Žijte jako děti světla (Ef 5,9-10)

Plodný život Božích dětí

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 18. března 2018

Pokoj vám a milost, milovaní svatí, milí přátelé i hosté. Znovu se vracíme k našemu společnému studiu Pavlova listu církvi do Efezu. Jsme v páté kapitole tohoto listu a před sebou dnes máme devátý a desátý verš. Ale abychom kvůli stromům nezapomněli na les, budeme číst od prvního verše páté kapitoly až do verše čtrnáctého. Ef 5,1-14.

Na začátku páté kapitoly je výzva, abychom žili jako milované Boží děti a následovali Božího příkladu (Ef 5,1). Křesťanský život je životem obětavé lásky. A protože Bůh je nejenom láska, ale je i svatý, životy křesťanů mají být také svaté. Dobře to napsal Petr, který citoval Leviticus 11,44-45:

• 1 Petrův 1:15-16 … ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: ‚Svatí buďte, neboť já jsem svatý.‘

Křesťanský život je nejenom životem lásky, ale je také svatým životem. To jsme viděli v celém tom předchozím oddíle, který mluví o svatosti v životě, smýšlení i mluvení. Mluví o smilstvu, o dvojsmyslných řečech a prázdných slovech, což je nejenom prázdné mluvení, ale prázdný způsob života, tedy takový život, který je zaměřený jenom na uspokojení sebe sama, který je neužitečný a neplodný. Pavel završil tuto část svého dopisu prohlášením:

• Efezským 5:8 I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem.

Každý z nás, jak jsme tady, jsme žili prázdným způsobem života, žili jsme jenom pro své sobectví, byli ovládáni svými zájmy, vášněmi a žádostmi, světskými touhami, věcmi tohoto světa, možná dobrými věcmi jako je rodina, jako je zdraví nebo kariéra, peníze nebo majetek. To samo o sobě není špatné, ale z hlediska věčnosti je to prázdné, samo o sobě to nemůže přinést žádný užitek pro věčnost. Vzpomeňte si na bohatého mládence, který smutně odešel od Pána Ježíše, protože víc miloval svůj majetek, než Pána. Mohl svůj majetek použít k Boží slávě a k šíření Božího království, místo toho na něm lpěl natolik, že mu dal přednost před věčným životem. Krátký život v hříchu propadlém světě byl důležitější než věčný život v přítomnosti dokonalého, milujícího a věčného Boha. A my všichni jsme žili úplně stejně a někteří z vás tak možná žijí dodnes.

Ale o těch, kteří věří v Pána Ježíše Krista, říká, že sice byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. A to nás vede přímo k našemu dnešnímu textu. Náš dnešní text vysvětluje, co to znamená být světlem. Vidíme dílo Kristova světla v nás, skrze nás i pro nás, vidíme příkaz žít způsobem, který odpovídá tomu, že jsme byli učiněni světlem, že patříme Kristu, že jsme milované děti Boží a vidíme vysvětlení tohoto příkazu. Světlo, které v nás bylo, světlo, kterým jsme zrozeni a učiněni, toto světlo přináší své ovoce v životě každého, v němž toto světlo přebývá. A totéž světlo mění nitro člověka a vede ho k tomu, že už nehledá své zájmy, že na prvním místě nejsou jeho vášně, žádosti nebo koníčky, ale na prvním místě je hledání Božího království a jeho spravedlnosti. Nebo jak to popisuje Pavel ve dvojčeti listu do Efezu, v listu Koloským:

• Ko 3:1-2 Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.

Pojďme tedy k první věci, k prvnímu bodu dnešního kázání:

I. Kristovo světlo v nás

• Efezským 5:8-9 I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla!

Byli jste tmou, nyní jste světlem. Jako děti světla žijte! To je výzva, je to jeden z celé řady příkazů, které máme v posledních dvou kapitolách listu Efezským. Začínalo to už ve druhé polovině čtvrté kapitoly, kde jsme četli:

• Efezským 4:17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ.

