Používáme výkladové kázání (Neh 8,1-18)

Obnova Božího lidu Božím Slovem

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 3. července 2011

Dobrý den a pokoj vám. Sešli jsme dnes proto, abychom společně uctívali Boha. Pozítří si připomeneme významný svátek – dva bratři z Tesaloniky v Makedonii přišli do naší země – na Velkou Moravu a přinesli Slovanům, kteří uctívali modly, křesťanství. Byl to Konstantin, který byl profesorem filozofie na univerzitě v Konstantinopoli, a jeho starší bratr Metoděj, který byl státním úředníkem v Byzanci, jak se také říká tzv. východořímské říši. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou oba bratří udělali, když přišli do této země, byl překlad Bible do slovanského jazyka. Podle některých názorů přeložili celou Bibli do jazyka, kterému dobře rozumělo obyvatelstvo, které na území Velké Moravy žilo. Jejich touhou bylo, aby lidé rozuměli Božímu slovu. Mnoho lidí v té době obrátilo ke Kristu.

Slyšeli Boží slovo, to je zasáhlo v jejich srdcích, Duch svatý proměnil jejich životy a vedl k následování a k uctívání Pána Ježíše Krista. Konstantin s Metodějem tak navázali na to, co bylo vlastní církvi v Tesalonice v prvním století, když tam zvěstoval evangelium apoštol Pavel.

  • 1 Te 2:13 Proto i my děkujeme Bohu neustále, že jste od nás přijali slovo Boží zvěsti ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží, jímž skutečně jest. Vždyť také projevuje svou sílu ve vás, kteří věříte.
  • 1 Te 4:9-10 O bratrské lásce není třeba, abych vám psal, neboť Bůh sám vás vyučil, jak se máte mít mezi sebou rádi. A takoví opravdu jste ke všem bratřím v celé Makedonii; jen vás prosíme, bratří, abyste v tom byli stále horlivější.

Mohli bychom číst celý list a radovat z něj. Viděli bychom, jak Bůh skrze své slovo měnil životy lidí a Pavel neměl nic, co by jim vytknul. Jen je povzbuzoval k větší horlivosti. Podobně Boží slovo pracovalo na Velké Moravě. Úplně stejně pracuje také dnes.

Dostáváme se ke čtvrtému bodu charakteristik a důrazů našeho sboru a tento bod zní: Používáme výkladové kázání. Minulý týden jsme mluvili o Božím slově. O jeho nepostradatelnosti pro život křesťana. Jako biblický sbor vyznáváme, že Bible je naším základem. Je tím, na čem stavíme své životy.

Boží zapsané zjevení, které nám Bůh dal, je „živé a činné, je ostřejší než jakýkoli dvousečný meč“. Svědčí o Ježíši Kristu a o spasení, které je v něm. Naší touhou je, aby nám naši starší přinášeli poselství tohoto živého zapsaného Slova. Nechceme, aby naši kazatelé používali Bibli ke kázání „svého“ poselství, ale chceme, aby k nám Bůh sám skrze Bibli promlouval a používal naše kazatele ke sdělení Božího poselství. Boží pravda je mocná a proměňuje lidské životy.

Pojďme se dnes podívat do Nehemjáše 8 a poučit se z tohoto textu o tom, co znamená udělat z Božího Slova skutečný základ společenství Božího lidu. Budeme číst Neh 8,1-18. Modlitba

Nehemjáš 8 popisuje velké probuzení mezi navrátilci z babylonského zajetí. Stalo se to hned potom, co byly dokončeny hradby kolem Jeruzaléma. V předchozích kapitolách můžeme číst o úžasném Božím působení, takže navzdory nepřátelům byly hradby kolem celého Jeruzaléma postaveny za 52 dní.

  • Nehemjáš 6:16 [nepřátelé a pohané z okolí] Poznali, že toto dílo bylo vykonáno s pomocí našeho Boha.

