Písmo svědčí o mně! Proutek z pařezu Jišajova! (Rt 4,13-22)

Boží prozřetelnost na cestě k Mesiáši

Pavel Borovanský, 11. března 2018, Ústí nad Labem

I. Úvod

Pokoj vám milovaní v Kristu! Když se rozhlédneme kolem sebe, uvidíme tváře těch, za které Ježíš Kristus zaplatil cenu krve Božího Syna. Uvidíte církev. Uvidíte lidi, které sem dnes v tento den přivedla láska. Boží láska vylitá do našich srdcí. Dnes na toto místo, které samo o sobě není ničím veliké, ani významné, nás přivádí vděčnost, pokora a poslušnost nových srdcí!

• Jeremjáš 24:7 Dám jim srdce, aby mě poznali, že já jsem Hospodin. Budou mým lidem a já jim budu Bohem, neboť se ke mně navrátí celým srdcem.

• Ezechiel 11:19 A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa,

Přivádí nás sem také touha po poznání Boha a Jeho vůle. Touha žít podle této svaté a dokonalé vůle. Společně s Pavlem žijeme v nových srdcích tuto touhu, kterou tento veliký apoštol pohanů odhaluje ve svém prvním listě do Tesaloniky.

• 1 Tesalonickým 4:1 Konečně vás, bratří, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste vždy více prospívali v tom, co jste od nás přijali a co už také činíte: žijte tak, abyste se líbili Bohu.

Mám plné dosvědčení v Kristu o každém z vás, kdo jste Ho poznali, že jste dnes na tomto místě právě pro svou víru a pro lásku Boží, kterou máte ve svých srdcích.

My jsme společně procházeli knihou Rút. Její děj se odehrává v době Soudců. Tato doba byla neklidná, tvrdá a plná lidského hříchu. Plná zlého. Tak, jako každá doba tohoto padlého světa! Byla však prostoupena svrchovaností, trpělivostí a shovívavostí Boží. Opět tak, jako každá doba tohoto padlého světa. Uprostřed bouří hříšného světa Bůh ve své svrchované moci posílal lidu, který vyvolil, soudce. Aby jeho lid soudili, napravovali, vysvobozovali a přiváděli zpět k Hospodinu. Bůh tak jednal s celým národem, ale v knize Rút vidíme, že Jeho dobrá péče jednala i s jednotlivými lidmi.

Kniha Rút je nazývána oázou a odpočinutím uprostřed vřavy času soudců. A je tomu tak. Žádné vpády nepřátel, bitvy a zabíjení. Přesto bych byl rád, kdybychom si knihu Rút zapamatovali pod jiným, dalším názvem. A to jako knihu mesiášskou. Knihu se silným důrazem na Boží svrchované jednání v otázce stvoření i spasení člověka. Kniha zdůrazňuje Boha, jako svrchovaného Stvořitele, který nejen povolal celý svět do bytí, ale i vše vede a řídí podle své dokonalé a absolutně vyvýšené vůle. Rút vede silně ke Kristu. Ukazuje na Krista a potvrzuje, že Kristus je středem, obsahem i cílem celého stvoření. Celého Božího díla! V Koloským v první kapitole čteme, co Bůh v Kristu učinil!

• Koloským 1:13-20 On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů: On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá, on jest hlavou těla - totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem. Plnost sama se rozhodla v něm přebývat, aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích - protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.

Dnes dokončíme společný výklad knihy Rút. Budeme ve čtvrté kapitole, ve verších 13-22.

