Bůh mluví ve dnech pandemie (Mal 1:1-5)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 22. března 2020

 

Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

Matouš 28:19  

 

Pokoj vám, bratři  a sestry, milá církvi,

ač nemůžeme být dnes spolu a uctívat našeho Vykupitele ve společném shromáždění, přece můžeme být spolu sjednoceni v jednom Duchu - Duchu Božím skrze víru, důvěru našeho Spasitele Ježíše Krista. Vždyť Duch svatý je vylit do srdce každého bratra i sestry, velkého i dítěte a nezáleží na tom, kde se právě nacházíme. Jsme církví ne kvůli budově, kde bychom se scházeli, ale jsme církví kvůli tomu, co pro nás udělal náš Spasitel Ježíš Kristus. Jsme rodinou vykoupených lidí, živých kamenů ve stavbě duchovního Božího chrámu, duchovním tělem, jehož hlavou je sám Pán Ježíš Kristus! Kéž jemu vzejde sláva i z dnešního výkladu Božího slova. Kéž nás nasytí a vyzbrojí k dobrému boji víry.

Vyprosím nyní Boží požehnání.

Vracíme se dnes opět po čase do poslední knihy Starého zákona v našich Biblích, do knihy proroka Malachiáše. Jsem přesvědčený, že to je Boží vedení, že právě v těchto časech zkoušek čteme a studujeme právě tuto knihu proroka Malachiáše. Doufám, že dnes uvidíme proč.

Už jsme otvírali tuto biblickou knihu dvakrát a to netradičně v posledním oddíle této knihy, v jejím závěru, abychom viděli více z toho, co spojuje Starý a Nový zákon a co je také odděluje. Připomněli jsme si principy, které samo Boží slovo odhaluje a které jsou důležité pro porozumění podstatě Božího slova - jeho původu, rozsahu i zvěsti. Pokud jste nemohli být ve shromáždění, pak vám doporučuji vrátit se k těmto kázáním z knihy proroka Malachiáše. Najdete je vyvěšená na webových stránkách sboru.

Pojďme nyní do první kapitoly Malachiáše. Budu číst prvních pět veršů.

• Malachiáš 1:1-5  Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli skrze Malachiáše. 2  "Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin. Vy však se ptáte: »Kde je důkaz, že náš miluješ?« Což nebyl Ezau Jákobův bratr? je výrok Hospodinův. Jákoba jsem si zamiloval, 3  Ezaua však nenávidím. Proto jsem obrátil v poušť jeho hory, jeho dědictví v step pro šakaly." 4  Říká-li Edóm: "Jsme zničeni, avšak na troskách budeme znovu stavět," praví Hospodin zástupů toto: "Jen ať si stavějí, já budu bořit." I nazvou je územím zvůle, lidem, na který Hospodin navěky zanevřel v hněvu. 5  Na vlastní oči to spatříte a řeknete sami: "Hospodin je veliký i za pomezím Izraele."

 

I. Malachiášovo břímě

• 1:1  Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli skrze Malachiáše.

A. Situace Izraele

Do jaké situace a komu Bůh posílá své slovo po proroku Malachiáši?

Toto slovo Bůh neposílá žádnému z okolních pohanských národů, které obklopují Izrael, ale právě národu, který si Bůh vyvolil, aby s nimi jednal zvláštním způsobem, odlišným od jeho jednání s jakýmkoliv jiným národem na zemi. To slovo je určeno starozákonnímu Izraeli.

To slovo k nim přichází v době, která vypadá celkem pokojně. Očividně ta nejhorší katastrofa v dějinách izraelského národa skončila. V roce 537 př. Kr. se konečně mohli vrátit z babylonského zajetí. Sedmdesát let zajetí skončilo a postupně znovu v Jeruzalémě obnovili chrám i bohoslužbu. Pravda, tento druhý chrám nebyla tak nádherný jako ten, který kdysi vystavěl Šalomoun, syn krále Davida. Ale přesto, je znovu vystavěn a v roce 516 dokončen. I na hradby města došlo. Za Nehemjáše byly opraveny a dokončeny i ony. Město je znovu chráněno proti nepřátelům. Obnova proběhla i v samotném městě. Zdá se, že se vše v životě navrátilo do starých kolejí a už se zase dá žít celkem klidně. Nehrozí válka se sousedy, v zemi není hlad ani nemocí. Ekonomicky se Izraelcům zase daří. Tak

 