Bůh pracoval v Božím lidu. Nehemjáš byl veden Bohem k tomu, aby shromáždil lid (7,5). Ke shromáždění došlo prvního dne sedmého měsíce. Na ten den připadal podle zákona svátek – den troubení (Nu 29,1). Byl to den odpočinku a celé společenství mělo přinést oběti. Bohoslužba, uctívání měly být prioritou společenství. Oslava Boha je smyslem naší existence, nedílnou součástí naší nové přirozenosti, je to naše povolání, naše výsada, ale je to také příkaz Božího slova. Pojďme do Nehemjáše. Podíváme se společně na význam tohoto textu a ukážeme si nějaké aplikace, které se týkají právě výkladového kázání. 

I. Boží slovo je hlavním prostředkem uctívání

Centrem uctívání je Boží Syn, náš Vykupitel, Ježíš Kristus. Písmo o Něm mluví jako o prostředníku mezi námi a Bohem. Když uctíváme Krista, tak je oslavován a uctíván Bůh Otec, kterého nikdy nikdo – kromě Božího Syna – neviděl a který slovy Písma: Přebývá v nepřístupném světle (1 Tm 6,16). Ale nejdůležitějším prostředkem uctívání Pána je Boží slovo:

  • Nehemjáš 8:1 Všechen lid se shromáždil jednomyslně na prostranství před Vodní branou a vyzvali znalce Zákona Ezdráše, aby přinesl knihu Mojžíšova zákona, který vydal Hospodin Izraeli.

Podívejme se na několik detailů, které se zde můžeme dozvědět o uctívání:

1. Lidé se shromáždili – byli spolu a v jednotě, jednomyslnosti. Uctívat Boha máme stále, ale jednou z výsad křesťanů je společné uctívání, společné shromáždění, kde je Bůh vyvyšován.

2. Lidé hledali Písmo: vyzvali znalce Zákona Ezdráše, aby přinesl knihu Mojžíšova zákona. Ptali se po Božím Slově a nechtěli jenom nějaké intelektuální řeči nebo přežvýkanou stravu jako náhradu za studium Bible. Chtěli čisté slovo Boží. Při probuzení v Božím lidu a také tam, kde je skutečné uctívání, tam vždycky bylo, je a bude Písmo prioritou. Bez Písma není žádné probuzení ani pravé uctívání Boha.

3. Lidé porozuměli tomu, že zákon Mojžíšův jim byl dán do jejich každodenního života: který vydal Hospodin Izraeli (který předepsal Hospodin Izraeli – jrz Bible). Pochopili, že Bible není knihou jenom na neděli, nebo svátek, není to nějaká svatá kniha, kolem které budeme chodit po špičkách, ale je to živé Boží slovo, které je použitelné pro každodenní život jednotlivce i církve (1 Tm 3,15 – tyto věci ti píšu, abys věděl, jak si máš počínat v domě živého Boha, v církvi).

  • Nehemjáš 8:2 Kněz Ezdráš tedy přinesl Zákon před shromáždění mužů i žen, všech, kteří byli schopni rozumět, aby jej slyšeli, prvního dne měsíce sedmého. (K - … i všechny, kteří …. – přesnější překlad)

Kniha zákona byla přinesena před muže a ženy a před všechny, kteří byli schopní rozumět. Byli zde tedy muži, ženy a děti mladší 12 let – od 12 let už byli jako dospělí před zákonem. Byly zde děti, které byly schopné porozumět, když slyší, což je doslovný překlad z hebrejštiny – všichni, kteří mohou porozumět slyšením, nebo když slyší. Byly zde děti schopné slyšet a přjmout to, co slyší. Vidíte, že Boží slovo není jen pro dospělé, nebo dokonce jenom pro učence, kteří mají tituly před jménem a za jménem, ale je pro všechny. I děti z něj mohou mít užitek a to bez toho, by ho bylo pro ně potřeba nějak speciálně upravovat, vylepšovat. Nebyla „dětská Bible“, žádná verze Mojžíšova zákona pro děti.

Všimněte si, že lidé skutečně naslouchali velice pozorně tomu, co jim zákon říká. Byli opravdu připravení slyšet Boží Slovo.