• Rút 4:13-22 I vzal si Bóaz Rút a stala se jeho ženou. Vešel k ní a Hospodin jí dopřál, že otěhotněla a porodila syna. Tu řekly ženy Noemi: "Požehnán buď Hospodin, který tě odedneška nenechává bez zastánce, jehož jméno se bude ozývat v Izraeli. On ti vrátí smysl života, bude o tebe ve stáří pečovat. Vždyť jej porodila tvá snacha, která tě tolik miluje. Ta je pro tebe lepší než sedm synů." Noemi vzala dítě, položila si je na klín a stala se mu chůvou. Sousedky mu daly jméno. Řekly: "Noemi se narodil syn", a pojmenovaly jej Obéd (to je Ctitel Hospodinův). To je otec Jišaje, otce Davidova. Toto je rodopis Peresův: Peres zplodil Chesróna, Chesrón zplodil Ráma, Rám zplodil Amínadaba, Amínadab zplodil Nachšóna, Nachšón zplodil Salmu, Salmón zplodil Bóaza, Bóaz zplodil Obéda, Obéd zplodil Jišaje a Jišaj zplodil Davida.

II. Požehnané důsledky naplnění vůle Boží!

A. Bůh činí blaženými a živými ty, kteří činí Jeho vůli!

Naposledy jsme opustili Boáze a Rút v okamžiku, kdy Boáz jednal v bráně města s bližším příbuzným. Konstatovali jsme u obou našich hrdinů, že jsou bohabojní, touží jeden po druhém, ale ještě více touží jednat podle svrchované Boží vůle. A to i za předpokladu, kdy bude Boží vůle odlišná od jejich vůle a touhy.

Shledali jsme Boáze nejen mužem zdatným ve svém lidu a schopným stát se Rút a Noemi zastáncem. Shledali jsme ho také připraveným a ochotným stát se zastáncem i jistotou těmto dvěma ženám. Boáz naplňoval dvě nevětší přikázání, která znějí:

• Marek 12:30-31 miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly! ´ Druhé pak je toto: `Miluj bližního svého jako sám sebe! ´ Většího přikázání nad tato dvě není."

Boáz byl opakem muže beze jména. Mluvili jsme o tom, že je v tom velká symbolika. Ten muž neměl před Bohem jméno. Protože sledoval jen svou vůli a žil podle ní. Bližší příbuzný hledal jen svůj prospěch. Chtěl využít svého práva, ale povinnost a závazek podle Boží vůle s tím spojený bylo něco, co nehodlal přijmout. Bůh je Bohem živých, pravil Pán Ježíš saduceům, zpochybňujícím vzkříšení z mrtvých Mt 22, 29-32. A proto můžeme náš poznatek dovést až do krajnosti. Muž, nebo i žena, člověk, který sleduje jen svou vůli, je před Bohem mrtvý. Bůh se nezná k takovému člověku, ani k jeho cestě svévole! Poslechněte slova z Ř 8, 5-8 a poté ze Ž 1, 6.

• Římanům 8:5-8 Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani nemůže podřídit Božímu zákonu. Ti, kdo žijí jen z vlastních sil, nemohou se líbit Bohu.

• Žalm 1:6 Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.

Bůh zná cestu spravedlivých, těch, co se dotazují na Jeho vůli a žijí podle ní. Spravedlivý je živý z víry. A protože cesta svévolných je cestou smrti a záhuby, Bůh se k takové cestě nezná a nezná se ani k těm, co po cestě smrti kráčejí ke zhoubě. Bůh je život, a zdroj života a je Bohem živých!

Vidíme, že Bohem je požehnán a před Bohem je živý z víry ten člověk, který činí Jeho vůli.

• Matouš 7:21 Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.

Boáz s Rút toto slovo naplňují!