Žijte jako milované děti Boží a následujte Božího příkladu. Už nejste temnotou, vaše životy už nejsou prázdné a temné, ale byli jste Božím Duchem osvíceni skrze Boží slovo a narodili jste se znovu, z Ducha, shůry. Jste nové stvoření, co je staré pominulo. Už nemůžete žít starým způsobem života. Jestliže jste se narodili z Boha, narodili jste se ze světla a už nemůžete dál pokračovat v životě v temnotě. Když jste ještě byli mrtví ve svých vinách a hříších, libovali jste si ve tmě, měli jste zalíbení v hříchu. Nejenže jste sami hřešili, ale ještě jste hřích doporučovali druhým. Věděli jste, že to je špatné, ale líbilo se vám to. Neměli jsme rádi ani světlo ve smyslu Božího světla, Boží pravdy, spravedlnosti a dobroty ani nic, co souviselo s Bohem a jeho vládou. Jan o tom napsal:

• Jan 3:19-20 Lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.

Ale nyní jste dětmi Božími, nyní jste se znovu narodili ze světla. Kristus je světlo světa a vy jste také byli učiněni světlem. Proto už nemůžete žít dál, jako kdybyste byli temnotou. Proto Pavel píše: „Žijte jako děti světla!“ Nežijte už jako pohané. Jste křesťané, Kristus žije ve vás a učinili vás světlem. Nyní máte svítit. Je to jeho světlo ve vás, které bude svítit a prozařovat temnotu kolem vás. Žít jako děti světla není nic tajemného nebo mystického. Je to morální záležitost. Všimněte si, v jakém kontextu Jan píše o Kristu, že je světlem světa. Bylo to potom, co k Ježíši přivedli ženu přistiženou při cizoložství a chtěli, aby jí odsoudil k ukamenování. Místo toho Ježíš řekl, že kdo je bez viny, ať první hodí kamenem. A když nikdo nehodil, řekl té ženě:

• J 8:11-12 „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“

Kdo následuje Krista, nechodí v temnotě hříchu, ale má světlo života. Kristus je jeho světlem a Boží slovo mu svítí na každý krok. Pravdu o Kristu a Krista samotného poznáváme z Písma a Písmo je světlem pro naše nohy. Křesťané, jestliže chcete žít jako děti světla, musíte žít v Kristově přítomnosti a naplňovat se jeho Slovem, sytit se Písmem, rozjímat nad ním ve dne i v noci, nedovolit, aby se Boží slovo vzdálilo od vašich úst. Takový život bude svítit.

Tím neříkám, že se takový život bude každému líbit. Čím více budete svítit, tím snadnějším budete terčem. Tím více se do vás budou svět, ďábel i nevěřící lidé strefovat. Kvůli světlu bude přicházet protivenství. Dobře to popsal Petr:

• 1Pt 4:2-5 Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží. Dost dlouho už jste dělali to, v čem si libují pohané: žili jste v nevázanosti, vášních, v opilství, v hodech, pitkách a v hanebném modlářství. Když se již spolu s nimi nevrháte do téhož proudu prostopášnosti, dráždí je to a urážejí vás. Však vydají počet tomu, kdo je připraven soudit živé i mrtvé.

Život ve světle je život ve svatosti. Je to život v bázni před Bohem, v pokoře a v pokání. Je to o vyznávání hříchů a zkoumání vlastního srdce i celého života. Je to život, který se nebude líbit vašim nevěřícím přátelům, protože už s nimi nebudete dělat stejné věci, které jste s nimi dělali. Nebude se možná líbit vašim spolupracovníkům v zaměstnání, protože budete dbát na to, aby se věci dělaly správně. Možná se nebude líbit vašim příbuzným a budou vás označovat za fanatiky a blázny, protože už třeba nebudete chtít pracovat na černo, nebo podvádět na daních při platbách bez paragonu. Žít jako děti světla znamená svítit jako hvězdy uprostřed pokolení zvráceného a pokřiveného. Svět leží v temnotě, a když v něm žijete jako děti světla, znamená to, že svítíte nočním tvorům, jako jsou třeba sovy nebo netopíři, kteří se před světlem skrývají. Bude to vždycky znamenat, že ponesete svou kůžu na trh.