  • Nehemjáš 8:3 Četl z něho na prostranství před Vodní branou od svítání až do poledne mužům i ženám, těm, kteří byli schopni rozumět. Všechen lid pozorně naslouchal slovům z knihy Zákona.

Od svítání do poledne lidé naslouchali Božímu Slovu. Každá osoba, která zde stála, pozorně naslouchala. Bible Kralická říká: A uši všeho lidu obráceny byly ke knize zákona. Jak je to s námi, moji milí? Soustředíme svoji pozornost na pravdu Božího Slova, když je vykládáno, nebo se naše mysl toulá někde daleko? Někdy je opravdu těžké udržet pozornost a překonat únavu, nenechat se rozptýlit, ale pokud chceme přijímat užitek z Božího Slova, nezbyde nám nic jiného, než se naučit pozorně naslouchat. Možná to bude znamenat jít dřív spát, abychom nebyli ráno unavení, když půjdeme do shromáždění, možná to bude znamenat vstát v neděli ráno dříve, abychom měli dost času a nestresovali se tím, že přijdeme pozdě. Když jsme včas ve shromáždění, tak se můžeme duchovně i duševně mnohem lépe připravit na společné uctívání Boha.

II. Boží slovo je čteno a vykládáno

Lidé naslouchali, když se četlo Boží slovo a naslouchali, když ho kněží a levité vykládali.

  • Nehemjáš 8:4-5 Znalec zákona Ezdráš stál na dřevěném lešení, které k tomu účelu zhotovili; po pravici vedle něho stál Matitjáš, Šema, Anajáš, Úrijáš, Chilkijáš a Maasejáš, po levici pak Pedajáš, Míšael, Malkijáš, Chašum, Chašbadána, Zekarjáš a Mešulám. I otevřel Ezdráš knihu před zraky všeho lidu, stál totiž výše než ostatní lid. Když ji otevřel, všechen lid povstal.

Ezdráš stál na lešení a spolu s ním i někteří významní lidé: představitelé lidu, lévité nebo kněží. Byli to lidé, kteří se podíleli na vyučování Božího Slova nebo se možná střídali s Ezdrášem ve čtení Písma.

To, co tady udělal Ezdráš, bylo nesmírně důležité. Lidé viděli Boží Slovo. Neexistovaly Bible, jako je máme dnes. A tak se lidé dívali na Ezdráše a viděli, jak otevírá nebo rozbaluje svitek zákona a věděli, že to, co čte, je Boží Slovo. Viděli, že Boží Slovo přichází od těch, kdo je vedou. Viděli, že ti, kdo je vedou, je vedou Božím slovem. Viděli, že za autoritou vedoucích není jejich výrazná osobnost, nebo osobní charisma, či duchovní obdarování, ale že jejich autorita vychází z Božího slova a staví na něm.

Čtěte Boží Slovo. Nesmíte se bát otevírat Písmo, když mluvíte s lidmi. Nechte je, aby sami přečetli verše, které jim ukazujete, sami je čtěte. Používejte Slovo. Nechte, aby samotné Písmo bylo autoritou – pro vás i pro ostatní. Podívejte se na to, jak ohromné zaslíbení spojuje Bůh se svým slovem:

  • Izajáš 55,10-11 Spustí-li se lijavec nebo padá-li sníh z nebe, nevrací se zpátky, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou, takže vydává símě tomu, kdo rozsívá, a chléb tomu, kdo jí. Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nevrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal.

Pro jedny bude Boží slovo světlem na cestě ke spasení v Kristu, semenem, které ve svůj čas přinese hojné ovoce, zatímco pro druhé bude pohoršením a kamenem úrazu.

  • 1 Petrův 2:8 Oni přicházejí k pádu svým vzdorem proti slovu.

Boží slovo bude pracovat přesně tak, jak to Bůh určil. Vykoná přesně to, co Bůh chce. Bude usvědčovat z hříchu a povede ke spasení v Kristu na základě pouhé víry. Naším úkolem není zajistit účinnost Božího slova – „nabrousit ho“, vyleštit, vylepšit nebo ho nějak upravit, aby ho lidé co nejlépe přijali a bylo pro ně stravitelné – naším úkolem je seznámit sebe se Slovem a vyhlašovat ho ostatním.

