ZDROJE KŘESŤANOVY RADOSTI - II (FP 3,1)

ZDROJE KŘESŤANOVY RADOSTI - II (Fp 3,1)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 11. dubna 2021

Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí. Jan 1:16 

I. Úvod

Milost vám a pokoj v Kristu Ježíši, milé sestry a bratři, přátelé!

Již podruhé se dnes spolu podíváme do listu Filipským, co nás učí o křesťanské radosti. Apoštol Pavel protkal svůj dopis milované místní církvi ve Filipis radostí. Křesťanskou radostí, radostí v Pánu. A uprostřed svého dopisu se k adresátům obrací s výzvou:

• Filipským 3:1  A tak, bratří moji, radujte se v Pánu. Psáti vám stále totéž mně není zatěžko a vám to bude oporou.

Vidíme, že Boží slovo dnes křesťanům přikazuje: radujte se v Pánu! Dokonce jde tak daleko, že tuto výzvu nestaví před naše oči jen jako nějakou možnost: daří se ti zle? Pak se přeci můžeš radovat a to v Pánu! Ani neříká: bratře, sestro, vzpomeň si občas na Krista a to ti přinese radost. Ne! Pavel to opakuje znovu a znovu: radujte se v Pánu! Bude vám to oporou. Ne jen někdy, ale vaše radost nechť je úplná. Křesťanova radost je trvalý stav, protože patříme Kristu. Jestliže je tvoje naděje na věčný život upřena na Krista, jestliže následuješ ve svém každodenním životě Krista, pak tvoje radost má nevyčerpatelný zdroj: Ježíše Krista. Jeho spasitelné dílo, jeho nádhernou osobu, která nevykazuje známky svatosti, jen někdy, ale v každé chvíli se na něm zrcadlí Boží sláva! Podívejme se do J 15:

• J 15:9-11  Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. 10  Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. 11  To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná."

Ano, zůstaňte v Kristově lásce! A vaše radost bude úplná. Dokonce, i když budete plakat nad svými nejmilejšími, že se ještě v pokání neobrátili vírou k Bohu, jako Pán Ježíš plakal nad obyvateli Jeruzaléma, že nepoznali Spasitele (Lk 19:41), vaše radost bude úplná i v utrpení, kterým v tomto světě musíte projít a snášet zlá rozhodnutí hříšníků, kterým Bůh svěřil vládu v naší zemi, stejně tak, jako Pán Ježíš když trpěl bolestí pod vládou pohanského pontského Piláta. A přece i tehdy ho posilovala láska Otcova, protože On, Boží Syn, zachoval jeho přikázání a dal svůj život za hříšníky, jako jsme my. Proto se dnes znovu obracíme do listu Filipským, abychom lépe rozuměli, odkud pramení naše radost. Abychom viděli, že není závislá na okolnostech života, tak jak radost chápe svět, když se řídí principem: raduj se, když se ti dobře daří a když se nedaří, musíš změnit svoji situaci. Křesťane: tvá radost není závislá na okolnostech, ve kterých se právě nacházíš, ale na Kristu! Na zdroji i cíli tvé víry! On je naše naděje, jak říká Petr:

• 1Pt 1:3  Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději.

Odkud tedy pramení radost křesťana? Její zdroj je v Pánu a v důsledcích jeho díla na kříži. Viděli jsme doposud 4 oblasti, ze kterých plyne naše radost. Písmo říká:

       A. Radujte se v modlitbě za církev pro její účast na díle evangelia (Fp 1:2-4)

       B. Radujte se ze zvěstování Krista (Fp 1:18)

       C. Radujte se ze společenství církve (Fp 1:21-26)

       D. Radujte se z jednoty církve (Fp 2:2)

Už jenom v těchto 4 oblastech je bohatý zdroj naší radosti v Kristu. Přemýšlíte nad nimi? Udělali jste modlitbu za církev, zvěstování Krista, společenství církve i její jednotu zdrojem radosti ve svém vlastním životě? Nebo jsou to ve skutečnosti jenom prázdné náboženské pojmy, které možná přejdou přes tvoje rty, ale nemají otevřenou cestu do tvého srdce? Jestli to tak je, pak se obávám, že se připravuješ o radost v Kristu! A dokonce je to projev neposlušnosti Bohu! Bůh přeci chce, abychom v Něm měli svůj pokoj a radost, dokonce plnou radost v Kristu (J 15:11). A to jsme odkryli doposud jen první část zdrojů křesťanovy radosti.

