Kristus – hlava nade vším – Ef 1,22

Kristova vláda nad celým stvořením

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 25. května 2014

Pokoj vám a milost, milí svatí. Sešli jsme se dnes, abychom vzdali Bohu chválu a uctívali Ho v Duchu a v pravdě. Tím nejlepším prostředkem k uctívání je Boží slovo. Budeme dnes soustředit svoji pozornost na jediný verš z Ef 1. Jedná se o část Pavlovy modlitby, kterou se modlil za efezské křesťany. Prosil za to, aby jim Bůh dal osvícené oči srdce, aby věděli, jak veliký je Bůh ve své moci k nám, kteří věříme podle působení moci Jeho síly. Tuto sílu prokázal na Kristu.

 Minule jsme si ukazovali dvě ohromné věci, jimiž Bůh prokázal svou moc, kterou nás přivedl ke spasení – bylo to vzkříšení Krista a jeho vyvýšení, posazení Krista po své pravici. Kristus sedí na místě moci, slávy, autority a síly. Dnešní text ukazuje další dvě věci, jimiž Bůh prokázal svou moc v Kristu:

• Efezským 1:22 A všechno podřídil pod jeho nohy a dal ho za hlavu nade vším církvi… (ČSP)

Dnešní text má jenom dvě části, dvě zásadní a veliké věci, které se musíme podívat důkladněji. Obě mluví o Kristově velikosti – ale zatímco 21. první verš ukazoval směrem vzhůru – Kristus byl vzkříšen a byl vyvýšen vysoko nade všechno, tak náš dnešní verš ukazuje opačným směrem – ovšem tentokrát mluví o vztahu všeho ostatního vůči Kristu. Všechno podřídil pod Jeho nohy, dolů, a dal ho jako hlavu, takže všechno ostatní je dole pod Ním. Kristus má svrchované místo v celém vesmíru. Není nic, co by se mu mohlo rovnat ve slávě, v moci, v autoritě a ve vládě.

V našem textu – podobně jako v předchozím oddíle – jsou dvě významová slovesa, jimiž je vytvořena jednoduchá osnova celého textu. Jsou to slovesa „podřídil“ a „dal“. Těmi se dnes také musíme zabývat. Ale tato slovesa zde nestojí osamoceně, ale každé z nich je rozvinuté dalšími slovy. Ale nemáme před sebou nic komplikovaného. Je to ve své podstatě jednoduchý text, který ukazuje na Kristovo postavení a velikost Boží moci. Než se pustíme do jednotlivých částí tohoto textu, musíme si připomenout jednu velmi důležitou věc, která je v našem textu řečena a která je takovým pozadím všeho toho, co je zde napsáno. Podmětem obou sloves je Bůh. Bůh je tím, kdo zde jedná. Bůh je tím, kdo za tím vším stojí. Je to přesně tak, jak jsme to četli – Bůh:

• Efezským 1:11 …všechno působí rozhodnutím své vůle…

Bůh podřídil všechno Kristu pod nohy a Bůh dal Krista církvi. Mluvíme o Boží moci a Boží síle, podle které jsme uvěřili, která způsobila, že jsme uvěřili v Krista. Bůh je také nakonec vším tímto jednáním oslaven. Co tedy Bůh udělal?

I. Podřídil

• Efezským 1:22 A všechno podřídil pod jeho nohy…

Bůh podřídil. Kristus byl vzkříšen, přemohl smrt, byl vyvýšen a posazen na trůn po pravici Boha Otce. Už to samo o sobě znamená podřízení všeho. Všimněte si, jak Pavel do podrobna popsal Kristovo vyvýšení. Vyvýšil Ho:

• Efezským 1:21 …vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím.

Kristus sedí na místě slávy, autority, vlády a moci. Už nyní panuje.

A. Všechno

Pojďme se podívat na okamžik do první kapitoly Bible. Čteme tam, že když Bůh stvořil člověka, korunu svého stvoření, bylo to takto:

• Genesis 1:27-28 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“

Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Celá staletí se učenci snaží nějak přesně definovat podstatu toho, co to znamená, že člověk nese Boží obraz. Slova verše 28 jsou docela jasná – jednou ze zásadních věcí, kterou člověk nese obraz Boží, je autorita a vláda nad stvořením. Člověku bylo dáno, aby vykonával to, co vykonává Bůh – aby vládl nade vším živým: nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším, co se hýbe. Člověk měl zastupovat Boha v roli vládce – měla to být moudrá, spravedlivá, laskavá a milosrdná vláda, která by oslavovala samotného Boha. To je Boží obraz. A to je skutečně fascinující, nemyslíte? Jak na vás působí tato slova?