Ale nejenom to – žít ve světle také znamená konfrontovat svůj život Božím slovem a jednat podle Božího slova. Jak říká Jakub – slyšet Boží slovo a zařídit svůj život podle něj. Pokud tohle chybí, člověk klame sám sebe a žije v temnotě. Možná má pocit, že je křesťan, že věří v Boha, že miluje Krista, ale láska ke Kristu se projevuje poslušností jeho příkázání, tedy je vidět na jednání a na životě člověka. Ježíš vysvětluje život ve světle příkladem lampy, která se nedá pod nějakou nádobu, ale dá se na svícen, aby osvítila celou místnost a svítila všem v domě (Mt 5,15). A v následujícím verši Ježíš říká, že světlem, které skrze křesťany vyzařuje, jsou dobré skutky, které lidé vidí a vzdávají za ně chválu Bohu. Život ve světle je životem dobrých skutků. K nim jsme stvořeni. Jsme stvořeni k tomu, abychom žili v dobrých skutcích, které nám Bůh připravil. Bůh nás stvořil pro dobré skutky a tyto dobré skutky pro nás také připravil. Celý křesťanský život je Božím dílem a Bohu za to patří veškerá chvála. Nyní jste byli učiněni světlem. Proto žijte jako děti světla!

Tento důraz na správné jednání, na to, co působí Kristovo světlo v nás, nás vede k druhému bodu dnešního kázání – k tomu jak Kristovo světlo působí skrze nás. Křesťanský život je plodný život. Není neužitečný a prázdný, ale díky Kristu, který v nás přebývá, tento život přináší ovoce.

II. Kristovo světlo skrze nás

• Efezským 5:9 Ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda.

Všimněte si, že světlo, které je v nás, je plodné, přináší ovoce. Už jsme viděli, že je mocné, protože zasvítilo do tmy našich životů a udělalo z nich světlo. Nyní jsme my sami nazváni světlem. Dokonce Ježíš říká svým učedníkům, že oni jsou světlem světa (Mt 5,14). Proto máme žít jako děti světla. Nyní vidíme, že světlo, kterým jsme proměňování, Kristus sám, který je světlem, je také plodné světlo. Ale musíme si ujasnit důležitou věc – stejně jako nejsme světlem sami o sobě a sami ze sebe, ale byli jsme učiněni světlem, neneseme ani ovoce sami o sobě nebo sami ze sebe. Je to světlo v nás, které v nás nese ovoce. V originálním textu je to zdůrazněno použitím členu u slova světlo. Mohli bychom také přeložit tato slova asi takto: Žijte jako děti světla (což je míněno v obecném slova smyslu). Ovocem toho světla (tedy ne vás, ale toho světla, které je vaším zdrojem) je dobrota, spravedlnost a pravda.

Mohli bychom si připomenout pohádkový příběh, který napsal evangelický farář Jan Karafiát, příběh Broučků, kteří byli nositeli světla. Nesvítili sami o sobě, ale nosili své lucerny, jimiž svítili. Jan Karafiát napsal příběh záměrně jako ilustraci křesťanského života. Každý křesťan byl zrozen ze světla, Kristus, světlo světa, v něm přebývá a tak se stal dítětem světla, sám je nyní světlem světa.

Pavel na jiném místě mluví o pokladu, který do nás byl vložen. Mluví o člověku jako o hliněné nádobě, což je v mnoha směrech pravdivé přirovnání. Byli jsme učiněni z prachu země, z hlíny, jsme křehcí jako hliněná nádoba, i když si o sobě myslíme, že jsme pevní jako ocel, jsme také prázdní jako ta hliněná nádoba a dokud nepřijde světlo, je v nás tma, jako v hliněné nádobě. Ale byl do nás vložen poklad. Proč to Bůh udělal takto? Pavel odpovídá:

• 2K 4:7 Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás.

