Muž je hlavou ženy (Ef 5,15-33)

Moudrý je manžel, který nemarní čas, ale zná a plní vůli svého Pána!

Pavel Borovanský, 13. května 2018, Ústí nad Labem

Efezským 5:15-33  Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé.  Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně. A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista. V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým mužům jako Pánu, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil.  Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům. Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.  Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev; vždyť jsme údy jeho těla. Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo´. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev.  A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

Úvod

Pokoj vám a milost! Pokračujeme v sérii kázání na téma manželství.  Byli jsme v knize Počátků, nebo chcete – li v Genesis. A tam jsme v první a druhé kapitole poznávali Boží záměr, podle kterého Bůh stvořil člověka a to jako muže a ženu ho stvořil. Tím také Bůh ustanovil manželství jako soužití a vztah jednoho muže a jedné ženy.

• Genesis 1:26-27  I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi."  Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.

Bůh stvořil muže a ženu jako rovnocenné a rovnoprávné. Ale každý měl a má jinou roli v řádu stvoření. Důležité je si uvědomit, že člověk, muž a žena jsou učiněni k Božímu obrazu. Je tedy jasné, že oba mají nějakým způsobem odrážet charakter Boha, Jeho vlastnosti. Vidíme v Gn 1 – 2 kap., že lidé mají panovat nad veškerým tvorstvem na zemi. Tímto svým správcovstvím měli lidé odrážet Boží moudrost, spravedlnost i další Boží dobré a dokonalé vlastnosti a tak oslavovat Boha.

Autor knihy Genesis ale zdůrazňuje stvoření člověka k Božímu obrazu hned dvakrát ve dvou verších, ve verších 26 a 27. Adam a Eva měli moudře k Boží slávě panovat nad stvořením, ale to co Bůh připravil pro ně oba navzájem, to bylo silnější pouto, než vztah ke stvořenému světu.

Zdůrazněním člověka, jako Božího obrazu začíná verš o vládě člověka nad celým stvořením. Ale i verš, ve kterém zdůrazňuje Písmo stvoření člověka právě jako muže a ženy. Vidíme, že ve vztahu k celému stvoření má člověk odrážet Boží charakter, ale jen ve vztahu člověka k člověku, v manželství jednoho muže a jedné ženy dochází k úplnému a k plnému zrcadlení a odrážení Božího charakteru, protože Bůh je láska.

Můžeme a musíme milovat celé stvoření, můžeme a musíme milovat každého člověka, nebo naše děti. Ale nejsilnější pouto lásky, to, které se blíží nejvíce lásce Boží. To bylo dáno mezi muže a ženu, to bylo dáno do manželství. Nikde v celém stvoření není pro člověka pomoc jemu rovná Gn 2, 20. Proto Bůh učinil člověka, jako muže a ženu.

Manželství je nejintimnějším vztahem, který člověk může mít. Je mnohem hlubší a bližší, svázanější než jakýkoli jiný vztah v rámci celého stvoření.  I tím má manželství vyvyšovat Boha a ukazovat na Boha a Jeho dokonalou svatost a slávu. Vztah muže a ženy v manželství má ukazovat na Boží lásku, na Boží dokonalou starostlivost, trpělivost, laskavost a na Boží dokonalou věrnost!

 Vztah muže a ženy má ukazovat na Krista, na Jeho slávu, kterou mu Bůh Otec dává. Pozemské manželství má ukazovat a oslavovat manželství nebeské. K tomu bylo Bohem stvořeno, k tomu má směřovat. Je to svatba Beránkova a Jeho nevěsty, ve které bude naplněn a navěky zpečetěn dokonalý, od věků zamýšlený Boží záměr.

• Zjevení Janovo 21:2-4  A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."