  • Nehemjáš 8:6 Ezdráš dobrořečil Hospodinu, Bohu velikému, a všechen lid odpověděl s pozdviženýma rukama: "Amen, amen." Padli na kolena a klaněli se Hospodinu tváří až k zemi.

Slovo „dobrořečil“ má význam „poklekl před Bohem“. Vyznal Hospodina jako Pána. Udělal to, co potřebuje udělat každý věřící – padl na tvář před Pánem a chválil Ho. Proč Ezdráš pokleká? Protože rozpoznává velikost Boží. Když mluví Nový zákon o uctívání, používá slovo PROSKYNEÓ, což je přesně totéž – padnout před někým na tvář, klanět se až k zemi, rozpoznat velikost uctívaného.

  • Římanům 12,1 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.

MY jsme duchovní obětí a bohoslužbou našemu Pánu. Je to logické a rozumné, protože jsme byli přemoženi Boží milostí, velikostí, slávou a nádherou spasení, které nám zajistil náš Pán, Ježíš Kristus.

Během duchovního probuzení lidé reagují na Boží milost chválou, která pramení v rozpoznání velikosti Boží. Mnoho lidí nikdy nepoznalo velikost Boží ve svém vlastním životě a tak jejich chvála i uctívání jsou záležitostí naučeného jednání. Vědí o Bohu, ale nerozpoznávají Jeho přítomnost ve vlastním životě, Jeho velikost. Jejich život potom není o chození s živým Bohem, ale o mrtvém náboženství prázdných skutků.

  • Nehemjáš 8:7 Nato Jéšua, Baní, Šerebjáš, Jamín, Akúb, Šabetaj, Hódijáš, Maasejáš, Kelíta, Azarjáš, Józabad, Chanan a Pelajáš, levité, vysvětlovali lidu Zákon, zatímco lid stál na svém místě.

Tady se dostáváme ke klíčovým věcem, které se týkají také našeho dnešního tématu. Levité, vedoucí v Božím lidu, vysvětlovali zákon, vysvětlovali Boží slovo. Tito muži byli nástrojem ve vyučování lidu. Lidé přišli s postojem být vyučováni. Byli schopní se učit, schopní a ochotní nechat se poučit. Kniha zákona byla přinesena před lidi, muže a ženy, kteří byli schopní porozumět. Jestliže člověk není schopen se učit, nemůže ani rozumět Božímu Slovu. Proto učíme své děti, aby poslouchaly, aby se soustředily, chceme, aby byly s námi ve shromáždění a učily se naslouchat Božímu slovu. Být schopný se učit, znamená toužit po Božím slově, chtít ho slyšet, být vyučován ve slově a být poslušný slovu Božímu.

  • Neh 8:8 Četli z knihy Božího zákona po oddílech a vykládali smysl, aby lid rozuměl tomu, co četli.

Levité četli. Nejenom Ezdráš vyučoval zákon, ale všichni ti, kdo stáli vedle Ezdráše a také levité. Všichni vedoucí byli zodpovědní za vyučování Božího Slova. Totéž platí i dnes. Hlavní zodpovědností vedoucích v církvi je učit lidi Boží slovo, mají ho číst a používat. Bůh dal církvi dary: pastýře a učitele:

  • Efezským 4:12 aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby - k budování Kristova těla,

Ale všimněte si, co může Boží muže a ženy náležitě připravit ke každému dobrému činu, k dílu služby:

  • 2 Tm 3:16-17 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

Pastýři, učitelé, evangelisté, proroci i apoštolové – ti všichni používali a používají Boží slovo. Podívejme se nyní na to, co tito muži dělali, když přišli vyučovat lid, který byl schopný porozumět.

1. Četli z knihy Božího zákona. Četli lidem z Písma. – Nečetli náboženskou literaturu, neříkali jim své svědectví nebo zážitky s Bohem, neříkali jim dojemné příběhy ani nějaké vtipy! Četli Písmo!