Ten vzácný poklad, to světlo, které z nás učinilo děti světla, přináší ovoce. Je to světlo, které je plodné. Není prázdné, studené nebo mrtvé, ale je plodné, životadárné. Je to Bůh sám v osobě Syna, který přebývá v našich životech, je to Bůh Otec, který si skrze Syna udělal z nás svůj svatý příbytek, je to Bůh Duch svatý, jímž jsme zapečetěni, jehož chrámem se stalo naše tělo a který tryská ze srdce každého křesťana jako proudy živé vody. Mohli bychom dokonce říci, že to ovoce světla, o němž se tady mluví, je ovocem Ducha svatého. Je to dílo Ducha v životech křesťanů. Toto plodné světlo je Kristus přebývající skrze Ducha v našich srdcích. Vyzařuje, proměňuje a jedná k Boží slávě. Přináší hojné ovoce a křesťané září jako oblohy (Dn 12,3), jsou bohatí v dobrých skutcích, které pro ně Bůh připravil, ke kterým je Bůh vede a pro jejichž konání je zmocňuje svou silou. To je Boží sláva. Moji milí, vidíte, co to znamená, že jste byli učiněni světlem? Jestliže jste v Kristu, jste děti světla a ponesete hojné ovoce. Jste Kristovi? Patříte Pánu? Bylo Boží slovo zaseto do do úrodné půdy srdcí proměněných a zkypřených Duchem? O takové půdě Ježíš říká:

• Mt 13:23 U koho bylo zaseto do dobré země, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a přináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, třetí třicetinásobnou.

Jaká je tedy úroda, kterou přinášejí křesťané? Co je ovocem světla? Podívejte se do našeho textu! Je to úplně jasné – veškerá dobrota, spravedlnost a pravda. Ovoce toho světla je ve veškeré, vší, v celé dobrotě, ve vší spravedlnosti a ve vší, v celé, kompletní a dokonalé pravdě. Co to znamená?

Pavel používá slovo dobrota, které je jednou z Božích charakteristik. Bůh je dobrý. Ježíš říká, že nikdo není dobrý jenom Bůh. Bůh je zdrojem veškeré dobroty. Bůh je zdrojem světla, on sám je světlo a Bůh je také zdrojem dobroty. Bůh sám je dobro. Jakub o tom napsal:

• Jk 1:17 ‚Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování‘ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.

Bůh je neměnné dobro, konstantní, vytrvalé a přetékající. Jeho dobrota přetéká do stvoření, které stvořil dobré, přetéká do člověka, který byl stvořen k Božímu obrazu a Bůh viděl, že to je velmi dobré. Jeho dobrota se projevuje v tom, jak udržuje stvoření, které vinou pádu člověka propadlo zkáze, jak se stará a vede všechno tím nejlepším způsobem, aby dovedl celý svět k cíli, k němuž ho vytvořil – tím cílem je oslava Božího syna, která se stane ve spojení Krista a jeho nevěsty, církve. Boží dobrotu může zakoušet celý svět. Ve své dobrotě volá každého člověka k tomu, aby činil pokání a věřil v Krista, protože nechce, aby někdo zahynul, a nemá zalíbení ve smrti svévolníka. Ale zatvrzelí hříšníci pohrdají bohatstvím jeho dobroty.

Jaké je tedy ovoce Boží dobroty v životech křesťanů? Bude se projevovat v jednání, v řeči i ve smýšlení. Proto náš text mluví o veškeré dobrotě, o dobrotě v její plnosti. Tohle je důvod, proč Ježíš mluvil o tom, že dobrý strom nemůže nést špatné ovoce. Celý život člověka bude proměňován do podoby Ježíše Krista, který je dokonalým vzorem a obrazem lidství. Projevy dobroty můžeme najít v předchozím textu na konci čtvrté a v páté kapitole. Dobré jednání (kdo kradl, ať už nekrade), které se projevuje péčí o druhé, láskou, životem v lásce, životem, který se obětuje pro druhé, který se vydává druhým, slouží druhým. Dobré mluvení, které vidíme v opuštění lži, tvrdých, zlých, zraňujících, dvojsmyslných, nemravných nebo hloupých slov. Místo toho ať z vašich úst vychází slovo:

• Efezským 4:29 … vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.