B. Nový život, ovoce spravedlnosti

V našem prvním verši dnešního textu čteme:

• I vzal si Bóaz Rút a stala se jeho ženou. Vešel k ní a Hospodin jí dopřál, že otěhotněla a porodila syna. Rút 4, 13

Boáz a Rút se stali jedním tělem. Oba svou zbožností a pokorou i trpělivým očekáváním na Boha a Jeho jednání jsou velikým příkladem pro nás. Možná je to pro nás dnes nepochopitelné, protože žijeme ve společnosti, která nás učí, abychom si bez ptaní vzali to, po čem toužíme. Učí nás, že když po něčem toužíme, něco chceme, potom to chceme ihned a bez rozmýšlení. Třeba i na dluh. A když přijde na takovou věc, jako je soužití muže a ženy, potom je pro dnešní svět víceméně normální vzít si to, po čem toužím a naplnit své touhy podle svých vlastních představ. Důsledky jsou hrozivé. Vztah mužů a žen se stává vztahem konzumním, tak, jako vše ostatní.

Nikdo ani ve snu nepomyslí na svého Stvořitele, na Jeho vůli, která učinila manželství jako viditelný obraz velikého tajemství vztahu Krista a jeho nevěsty. Pavel o tom mluví v páté kapitole efezským. Kdy ukazuje velikost, vážnost a nádheru manželství na Kristu a církvi. Dokonce ani mladí křesťané nepromýšlejí tyto věci tak, že je beze zbytku vkládají d Božích rukou. Tak, že jsou připraveni přijmout Boží vůli i kdyby byla jiná, než vůle a touha jejich vlastní.

Boáz a Rút očekávali na Boží rozhodnutí i když se mohlo stát, že to bude bližší příbuzný, kdo se stane zastáncem Rút. Byli připraveni slyšet a přijmout, že nejsou jeden pro druhého, ale že Boží vůle je jiná!

Tento postoj jejich srdcí je Bohu vzácný a milý. Tento postoj vede k životu a pokoji. Víme, že sobectví znamená smrt, ale…

• Římanům 8:6b dát se vést Duchem je život a pokoj.

Boáz a Rút byli pokorní a poslušní. A to je zbožnost milovaní, to je láska k Bohu, protože podle toho poznáme, že Ho milujeme, když Ho posloucháme.

• Jan 14:23 Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.

Na jiném místě Janova evangelia muž slepý od narození, kterému Pán Ježíš otevřel oči, pravdivě svědčí:

• Jan 9:31 Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo Ho ctí a činí jeho vůli.

Boáz a Rút ctili Boha a činili Jeho vůli. A Bůh znal toužebnou modlitbu jejich srdcí a vyslyšel ji. Z Boží milosti se stali jedním tělem.

C. Svrchované předurčení Boáze a Rút!

Můžeme však jít ještě hlouběji. Bůh je dobrý. Je nanejvýše milosrdný, soucitný a slitovný. Dává svým dětem naprosto vše a dává jim to v Kristu, skrze Krista, kvůli Kristu! Jsme opět v tom nádherném oddíle listu do Kolosu, v první kapitole od verše 13. Jsme v království Krista. V Kristu je nám odpuštěno a v Kristu máme vykoupení. V Kristu jsme stvořeni, tak, jako celé ostatní tvorstvo. Skrze Krista a pro Krista jsme učiněni. V Kristu jsme smířeni s Bohem i s lidmi a to díky kříži Krista!

A to nás vede opravdu hluboko zpět. Až na věčnost, do Boží mysli, do Božího srdce. V efezským čteme:

• Efezským 1:3-6 Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů; v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří. Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny a chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším.

A v listu do Říma píše apoštol Pavel podobná slova:

Římanům 8:29-32 Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy. Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?

On neušetřil svého vlastního Syna, dal Ho za nás, kteří věříme. A kvůli Němu, pro Něj nám spolu s Ním daroval všecko. Kristus je obsah, klíč i cíl. Chceme porozumět Bohu a Jeho vůli, Jeho slovu a tím Písmu? Pátrejme po Kristu!

Jedno lidské a úsměvné přísloví říká: „ Za vším hledej ženu!“ Ale to není pravdivé. Za vším, ve všem, co se pod nebem děje, hledejme Krista!