Všichni víme, jak ten příběh pokračoval, jak se člověk vzbouřil proti svému Stvořiteli a ztratil všechno, co měl včetně svého vlastního života. Člověk zničil to, co Bůh daroval. Přesto je to stále člověk, kdo nese obraz Boží. Nebylo to dáno nikomu jinému, žádnému jinému stvoření. Podívejme se ještě na jeden text ze Starého zákona. Když Pavel v Ef 1,22 napsal „všechno pod nohy mu kladeš,“ tak se jedná o citát ze Žalmu 8. Ohromný žalm o Boží velikosti, nádheře a slávě, žalm, který začíná a končí stejnými slovy:

• Žalm 8:2.5-7 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! … Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš? Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností. Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš: všechen brav a skot a také polní zvířata a ptactvo nebeské a mořské ryby…

V posledních dnech byly silné bouřky a padaly kroupy, a když jste se podívali na ty živly, jak běsní, jak jste si připadali? Myslím, že jste si připadali úplně stejně jako první lidé, když se rozhlédli po celém tom světě, který Bůh stvořil, stejně jako si připadali Izraelci, kterým Mojžíš říkal slova z Genesis 1, když putovali pouští a dívali se na hvězdy nad svými hlavami – oni i my si připadáme úplně maličcí, úplně nepatrní, nicotní.

V dnešní době známe pohled z vesmíru na zemi a to tento náš pocit ještě umocňuje. Cítíme se ještě menší, když vidíme, jak ohromná je naše země. Ale ve srovnání s dalšími vesmírnými tělesy: platnetami, se sluncem, se sluneční soustavou, s dalšími soustavami a hvězdami, či dokonce s celými galaxiemi jsme naprosto nicotně nicotní. A potom, čteme slova z Gn 1,28 nebo Žalm 8 a říkáme si, jak je to, Bože, možné? Není zde obrovský paradox?

Když se podíváte do Žalmu 8, tak je tady jedna udivující věc – ten žalm se vůbec nezmiňuje o tom, co se stalo v Ráji. Nijak nemluví o tom, že člověk byl přemožen zlem, hříchem, ani slůvkem se nezmiňuje o moci a vládě satana, o moci a vládě smrti. Důvod, proč to tak je, je prostý. Žalm 8 totiž ukazuje na dokonalého člověka, vede nás jedním jediným směrem – ke Kristu. On je ten dokonalý člověk. To On sestoupil z nebeské slávy a stal se jedním z lidí, On se ponížil až do prachu země, až k samotné smrti a Jemu byla svěřena vláda, On byl korunován slávou a důstojností, když usedl po pravici Boha, Otce Všemohoucího. Všechno pod nohy mu kladeš!

Gn 1,28 a Ž 8,7 mluví o všem stvořeném, o viditelném světě, nad nímž měl člověk vykonávat moudrou, spravedlivou, milosrdnou a laskavou vládu. Přesně to dělá nyní Ježíš. On je ten druhý Adam. Jemu byla dána všechna moc na nebi i na zemi (Mt 28,18). To jsou Jeho vlastní slova. A ta ukazují ještě dále – ukazují k Ef 1,20-22.

Kristus je vládce nejenom všeho viditelného, ale také všeho neviditelného. Sedí po pravici Boží, vysoko nad každou duchovní mocností, sedí na místě slávy, vlády, autority a moci. Byl vyvýšen a vládne navěky. Není mu podřízeno jenom to viditelné, ale je mu podřízen celý vesmír, všechno stvoření – fyzické i duchovní. Bůh všechno podřídil pod Jeho nohy. Neexistuje nic, co není podřízeno Kristu. Už teď, nyní. Už teď mu všechno patří. Patřilo mu to vždycky, ale On se všeho vzdal, aby vykoupil svůj lid a nyní Mu bylo všechno znovu dáno. Když byl vyvýšen, byl také obdarován.

Když byl vyvýšen, přijal Ducha svatého, kterého vylil na svůj lid, když byl vyvýšen, tak také přijal absolutní vládu nade vším stvořením. Neexistuje jediné místo v celém vesmíru – jak řekl bývalý holandský premiér Abraham Kuyper – neexistuje čtvereční centimetr v celém vesmíru, o kterém by Kristus nemohl prohlásit, že patří Jemu.

