Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 23. října 2016
Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Pokračujeme v našem výkladu Pavlova listu církvi do Efezu. Před námi je další a poslední část textu, která se zabývá budováním Kristova těla. Tím nechci říci, že dále to není o budování Kristova těla, tedy církve – je! O tom nemůže být pochyb, ale v první polovině čtvrté kapitoly je to hlavní myšlenka textu a vrcholí v šestnáctém verši.
Podoba křesťanské zralostiNáš dnešní text nám ukazuje cíl, k němuž tato vzájemná služba směřuje. Dva verše, které jsou před námi, mluví dospělosti v Kristu, a to nejprve v obecné rovině (v. 13) a následně (ve v. 14) ukazují, jak se to bude projevovat na životě jednotlivých křesťanů.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 18. září 2016
Úsilí o krásnou církevMáme před sebou oddíl, který popisuje jednotu i krásu Kristovy nevěsty, církve. Je zde popis jednoty, základ i cíl jednoty a také rozmanitost jednoty. Kristova církev se skládá z jednotlivých údů, a každý z nich má své místo v těle Kristově. Je to programové prohlášení Kristovy církve, náplň práce pro Kristovu nevěstu, důvod, proč jsme vůbec tady, a co a jak máme dělat.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 28. srpna 2016
Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Znovu dnes otevíráme list Efezským a budeme pokračovat ve výkladu našeho textu. Mluvíme o jednotě Kristova těla, viděli jsme prostředky, které Bůh použil k zajištění jednoty, minule jsme viděli, jak Bůh obdaroval svou církev, obdaroval každý jednotlivý úd Kristova těla a v dnešním textu uvidíme, proč to Bůh udělal, co je cílem každého jednotlivého obdarování. Text, který je před námi ukazuje, že každý dar, který Kristus dal své církvi, má sloužit k tomu, aby svatí byli připraveni k dílu služby a svou službou se podíleli na budování Kristova těla. Dnes se zaměříme jenom na jediný verš – verš 12 – a rozebereme si tyto tři věci, které jsou v tomto verši obsažené. Aby nám ale pro samé stromy nezmizel les, budeme číst celý oddíl od prvního do šestnáctého verše.
Příprava svatých k dílu službyKristus obdaroval každý úd svého těla zvláštním duchovním darem ke společné službě. A zatímco předchozí oddíl zdůraznil obdarování každého jednotlivého křesťana – bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání, rasu nebo cokoliv jiného – dnešní text zdůrazňuje různost obdarování, ale jednotu záměru, jediný cíl.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 24. července 2016
Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Znovu dnes po delší době společně otevíráme list apoštola Pavla církvi do Efezu. Jsme ve čtvrté kapitole v oddíle, kde Pavel mluví o jednotě církve. Ve verších 1-3 jsme četli výzvu k zachování jednoty Ducha, v dalších verších (v. 4-6) jsme viděli základ jednoty – mluvili jsme o doktrinálním základu, který vychází z prvních tří kapitol listu Efezským, který staví na díle trojjediného Boha, na díle Boha Otce, který vyvolil, Boha Syna, který vykoupil a Boha Ducha svatého, který zapečetil.
...tam se rozhojnila i milost.První kniha Bible nám přestavuje Pána Boha v Jeho velikosti a slávě. Dnes si zopakujeme, co jsme se o Bohu naučili z knihy Genesis a potom si ukážeme největší charakteristiku Boha ve vztahu k člověku, kterou můžeme najít v Písmu a to je Boží milosrdenství.
Každý křesťan byl obdarován ke službě Kristově církviV našem dnešním textu je nejprve prohlášení o tom, jak Kristus obdarovává svou církev, je zde také zdůvodnění, proč to dělá a nakonec je tu vysvětlení, které směřuje k oslavě Krista, k porozumění tomu, kým je a co udělal.