To nás vede k Boží svrchovanosti, k prozřetelnosti, která řídí a vede veškeré dění v celém stvoření. Bůh má dokonalou vládu nade všemi věcmi i nad každým děním. Pod tuto Jeho vládu spadá vesmír, fyzický svět, otázky národů a dějin. Stvoření a existence člověka, jeho úspěchy i selhání. Pod Boží svrchovanou vládu patří i ochrana, záchrana a spasení člověka!

Úkolem a cílem Boží prozřetelnosti je konání a naplnění Boží vůle. Stvoření ani člověk nemají svobodu, nebo svobodnou vůli konat odděleně, nebo proti Boží vůli. Celé stvoření, včetně člověka se vždy rozhoduje a koná v hranicích a mantinelech Boží prozřetelnosti. A to přesně vidíme v knize Rút.

I když platí, co jsme si řekli dříve, že Bůh slyší a vyslýchá ty, kdo Ho ctí a činí Jeho vůli, není to tak, že by se proto Boáz s Rút stali jedním tělem. Zbožnost Boáze a Rút není příčinou Božího prozřetelného rozhodování a jednání. Bůh neučinil ty dva jedním tělem pro jejich víru, pokoru, či zbožnost. Naopak. Jejich konání, pokora, víra a zbožnost jich obou jsou důsledkem Boží prozřetelnosti a vůle! Příčinou je Boží prozřetelná a svrchovaná vůle, která se vždy naplní!

Jinak to ani nemůže být. Pokud by tomu bylo jinak, pokud by příčinou Božího rozhodnutí bylo jednání člověka, byť zbožné a pokorné, nebyli bychom spaseni z milosti ale podle svých skutků a zásluh. A Bůh by nebyl Bohem svrchovaným, ale tím, kdo jedná v závislosti na rozhodování a jednání člověka. Spasení by nebylo z milosti a nebylo by darem. Spasení by bylo mzdou a nutnou odměnou.

A tak je pro nás velikým povzbuzení a posílením vědět, že Bůh vyslýchá modlitby těch, kdo Ho ctí a usilují ze všech sil konat Jeho vůli. Ale ještě větším, pevnějším a naprosto neotřesitelným povzbuzením a naší neochvějnou nadějí je to, když víme, že Boha ctíme a usilujeme konat Jeho vůli, protože On tak o nás rozhodl ještě před stvořením světa! On je ten, kdo vše působí rozhodnutím své vůle.

• Filipským 2:12-13 A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní - nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti - s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.

Vzpomeňme na vrcholící verš celé knihy Rút.

• Rút 2:1-3 Noemi měla příbuzného z manželovy strany, významného muže z Elímelekovy čeledi. Jmenoval se Bóaz. Moábská Rút řekla Noemi: "Ráda bych šla na pole sbírat klasy za někým, u koho dojdu přízně." Noemi jí odpověděla: "Jdi, má dcero." Šla tedy, přišla na pole a sbírala za ženci klasy. Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi z Elímelekovy čeledi.

Boáz s Rút se stali jedním tělem z Boží svrchované vůle. Protože o tom všem rozhodl Bůh ještě před stvořením světa. Že připraví muže jménem Boáz. Muže, kterého učiní zbožným, spravedlivým a zdatným uprostřed lidu. Rozhodl také o ženě, pohance Rút, které dal nové srdce a obrátil ji od model k sobě, k živému Bohu. Nezbavil tím Boáze a Rút jejich zodpovědnosti, ale vedl prozřetelně vše skrze okolnosti. Shodou prozřetelně Bohem řízených okolností byl díl pole, na kterém se Rút rozhodla paběrkovat Boázův. A pro stejně Bohem řízené okolnosti událo se, že…

• Rút 4:13 I vzal si Bóaz Rút a stala se jeho ženou. Vešel k ní a Hospodin jí dopřál, že otěhotněla a porodila syna.