B. Co tíží Malachiáše?

Náš text začíná zajímavým slovem: Výnos. To je slovo, které není příliš citově zabarveno; prostě nám sděluje, že někdo něco říká. Ale stačí alespoň letmý pohled do Kralického překladu Písma a hned musíme zbystřit: tady je uvedeno:

• Břímě slova Hospodinova proti Izraelovi skrze Malachiáše. (1:1, Kral)

Co tíží Malachiáše? Jaké to je břímě, co na něj Hospodin uvalil? Výnos Hospodinův je jako břímě pro Malachiáše. Co to znamená slovo břímě? Můžeme jeho význam popsat jako: tíha, závaží, břemeno, náklad, obtíž. Pán Bůh položil závaží na srdce Malachiáše - musí jít a vyřídit Boží slovo Izraeli. Nemůže jinak!

Jméno Malachiáš znamená "posel Hospodinův". Tak může to být skutečné jméno nebo jen označení  proroka - je to, posel" - někdo, koho Bůh poslal. Pán Bůh posílá Malachiáše k Izraelcům, aby jim vyřídil Boží slovo. Jestliže Pán někoho posílá se svým slovem, co může takový člověk dělat?

Buď 1) může odmítnout, jako prorok Jonáš - Bůh ho povolal jako svého posla = proroka, aby vyřídil lidem v Ninive Boží slovo soudu. Mohl Jonáš odmítnout? Kdo jsi, člověče? Můžeš odmlouvat Bohu? Jonáš se pokusil udělat, co bylo v jeho silách - zvolil útěk do Tarsu (Jon 1:3).

Ale pokud povolává Bůh, pak přivede člověka tam, kam ho chce poslat. Ani Jonáš nemohl uniknout Boží vůli. Jenom si přivodil více trápení do svého života, když se pokusil Bohu vzpírat. Kdo z nás by chtěl být uvězněn v páchnoucím břiše velké ryby po tři dny a tři noci. Teprve tam pochopil, jak milostivě s ním dříve Bůh jednal, když ještě mohl chodit po Jeruzalémě a dívat se na Boží chrám.

2) Moudřejší je tedy poslechnout Boha. A to Malachiáš, na rozdíl od Jonáše, udělal. Proroctví, které přináší, nevychází z něho samotného. Ta myšlenka se nezrodila v jeho hlavě. Ne. Bůh sám položil svou ruku na Malachiáše a učinil ho svým poslem. Malachiáš má od Pána slovo, zprávu, kterou si nemůže nechat pro sebe, musí jí vyřídit Izraeli

 

Aplikace

Toto slovo v Malachiáši je určeno Božímu lidu. Stejně tak dnes, když Pán Bůh jedná skrze pandemii koronaviru, jak to vidíme prakticky po celém světě, myslím, že musíme rozumět, že Bůh na prvním místě mluví ke své církvi. Je to Boží jednání, výzva církvi, a teprve potom nevěřícímu světu. Petr říká církvi:

• 1 Pt 4:12  Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého,
• 17  Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího.

Kdo uslyší Boha a jeho volání na prvním místě? Jistě ti, kteří mu patří, kteří uvěřili Ježíši Kristu. Svět ne. Ten nerozumí, že ho Bůh volá k pokání. Ale Boží děti ano!

Příliš jsme zpohodlněli ve svém následování Krista. Náš křesťanský život vedeme ve vyjetých kolejích. Splníme si to, co považujeme za základní křesťanské povinnosti. Trochu čtení Bible zakončené modlitbou. Starosti každodenního života - o práci, o zdraví, o rodinu, o majetek, to všechno zabralo více z naší pozornosti a stalo se hlavní náplní života. Ale osobní život s Bohem chřadne. Jak se to projevuje? Podívejte se na židle nedělního shromáždění. Příliš často se příležitost společného uctívání Boha církví stala událostí, která není tím nejdůležitějším v našem týdenním programu. Příliš jsme si zvykli říkat: Tentokrát mi to nevyjde přijít v neděli do sboru. Jiné záležitosti se staly důležitější. A co teprve příležitost společně studovat Boží slovo, kdy můžeme klást otázky a společně hledat odpovědi, abychom věděli, jak žít podle Boží vůle? Co příležitost ke společným modlitbám? Rezignovali jsme na zápas celé místní církve o to, aby Bůh slyšel a smiloval se. Biblická hodina a modlitební setkání se staly ostudou církve, když se na něm ze 40 hlavého sboru sejdou dva lidé.

