vámi. 15 To všechno je kvůli vám, aby se milost ve mnohých hojně rozmáhala, a tak přibývalo i díků k slávě Boží. 16 A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme. 17 Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy.

Dostáváme se ke třetímu bodu našeho kázání.

Odkazy: J 6,44; 2 K 2,14; Mt 19,25-26; 1 K 15,1-4; 1 Pt 1,15-16; 2 K 4,14-17;

Výheň zkoušek a Boží výchova!

Přenesmírná váha našeho povolání ke svatosti! Vede k rozhojňování milosti v našich životech pro Boží slávu.  Slovo přenesmírná znamená nezměřitelná, nekonečná. Stejně jako je přenesmírná boží láska, která nás ke svatosti povolává. Tak je i přenesmírná váha našeho povolání.  A proto se nedivme, když to bolí a bude bolet. Pavel mluví o tom, že navenek hyneme, ale vnitřně se obnovujeme! Písmo na mnoha místech mluví o zápase, který vedeme. Naše stará přirozenost setrvává v našich tělech a bojuje proti Duchu Božímu!

• Galatským 5:16 Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost. 17 Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.

Podle Písma jde o naprostý protiklad, dokonce děláme potom to, co nechceme! A to dosvědčuje, že zápas bude a je tvrdý, nelítostný. Soupeře totiž nelze nikdy a nijak smířit! O tom mluví i další text Písma z listu Žd.

• Židům 12:3 Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu. 4 Ještě jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev.

Kdo je ten On? Je to náš Pán. A co On nesl pro nás a kvůli nám jsme si již řekli. Cenu naší spásy známe i cenu našeho povolání. Ale autor listu židům říká: „Vy jste ještě přeci nemuseli prolít svou krev v zápase s hříchem!“  Ale to se může stát! Bůh nás může vést i touto cestou. Proto nás na to připravuje. Řekli jsme si, že hřích je něco neslučitelného s Bohem, a proto nás povolává k tomu, abychom byli svatí. Všechno, co k tomu potřebujeme nám dal. Petr to říká ve svém druhém listu. 2 Pt 1,3; Přičetl nám dokonalou spravedlnost Ježíše Krista, dál nám svého Ducha i své slovo. Dal nám církev! A dává nám ještě jednu věc.

• Židům 12:6 Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.´

A je to venku. Náš třetí bod je Boží přísná výchova a výheň zkoušek. Milovaní je to důležité. Absolutně, na život a na smrt. Hřích prostě musí z našich životů zmizet jako špinavá struska ze stříbra. Je nepřípustný a dobrý Bůh proto udělá všechno. On vás bude tavit a lisovat. Bude vás přezkušovat a soudit svým slovem tady a teď. Aby vás nemusel soudit na věčnosti.

Zápas bude tvrdý. Ale Bůh je vítěz. Všechno, co činí v našich životech nám napomáhá k dobrému, abychom byli svatí a bezúhonní před Jeho tváří Ř 8, 28-30. Uvědomme si, že Bůh, aby vynesl váš hřích na světlo. Bude vás tlačit ve všech oblastech vašeho života. Přitiskne vás v práci. Obtíží ve vašich rodinách. Bude vás protlačovat mlýnkem na maso skrze vaši službu v církvi! To vše udělá, abyste nemohli jít dopředu, dozadu, nahoru, dolů ani do stran. Zažene vás do kouta, a přitiskne svou pravicí! Budete jako David.

• Žalmy 32:2 Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepočítá, v jehož duchu není záludnosti. 3 Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal. 4 Ve dne v noci na mně těžce ležela tvá ruka, vysychal mně morek jako v letním žáru. 5 Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: "Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti." A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.