D. Boáz a Rút předobraz Krista a církve

Když hledíme na příběh Boáze a Rút, vidíme je zřetelně jako předobraz Krista a církve. Kristus je skutečný Zastánce nejen Rút a Boáze, ale všech, které Bůh Otec Kristu dal. Pravý a věčný Zastánce podle Boží vůle a zachráněná, věčná nevěsta, podle Boží vůle. To je záchrana padlého a hříšného člověka, podle svrchovaného rozhodnutí a vůle Boží. To je evangelium zvěstované světu a všem lidem. To je příkaz všem lidem, aby činili pokání. To je zákon Kristův, kterému jsme všichni poddáni. Věřící i nevěřící. A tímto zákonem, Kristem budeme všichni souzeni! To je Kristus sám. On je ten Beránek, vyhlédnutý Bohem! Beránek obětovaný kvůli nám, pro naše hříchy.

• 1 Petrův 1:17-20 Jestliže `vzýváte jako Otce´ toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho činů, v bázni před ním žijte dny svého pozemského života. Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů. 

Pojďme tedy dál do našeho textu s plným vědomím Boží svrchované vůle nad celým stvořením.

III. Požehnán buď Hospodin, který nám daroval Zastánce!

A. Narozený další předobraz Krista zastánce

Rút 4:14 Tu řekly ženy Noemi: "Požehnán buď Hospodin, který tě odedneška nenechává bez zastánce, jehož jméno se bude ozývat v Izraeli. 15 On ti vrátí smysl života, bude o tebe ve stáří pečovat. Vždyť jej porodila tvá snacha, která tě tolik miluje. Ta je pro tebe lepší než sedm synů." 16 Noemi vzala dítě, položila si je na klín a stala se mu chůvou.

Ano, pochválen, vyvýšen a požehnán buď Hospodin nejen za narození Obéda, který se postará o Noemi. Bůh ať je oslaven a požehnán i námi všemi, protože nejen Noemi, ale i nás všechny neponechal a neponechává bez pravého Zastánce. Požehnán buď Hospodin Bůh v Kristu v Božím Synu. Požehnán buď v tomto jediném jménu na nebi i pod nebem. Petr naplněn Duchem svatým odvážně svědčí veleradě o jediném Zastánci, o jediném jménu. Když vysvětluje zázračné uzdravení.

• Skutky apoštolské 4:10-12 vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv. Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným. V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“

B. Narozený zastánce Noemi

Viděli jsme v knize Rút jako předobraz pravého Zastánce Krista doposud jen Boáze. Nyní narážíme v našem textu na další předobraz Pána Ježíše Krista. Ve 14-15 verši čteme:

• Rút 4:14-15 Tu řekly ženy Noemi: "Požehnán buď Hospodin, který tě odedneška nenechává bez zastánce, jehož jméno se bude ozývat v Izraeli. On ti vrátí smysl života, bude o tebe ve stáří pečovat. Vždyť jej porodila tvá snacha, která tě tolik miluje. Ta je pro tebe lepší než sedm synů."

Jak je to možné? Aby nám zde nevznikl nějaký zmatek, musíme si to vysvětlit. Tím dalším zastáncem ukazujícím na Ježíše Krista je právě narozený Obéd. A ve 22. verši uvidíme ještě dalšího muže, který je ve Starém Zákoně předobrazem Krista. Krále Davida.

C. Obrazy Krista ve Starém zákoně

Musíme se zde na chvíli zastavit a vysvětlit si, proč máme ve Starém zákoně více předobrazů, ukazujících na našeho Pána Ježíše Krista. Je to proto, že každý stín Ježíše Krista, každý z těchto předobrazů ukazuje na Pána Ježíše určitým charakteristickým způsobem.

Podívejme se na některé z nich. Abraham je předobraz Krista jako přímluvce za spravedlivé. Vidíme, jak se v Gn 18, 16-33 přimlouvá za spravedlivé v Sodomě ve chvíli, kdy má přijít oheň, jako Boží trest.