 

Divíme se, že je církev slabá? Že její svědectví skoro nikoho nezajímá? A vůbec, je můj život svědectvím o Bohu lidem kolem mě? Nezačal jsem spíš jen tak plout s davem nevěřícího světa? Koronavirus je na prvním místě Boží volání k nám, k církvi! Kéž Pán Bůh s námi udělá, to co udělal s Malachiášem! Kéž nám Duch svatý položí to břímě, váhu, tíži, zvěsti Božího slovo na srdce! Vždyť nám svěřil evangelium, které je

• moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří (Ř 1:16)

 

C. Proč bychom měli Malachiáše poslouchat?

Malachiáše poslal sám Pán Bůh, aby mluvil k Božímu lidu a vyřídil Boží poselství. Je to uvedeno hned v 1. verši:

• 1:1  Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli skrze Malachiáše.

Dnes, v naší době, je to moderní fenomén. Přichází mnoho lidí, kteří říkají: mám proroctví od Boha. Bůh mi řekl.... V takovém případě je legitimní se zeptat. Copak mám toho člověka poslouchat? A co když je to falešný prorok?  Apoštol Jan svědčí, že už v době sepsání Nového zákona vyšlo mnoho falešných proroků do světa.

• 1J 4:1 Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.

Už někdy na konci 1. století nebylo vzácností slyšet nějakého člověka říkat: "Bůh mi řekl," a přitom to byl falešný prorok.

Ve Starém zákoně se rozlišování týkalo otázky, zda jde o proroka od Boha, nebo falešného proroka. Neexistovalo zkoumání, zda prorok někdy mluví slova Boží, a kdy je jeho proroctví falešné. Buď mluvil slovo od Boha, nebo to byl falešný prorok.

• Dt 18:18-22 Povolám jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Do jeho úst vložím svá slova a on jim bude mluvit vše, co mu přikáži. 19 Kdo by má slova, která on bude mluvit mým jménem, neposlouchal, toho já sám budu volat k odpovědnosti. 20 Avšak prorok, který by opovážlivě mluvil mým jménem něco, co jsem mu mluvit nepřikázal, nebo který by mluvil jménem jiných bohů, takový prorok zemře." 21 V srdci si asi říkáš: "Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?" 22 Nuže, promluví-li prorok jménem Hospodinovým a věc se nestane a nesplní, nepromluvil to slovo Hospodin. Opovážlivě je mluvil ten prorok sám; nelekej se toho.

Podle toho se poznalo, že jde o falešného proroka, pokud se jeho slova nesplnila. Falešný prorok měl zemřít!

V době Nového zákona to bylo stejné. Falešný prorok se pozná podle:

1) nestane se to, co předpovídal

2) nevede posluchače k posvěcení, do podoby Kristovy, ale k připodobňování světu

•  1J 4:1  Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.

Stejně jako v SZ, pokud mluví prorok od Boha, i v NZ době bylo nutné proroka poslechnout.

Dnes je tomu jinak. Přicházejí do církve tzv. „moderní proroci“. Potíž je, že tzv. „moderní proroci" dneška nenaplňují 1. nebo 2 podmínku, natož obě najednou. Ne vše, co tzv. "moderní proroci" předpoví, se stalo a ne vždy vedou posluchače k růstu do podoby Krista, ale spíš do podoby světa, protože cílem spíš než posvěcený život posluchačů je osobní prospěch - zdraví a peníze.

Ti, co obhajují současná proroctví, říkají, že NZ proroctví nemusí být vždy 100 % pravdivá, tedy že je to přinášení slovo někdy od Boha a jindy z člověka a na církvi je, aby to rozpoznala. Za příklad dávají proroka Agaba ze Sk 21: 10. Potíž je v tom, že to, co Agabos Pavlovi prorokoval, to se skutečně stalo.

Proroctví od Boha, ať už v SZ, či v NZ, bylo vždy pravdivé. Pokud ne, pak nešlo o proroka od Boha, ale to jen člověk poslal sám sebe. Věřím, že dnes jsou v církvi lidé, kteří dovedou rozumět okolnostem a Božímu slovu lépe, než mnozí další. Spíš však bych jejich schopnost zařadil do kategorie "slovo moudrosti "z 1K 12:8, či "slovo poznání."

• 1 K 12:8 Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha,

Pojem "proroctví" nenechme tam, kam náleží - pro dobu, po kterou Bůh zjevoval to, co dnes nazýváme kánonem Písma". To je pravé, nefalšované, 100 % pravdivé proroctví. A toho se musíme dnes držet, snažit se mu lépe rozumět a podle něj také žít.