II. Zdroje křesťanovy radosti - II

V listu Filipským můžeme najít nejméně další 4 důvody k radosti, které nám Kristus svou láskou připravil. Ten první je:

A. Radujte se ze služby církvi (2:17-18)

Služba církvi, i když je spojená s utrpením, je zdroj radosti, který nám Bůh ve své prozřetelnosti a dobrotě dává. Služba církvi, ale kdo vlastně má sloužit v církvi? V tradičním křesťanství je hluboce zakořeněné vnitřní rozdělení církve na kněze a laiky. Služebníci církve, obvykle placení - faráři či pastoři, kazatelé na jedné straně a ti, kterým e slouží - lidé v lavicích v kostele či na židlích ve shromáždění na straně druhé. Ti první slouží a ti druzí službu přijímají. Ti v lavicích řeknou: my zaplatíme, tak ať se kazatel o nás stará. Ti za kazatelnou říkají - já jsem povolán vést, tak ať ti v lavicích mlčí a poslouchají. To je ale přístup, který vychází ze Starého zákona. Tehdy kněží byli určeni, aby zastupovali lid před Bohem. Jen oni přinášeli oběti Bohu za sebe i za lidi. Kněz Ježíš Kristus však přinesl dokonalou oběť jednou pro vždy - dal sám sebe - On svatý, bez hříchu, bez poskvrny a vady, přinesl oběť za mnohé hříšníky. Je tedy pravý velekněz, který dokonale otevírá cestu hříšníku k Bohu. Prostředníkem mezi člověkem a Bohem už není jedna skupina lidí uprostřed Božího lidu, jako ve Staré smlouvě, ale tím pravým Prostředníkem je Ježíš. Vírou v Něj máme přístup k Bohu stále otevřený. Tak už jsi činil pokání a složil svou naději na věčný život v tohoto Velekněze? Je Ježíš tvým veleknězem, Spasitelem? Vyznal jsi Bohu svou neposlušnost, svou nevěrnost, svou nesvatost, své hříchy? Věříš v Ježíše, Beránka bez vady a poskvrny, že snímá tvůj hřích svou obětí na Golgotě? Chodíš v ovoci pokání a v této důvěře na každý den? On, jediný pravý velekněz, nám přinesl všeobecné kněžství, jak říká apoštol Petr:

• 1Pt 2:9  Vy však jste `rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu´, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

Nyní jsou všichni, kdo uvěřili Kristu, kněžími, kteří mají přímý přístup k Bohu a tak mu slouží v novotě Ducha, který jim byl dán do nitra, aby v nás přebýval a dával nám novou, darovanou, motivaci, Boha milovat a jemu sloužit. Nyní jsme všichni služebníci Kristovi a sloužíme Kristu. Sloužíme Hlavě církve, Kristu, i tělu církve - a to jsou naši bratři a sestry v místním sboru především. Není nikdo, kdo by byl vynechán a jen si nechal sloužit druhými, ale sám jim nesloužil. Ne, každý v církvi byl obdarován darem Ducha svatého, aby sloužil společnému tělu: církvi. Vraťme se na chvíli do oddílu v listu Filipským:

• Fp 2:17-18  Ale i kdybych měl skropit krví oběť a službu, kterou Bohu přináším, totiž vaši víru, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi; 18  stejně tak se i vy radujte a spoluradujte se mnou.

Apoštol Pavel píše tento dopis z vězení. Z vězení svým dopisem také slouží celé církvi i filipským křesťanům. Jak slouží? Je věrný Kristu, i tváří v tvář hrozícímu odsouzení císařským soudem a hrozbě trestu smrti. Na co se soustředí jeho mysl? Na současné nebo na to blížící se utrpení? Jistě není možné vytěsnit takové myšlenky. Ale Kristus je světlo  a žádná tma je nepohltila. To, že může Pavel posloužit církvi k věčnému užitku, je zdroj radosti jeho, navzdory utrpení ve vězení, ale i zdrojem radost církve, protože Bůh je mezi nimi oslaven, protože jejich život je díky Pavlovi posvěcenější. Báli se o Pavla i Epafrodita - a byli Pavlem povzbuzeni k vděčnosti a radosti místo strachu. Měli mezi sebou neshody a byli Pavlem povzbuzeni k jednotě (4:2). Jejich štědrost vůči misii ochabovala a nyní zase rozkvetla (4:10). To jsou jen některé výsledky Pavlovy služby této církvi. Právě uprostřed těžkostí a s tím spojeným utrpením, kterým křesťané procházejí, je služba druhým v církvi Božím zdrojem povzbuzení a radost v Pánu. Nechej se jí také občerstvit. Kéž uprostřed tvých trápení ti vzejde radost, radost způsobená tvým rozhodnutím sloužit církvi. Služba církvi nemusí být něco výjimečného. Jsou to na první pohled obyčejné záležitosti: tvoje domácí čtení Bible a modlitba - to je veliká služba místní církvi, protože se na tobě bude zřetelněji odrážet Boží charakter, tak jak se budeš proměňovat do podoby Kristova charakteru v myšlenkách i jednání. Anebo služba církvi je možná právě tvoje věrnost být vždy tam, kde je shromáždění církve - tvoje věrnost bude povzbuzením druhým.