Potom ale přišel v Gn 3. Kap. hřích a pád. Vše, co bylo stvořeno jako dobré, stalo převráceným, zlým a prokletým. Do světa vešla smrt. Adam i Eva duchovně zemřeli a můžeme říci, že stejně tak i manželství se stalo něčím, co je duchovně mrtvé a nemůže již žádným způsobem ukazovat na Boží slávu a dobrotu. Vše je poničené, pod mocí zlého a vše spěje k záhubě. Zvrácená touha opanovala lidská srdce a žene celý svět do pekelné propasti! 2 Pt 1, 4

Dnes budeme opět v listu Efezským v páté kapitole. Půjdeme od verše 15 až k verši 33. Naše dnešní téma je autorita muže nad ženou. Budeme mluvit o muži, jako o hlavě ženy. Celý náš dnešní text podřídíme tématu manželství a konkrétně tomu, co to znamená, když Písmo praví o muži, že je hlavou své ženy. Budu tedy muže dosazovat do každé rovnice našeho textu. To ale neznamená, že by to kázání bylo jen pro muže a nikdo jiný z něj nemůže čerpat užitek.

Bdělý, zbožný muž nemarní čas, zná totiž vůli svého Pána

• Efezským 5:15-17 Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.

Apoštol Pavel ve verši 15. páté kapitoly říká: zkoumejte svůj život, žijte moudře a neutrácejte nadarmo čas vám svěřený. Usilujte o to, být rozumnými a znalými vůle našeho Boha a Pána Ježíše Krista. Říká to všem věřícím, všem křesťanům bez rozdílu.  Jednejte a žijte rozumně a moudře a to znamená podle Boží vůle, kterou máte znát.

My se ale dnes budeme zabývat mužem, který je hlavou ženy a tak budeme sledovat, jak se projevuje moudrost a rozumnost u ženatého muže a v manželství. Víme tedy, že my všichni a proto i muž, manžel si má dávat pozor na to jak žije, aby byl shledán moudrým a věrným mužem, který v tomto věku tmy a zla nemarní čas, protože zná dobře Boží vůli. Čím začíná moudrost a poznání Boží vůle u muže, který žije v manželství, nebo se k němu připravuje? Co říká Pavel dál? Od 18 – 20 verše stojí:

Muž plný Ducha, plný slova, plný vděčnosti

• Ef 5, 18-20  A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.

Neopíjejte se vínem, říká apoštol Pavel. Já jsem moc rád, že Honza nám v minulém kázání ukázal, že se jedná o duchovní princip, kdy opilost vínem ukazuje na princip tělesnosti a pohanského způsobu života. Efez byl jedním z hlavních center antického světa. Byl centrem politické i ekonomické moci. Byl centrem pohanských modloslužeb ve chrámech démonů a jednou z věcí, charakterizující velice silně pohanský, modlářský způsob života, který je duchovním smilstvem, bylo požívání velkého množství alkoholu. Efez byl prolezlý a nasáklý hříchem a alkoholem, vínem.

Proto Pavel staví způsob života věřících do protikladu k pohanství Efezu a víno bere jako dobrý příměr. Křesťan, věřící ženatý muž, či do manželství vstupující muž nemá být nasáklý ničím z pohanského způsobu života. Nemá oslavovat padlý svět s jeho způsobem života, ani démony.

Naopak má být plný Ducha svatého. A více než plný. Protože z něj má tato plnost tryskat a přetékat. Pán Ježíš říká v Janově evangeliu:

• Jan 7:38  Kdo věří ve mne, `proud živé vody poplyne z jeho nitra´, jak praví Písmo."

Tento proud života má z muže vyvěrat viditelně a má být slyšet. Máme zpívat Pánu, máme ho chválit z celého srdce a v každé chvíli. V radostné, ve všední i ve chvíli těžké a smutné. Za všechno máme vzdávat díky Bohu a Pánu Ježíši Kristu. Za věci dobré, i za protivenství, zkoušky a dokonce i za pronásledování. Protože Boží milost a moc je tak obrovská, že naprosto všechno napomáhá Božím dětem a tedy i Božím mužům k dobrému. U dobrých věcí to chápeme snadno, ale přeci v protivenství, ve zkouškách i v pronásledování nás Bůh tříbí. Dává nám růst ve víře, posvěcuje nás a zbavuje všeho balastu hříchu.

Jak má zbožný muž a manžel být plný Ducha, tak aby přetékalo jeho srdce i ústa chválou, oslavným zpěvem a vděčností díků?