Malachiáš Božím prorokem byl. Boží lid to rozpoznal a Duch svatý jej vedl, aby se Malachiášova zvěst stala součástí Písma, našich Biblí. To je ten prorok, kterého máme poslouchat. Živé Boží slovo!

Boží slovo je jediné spolehlivé místo, kde uslyšíme 100% pravdivé proroctví od Boha. A proto se musíme obrátit do něj. Porozumět zvěsti,  jakou přináší a aplikovat ji do našeho vlastního života. Takto jedná Duch svatý s Boží  církví na rozdíl od pokusů lidí „tzv. moderních proroků“ jednat s církví.

 

 

II. Boží zvěst: zamiloval jsem si vás, tak podle toho jednejte! (v.2-4)

 

A. Jak Bůh jedná?

Tady je Boží slovo pro nás: Bůh mluví skrze Malachiáše do našeho života. Jak? Mluví o věcech budoucích, co se stane? Ne, na prvním místě mluví k našemu srdci! Jak? Poslouchejte: Bůh říká skrze Malachiáše:

 

• Mal 1:-4  "Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin. Vy však se ptáte: »Kde je důkaz, že náš miluješ?« Což nebyl Ezau Jákobův bratr? je výrok Hospodinův. Jákoba jsem si zamiloval, 3  Ezaua však nenávidím. Proto jsem obrátil v poušť jeho hory, jeho dědictví v step pro šakaly." 4  Říká-li Edóm: "Jsme zničeni, avšak na troskách budeme znovu stavět," praví Hospodin zástupů toto: "Jen ať si stavějí, já budu bořit." I nazvou je územím zvůle, lidem, na který Hospodin navěky zanevřel v hněvu.

Bůh si Izraelce zamiloval. Ale oni jsou skeptičtí. Opravdu? A kde je důkaz? Jak to poznáme, že nás miluješ?

Srdce Izraele ochladlo. Ještě před lety pod vedením Nehemjáše, plni nadšení se shromáždili v Jeruzalémě, aby poslouchali čtení z knihy Zákona a vyučování kněze Ezdráše a dalších vedoucích lidu. Společně se modlili k Bohu a slibovali mu věrnost, že se budou řídit Jeho slovem a plnit všechna jeho přikázání. Slibovali, že nebudou uzavírat manželství mimo Boží lid, s nevěřícími, budou zachovávat Desatero a všechny příkazy Zákona Mojžíšova, budou odevzdávat desátky, aby mohla probíhat bohoslužba v chrámě a ti, kteří ji vedli, aby měli být z čeho živi.

Ale během let ty všechny sliby nějak vyprchaly. Nadšení lidí pominulo a věrnost Bohu silně ochladla. Bůh jim nyní skrze Malachiáše připomíná: ale já vás stále miluji! Avšak skepse Izraelců našeptává do jejich myslí: A kde je důkaz, že nás miluješ? Srdce lidu vychladlo. Vždyť žijeme celkem věrně. Plníme si svoje náboženské povinnosti. Tak co je špatně?

Ale Bůh to vidí jinak a tak přichází s výzvou: obraťte se ke mně celým srdcem (v. 1) Odpovězte na mou lásku svou věrností! Jaký je důkaz Boží lásky? Je to Boží svrchovaná vůle ve vyvolení. Patnáct století před Malachiášovou dobou si Bůh vyvolil a povolal Abrahama, aby z něj učinil národ, aby v něm došli požehnání všechny čeledi země. Vybral si Abrama a ne jeho bratra Náchora či Hárana. Abrahamovi se narodil Izmael, ale syn zaslíbení byl Izák. Izák zplodil Ezaua a Jákoba. A Bůh si vybral Jákoba, toho mladšího z bratrů, aby ho zahrnul svou milostí. Jákob nebyl lepší než Ezau - byl naopak úskočný a podvedl svého otce. A přece si Bůh vyvolil Jákoba a ne Ezaua.