Mojžíš je předobrazem Krista jako vysvoboditele z otroctví. Mojžíš vyvedl lid z otroctví Egypta, tím ukazuje na Krista vysvoboditele z otroctví hříchu. Je i předobrazem Krista proroka a odkazuje i v tomto směru na Ježíše.

• Skutky apoštolské 7:35-37 To je ten Mojžíš, kterého odmítli, když řekli: `Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem? Toho poslal Bůh jako vládce i vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla zjevil v keři. To je ten Mojžíš, který je vyvedl z Egyptské země, který činil divy a znamení v Egyptě, při Rudém moři i na poušti po čtyřicet let. To je on, který řekl synům izraelským: `Bůh vám z vašich bratří povolá proroka, jako jsem já.´

Izák je předobrazem Krista, jako jednorozený, jediný syn, který má být milujícím otcem obětován. Gn 22, 1-14.

Boáz je předobrazem Krista, jako ten zdatný muž, který má moc zachránit, má moc se zastat. Jeho jméno se překládá jako „ V něm je síla“, nebo „ V něm je záštita“. Ukazuje na Krista i svou čestností, poslušností zákonu a spravedlností z víry.

Nyní přichází na scénu Obéd. Ženy mluví o něm, když mluví o zastánci pro Noemi. Obéd je zmíněn jako ten, kdo se postará o Noemi v jejím stáří. Tím ukazuje na Božího Syna Ježíše Krista a stává se Jeho předobrazem. Protože je to Bůh, který se stará o vdovy a sirotky.

• Žalm 146:9 Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu.

Obéd je předobrazem Krista, protože je darem a plodem lásky. Porodila ho snacha, která Noemi velice miluje. Rút a její láska je v našem textu velice ceněna. Více než sedm synů! Sedm synů je symbolem plného, dokonalého požehnání. Ale Rút a její láska znamená více. Pravá, obětující se láska je nadevše.

 A nakonec je Obéd starozákonním ukazatelem na Krista, jako „Ctitel Hospodinův“. To je význam jeho jména. Vždyť kdo kdy ctil, ctí a bude ctít Hospodina více a lépe, než muž Ježíš Kristus?

Všichni tito muži jsou stínem, předobrazem Krista v určité charakteristice. A v Pánu Ježíši potom přichází dokonalá a svatá plnost těchto jednotlivých charakteristik. Je to On, v kom se sama plnost rozhodla přebývat. Kol 1, 19. Plnost znamená dokonalost a dokonalost je podstatou Boží.

Vidíme, že všechno v Písmu a v dějinách stvoření i spásy ukazuje na Krista a směřuje ke Kristu. Ježíš Kristus je příčinou všech věcí a všeho dění. On je obsahem i středem, počátkem i koncem. Ježíš je prostředkem i cílem všeho stvoření i všeho dění v celém stvoření.

Ježíš je klíčem i způsobem k pochopení a poznání Boha a Jeho prozřetelného, svrchovaného jednání. Ne nadarmo o Něm Písmo v Janově evangeliu mluví jako o Slovu, které se stalo tělem. Vše je stvořeno skrze Krista a pro Krista! I kniha Rút nás vede k tomuto poznání a konstatování. Pozorný pohled duchovním zrakem do příběhu Rút, pohled zostřený modlitbou, který nás vede pod povrch skutečností k jejich podstatě, ten nám toto veliké tajemství, tu nádhernou pravdu potvrzuje. A uvidíme to i v poslední části našeho dnešního textu.

IV. Výhonek z pařezu Jišajova!

• Rút 4:17-22 Sousedky mu daly jméno. Řekly: "Noemi se narodil syn", a pojmenovaly jej Obéd (to je Ctitel Hospodinův). To je otec Jišaje, otce Davidova. Toto je rodopis Peresův: Peres zplodil Chesróna, Chesrón zplodil Ráma, Rám zplodil Amínadaba, Amínadab zplodil Nachšóna, Nachšón zplodil Salmu, Salmón zplodil Bóaza, Bóaz zplodil Obéda, Obéd zplodil Jišaje a Jišaj zplodil Davida.

