Ten, který byl vzkříšen, se nerozpadl v prach! Sk 13, 37

Ten však, kterého Bůh vzkřísil, se neobrátil v prach. Sk 13, 37;

Motto: 1 Korintským 15:13 Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus. 14 A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra, 15 a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých. 16 Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus.

Úvod

Pokoj vám a milost! Pokud vůbec přijmeme, že jako křesťané slavíme nějaké křesťanské svátky. Potom se určitě shodneme, že jsou to především svátky Velikonoc. Proč? Protože středem křesťanské víry i našeho nového života je kříž Pána Ježíše Krista! Události kříže, tyto historické události. Které se staly před více než dvěma tisíci lety před očima mnoha očitých svědků, ty jsou naprosto klíčové pro život celé církve Kristovi.

Jestli se události staly jinak, než popisuje a svědčí Písmo. To dobré, plně dostačující Boží slovo, cele vdechnuté do Bible Božím svatým Duchem. Potom jsme na tom velice špatně a budeme shledáni jako podvodníci. Apoštol Pavel píše do Korintu, v patnácté kapitole prvního listu.

• 1 Korintským 15:13-15 Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus. A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra, a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých. 16 Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus.

Ale my ve víře doznáváme, že Ježíš zemřel pro naše hříchy a vstal pro naše ospravedlnění Ř 4, 25.

Neopíráme se o nějaké smyšlenky, jak nám neustále podsouvá svět. Ale máme svědectví samotného Boha a Jeho slova. Vždyť Písmo svědčí o Kristu! Od knihy Genesis až po Zjevení Janovo. Od prvního zaslíbení v  Gn 3 kap. až po úplně poslední verše ZJ.

My vyznáváme plnou Boží inspiraci tohoto slova, Písma! A Bůh nemůže lhát. Svou víru také stavíme na očitých svědcích Kristova ukřižování i zmrtvýchvstání. Apoštolů a poté více než pětiset bratří najednou. 1 K 15, 6; Za třetí máme také vnitřní svědectví Ducha Božího, který je v nás.

• 1 Janův 5:10 Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, dělá z něho lháře, protože nevěří svědectví, které Bůh vydal o svém Synu.

V neposlední řadě svědčí velmi jasným a neotřesitelným způsobem život každého z nás! To, že jste dnes tady. Vzpomínáte na svůj starý život před obrácením? Srovnáváte ho se svým nynějším životem? Je tu viditelný rozdíl? Ne v detailech, ale ve zdroji a celém směřování? Potom platí o vás Pavlovo prohlášení:

• 1 Tesalonickým 1:9 Lidé sami vypravují, jak jste nás přijali a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a skutečnému

Milovaní svatí, kříž je největší, nejmocnější, nejláskyplnější událostí celých lidských dějin. Pouze Božím přičiněním a z Boží strany! Přičiněním lidským, je tím nejhorším zločinem.  Kříž je zdrojem života všech lidí, i nevěřících, protože své tady a teď žijí jen díky kříži i když to odmítají!

 Pro nás všechny, kteří věříme, je kříž opravdovým svátkem a radostí, přes všechnu hrůzu. Anebo právě pro tu všechnu hrůzu, kterou Boží Syn nesl na svých bedrech! Bůh nenávidí hřích! A všechen spravedlivý, svatý Boží hněv za mé hříchy, za tvé hříchy, za naše hříchy, dopadl plnou silou na Pána Ježíše Krista. On ho dobrovolně nesl z lásky k Otci i k tobě a ke mně! Dnes budeme mluvit o kříži a zaměříme se na vzkříšení. Náš dnešní text zní:

• Skutky apoštolské 13:37 Ten však, kterého Bůh vzkřísil, se neobrátil v prach.

Odkazy: 1 K 15, 13-15; 15, 6; Ř 4, 25; Gn 3; 1 J 5, 10; 1 Ts 1, 9;

Ten však!

A.  Bůh od věků!

Apoštol Pavel zvěstuje a káže ukřižovaného Krista. Krista, který vstal z mrtvých! První slova našeho dnešního textu jsou: „Ten však!“ A před námi vyvstane jasná otázka! Kdo? Který ten?