2. Četli po oddílech, dosl. po částech, literárně, tak jak tam to slovo bylo napsáno. Četli slovo za slovem a větu za větou. Ne – něco tady a něco tam, hop sem, hop tam. Četli to přesně tak, jak to bylo v Písmu. Toto platí jak pro veřejné, tak pro soukromé čtení Písma. Jak pro osobní studium doma, tak pro shromáždění a také kázání.

3. Vykládali smysl. Přinášeli porozumění, moudrost. Vzpomeňte si na Pána na začátku Jeho služby v Nazaretu (Lk 4,17nn): otevřel knihu proroka Izajáše, přečetl text a vykládal. I zde lidé chtěli slyšet, co říká Písmo a rozumět tomu. A tak lévité vykládali smysl toho, co četli. Písmo je srozumitelné a cesta spasení je v něm popsaná velice jednoduše, takže nepotřebuje žádné složité výklady:

  • J 20:31 Toto je zapsáno, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.
  • Mt 11:28 Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.

Spasení je skutečně velmi jednoduché. Není na něm nic komplikovaného, složitého, nic, co by potřebovalo dalekosáhlé výklady.

  • J 3:36 Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.

Ne všechno v Písmu je ale takto jednoduché, a pokud chceme dobře rozumět Božímu slovu, musíme jít do hloubky Písma a ptát se, co to znamená. Jeden velmi jednoduchý příklad:

  • Efezským 4:28 Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.

Opět velmi prostý a nad slunce jasný výrok. Ale co s ním ve společnosti, kde jen velmi málo lidí rozumí tomu, že když ve své pracovní době tráví čas zábavou na internetu, nebo nakupováním, tak že okrádají svého zaměstnavatele? Co tímto jednoduchým slovem mezi lidmi, kteří když jim v obchodě vrátí o sto korun víc, tak je bez mrknutí oka strčí do kapsy a řeknou: hloupá prodavačka, místo aby se chytili za nos a řekli si: byl bych zloděj, kdybych si nechal, co mi nepatří. Musíme ta slova vysvětlit.

4. Důvodem tohoto výkladu je, aby lidé porozuměli tomu, co čtou. Vedoucí musí přinášet Boží Slovo tak, aby to vedlo k porozumění, jinými slovy, aby mysl i jednání lidí byly proměňovány Božím Slovem. Aby lidé mohli přijít domů ze shromáždění a udělat přesně totéž, co kazatel – jít do Božího slova a porozumět mu v jeho kontextu a případně ho vyložit druhým. Pokud kazatel bude říkat nějaké věci a tady řekne něco z Písma, tady ocituje nějaký verš, tak možná budeme mít plnou hlavu myšlenek, ale nebudeme rozumět Božímu slovu. Smysl textu nám unikne. Proto se musíme soustředit na to, co říká náš text.

Při čtení Božího Slova musíme být pečliví a pozorní, protože se jedná o Boží Slovo. Je to záležitost nejen mysli, ale také srdce a postojů. Izraelci slyšeli Boží slovo (chtěli ho slyšet), naslouchali Božímu slovu (byli připravení), přijali Boží slovo, jako slovo Boží a zareagovali na to, čemu z Písma porozuměli.

III. Reakce na Boží slovo

  • Nehemjáš 8:9 Nehemjáš, který byl místodržícím, a kněz Ezdráš, znalec Zákona, a levité, kteří vysvětlovali lidu Zákon, řekli všem lidu: "Dnešní den je svatý Hospodinu, vašemu Bohu. Netruchlete a neplačte." Všechen lid totiž plakal, když slyšel slova Zákona.

Co se stalo, když vykládali Boží Slovo? Došlo vyznání hříchů, k lítosti nad vzpourou proti Bohu. Bůh pohnul srdcem lidí. Hřích a absence Božího Slova vedly k zatvrzení srdcí Izraelců, ale výklad Bible, který vedl k porozumění, je vedl k vyznání, k lítosti, k pláči nad svým hříchem.