Vidíme zde platnost a právní účinnost Levirátního zákona v praxi. Sousedky daly chlapci jméno Obéd a řekly: „ Noemi se narodil syn“. Tento Obéd je otec Jišaje. Otec muže, který zplodil Davida krále. David je mužem podle Hospodinova srdce. 1 Samuelova 13, 14. Je předobrazem Krista jako věrný a statečný pastýř. Chránil ovce jemu svěřené i za cenu ohrožení života. Pronásledoval a ubil lva i medvěda. David byl nejmocnějším a nejúspěšnějším králem Izraele. Proto je i předobrazem Kristova mocného a věčného kralování. Je také stínem budoucí pevné, neochvějné a statečné Kristovi víry. Na Goliáše jde s jedinou zbraní. Ne s prakem a holí, ale ve jménu Hospodina zástupů. V 17. Kap. 1 Sm čteme tato slova:

• 1 Samuelova 17:41-45 Pelištejec se k Davidovi pomalu přibližoval a před ním jeho štítonoš. Pelištejec se podíval, spatřil Davida a pohrdl jím, protože to byl mladíček, ryšavý, krásného vzhledu. Pelištejec na Davida pokřikoval: "Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?" A Pelištejec zlořečil Davidovi skrze své bohy. Pokřikoval na Davida: "Pojď ke mně, ať vydám tvé tělo nebeskému ptactvu a polnímu zvířectvu." Ale David Pelištejci odpověděl: "Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil.

David měl mocnou zbraň, dar pravé víry od Hospodina. A Davidův potomek je tím Králem navěky, jehož vláda nebude mít konce. 

•  Lukáš 1:30-33 Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce."

Bohem zaslíbený, Bohem povolaný a Bohem pomazaný Mesiáš. Syn Boha živého. Náš zastánce a Spasitel Ježíš je tím proutkem z pařezu Jišajova, o kterém prorokuje Izajáš 700 let před samotným narozením Krista!

• Izajáš 11:1-5 I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy. Bázní Hospodinovou bude prodchnut. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši, nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. Žezlem svých úst bude bít zemi, dechem svých rtů usmrtí svévolníka. Jeho bedra budou opásána spravedlností a jeho boky přepásá věrnost.

K narození tohoto zaslíbeného potomka z rodu Davidova vše směřuje. Na Něj a na Jeho příchod ukazují všechny Jeho předobrazy ve Starém Zákoně. Kniha Rút je knihou o Boží svrchované vládě nad celým stvořením. Je knihou o Božím prozřetelném jednání v dějinách světa. A to od jeho stvoření až k druhému příchodu Krista a konečnému soudu nad hříchem.

I samotná Boží vláda a prozřetelné konání Boha má svůj cíl a naplnění v osobě Ježíše Krista, v Božím Synu. On je tím tajemstvím od věků. Je předurčeným a naplněným Božím prostředkem a plánem spásy. On je tím jediným správným řešením, protože je to Boží řešení. Boží vůle. A svrchovanost i prozřetelnost mají jen jeden cíl. Spějí k úplnému uskutečnění této svrchované, vládnoucí Boží vůle v Kristu!

O tom je kniha Rút, protože je o Kristu a silně ukazuje ke Kristu. Když Pán Ježíš kárá farizeje, říká jim:

• Jan 5:39 Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.

Vše, o čem jsme dnes mluvili, potvrzuje absolutní pravdivost Kristova výroku z J 5, 39. I samotný rodokmen, tvořící poslední pět veršů.