• 1 Petrův 2:1-5  Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; vždyť jste `okusili, že Pán je dobrý! ´ Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je `vyvolený a vzácný´. I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.

Vidíme, že takový muž je velmi aktivní ve svém životě víry. A jeho živá víra se skládá z několika bodů.

Za prvé. Odhazuje hřích, odpírá hříchu. Všechno zlé, hříšné a špatné odhazuje ve smyslu zbavit se něčeho hnusného. Zbavit se odporného odpadu.

Za druhé. Dychtí po Božím slovu, po Písmu. Naslouchá mu v kázáních. Čte ho. Studuje ho do hloubky. Učí se ho zpaměti a rozjímá nad ním. Je tedy plný Písma, přetéká životem Písma. Vždyť Písmo, slovo Boží je živé a mocné, ostřejší nad všechny meče. Slovo Písma je alfou a omegou poznání pro našeho zbožného muže a manžela. Je dostačující a dobré k  poznávání Krista a Jeho vůle a připravuje křesťana ke každému dobrému činu. V celém stvoření neexistuje dobrý skutek, ke kterému vás nemá Písmo moc připravit. 2 Tm 3, 16-17.

Zatřetí vidíme v Petrově textu, že takový muž přichází ke Kristu a to průběžně a neustále. Takový muž prostě zůstává trvale v Kristu. To je pravý význam slovesa přicházet. Tím naplňuje Kristova slova z prvního listu apoštola Jana.

• 1 Janův 2:27-28  Ale zasvěcení, které jste vy od něho přijali, zůstává ve vás, takže nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho zasvěcení vás učí všemu, a je pravé a není to žádná lež; jak vás vyučil, tak zůstávejte v něm. Nyní tedy, děti, zůstávejte v něm, abychom se nemuseli bát, až se ukáže, a nebyli jím zahanbeni při jeho příchodu.

Za čtvrté. Muž jednající v duchu Petrových slov je sám živým kamenem v církvi, v chrámu Páně a přináší duchovní oběti! On slouží Bohu i Božímu lidu v církvi!

Takový muž, manžel i každý věřící podle Janových slov nebude zahanben ani v tomto čase, ani v budoucím, při příchodu našeho Pána. Protože vše, co koná, podřizuje Kristu. To je cesta k naplnění Pavlových slovo plnosti ne vína, ne světa, ale Ducha. To je plnost chvály i vděčnosti. Ale Pavel pokračuje dál v Ef 5, 21-24.

Jen muž poddaný Kristu je dobrou hlavou své ženy

• Ef 5, 2-21-24  V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým mužům jako Pánu, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům.

Zde se dostáváme k vrcholu celého našeho textu. Protože 21. verš je klíčový pro nás. Pavel mluví o poddanosti Kristu, ve které teprve se máme podřizovat jedni druhým. Pokud nejsem v poddanosti Kristu, nemohu a nenaplním slova o podřízenosti druhým. Nikdy nebudu mít druhé za přednější sebe. Jen ten, kdo miluje Boha, miluje i Jeho děti!

A proto si musíme uvědomit, že i muž, manžel, hlava ženy musí bezpodmínečně začínat zde, v tomto 21. verši. Tam musí mít kořeny všechno jeho konání, vše, o čem jsme doposud mluvili.

Verše 21 a 24 mluví o poddanosti jednoho druhým a o podřízenosti žen, mužům. O tom, že muž je hlavou ženy, je její autoritou od Pána. Dokonce Pavel přirovnává znovu vztah mezi mužem a ženou, ke vztahu Krista a církve. Náš ekumenický překlad proto správně říká ženám, aby se podřizovali mužům, stejně jako kdyby to činili samotnému Kristu. Je tam Pánu s velkým počátečním písmenem. A kontext 23-24 verše to potvrzuje. Pavel píše:

• Efezským 5:23-24  protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům.