B. Radujte se z účasti na misii (2:28-30)

Dalším důvodem ke křesťanově radosti je privilegium, kterým nás Bůh zahrnuje. Můžeme být spolupracovníky na Božím díle 1K 3:9).  Filipská církev vyslala Epafrodita, aby přinesl Pavlovi dary a byl mu pomocníkem, služebníkem v jeho uvěznění. A on sloužil věrně, dokonce při té službě málem kvůli nemoci přišel o život. Neváhal nasadit život pro dílo Kristovo (2:30).

• Fp 2:28-30  Proto jsem ho poslal co nejdříve k vám, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a tak aby mi ubylo starostí. 29  Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte; 30  neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, v čem vy jste mi posloužit nemohli.

Ne celá filipská církev se vydala na misii. Vyslali jen jednoho - Epafrodita. Ale je to, jako by tam byli spolu s ním. Tak posloužil Pavlovi celý sbor. A Epafroditus nebyl pro filipské jen nějaké jméno v seznamu misionářů - ale jeho utrpení způsobilo utrpení celé církvi a na druhou stranu jeho uzdravení způsobilo radost celé církvi. Jestliže se Epafroditus odhodlal nasadit život pro službu Kristu, nasazovala ho spolu s ním celá místní církev.

• 1K 12:26-27  Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním. 27  Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.

Nebyla s ním na misijním poli tělesně přítomná, ale byly to jejich modlitby, jejich zájem o dění na misijním poli, jejich finanční podpora misie - to byl jejich díl na misijní práci. A Bůh je odměnil: dával jim radost ze šíření evangelia, z možnosti podílet se na službě evangelia lidem kdesi daleko od jejich vlastního města. Bratři a sestry, musíme podporovat misii. To je další zdroj naší radosti v Pánu. Možná v tuto chvíli není nikdo mezi námi, kdo by byl povolán na misii. Určitě nejsme jako sbor ani připraveni nyní vyslat misionáře. Ale můžeme podporovat misii. Potřebujeme jako sbor vyhledávat příležitosti k podpoře misie. Nyní můžeme podporovat misii finančně a modlitebně - v loňském roce jsme podpořili 3 křesťanské organizace finančním darem. Letos bychom měli v tom pokračovat a rozšířit svou podporu misie pravidelnými modlitbami za tuto práci. A z dlouhodobějšího hlediska pracujme na tom, abychom byli připraveni svou ochotou, štědrostí, zájmem i odpovědností na Boží povolání k misii. Měl jsem před lety tu čest žít 10 měsíců v sídle misijní organizace v Anglii. Každé ráno v pracovním týdnu se všichni v tom velkém domě scházeli, aby se 30 minut společně modlili za jednotlivé misionáře v několika především evropských zemích. Každý den, jsme tak dostávali od Pána darem radost, když jsme vyprošovali jeho vedení a požehnání pro muže, ženy, pro celé rodiny v jiných zemích pro službu evangelia. Jaká to čest. Usilujme i o tuto radost jako sbor. 

C. Radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích (4:4)

Třetí důvod ke křesťanské radosti, který dnes v listu filipským odhalujeme, najdeme v oddíle:

• Fp 4:1-4  Moji bratří, které miluji a po nichž toužím, jste mou radostí a slávou; proto stůjte pevně v Pánu, milovaní. 2  Euodii domlouvám i Syntyché domlouvám, aby byly zajedno v Pánu. 3  Ano i tebe prosím, můj věrný druhu, ujmi se jich; vždyť vedly zápas za evangelium spolu se mnou i s Klementem a ostatními spolupracovníky, jejichž jména jsou v knize života. 4  Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!