Lidé, kteří byli schopní se učit, kteří přišli s touhou po Božím Slově, byli usvědčeni Božím Duchem a

jejich mysl byla proměněna. Ustanovení vedoucí je utěšovali. Ve chvíli, kdy vyznávali své hříchy, litovali jich, a odvraceli se od nich, přicházejí jejich vedoucí, Ezdráš, Nehemjáš a levité a povzbuzují je.

Kde je vyznání hříchů, je také odpuštění a s ním i utěšování. Kde jediný hříšník lituje svých hříchů, tam se raduje celé nebe. Thomas Watson, pastor z 18. století, řekl, že dvě věci shledává na kázání obzvláště obtížné – zarmoutit hříšníky a potěšit zbožné.

  • Nehemjáš 8:10-11 Dále jim řekl: "Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte dárky těm, kdo nemají nic připraveno. Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou." Také levité utěšovali všechen lid: "Utište se. Dnešní den je svatý, netrapte se!"

Zármutek se obrátil v radostnou oslavu. Když jste poznali Boží milost, radujte se. Jednejte podle této milosti. Lidé měli jít domů a radovat se z Pána. Měli se podělit s potřebnými. Byl to svatý den. Byla to předepsaná slavnost, ale došlo také k tomu, že životy lidí byly proměněny. A tak tento svatý den byl dvakrát svatý a stal se dnem veliké radosti.

Radujte se. Radost z Pána vás bude chránit a posilovat (K – bude vaší silou). Jak může být radost naší ochranou a naší silou? Radost je z Hospodina. Z Jeho milosti. Z Jeho dobroty. Z Jeho velikosti. Když máme před očima tyto věci, jsme naplňováni radostí. Potom je mnohem jednodušší bojovat s pokušením i s hříchem, je snazší žít pro Boha. Kdy máme tyto věci jasně před očima? Kdykoliv otevíráme Písmo s touhou porozumět a jednat podle něj.

Je nádherné vidět, jak porozumění duchovní pravdě vedlo k praktickým důsledkům.  Jděte domů a jednejte zbožně. Jestli nedojde na praxi, nedošlo ke skutečnému porozumění.

  • Nehemjáš 8:12 I rozešel se všechen lid, aby jedli a pili a posílali dárky; uspořádali velmi radostnou slavnost, protože porozuměli slovům, která jim byla zvěstována.

Boží slovo po pokání vždycky přináší radost, utěšení a povzbuzení. K čemu vedlo pochopení Písma:

  • Nehemjáš 8:13 Na druhý den se pak shromáždili představitelé rodů ze všeho lidu, kněží a levité ke znalci Zákona Ezdrášovi, aby si vyložili slova Zákona.

Slyšeli Boží Slovo a porozuměli mu. Teď přicházejí za Ezdrášem s otázkou, jestli je to opravdu tak, jak tomu porozuměli a co s tím mají dělat.

  • Nehemjáš 8:14-15 Našli totiž zapsáno v Zákoně, jejž Hospodin vydal skrze Mojžíše, že Izraelci mají při slavnosti v sedmém měsíci sídlit ve stáncích a vyhlásit a rozhlásit ve všech svých městech a v Jeruzalémě: "Vyjděte na hory, přineste větve oliv šlechtěných i planých i myrtové a palmové a jiných listnatých stromů, abyste mohli udělat stánky, jak je psáno."

Vidíte, jak pečlivě naslouchali Božímu Slovu? Našli totiž zapsáno…! V Ezd 3,4 čteme, že při stavění chrámu lidé slavili slavnost stánků. Podle některých učenců od té doby uplynule 60-70 let! Možná už slavnost neslavili vůbec. Ale nyní bylo srdce lidí obnoveno a chtěli jednat podle toho, co slyšeli.

  • Nehemjáš 8:16-17 Lid vyšel, přinesli větve a udělali stánky, každý na své střeše nebo na dvorku i na nádvořích Božího domu, na prostranství u Vodní brány a na prostranství u Efrajimovy brány. Celé shromáždění těch, kdo se vrátili ze zajetí, si udělalo stánky a sídlili v nich, což Izraelci nedělali od dob Jozua, syna Núnova, až do onoho dne. [900 let!]Byla z toho převeliká radost.