Jsou zde dvě důležité věci. První říká, že poddanost nás všech druhým vyrůstá z pokorné podřízenosti Ježíši Kristu. Což potvrzuje Petr ve svém prvním listu kapitole 2, 11. A druhou pravdou je, že mužova autorita nad ženou není z něj samotného, ale právě z Boha, z Krista, z řádu stvoření a pokud nebude muž sám a ve všem podřízen své hlavě, Kristu, nebude nikdy dobrou hlavou své ženy!

Spějeme ke krásnému finále. K vyvrcholení učení o manželství. Které má svou dočasnou plností a slávou zrcadlící a odrážející Boží dobrotu a lásku, ukazovat na daleko slavnější věci týkající se nebeského ženicha a Jeho krví vykoupené a obmyté nevěsty církve. Jak jsme si řekli už na začátku, manželství muže a ženy má směřovat a ukazovat na mnohem slavnější skutečnosti svatby Beránkovi! Než ale přistoupíme k dalšímu textu, pojďme si udělat malou rekapitulaci.

• Moudrý křesťanský muž a manžel je střízlivý a bdělý. Zkoumá svůj život ve světle Boží pravdy, aby nemarnil čas, ale žil moudře! Verše Ef 5, 15-16
• Hledá moudrost, která přináší poznání vůle Páně! Ef 5, 17
• Není prosáklý světem, ani ničím z něj, ale je prosáklý Božím Duchem, chválou a vděčností Bohu. Tohoto stavu dosahuje tím, že zůstává v Kristu a v Jeho slovu, kterým se v modlitbě a s modlitbou sytí při jeho poslechu, čtení, studiu, učení zpaměti a při rozjímání nad ním! Ef 5, 18-20.

Pokud muž a manžel v Kristu takto činí, potom je dobře připraven pro manželství, aby v něm naplnil vůli Boží ke slávě Boží. Aby byl dobrou hlavou své ženy! Je připraven zhostit se dobře úkolu, o kterém Pavel mluví v našem dalším textu. Stojí tam:

Jen muž následující Krista a Jeho příklad lásky je dobrou hlavou své ženy

• Ef 5, 25-27  Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval,  aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.

A. Milovat jako Kristus!

Pavel vede muže k tomu, aby milovali své ženy po příkladu Ježíše Krista. Tak, jako Pán Ježíš si zamiloval svou nevěstu, tak máme milovat své ženy. A myslím, že všichni ženatí muži v tomto shromáždění si uvědomují svůj velký a trvající deficit v této svaté oblasti. I ti mezi námi, kteří jsou nám ostatním v tomto dobrým a svatým příkladem.

Sílu, úroveň, hloubku a dokonalost Kristovi lásky k církvi, nám Pavel dává poznat těmito slovy. „sám se za ni obětoval,  aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem;“

Před naším zrakem se třpytí mocný jas a mocná záře Boží lásky v Kristu. Ježíš se obětoval, prokázal svou lásku až na smrt a dokonce až za ní. Náš Pán vzal na sebe to strašlivé, nejstrašlivější, nejzvrácenější břemeno a prokletí hříchu. On se pro nás dokonce hříchem stal!

• Galatským 3:13  Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: `Proklet je každý, kdo visí na dřevě´.

Tím svou nevěstu posvětil, očistil, učinil ji svatou bez vrásky a poskvrny. Jak budeme za chvíli číst ve verši 27. Ježíš pil hrozný kalich prokletí a Božího hněvu, aby nevěsta byla vykoupena, očištěna a zachráněna. A nebylo to pro něj snadné, vždyť čteme v Markovi 14. kapitole, že ho přepadla tváří v tvář tomuto kalichu Božího hněvu úzkost a hrůza. Ježíš byl vyděšený a sklíčený až na smrt! Ale necouvl. A milovaní, taková odvaha může vyrůst jen z obrovské a nekonečné lásky.

K takové odvaze lásky jsou muži v manželství povoláni, aby ji následovali a napodobovali. Aby se jí od Krista učili.

B. Posvěcovat a vést do posvěcení svou osobní službou a příkladem!

Odvaha a láska muže a manžela v Kristu bude Ježíše následovat a napodobovat i tím, že, tak, jako je Ježíš Kristus příkladem ke zbožnému růstu pro muže, budou muži osobním příkladem růstu ve zbožnosti svým ženám.