Znovu nás spolu s filipskými Pavel vybízí: radujte se v Pánu! A tentokrát potřebujeme nahlédnout do kontextu, v jakém to říká, abychom poznali, co je dalším důvodem k radosti Božího dítěte. Určitě to není roztržka mezi dvěma sestrami ve sboru: Euodií a Syntyché. Dobrý důvod k radosti by mohla být jejich dřívější spolupráce s dalšími křesťany na díle evangelia: zřejmě spolu s Pavlem, Klementem a dalšími ve Filipis mluvili s lidmi a říkali jim dobrou zprávu o Ježíši Kristu, kterého Bůh poslal v čase, kdy jsme ještě byli hříšní, aby nám svou obětí prokázal Boží lásku a vysvobodil ze tmy tohoto i přicházejícího věku. Ale jistě tím největším důvodem k radosti je ta krátká věta na konci 3. verše: radujte se, že vaše jména jsou zapsána v knize života! Bratři a sestry: vaše jména jsou zapsána v knize života! Jaký to důvod k radosti! Kniha života! Kdo tu knihu napsal? Je to kniha Beránkova (Zj 13:8). Zapsal ji sám Bůh. Od počátku světa do ní jsou zapsáni ti, kteří před stvoření světa byli vyvoleni k věčnému životu.

• Ef 1:3-6  Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů; 4  v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří. 5  Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny 6  a chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším.

Radujte se v Pánu, neboť vaše víra v Krista je důkazem, že vás Bůh obdaroval velikým požehnáním. Bůh vás zapsal do knihy života. A kdo je do ní zapsán, vstoupí do věčného Nového Jeruzaléma, jak o něm píše apoštol Jan ve Zjevení 21. Sám Beránek bude světlem tomu městu a Boží sláva bude nad ním zářit.

• Zj 21:27  A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.

V Kristu jsme obdarováváni milostí za milostí! Být zapsán v knize života se nedá s ničím srovnat. Dokonce když Ježíš vyslal ke službě 70 učedníků, vyzbrojil je Pán evangeliem, schopností uzdravovat nemocné a mocí nad démony.

• Lk 10:17-20  Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: "Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu." 18  Řekl jim: "Viděl jsem, jak satan padá s nebe jako blesk. 19  Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí.  20  Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích."

Ani duchovní moc se nedala srovnat s tím, co pro nás Bůh připravil na věky: budeme s ním v jeho království. Přemýšlejte nad tím často, milí křesťané a radost a vděčnost nebude nikdy vzdálená od vašich úst i srdce!  Jen považ: narodil ses jako duchovně mrtvý, bez živého vztahu s Bohem. Naopak, čím jsi byl starší, tím zatvrzelejší bylo vůči Bohu i tvé srdce - dokud se On nad tebou neslitoval a nepřišel k tobě s evangeliem. Nenechal tě ležet v duchovním hrobě, ale vzkřísil tě spolu s Kristem k věčnému životu! A daroval ti víru, jako důkaz díla Ducha svatého v tvém srdci! Tvoje jméno je zapsáno v Beránkově knize života!

• Fp 4:4  Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! 

D. Radujte se z možnosti finančně podporovat evangelium (4:10)

Poslední důvod křesťanské radosti, který nám Pavel v listu Filipským předkládá, je možnost finančně podporovat evangelium.

• Fp 4:10  Velmi jsem se v Pánu zaradoval, že již zase rozkvetla vaše péče o mne.

Filipská církev finančně podporovala apoštola Pavla v jeho službě. A to od počátku, co se poznali:

• Fp 4:15 -16 I vy to víte, Filipští, že v počátcích evangelia, když jsem vyšel z Makedonie, ani jedna církev se nepodílela se mnou v příjmech a vydáních, jen vy sami; 16  vždyť i do Tesaloniky víc než jednou jste mi poslali na mé potřeby.

My někdy pokládáme vše, co se týče peněz, za něco, co je ryze soukromá záležitost, do které nikomu jinému nic není a o čem se veřejně nemluví. Ostýcháme se často mluvit o penězích i v církvi. Nemyslím tím, abychom zkoumali, kolik má kdo jaký příjem. Ale myslím tím, že potřebujeme mluvit o tom, jak máme s penězi zacházet, jak je používat a jaké místo mají hrát v křesťanově životě. Nevěřící svět se točí kolem peněz a přece o nich lidé neradi mluví. Ale myslím, že v církvi tomu má být jinak. Vždyť všechno co máme, říká Písmo, je Boží dar. Náš Bůh se o nás stará ve všech směrech - finance nevyjímaje.