Milí svatí, toto není nic teoretického, ale je to něco, co má dalekosáhlý dopad na naše vlastní životy. Modlíme se za naši zemi a možná jsme zoufalí z temnoty, z duchovní temnoty, která tady vládne. Modlíme se za země, jako je Kazachstán, Nepál, Súdán, Saudská Arábie, kde vládne islám a křesťané jsou kvůli své víře pronásledováni, vražděni a zabíjeni. Modlíme se za země jako je Severní Korea, kde vládne teror a temnota. A někdy možná upadáme do deprese, když vidíme, jaká je situace v těch zemích nebo v naší vlastní.

A musím se přiznat, že jsou chvíle, kdy i já volám: „Pane, přijď, a přijď brzo!“ Mučedníci v knize Zjevení křičí velikým hlasem:

• Zjevení Janovo 6:10 Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?

A je to skutečně snadné propadnout depresi, když se díváme kolem sebe, jak se rozmáhá hřích a nepravost, jak svévolníci bují, jak se šíří neurvalost. Ale Ef 1,22 nám říká, že musíme změnit svůj postoj, protože Bůh všechno podřídil pod Jeho nohy. Moji milí, naše země patří Kristu. Bůh mu ji dal.

Bůh dal Kristu Jeho vyvolenou církev, dal Mu svůj lid. Všechny vyvolené přivede ke Kristu a učiní z nich nádhernou a svatou Kristovu nevěstu. To bylo něco, co Bůh udělal už před stvořením světa. Vybral svůj lid a dal Ho Kristu, který se rozhodl, že obětuje svůj život, aby tento lid zachránil, očistil od hříchů a posvětil. Proto přišel, proto byl ukřižován a zemřel. Ale smrt Ho neudržela ve své moci, Bůh ho vzkřísil z mrtvých a v Kristově vyvýšení bylo Kristu darováno úplně všechno. Bůh mu všecho podřídil pod Jeho nohy.

Už nyní to patří Kristu, a proto se můžeme modlit s nadějí a ve víře. Už nyní je tato země Kristova, proto zde můžeme směle vyhlašovat Jeho evangelium. Už nyní vládne.

B. Pod Jeho nohy

Jsou ještě další místa v Novém zákoně, kde je citován Ž 8,7 a ta nám dávají ještě lépe porozumět tomu, co je to Krista vláda.

• Židům 2:7-8 Jen nakrátko jsi ho postavil níž než anděly, pak jsi ho korunoval ctí a slávou, všecko jsi podrobil pod jeho nohy. Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno. Nyní ovšem ještě nevidíme, že by mu vše bylo podmaněno.

Autor listu Židům jasně vysvětluje, že Kristus už vládne. Nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno.

• Koloským 2:15 …odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství.

Kristus vládne nad duchovním i fyzickým světem. Už nyní. Ale Jeho vláda ještě není veřejná, zjevná a viditelná. V listu Židům jsme četli, že ještě nevidíme, že mu vše bylo podmaněno. Ale potom pokračuje:

• Židům 2:9 Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou…

Tady jsou oči víry. Ti, kdo věří, ti kdo jsou v Kristu, vidí Jeho vládu. Vidí ji na něm samotném, vidí ji na Kristově zmrtvýchvstání, vidí ji v Jeho vyvýšení. Slova, která používá apoštol Pavel v Ef 1,22 jsou slova, která pokořují. Bůh všechno podřídil pod Kristovy nohy. To je starozákonní obraz, kdy se válečník, který zvítězil, postavil na krk poraženého. To je znamení naprostého vítězství. Boží slovo tady říká, že Kristovo vítězství je naprosto jisté a nepohnutelné. Už je tady, ačkoliv ho ještě v plnosti nevidíme. Ale velmi dobře víme, že přijde den, kdy se zjeví jako blesk z nebe.

Přijde ve slávě se zástupy svatých andělů a se svými vykoupenými a každé oko spatří tuhle slávu. Den Jeho druhého příchodu, bude dnem nesmírné slávy, protože všechna ta sláva, kterou už nyní Ježíš má, bude veřejně odhalena. A my se už nyní těšíme na ten den slávy.

• Fp 2:9-11 Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí – a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.

Další místo, které v Novém zákoně popisuje Kristovu vládu slovy Ž 8,7, je:

• 1K15:24-26 Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci. Musí totiž kralovat, ‚dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy‘. Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt.