Tím, že muž v Kristu posvěcuje sebe modlitbou a slovem, tím i svou ženu posvěcuje a vede k posvěcení. Chtěl bych, abychom si zde všichni uvědomili, jak veliká, nesmírná výsada je svěřena a darována mužům v manželství. My nemůžeme pro své ženy učinit to stejné, co učinil náš Pán pro svou nevěstu. Nemůžeme zaplatit za jejich hřích a tak je vykoupit. My nevykoupíme ani jediný svůj hřích. Ale přesto nám všem, které Pán Ježíš povolal do manželství, bylo mnoho dáno. Je to výsada, čest a milost. My spolupracujeme v Pánu na Boží vinici svých manželství a rodin. Bůh Kristus nás muže povolal k tomu, abychom byli jemu podobní a svou službou v Kristově lásce a síle měli podíl na zbožnosti, bezúhonnosti a posvěcení našich milovaných žen a tím i celé církve!

Je to skutečně veliké tajemství zbožnosti Krista a církve, kterému tváří v tvář každý ženatý muž musí žasnout, k jak nádherné službě byl povolán! Sama ta služba je tak nádherná a mocná, že se v našich srdcích a v našich životech stává zároveň i tou nejkrásnější, bohatou odměnou. Protože náš Pán Ježíš toto vše učinil pro svou nevěstu, proto i muži mají takto podobně sloužit svým ženám a milovat je stejnou, obětující se láskou! Pavel totiž pokračuje slovy od 28. verše.

Láska muže k manželce a veliké tajemství Krista a církve

• Ef 5, 28-33 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev; vždyť jsme údy jeho těla. Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo´. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

A. Každý přeci miluje své vlastní tělo, kdo miluje své vlastní tělo, miluje církev!

Zde je silně zdůrazněná jednota muže a ženy v manželství, kdy se oba stanou jedním! Je to odkaz zpátky do Gn do druhé kapitoly.

• Genesis 2:21-24  I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest." Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.

Ten výraz v originále ukazuje na dokonalé přilnutí, jako když dvě A4 přilepíte dokonale celými plochami k sobě. Jde o úplné splynutí, o srůst do jednoho organismu. Jen proto Pavel může tak silně zdůraznit a nekompromisně vyřknout, že kdo miluje svou ženu, miluje sebe. A dokonce radikálně tvrdí, že přeci není možné, abychom nenáviděli své vlastní tělo. Je přeci naprosto normální a přirozené, že mu naopak prokazujeme dobrou a laskavou péči a staráme se o něj.

Pavel také opět zdůrazňuje Ježíšův příklad, jakým způsobem pečuje o svou církev. A my co jsme údy Ježíšova těla, máme činit v manželství totéž. Kdo tak nečiní, proviňuje se nejen proti vlastnímu tělu, ale i proti tělu Ježíše Krista, proti církvi.

B. Muž, který nemiluje svou ženu, nemiluje církev, ani Boha!

Uvědomit si na tom můžeme dvě věci. Tou první je hloubka prokletí hříchu. Protože pádem došlo k oddělení od Boha i k oddělení muže a ženy. Manželství je často takovým bitevním polem, kde dochází až na nenávist ke svému vlastnímu tělu. Tak, kde kdysi byla láska, může být a často je po letech soužití zášť. Dojde ke smrti manželství.

Druhou věcí je právě skryté varování, že tam, kde není v manželství u muže láska následující Krista, dochází k oslabování a hynutí těla manželství, ale i k oslabování a hynutí místní církve, sboru! Pavel říká. „Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev; vždyť jsme údy jeho těla.“

Jinými slovy zde stojí, že muž pečuje o svou manželku, aby prospívala fyzicky, duševně i duchovně a tím vlastně muž pečuje i o prospěch a dobré zdraví celého místního sboru, kterého jsou oba se ženou údy. Znovu to souvisí s hloubkou, intimností a kvalitou vztahu v manželství muže a ženy. Už po několikáté nás to odkazuje ke zjevenému, hlubokému tajemství, kterým je vztah Krista a církve. Hlavy a těla.