Jste dědici požehnání, proto žehnejte a dobrořečte druhým. Chvalte Boha! To je život dítěte světla, který se projevuje ve vší dobrotě.

• Fp 4:8 Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.

Veškerá dobrota Boží ať prostoupí celý váš život. Byli jste předurčeni k tomu, abyste byli přijati za syny a chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším. Žijte jako děti světla! Ovocem světla ve vašich životech bude veškerá spravedlnost. Cokoliv je spravedlivé, je dílem Božího ducha. Cokoliv je spravedlivé, bude blízké srdci křesťana. Není to automatické, ale je to přirozené. Máte nové srdce, které miluje spravedlnost. Byli jste tmou, ale Pán vás učinil světlem. Byli jste otroky hříchu a byli jste svobodní od spravedlnosti (Ř 6,20). Neměli jste žádné zalíbení ve spravedlnosti, netoužili jste po ní, nechtěli jste jednat spravedlivě a ani jste nemohli, protože jste byli otroky hříchu. Ale nyní jste byli vysvobozeni z hříchu a ze smrti. Kristova krev vás očistila, Bůh vám dal nové srdce, které je poslušné, do kterého je vepsán Kristův zákon, které je svaté a miluje spravedlnosti.

• Římanům 6:19 Jako jste se dříve propůjčovali k službě nečistotě a nepravosti k bezbožnému životu, tak se nyní dejte do služby spravedlnosti k posvěcení.

Co je konkrétním ovocem světla v podobě veškeré spravedlnosti? Můžeme použít slova Jana Křtitele, když za ním přicházeli zástupy a lidé se ptali, co mají dělat, jak mají prokázat, že skutečně činí pokání. Lukáš zapsal:

• Lukáš 3:11 On jim odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak.“

Tohle je zjevné ovoce milosrdenství, dobroty, která dává a nečeká zpět. A v dalších verších čteme o ovoci spravedlnosti:

• Lk 3:12-14 Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: „Mistře, co máme dělat?“ On jim řekl: „Nevymáhejte víc, než máte nařízeno.“ Tázali se ho i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“

Jednejte tak, jak je to spravedlivé a bude zjevené, že jste syny světla, synové nebeského Otce. Hledejte jeho království a jeho spravedlnost na prvním místě. To je Kristova ovoce světla, které působí skrze nás a bude se projevovat ve vší spravedlnosti. Spravedlnost velmi úzce souvisí s tím posledním plodem, který je zde zmíněn – s pravdou, s veškerou pravdou. Ovoce toho světla je ve vší pravdě.

Pravda a světlo jsou v Písmu na mnoha místech skoro synonyma. Žít ve světle znamená žít v pravdě. Žít pravdivě znamená žít takovým životem, který je transparentní, kde není co skrývat, který je prosvícený Kristovým světlem. Pravdu nelze od křesťanského života odtrhnout. Narodili jsme se slovem pravdy (Ef 1,13), stalo se to mocí Ducha pravdy (J 16,13), nasloucháme slovům pravdy (J 18,37) a sytíme se jimi, byli jsme vyučeni podle pravdy (Ef 4,21), mluvíme pravdu (Ef 4,25), jsme opásáni kolem beder pravdou (Ef 6,14), milujeme pravdu a neodpíráme jí. Milujeme Krista, který je tou pravdou, milujeme jeho Slovo, Bibli, které je pravdou (J 17,17). Křesťan žije jako dítě světla a proto nemůže jinak, než žít v pravdě. Pravda je mocí, která osvobozuje (J 8,32). A pravdivý život je ovocem světla, které v nás přebývá.