Jestliže náš výchozí stav je tak mizerný, jak chcete, aby Bůh začal odhalovat v našich životech vše, co má být vyneseno na světlo? Aby to bylo vyznáno a opuštěno, opouštěno? Bůh vás vystaví světlu svého slova, světlu svého Syna. A potom vás podrobí těžkostem zkoušek, protivenstvím. Útokům hříchů vašich vlastních i hříchů lidí kolem vás. Bude vás obrušovat, opracovávat dlátem, kladivem i mečem svého slova. Občas půjdete do ohně a jindy zase do vody. Vaše sobectví a vaše hříchy budou konfrontovány, jak už jsem řekl v práci, v rodině, v církvi. Všude kam půjdete a kde budete! A víte co, buďte Mu vděční. Za jeho vytrvalost, za Jeho věrnost. Za to, že nepřestane. A nedá si pokoj, dokud vás nepřivede před svůj trůn ryzí a bez poskvrny! Protože cílem Jeho konání je vaše svatost!

• Jakubův 1:2 Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. 3 Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. 4 A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.

Kdo z nás milovaní věřící nežasne nad naším Bohem? Čí srdce křesťané není právě teď plné úžasu, bázně i jásavého třesení? Kdo nepadá pod tíhou naší spásy, našeho svatého povolání? Nikdo takový není. Takový křesťan nemůže být a existovat. A ta přenesmírná tíha je přenesmírná milost. Protože ona nás vede tím jediným správným směrem. Ke kříži! Ke Kristu! K zármutku podle Boží vůle! K pokání ke spáse! A to milovaní je naše nejnaléhavější potřeba. On je přeci náš život! Naše všechno! Tento tlak je nutností, milostí, výsadou, odměnou, radostí. Jak laskává je pravice, jež třímá v ruce hůl, která znovu a znovu odvrací bývalé hříšníky od pošetilosti hříchu!

• Žalmy 23:1 Žalm Davidův. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. 2 Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, 3 naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno. 4 I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují. 5 Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš. 6 Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů.

To je náš Bůh milovaní svatí. Takový je pastýř našich duší Pán Ježíš Kristus. Kdo by Ho nemiloval, kdo by po Něm netoužil? Kdo by Ho nechtěl potěšovat pokáním a vírou. Bojem s hříchem. Zármutkem Božím podle Jeho vůle?  Vždyť On nás vede tímto světem, tím údolím šeré smrti jako vítěze. Jeho hůl nás chrání i napomíná. Bohatě nás sytí na hostině svého slova, pokaždé když s modlitbou otevřeme Písmo.

A co vy, kdo jste hledající? Vy, kteří Kristu nepatříte? Což můžete tváří v tvář takovému Bohu setrvávat dál ve vzpouře? Vzdejte Mu slávu a čest. Volejte v bázni a proste o smilování. Aby vám ukázal vaši vzpouru a dal vám porozumět Jeho svatosti. Čiňte pokání z toho, že jste Ho nehledali. Že jste si až doposavad žili své životy podle sebe a podle své vzbouřené vůle! Cožpak netoužíte být v té pevné ruce? Netoužíte spočinout na té vysoké, pevné skále? Netoužíte se skrýt v hradu přepevném? Půjdete raději do zahynutí? Jste bloudi? Protože…

• Žalmy 53:2 Bloud si v srdci říká: "Bůh tu není."

Cožpak pohrdnete tou přenesmírně drahou spásou, krví Božího Syna? Pohrdnete tak slavným spasením? Dnes je ten čas, kdy Bůh volá. Nebude mlčet. Přichází hodina soudu, kdy ti, kdo nečiní pokání. Upadnou do ruky živého, rozhněvaného, svatého Boha a nikdo je již nevyprostí navěky. Dnes je ten pravý den k pokání pro ztracené. I pro ty nalezené, kteří ještě nepochopili a nepoznali cenu a tíhu své spásy, svého povolání. Pro ty, kdo nechápou, že…

• Židům 12:6 Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.´

Vzdejme našemu vznešenému Stvořiteli, Zachránci a Pánu chválu ve svých modlitbách. Amen!

Odkazy: Ga 5,16-17; Žd 12,3-4; 12,6; Ř 8,28-30; Ž 32; 23; 53,2; Jk 1,2-4;