Bůh měl vždy svůj lid, který zahrnoval svou péčí a láskou. Neptejte se mě proč to tak je. Bůh to ví. A jestli je to spravedlivé? Není to spravedlivé, že si někoho Bůh vybral a zahrnuje ho svou láskou. Protože spravedlivé by bylo jen jedno: Boží odsouzení. Všichni stejně - Abram i jeho bratři, Izák i Izmael, Jákob i Ezau, ty i já, všichni jsme byli před Bohem duchovně mrtví pro své viny a hříchy, poslušni ďábla namísto Boha. Mzdou hříchu je smrt. A přece:

• Ef 2:4-5  Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, 5  probudil nás k životu

Bůh zahrnul Izraele svou láskou. Starozákonním jazykem je to vidět v požehnání země, ve které Izrael sídlil. Její úrodnost a bohatství je v kontrastu se zemí potomků Jákobova bratra Ezaua. Ani odhodlání Edómu dokázat Bohu, že ho nepotřebují k tomu, aby se jim dobře dařilo, nezmůže u Boha nic. Navěky na ně zanevřel v hněvu (v. 4).

 

B. Důkaz Boží lásky

Současná situace s celosvětovou epidemií koronaviru vyvolává u některých v Božím lidu otázku: Nezapomněl Bůh na nás? Kde je Boží láska, když kolem lidi umírají? Kde je důkaz, že nás Bůh miluje?

Milí bratři, milé sestry, ten důkaz leží na stejném místě, kde ležel pro Izraele - v Božím slově. A Boží slovo ukazuje, že důkaz Boží lásky je v kříži Božího Syna Ježíše. Jeho Bůh vyvolil před stvořením světa, aby se stal Spasitelem všech lidí, zvláště věřících (1Tm 4:10). Ježíš umíral na kříži, aby vzal na sebe a zaplatil za všechny hříchy svého lidu. Na svém těle nesl důsledky naší vzpoury proti Bohu, na svém těle nesl důsledky nemoci koronaviru, který přináší smrt mnohým lidem. To je vrcholný důkaz Boží lásky k lidem! A je to také zvěst, kterou dnes má Bůh pro svou církev, lid který Ježíš vykoupil z hříchu a jeho důsledku: z věčné záhuby daleko od Pána a slávy jeho moci (2Tes 1:9).

Musíme se modlit a prosit Pána, aby jeho slovo, Písmo, nebylo pro nás nedělním čtením, podobným časopisu, který leží doma na odkládacím stolku, a z času na čas se do něj pro zajímavost podívám. Potřebujeme rozumět důležitosti poselství Bible, Božího slova. To je pravé Boží proroctví dané nám skrze proroka Malachiáše. Toho se musíme držet a prosit vroucně Pána, aby se i pro nás to slovo stalo "tíhou, závažím, břemenem" na našem srdci. Abychom neměli tendenci brát ho na lehkou váhu, jako něco sotva potřebného pro můj život, ale jako to, čím opravdu je: jako živé a mocné slovo od Boha. A jestliže Bůh dopustil tuto zlou nemoc, koronavirus, aby zasáhl již čtvrtinu lidstva na Zemi, pak je to Boží volání, aby probudil svou církev ke svědectví evangeliu Ježíše Krista.

Vydejme tedy na prvním místě své životy cele Bohu a žijme pro něj, pro věčnost, ne jen pro tuto chvíli. A Bůh zaslíbil Izraeli v době Malachiáše, že uvidí důkaz Boží lásky až za hranicemi Božího lidu:

• 5  Na vlastní oči to spatříte a řeknete sami: "Hospodin je veliký i za pomezím Izraele."

Tak církev vzdá Bohu slávu. Protože zvěst církve, evangelium, přináší naději všude tam, kde smrt se zdá mít poslední slovo. Nemá. Bůh zvítězil a jeho církev je toho živým důkazem světu. Padněme na kolena před mocným Bohem, Stvořitelem všeho, před tím, kdo život dává i bere, a vyznávejme mu své hříchy, svou vlažnost a spokojenost v tomto světě, místo v tom pravém domově, ve světě, který přijde spolu se vzkříšeným Ježíšem Kristem. Naplňme svůj život evangeliem, slovem i skutkem, aby z našeho života přeteklo až do životů našich rodin, blízkých a známých, kam až dosáhneme. Povolání být svědky evangeliu máme. Máme i příležitost to povolání naplnit. I v těchto dnech, kdy osobní kontakt s dalšími lidmi je velmi omezený. Evangelium je svěřeno, dáno,  odevzdáno, církvi, jako zvěst, kterou musí vyřídit svým nejbližším, sousedům, po internetu, v telefonu. Musíme naplnit svoje emaily, telefonáty i sms zprávy tím, co nám Bůh klade na srdce.

• Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin.

Amen.