Milí přátelé, milujete pravdu? Možná to je nepříjemná otázka i pro ty, kdo jsou křesťany nebo si myslí, že jimi jsou. Rádi vyznáváme, že milujeme Krista. To je dnes v kurzu, je to snadné a nic to nestojí. Můžete mít všemožné prožitky Krista, které budou velmi libé a blahé a které vám nikdo nemůže sebrat ani s nimi nelze polemizovat. Nelze totiž polemizovat s tím, co někdo prožil. Ale otázkou je, zda je takový prožitek pravdivý, tedy zda pochází z Boha. Proto je mnohem lepší položit tu otázku tak, jak jsem jí položil – milujete pravdu? Jestli milujete pravdu, ukáže se to na vašem životě. Bude to vidět na pravdivém způsobu života. Bude to vidět na prosazování spravedlnosti. Ukáže se to ve všem, co děláte. Už to nebude „jenom“ prožitek, ale bude to realita vašeho života. A bude to také každodenní boj o to, abychom zůstali věrní pravdě. Boj nepodlehnout lži. Je to boj za evangelium samotné. Je to boj o to, zda neuhneme z pravdy evangelia, zda řekneme celé evangelium, i když to není pohodlné, i když nám to nepřinese uznání od přátel nebo od těch, komu evangelium říkáme. Je to boj o pravdu Božího slova. Podle průzkumu, který v loňském roce proběhl mezi křesťany, kteří se považují za evangelikální, jenom 41 % z nich trvá na tom, že Bibli máme přijímat tak jak je, že je doslovně pravdivá. To je boj dnešního křesťanství o zachování pravdy. Řada lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané, dnes popírají, že Kristus je jedinou cestou k Bohu, přestože Ježíš výslovně říká, že nikdo nepřichází k Otci než skrze něj (J 14,6). Kde je ovoce veškeré pravdy u takových lidí? Ale žít jako dítě světla znamená stát za pravdou – tedy na prvním místě stát za Kristem a za jeho Slovem a neuhnout ani o krok.

A všimněte si, že pravda je ovocem, tedy důsledkem toho světla, které v nás přebývá, které z nás učinilo děti světla. Jestliže člověk žije ve lži, věří lži, šíří lži, potom musíme právem pochybovat o tom, zda je skutečně dítětem světla. A to je něco, co nás vede k poslednímu bodu dnešního kázání, k desátému verši:

III. Kristovo světlo pro nás

Ukázalil jsme si, jak působí Kristovo světlo v nás – vede nás k tomu, abychom žili jako děti světla. Ukázali jsme si ovoce, které toto Kristovo světlo působí v životech těch, kdo dříve byli tmou, ale stali se světlem. Nyní se Pavel vrací zpátky k tomu, že máme žít jako děti světla a ukazuje další aspekt toho, co to znamená:

• Efezským 5:10 … zkoumejte, co se líbí Pánu.

V originále zde není rozkaz, ale je tady sloveso ve tvaru, který vysvětluje, co to znamená žít jako děti světla – znamená to zkoumat, co se líbí Pánu. Protože jste děti světla, máte jako děti světla žít, a to znamená, že se budete chtít zalíbit svému Pánu. Je tady položen důraz na zodpovědnost křesťanů. Zatímco devátý verš, který mluví o ovoci světla, by nás mohl vést k pasivitě, protože ukazuje, že ovoce je dílem Ducha, který v nás přebývá, desátý verš nás vede k zodpověnosti. Jsme zodpovědní za to, jak žijeme. Je nám přikázáno žít jako děti světla, takže musíme hledat, zkoumat, co se líbí Pánu, co je v souladu se světlem, které v nás přebývá.

Mohli bychom snadno říci, že na tom, co se líbí Pánu, není nic složitého – právě jsme o tom mluvili, když jsme rozebírali ovoce světla – cokoliv je dobré, všechno, co je spravedlivé a každá pravda – to jsou věci, které se líbí Pánu. K těmto věcem nás Kristovo světlo přitahuje. Je to jeho ovoce a zároveň je to jeho dílo, kterým v nás působí, že toužíme po vší dobrotě, spravedlnosti a pravdě, toužíme po tom, líbit se Pánu. Nechceme se líbit světu, ale chceme být služebníky Kristovými, tedy líbit se Pánu, hledat a zkoumat, co se mu líbí, v čem má zalíbení, z čeho má radost. Nacházíme to ve věcech, které jsou dobré, spravedlivé a pravdivé.