Celá slavnost byla ve znamení radosti. To bylo základem tohoto svátku. Slavnost stánků je o radosti, o potěšení v Hospodinu, o radosti z vysvobození, které nám Bůh daroval.

  • Nehemjáš 8:18 Z knihy Božího zákona se četlo den co den, od prvního až do posledního dne. Po sedm dní slavili slavnost. Osmého dne bylo slavnostní shromáždění, jak je ustanoveno.

Ezdráš využil příležitost, která se naskytla, a dovedl ji do konce. Bůh lidu otevřel srdce a tak pokračovalo čtení Božího Slova. Na začátku byl skutečný hlad po Božím Slově a Bůh, který otevřel lidem oči, takže viděli Jeho velikost. Zatoužili po Božím slově a chtěli podle něj jednat. To je ohromná Boží milost. Kdykoliv zakusíte takovou milost, radujte se v Pánu a nenechte si takovou příležitost proklouznout mezi prsty – jděte do Božího slova. Jděte na kolena, chvalte Pána, oslavujte ho a přivádějte k Pánu také ostatní.

IV. Aplikace

Podívejme se na několik aplikací z našeho textu, které souvisí s výkladovým kázáním. Haddon Robinson v knize Biblické kázání říká: Muž na kazatelně je vystaven naléhavému pokušení zvěstovat jiné poselství než to, jež odpovídá Písmu. Může být z oblasti politiky, ekonomie, filozofie, psychologie nebo náboženství. Po úvodní písni v podstatě může prohlašovat cokoliv. Nedrží-li se však Písma, ztrácí svou autoritu.

To je nejdůležitější aplikace, kterou vidíme také v našem textu. Základem musí být Písmo. Od něj je odvozená autorita kazatele. Kazatel tlumočí Boží slovo. Právě kázání, které vykládá Boží slovo, nejlépe zprostředkovává sílu a moc Boží autority.

Za výkladovým kázáním stojí těžká práce. Aby levité mohli vykládat lidu zákon, museli ho sami dobře znát. O Ezdrášovi čteme:

  • Ezdráš 7:10 Ezdráš bádal s upřímným srdcem v Hospodinově zákoně, jednal podle něho a vyučoval v Izraeli nařízením a právům.

Ezdráš studoval Boží slovo. A díky tomu ho mohl také vyučovat druhé. Písmo přirovnává kazatele k tažnému dobytčeti, které se celý den těžce lopotí a usilovně namáhá. Přirovnává ho k nájemnému zemědělskému dělníkovi, který orá a mlátí a těžce pracuje (1K 9,10). Na jiném místě se mluví o tom, že kazatel musí jako dělník velmi pečlivě pracovat v Božím slově:

  • 2 Timoteovi 2:15 Usiluj o to, aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy.

Přesně toto jsou věci, které musíme očekávat od těch, kdo zvěstují Boží slovo. Že budou těžce pracovat v Písmu, že ho budou vykládat a správně zvěstovat slovo pravdy. Ale slova o těžké práci v Božím slově nejsou slova, která by byla určená jenom kazatelům:

  • Přísloví 2:1-5 Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru, abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti, jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost, budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech, tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha.

 Každého, kdo chce být moudrý – a kdo by nechtěl! – Bůh volá k tomu, aby kopal v Božím slově jako skutečný hledač pokladů, aby dřel jako horník, který hledá stříbro. To je cesta k poznání Boha. Pokud budete mít možnost navštívit středověké stříbrné doly např. v Kutné Hoře, tak to využijte. Uvidíte, co všechno museli podstoupit hledači stříbra, aby získali jen kousek drahocenného kovu.