Milí svatí, Kristus už nyní vládne. Všechno už bylo podřízeno pod Jeho nohy. Není žádná síla v celém vesmíru, nad kterou by Kristus nevládl. Satan je podřízen po Kristovu vládu. Vzteká se a vzpouzí, kope kolem sebe, střílí ohnivé šípy pokušení, ale dobře ví, že už je poraženým nepřítelem. Nikdy to nebylo jinak – satan nikdy nemohl dělat nic víc, než to, co mu Bůh dovolil. Ale nyní už je spoután Kristem, a přestože ještě vystrkuje růžky, Kristus už jako vítěz stojí na jeho šíji. I smrt, jejíž vládu stále vidíme nad celým stvořením, už nyní můžeme považovat za poraženého nepřítele. A přijde okamžik, kdy to bude odhaleno všem lidem. Radujte se křesťané, protože Kristus vstal z mrtvých, byl vyvýšen na pravici Boží a vládne!

Musíme si připomínat, milí přátelé, že to je Kristus, komu bylo všechno podřízeno. Lidská vzpoura je strašlivá a to, co se stalo v Ráji, stále ovládá lidské životy – chceme být jako Bůh. Tak se i mezi křesťany občas najdou lidé, kteří vám budou tvrdit, že my máme nyní vládnout. Podívejte se do našeho textu a všimněte si, kdo je kdo. Bůh podřídil všechno Kristu! On vládne. Byl vzkříšen a žije navěky a byl vyvýšen a vládne navěky.

Druhé sloveso, které máme v našem textu, je sloveso:

II. Dal

Je to velmi jednoduché sloveso. Bůh dal Krista církvi. Tato prostá věta je zde trochu rozvedená. Všimněte si ale nejdřív jazyka, který je tady použitý: Bůh dal… V Novém zákoně je tohle jazyk lásky. Bůh tak miloval, že dal… (J 3,16).

• 1 Janův 4:10 V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.

Vidíme Kristovo vyvýšení, vidíme Kristovu vládu a v ní vidíme Boží lásku k nám. Slovo „dal,“ které tady máme, se dá přeložit také slovem „ustanovil,“ jak je to v ekumenickém překladu. Ale přinejmenším kvůli tomu, co jsme si právě řekli, je lepší použít slovo „dal“ v jeho přirozeném významu. Nejlepší český překlad tohoto textu najdeme ve Studijním překladu, kde čteme, že Bůh „Ho dal za hlavu nade vším církvi.“ Je to trochu kostrbatá věta a zaslouží si vysvětlení. A musíme začít u jednotlivých slov:

A. Za hlavu

Musíte si všimnout, že v našem textu je řeč o nohou a hlavě. Podřídil pod Jeho nohy a dal Ho za hlavu. Pavel vedle sebe klade jeden důraz za druhým s jedním jediným cílem – odpovědět na modlitbu, kterou se za efezské křesťany modlil:

• Efezským 1:18-19 abyste osvíceným vnitřním zrakem viděli … jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme.

Znovu a znovu popisuje Boží moc. Boží moc ve vzkříšení, Boží moc ve vyvýšení Krista, Boží moc v podřízení všeho Kristu, Boží moc v ustanovení Krista hlavou. To je Boží moc, kterou Bůh působí v nás a k nám.

Hlava je v Písmu obvykle symbolem autority a vlády – když je používán symbolická jazyk, jako je tomu zde. Hlava ukazuje na výkonnou moc. Hlava je tam, kde je moc učinit věci, prosadit svou vůli a dovést věci až do konce.

Můžeme tak vidět, že Kristu bylo dáno vznešené postavení moci, autority, síly a vlády – to je na Jeho trůnu v nebesích po pravici Boha Otce. Kristu bylo dáno vznešené vítězství, když mu Bůh všechno podřídil pod Jeho nohy a Kristu je také dána vznešená vláda, když je učiněn hlavou.

Křesťané, co to znamená pro vaše životy? Co to znamená pro vaše vztahy, vaší práci, vaše studium? Kristus je Hlava! On je šéf. On rozhoduje, On vládne. On je hlavou rodiny. On je hlavou muže. On je hlavou domácnosti. On je hlavou vaší práce, On je hlavou, když jste ve škole, když jste doma, když odpočíváte, když sportujete, On je tím, kdo nad tím vším vládne. Vy jste Jeho lid a to znamená, že Jeho vláda musí být vidět. Jak bude vidět Jeho vláda, když půjdete zítra do práce? Jak se bude projevovat Jeho vláda, když půjdete ráno do školy? Jak se bude projevovat Jeho vláda, až se odpoledne sejdete všichni doma? Co to znamená pro vás osobně, že Kristus je hlavou?