Sloveso, které je tady použité, se v Bibli používá pro rozlišování, zkoumání, potvrzení něčeho, co bylo ověřeno. V tomto smyslu bychom mohli vidět náš text, jako potvrzení křesťanského života. Plodný křesťanský život je potvrzením toho, že člověk byl přenesen ze tmy do světla, že se stal dítětem světla. Je to jednoduchá otázka, která se týká toho, kdo je křesťan – nemusíme nijak filozofovat ani spekulovat, ale stačí se podívat na život člověka. Žije jako dítě světla? Přináší světlo, které v něm přebývá ovoce dobroty, spravedlnosti a pravdy? Pokud tomu tak je, je to potvrzením toho, že se takový člověk líbí Pánu, že v něm Pán našel zalíbení a že tento člověk byl sice dříve tmou, ale nyní je v Pánu světlem. Bylo to prozkoumáno, rozlišeno a potvrzeno.

Milí přátelé, máte takové potvrzení? Nesete pečeť Ducha pro den vykoupení? Vidíte Boží dílo ve svém životě? Pokud je to tak, bude Duch svatý ve vás působit ještě větší touhu líbit se Pánu. Čím více totiž chodíme ve světle, tím více milujeme život ve světle. Tím je také jednodušší rozpoznávat, co se líbí Bohu a co nikoliv. Lidé kolem vás možná budou říkat, že jste se zbláznili, že jste staromódní, že jste padlí na hlavu nebo jste si spletli dobu, když jim budete tvrdit, že se chcete líbit na prvním místě Bohu, ale to je práce Ducha svatého ve vás a pro vás. Je to nové srdce, které ve vás Bůh stvořil, které žízní a hladoví po spravedlnosti, které touží poslouchat Boha a chce se mu radostně podřizovat, které miluje pravdu a nachází potěšení v rozjímání nad Božím slovem.

• Fp 2:13 Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.

Je to Bůh, který ve vás působí svou mocí. Je to Bůh, který si vás zamiloval a dal svého Syna za vás, aby z vás učinil své milované děti. Je to Bůh, který si vás odděluje pro sebe, abyste byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří. Je to Bůh, který způsobuje, že vaše životy už nejsou neplodné a prázdné jako plevy hnané a zmítané větrem, ale že váš život je jako strom zasazený u tekoucí, jemuž listí neuvadá, který své ovoce dává v pravý čas (Ž 1,3). Přesně z tohoto důvodu mohl Pavel na jiném místě napsat:

• 1 Korintským 15:10 Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.

Křesťané, Bůh se nad vámi slitoval, zahrnul vás svou milostí, a působí ve vás svou mocí. Udělal z vás světlo světa. Žijte tedy jako toto světlo. Dávejte si pozor, jak žijete. Ať vám září Kristus. Když on vám bude světlem, uvidíme světlo (Ž 36,10). On musí být tím světlem ve vás. A pokud není, pokud zkoumáte své životy ve světle Písma, ve světle toho, o čem jsme dnes mluvili, pokud ve svém životě nevidítě ovoce světla, neváhejte ani chvilku a spěchejte ke Kristu. Prosím vás, abyste vyznali svou prázdnotu, temnotu i duchovní neplodnost, abyste vyznali svou vzpouru proti Bohu, protože ta je kořenem toho všeho, a spolehli se na Krista. Jenom on může naplnit váš život světlem. Jenom on je pravdou, která osvobozuje a zachraňuje. Jenom on může způsobit, že váš život bude naplněný a bude přetékat dobrotou, spravedlností i pravdou. Ježíš během svého života na zemi volal lidi k pokání a k tomu, aby v něj uvěřili. Řekl:

• Jan 7:37-38 Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, ‚proud živé vody poplyne z jeho nitra‘, jak praví Písmo.

Milí přátelé, pojďme ke Kristu, naplňme své životy Kristem, samotným Kristem, a vaše životy budou přetékat, budou zářit a svítit, budou oslavou a chválou Boží slávy. Skloňme svou hlavu k modlitbě.