Pátá kolona (Neh 5,1-19)

Petr Papež, Ústí nad Labem 15. května 2005

Hrajete rádi volejbal? Já ano. A chodím mimo jiné hrát s kolegy z práce, v pátek. A je tam jeden kolega, který je často pro své družstvo spíš pohromou než přínosem. Vnáší zmatek do vlastních řad a všechny naprosto šokuje některými projevy své hry. Dalo by se o něm říct, že je to taková „pátá kolona“, tedy někdy čtvrtá nebo třetí, podle toho, jestli hrajeme 4:4, 3:3 nebo 2:2. „Pátá kolona“ je někdo v našich vlastních řadách, kdo pomáhá našemu soupeři či nepříteli.

Mimochodem tento výraz vznikl za španělské občanské války, když Franko bojoval o Madrid. Když se ho ptali, jak chce zvítězit pouze se čtyřmi kolonami, odpověděl, že jeho pátá kolona je v Madridu. O páté koloně však nemluvím kvůli volejbalu nebo Frankovi, ale proto, že Jarda nazval v rozpisu kázání ten dnešní oddíl právě výrazem „Pátá kolona“. A je to velice příhodný název.

V 5. kapitole Nehemjáše se objevuje skupina Izraelců, která ničí úsilí a jednotu Božího lidu a svým jednáním nahrává nepřátelům. Nehemjáš, muž modlitby a činu, musí řešit další problém. Ani v církvi nikdy nenastává chvíle, kdy už jsme všechno zvládli. Duchovní boj nikdy nekončí.