Je dán jako hlava církvi, ale je hlavou:

B. Nade vším

• Koloským 2:10 On je hlavou všech mocností a sil.

Kristus byl dán jako hlava církvi, ale není to ledajaká hlava – je to hlava nade vším. Je to svrchovaný vládce celého vesmíru. A není to jenom zopakování toho, co už jsme si řekli před chvílí. Podřízení nepřátel Kristu pod nohy zdůrazňuje Jeho vítězství. Ustanovení Krista hlavou zdůrazňuje Jeho sílu, Jeho schopnost vždycky prosadit svou vůli a jednat podle sebe.

Kristus není ten, kdo by se nechal vláčet okolnostmi, není ten, kdo by byl omezován jakoukoliv mocí. Moji milí, dnes můžete z úst křesťanů slyšet strašná slova – mnozí dnes tvrdí, že Bůh se omezil, aby člověk mohl být svobodný a jednat tak, jak se mu zachce. Takoví lidé jedněmi ústy prohlašují, že Bůh sice vládne, ale týmiž ústy to popírají, protože říkají, že vládne člověk.

Musíme si ale uvědomit, že jestliže člověk jedná tak, jak se mu zachce, tak je to svévolník a svévole nemá se svobodou nic společného. A každý člověk je nebo byl svévolníkem – dokud mu Bůh nedal nové srdce.

Náš dnešní text je jednoduchou a účinnou odpovědí na každou takovou pošetilost. Kristus je hlavou nade vším. Nade vším znamená nade vším. Není nic, co by bylo vyňato z Jeho vlády.

Lidé, kteří mluví o tom, že Bůh se omezil, aby se člověk mohl vyvýšit, často argumentují tím, že kdyby to bylo jinak, tak by to znamenalo nebeskou tyranii. Ale tady bychom měli být velmi opatrní a dávat si skutečně pozor na to, co říkáme, protože taková slova hraničí s rouháním.

Kristus vládne a vládne nade vším. Vládne efektivně, účinně, prosadí všechno, co chce, jedná tak, jak se mu zlíbí.

• Daniel 2:21 On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje, dává moudrost moudrým, poznání těm, kdo mají rozum.

Jeho vláda je ta nejlepší vláda jakou si jen člověk může přát. Není větší moudrost než u Něj, není větší spravedlnost než u Něj, není větší dobrota než u Něj, není větší láska než u Něj, není větší slitování než u Něj. Kdo má jen špetku zdravého rozumu, spěchá k Němu a volá – Pane, vládni Ty. Smiluj se nade mnou, Bože, protože na co já šáhnu, to je poznamenané hříchem, o čem se já rozhodnu, to je poskvrněné mojí zvráceností a cokoliv se chystám udělat, je postavené na mé vzpouře proti Tobě, Bože. Já potřebuju, abys vládl Ty.

Kristus byl dán jako hlava nade vším:

C. Církvi

Moji milí, tohle je úžasné prohlášení. Co je Bohu dražší, vzácnější než Kristus? Co Bůh miluje víc než Krista? Není nic takového. O tom nejvzácnějším Božím je zde napsáno, že Ho Bůh dal církvi.

Musím k tomu říct dvě věci:

1. Kristus je hlavou církve

Církev má svou hlavu, a tou je Kristus. Žádná jiná hlava církve není. Toto je důvod, proč reformátoři nazývali papeže antikristem a římskou církev nevěstkou. Církev nemá jinou hlavu na nebi i na zemi než je Ježíš Kristus. Pokud se kdokoliv prohlašuje za hlavu církve – jako je papež v Římě hlavou římskokatolické církve, nebo panovník v Anglii hlavou anglikánské církve, tak se nejedná o nic jiného než o sprosté rouhání.

Je to jeden z důvodů proč nikdy nemůžeme spolupracovat s katolickou církví. Její hlava a naše hlava jsou úplně odlišné. A to ukazuje také na to, že i tělo je jiné.