• Rút 4:18-22 Toto je rodopis Peresův: Peres zplodil Chesróna, Chesrón zplodil Ráma, Rám zplodil Amínadaba, Amínadab zplodil Nachšóna, Nachšón zplodil Salmu, Salmón zplodil Bóaza, Bóaz zplodil Obéda, Obéd zplodil Jišaje a Jišaj zplodil Davida.

Pán Ježíš je potomek Judy. Jak bylo předpovězeno Jákobem. Nebyl to Rúben, jenž znesvětil lože svého otce. Nebyli to Šimeón a Lévi, jejichž zbraně sloužili krvavému násilí a jejichž hněv byl vražedně prudký a prokletý. To o Judovi Jákob praví.

• Genesis 49:8-12 Tobě, Judo, tobě vzdají čest tví bratři. Na šíji nepřátel dopadne tvá ruka; synové tvého otce se ti budou klanět. Mládě lví je Juda. S úlovkem, můj synu, vystoupil jsi vzhůru. Stočil se a odpočíval jako lev, jak lvice. Kdo ho donutí, aby povstal? Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení. Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů. Oči bude mít tmavší než víno, zuby bělejší než mléko.

Rodopis v našem textu začíná jménem Peres. Je to ten Peres, kterého porodila Támar Judovi. Pokračuje od Perese až k samotnému Ježíši. Proto je náš Pán nazýván Lvem z Judy. Mládě lví je Juda, ale Kristus je dospělým a silným, neporazitelným Lvem, který zvítězil a vládne. Přečtěte si Mt 1, 1-17. Je to listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. Od Abrahama až k Pánu Ježíši. Ve třetím verši je jméno Fares. A to je náš Peres. Bůh mocně kraluje nad celým stvořením, od obrovského vesmíru, který je nad naše chápání, až po jednotlivého člověka, který je tak nepatrný a ztracený ve stvořeném prostoru i v čase dějin. Kniha Rút svědčí jasně a mocným hlasem. Hlasem plně inspirovaného a vydechnutého Božího slova. 2 Tm 3, 16

V. Závěr

Jaký závěr z toho plyne? Jaké ponaučení? Je-li Bůh tak mocný, Stvořitel všeho pouhým slovem. Panovník a Vládce nade vším vyvýšený a absolutně Svrchovaný. Je-li Bůh ten, který podle své vůle a mocí svého slova povolává k bytí, spravuje, řídí a vede vše ve světě neviditelném i viditelném. Jestli se Bůh o vše stará a Jeho oči hledí na celý svět i na lidské syny. Má-li Bůh spočteny hvězdy i písek na mořském břehu i každý vlas na našich hlavách, potom jaké aplikace z toho pro nás plynou? Pro nás, které si Bůh vykoupil krví vlastního Syna. Pro církev.

Vede nás to k bázni, milovaní. A musí nás to vést k bázni! Když hledíme na našeho Boha, když o Něm přemýšlíme a o Jeho díle, musí nás to vést na kolena a k pokání. Vždyť On je svatý, dokonce třikrát svatý. Vede nás to k poslušnosti a k úsilí o posvěcení v našich životech. Vede nás to ke chvále a vděčnosti. Ke slyšitelnému zvěstování evangelia Ježíše Krista. K vyhlašování Božích podivuhodných a bázeň budících činů!

Vede nás to k pokoji. Naplňuje nás to pokojem. Naše srdce i mysl jsou naplněny pokojem, jenž převyšuje každou myšlenku. Každý strach, pochybnost. Každou hrozbu i každé pokušení. Vede nás to k pevné víře a k jistotě spásy. Vždyť kdo, nebo co nás dokáže vyrvat z rukou takového Boha. Našeho přesilného Boha! Vždyť neseme pečeť Jeho svatého Ducha jako závdavek a garanci spásy. 2 K 1, 22 a Ef 4, 30.

Vždyť Jeho slovo v listu Římanům prohlašuje:

• Římanům 8:31-32 Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?

Amen!