• Jk 1:17  `Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování´ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel.

a

• Ž 145:14-16  Hospodin podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje. 15  Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm, 16  otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije.

To, že ti přijde každý měsíc na účet důchod, to není samozřejmé. Ano, pracoval jsi celý život a tak nyní máš důchod. Ale v jiných zemích lidé také pracují celý život, ale důchod nemají. To, že každý měsíc dostaneš za svou práci výplatu, je také požehnání od Pána. Někdo pracoval na druhé straně světa daleko tvrději a jeho výplata byla jen zlomek té tvé. Proto všechno, co máme, je projev Boží dobroty. Když se takto budeme dívat na to, co máme - bydlení, živobytí, radosti a potěšení, pak za všechno budeme vzdávat Bohu díky! Ještě pořád je někdo, kdo pochybuje, že vše co máme je Boží dar? Pak mě nechejte připomenout nám ještě jedno místo z Písma:

• Ř 8:32  On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?

Jestli nám Bůh dal to nejdražší, nevzácnější a nejmilejší, co má - svého jediného Syna, jak by nám spolu s ním nedaroval všechno to menší, co se s tímto darem nedá vůbec srovnávat? A teď považte: jestliže všechno co máme, jak říká Boží slovo, máme od našeho Otce v nebesích, jak bychom mohli říkat: To je moje a do toho nikomu nic není, co s tím udělám. Ne, dostali jsme vše darem, abychom byli dobrými správci Božích darů. A tady je ujištění Božího slova, jak se Bůh o své děti stará:

• 2K 9:6-11  Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. 7  Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť `radostného dárce miluje Bůh´. 8  Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo, 9  jak je psáno: `Rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá navěky.´ 10  Ten, který `dává semeno k setbě i chléb k jídlu´, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží `plody vaší spravedlnosti´. 11  Vším způsobem budete obohacováni, abyste mohli být velkoryse štědří; tak povzbudíme mnohé, aby vzdávali díky Bohu.

Bůh miluje radostné dárce. Štědrost se neměří velikostí daru, ale ochotou se podělit o to, co ti Bůh svěřil - ať málo z mála, které jsi dostal, anebo mnoho z hojnosti, kterou jsi dostal. Jedno je jisté: nikdy ti nebude chybět to, co dáš na dobré dílo a ještě ti přibude radost v Pánu. Sám Ježíš dobře zná tento princip a jedná podle něj:

• 2K 8:9  Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli.

Jeho chudobou jsme zbohatli. A v nebi je radost nad každým hříšníkem, který činí pokání. To vede k rozhojňování Boží slávy. A tak je Pán ještě více oslaven, protože je štědrý a dává, dává sám sebe. Přál bych si, abychom byli jako sbor známí naší štědrostí. V Boží ekonomice nemůžeme pro svou štědrost nikdy tratit, ale vždycky půjde o zisk. O věčný zisk evangelia. Větší štědrost vždycky povede k rozhojňování Boží slávy. Naše štědrost bude mít za následek radost v Pánu.

III. Závěr

Milí svatí v Kristu Ježíši! Není náš Bůh plný dobroty k nám? Tak krátký list, list Filipským, a přitom nám představuje tolik důvodů ke každodenní radosti v Pánu! Už víme, kde ji hledat a jak ji rozhojňovat. Myslím, že jsme také během našeho studia zdrojů křesťanské radosti v tomto listě porozuměli i následující pravdě. Naše radost v Pánu ještě může růst. Ještě jsme nevyčerpali všechny její zdroje. Ještě jsme neokusili do hloubky všechny studny živé vody radosti, které nám Pán Ježíš díky evangeliu otvírá. Ale On nás zve:

• J 7:37-38  "Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! 38  Kdo věří ve mne, `proud živé vody poplyne z jeho nitra´, jak praví Písmo."

Pojďme, pijme z pramene živé vody, kterou dává Ježíš. Už nikdy nebudeme žíznit, ale z našeho nitra poplyne proud živé vody v radosti, která není omezená okolnostmi života, ale je trvalá, protože její zdroj je sám Pán, Ježíš Kristus. Jemu patří chvála!