Církev byla dána Kristu a Kristus jí byl dán jako hlava. Bůh dal svůj lid Kristu, a Krista dal svému lidu. Bůh dal Kristu Nevěstu, tedy tělo a Tělu – Něvěstě, dal Ženicha, hlavu, Krista.

Kristu je dána vláda nad církví. On je tou konečnou autoritou církve. Nejsou to katechismy ani vyznání víry, nejsou to koncily ani nic podobného. Je to Kristus sám. Jsme povoláni k tomu, abychom ustanovovali starší a diákony v církvi, ale hlavou je Kristus! Jemu patří církev. Nepatří lidem, nepatří vedoucím v církvi, a rozhodně nepatří světu. Je Kristova. A s tím souvisí ta druhá věc:

2. Církev je podřízena Kristu

Když má církev svou hlavu, musí tuto hlavu poslouchat. Hlavu nelze oddělit od těla. Kdybyste to udělali, tak by to skončilo špatně. Právě tak církev nemůže být bez své hlavy, bez Krista.

Kristus byl dán církvi jako hlava – a to znamená, že všechno v církvi bude podléhat Jeho vládě. To nás vede přímo k Božímu slovu, protože to je nástroj, kterým Pán Ježíš Kristus vládne v církvi. To je měřítko a norma, kterou musí církev zachovávat a podle které se musí řídit.

Jakmile církev začne opouštět Boží slovo, opouští hlavu a to znamená, že přestává být Kristovou církví. Poslechněte si, co napsal Pán jedné církvi v Malé Asii, církvi v Sardách:

• Zjevení Janovo 3:1-3 Vím o tvých skutcích - podle jména jsi živ, ale jsi mrtev. Probuď se a posilni to, co ještě zůstává a je už na vymření! Neboť shledávám, že tvým skutkům mnoho chybí před Bohem; rozpomeň se tedy, jak jsi mé slovo přijal a slyšel, zachovávej je a čiň pokání. Nebudeš-li bdít, přijdu tak, jako přichází zloděj, a nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu.

To byla církev, která opustila Boží slovo. Její hlava, Pán Ježíš Kristus, jí volá zpátky – rozpomeň se, jak jsi mé slovo přijal a slyšel, zachovávej je a čiň pokání. Církev se shromažďuje kolem Božího slova.

Boží slovo musí být v centru, protože to ukazuje, že v centru je Ježíš Kristus.

• Jan 14:23-24  Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova.

Láska ke Kristu se měří podle Jeho slova. A to se netýká jenom jednotlivců, ale týká se to také církve. Boží slovo musí být tím nejdůležitějším, jak v našem osobním životě, tak také v životě naší církve. Boží slovo je prostředkem, kterým Kristus ve své církvi vládne jako hlava nade vším.

Je to prostý text, který jsme dnes měli před sebou, a přesto vidíme, že je nabitý významem a ukazuje nám, jak veliký je Pán Ježíš Kristus a jak nesmírně veliká je Boží moc, která se projevila na Kristu. Zakoušíte tuto moc ve svých životech? Jste ochotně, radostně a dobrovolně podřízeni Kristu a slovu Jeho milosti? Nebo jste stále ještě na straně Božích nepřátel? Slyšeli jste to – i oni už jsou podřízeni pod Kristovy nohy. Ještě to není vidět a ještě si zdánlivě mohou žít po svém – ale je to jen chvilka. Už brzo přijde den Kristův, den veliký a strašný, kdy se vrátí náš Pán a to bude konec všech svévolníků.

Proto vás prosím, vás, kteří jste ještě Kristovi nepřátelé – dejte se smířit s Bohem. Neodcházejte dnes odtud jako nepřátelé. Dneska je den spasení, dneska je den milosti. Nepřátelé Kristovi jsou už pod Jeho nohama a blíží se chvíle, kdy budou smeteni úplně. Proto vás prosím – čiňte pokání, litujte své nevěry, své vzpoury proti Bohu a spolehněte se na Kristovu oběť na kříži. On udělal všechno, a proto můžeme být spaseni. Jediné, co máme udělat, je, spolehnout se na to, vložit svůj život do Jeho rukou.

A vás, kteří jste v Kristu, prosím, ukažte svou lásku k Němu tím, že budete poslouchat Jeho slovo. Když to uděláte, udělá On z vás svůj příbytek a váš život naplní Jeho sláva. Tak bude zjevné, že On je vaše hlava a vládne ve vašem životě.

• Efezským 4:15-16 Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava, z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.

Amen.