V Neh 8 lidé dlouho (půl dne – od svítání do poledne) a trpělivě a velice pečlivě poslouchali výklad Božího slova. Hned, okamžitě ho aplikovali do svého života, činili pokání. A když se rozešli, tak šli domů a radovali, ale stále přemýšleli o tom, co slyšeli, jistě o tom spolu rozmlouvali, protože druhý den přišli za Ezdrášem, aby jim ještě lépe vysvětlil slova Bible. Oni zůstávali v Božím slově.

A především podle toho slova žili. To je další velmi důležitá věc, kterou vidíme v našem textu. Lidé chtěli, aby Boží slovo promlouvalo přímo do jejich vlastního života. Stavěli se k němu čelem. Celé Boží slovo je vhodné k učení. Od začátku až do konce.

A to je další důvod, proč chceme používat výkladové kázání – abychom slyšeli celé Boží slovo. Ne jenom to, co si vybere kazatel, co se mu líbí, nebo co ho zrovna oslovilo. Chceme slyšet to, co nám Bůh chce říct.

  • Skutky apoštolské 20:26-27 Proto vám v tento den prohlašuji před Bohem, že mou vinou nikdo nezahyne, neboť jsem vám oznámil celou Boží vůli a nic jsem nezamlčel.

Každý kazatel touží právě po této věci. A nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je, jít knihu po knize, kapitolu po kapitole, oddíl po oddíle a vykládat ho. Jenom tak si můžeme být jistí, že nám neuniknou žádné věci z Božího slova.

Poslední aplikace také pochází z našeho textu, ale její naplnění najdeme v Novém zákoně. V době Nehemjáše to byli kněží a levité, kdo vysvětlovali zákon. Nový zákon říká, že všichni křesťané jsou kněžími krále (1 Pt 2,9; Zj 1,6). Ale i dnes najdete organizace, které se prohlašují za církve, a které tvrdí, že mají patent na výklad Bible. Bez učitelského úřadu řkc nemohou katolíci pochopit správně Boží slovo. Bez Strážné věže jsou Svědkové Jehovovi bezradní. V řadě protestantských církví jsou „pomazaní služebníci“, jejichž výklad je vždy pravdivý a také nekritizovatelný a nezpochybnitelný. Moji milí, to je satanova lež! J 6,45 říká, že každý křesťan bude vyučen od Boha a J 16,13 mluví o Duchu svatém, bez něhož nelze mluvit o znovuzrození a který věřící uvádí do veškeré pravdy.

  • 1 J 2:27 Ale zasvěcení, které jste vy od něho přijali, zůstává ve vás, takže nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho zasvěcení vás učí všemu, a je pravé a není to žádná lež; jak vás vyučil, tak zůstávejte v něm.

V. Shrnutí

Když shrneme velmi jednoduše náš text, tak vidíme, že Bůh dal lidu probuzení. Lidé zatoužili po Božím slově, chtěli slyšet, co skutečně říká text Písma. Tedy co doopravdy říká Bůh sám! Ezdráš a levité četli Boží slovo a kázali – kázali z textu Božího slova. Boží slovo nebyl odrazový můstek, od něhož by se odrazili a potom létali někde ve výšinách nebo hlubinách a ve změti lidským myšlenek a výkladů. Boží slovo bylo opravdovým základem, z něhož vycházeli a na němž stavěli.

Postupovali po oddílech a vykládali smysl každého oddílu. Nelítali sem a tam, ale samotné Boží slovo bylo jejich osnovou. Vykládali Písmo srozumitelným způsobem. A to vedlo k jedinému – k tomu, že lidé pochopili zvěst Božího slova, přijali ji do svého života a zařídili svůj život podle toho, co četli v Bibli. Vedlo je to nejprve k pokání a potom k radosti.

Uslyšeli Boží slovo, přijali ho do svého života, zakusili, že je pravdivé a jejich životy byly proměněny evangeliem. Stejně i vy neste ovoce nového života, bratři a sestry.

  • Jeremjáš 15,16 Jakmile se objevila tvá slova, pozřel jsem je. Tvá slova mi byla veselím a radostí srdce.

Kéž i vás, bratři a sestry, naplňuje Boží slovo radostí a veselím. Amen.

Rok