A manželství je Božím zjeveným dílem, které má na toto tajemství lidem ukazovat, aby ho lépe mohli pochopit. A to přesto, že je jen zjevným ukazatelem mnohem slavnějších duchovních skutečností!

C. Vztah muže a ženy je silnější a důležitější než ostatní vztahy mezi lidmi!

Apoštol Pavel ukazuje na výjimečnost a vyvýšenost manželství nad všemi ostatními rovinami lidských vztahů. I nad vztahy, které jsou jinak velmi úzké a hluboké. Manželství převyšuje i pokrevní příbuznost sourozenců a dokonce i příbuznost rodičů a dětí. Pavel píše d Efezu:

• Ef 5,31-33  `Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo´. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

Znovu zde zní ta známá slova o tom, že jednota manželství je skutečně tím nejlepším a na zemi nejdokonalejším vztahem lidí, který nejlépe ukazuje na vztah Ježíše Krista a Božího lidu. Muž dokonce opustí své rodiče. Se kterými byl velmi úzce a těsně spjat až do doby, kdy dospěl. Ve své rodině od rodičů čerpal všechno požehnání, které mu byli schopni dát, aby byl jednoho dne připraven splynout se svou ženou a pokračovat tak v dobrém Božím záměru.

Když Písmo mluví o manželství muže a ženy, říká následující:

• Matouš 19:1-6  Když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje do krajin judských za Jordán. Velké zástupy šly za ním, a on je tam uzdravil. Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?" Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku `muže a ženu učinil je´? A řekl: `Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo´; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"

Viděli jsme, že úzký a intimní vztah rodičů a dětí jednou skončí odlukou. Blízký a silný vztah sourozenců se jednoho dne také rozdělí a každý se vydá svou vlastní cestou. Všechny lidské vztahy jsou nějakým způsobem propojené. V rodině, ve společnosti, v zaměstnání. Ale jen o manželství je řečeno, že dva lidé se stanou jedním tělem!

Proto jen manželství v Kristu je schopné svou kvalitou, svou hloubkou a svou intimitou zrcadlit to veliké tajemství Krista a církve. Znovu si to poslechněme:

• Ef 5, 31-33 `Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo´. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

Proto každý ženatý, nebo na manželství se připravující muž v Kristu miluje svou ženu jako sebe sama. A proto každá vdaná, nebo na manželství se připravující žena v Kristu ctí svého muže.

Je to veliké tajemství lásky a věrnosti Boží k Božímu vykoupenému lidu. K lidu, který si Bůh vykoupil krví vlastního Syna. Je to veliké tajemství lásky a věrnosti Pána Ježíše Krista ke své Nevěstě. Právě pro Jeho dokonalou lásku a věrnost k nám musí každý muž být správnou hlavou své ženy. Ta hlava nevelí mocí a silou těla, ale vede silou a plností Ducha, jak jsme si řekli už na začátku. Velí a vede právě svým vlastním příkladem lásky, věrnosti, laskavosti a nesobeckého obětování se potřebám své ženy!

To je vůle Boží, to je Boží příkaz pro muže, který moudrý muž zná a nemrhá časem, nýbrž ho naplňuje. Kdo z nás mužů tak nečiní, ten nemiluje svou ženu, ani církev a ani svého Boha a Spasitele Ježíše Krista! Ten text je jasný a jednoznačný. Láska muže ke své ženě má mít stejný zdroj a stejnou kvalitu, jako láska Krista k Jeho Nevěstě církvi.

Je pevná a tak věrná, že bude-li to třeba, obětuje muž i svůj život pro svou ženu a tím pro církev i pro svého Pána. Odhaluje, přibližuje a ukazuje nám nádherné, nejintimnější a hluboké tajemství lásky a oběti Ježíše Krista pro Jeho nevěstu, pro církev. Je to veliký, mocný, nádherný a svatý úkol, ke kterému Bůh povolává nás, ženaté muže. Je to nanejvýš důležitý a zodpovědný úkol. Modlím se, abychom obstáli a nebyli zahanbeni!

Amen!