Kdo je ten muž, o kterém Pavel mluví? Tím mužem je Ježíš Kristus. Muž, který se narodil v Judském Betlémě za dnů krále Heroda. Narodil se Josefovi a Marii. Narodil se ve chlévě. Co se ještě dovídáme z Písma o tomto Ježíši?

To, že Josef nebyl jeho otec. Před Ježíšovým narozením navštívil Josefa ve snu anděl Páně. Marie otěhotněla před svatbou. Před tím, než poznala muže. Bylo to velmi zvláštní a Josef chtěl Marii propustit potají. Chtěl ji jako spravedlivý muž chránit. Hrozilo ji totiž obvinění z cizoložství. Ale anděl mu ve snu řekl.

• Mt 1, 20-21"Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.

Josef udělal vše, jak řekl anděl. Přijal svou manželku k sobě. Ale nežil s ní jako muž právě až do narození Ježíše! Proč s ní jako muž nežil? Bůh tímto způsobem ochránil před zpochybněním původ a početí Ježíšovo. Anděl seznámil Josefa s ohromující pravdou. Ježíš, který se narodil, byl počat Duchem svatým! Ježíšův Otec je Bůh! A Josef je pouze otcem adoptivním, který jako zbožný muž dostal za úkol postarat se o malého Ježíše a vychovat ho.

Víte, vím že jsme do jisté míry velmi imunizovaní jako křesťané. Tu informaci o Kristovu Otci dobře známe. Vždyť je to jeden ze základních pilířů křesťanské víry. Pokud odmítneme Kristův božský původ, odmítáme celé evangelium!

Ale milovaní, ten muž narozený ve chlévě plném dobytka a hnoje, ten muž je Boží Syn! A On není jen Božím Synem! On je Bůh sám. Ježíš Kristus je věčný Bůh. Poslouchejte, co o tom svědčí Písmo:

• Jan 1:1 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. 2 To bylo na počátku u Boha. 3 Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.

 

• 1 Janův 5:20 Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.

Dostává se nám důležitého svědectví. A to od apoštola Jana. Patřil mezi tři Kristovi nejbližší. On, Jakub Zebedeův a Petr. Jan byl zvláštním způsobem Kristu drahý a byl Mu v určitém slova smyslu blíže než ostatní apoštolové. Díky tomu také vnímá, vidí a chápe Krista jiným způsobem. Jeho evangelium je nazýváno duchovním evangeliem. Ne, že by ta ostatní tři byla neduchovní. I ona jsou plně vdechnuté Bohem a Jeho Duchem. Ale Janovo evangelium je nejvíce teologické, zaměřené na Kristovo božství. Znovu a znovu nám dokazuje, že Ježíš je pravý, věčný Bůh. Bůh, který se narodil v těle, jaké má padlý člověk.

Jaká je tedy první odpověď na otázku kdo? Který ten? Ten pravý, věčný, živý Bůh Ježíš Kristus!

B. Zaslíbený a předpovězený.

Co dál zjevuje Písmo o tomto muži, který se nerozpadl v prach? Už to tu zaznělo. Mluvil jsem o třetí kapitole knihy Gn. Co tam je spáno? Je předpovězený. 

Genesis 3:14-15 I řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."

Bůh prostřednictvím Písma Krista mnohokrát zaslibuje a předpovídá! To je důkazem Boží svrchované moci. To může činit jen ten, kdo skutečně nade vším vládne! Je zde plán. Odvěký plán. A Bůh ho uskutečňuje a naplňuje!

• Izajáš 14:24 Hospodin zástupů přisáhl: "Jak jsem si předsevzal, tak se stane, a pro co jsem se rozhodl, to se uskuteční:

Bůh a Jeho svatý Duch unáší zbožné pisatele biblických knih. A oni znovu a znovu, více a více poodhalují tajemství, které bylo od věků připravené k uskutečnění a slavnému odhalení. Zaslíbeno a předpovězeno bylo hadovi jak dopadne, v Genesis 3. Zaslíbeno a předpovězeno bylo Abrahamovi v Gn 22, 18.  

Na Krista ukazuje a svým životem Ho předpovídá Josef. Raději se nechal nespravedlivě odsoudit a potrestat, než aby zhřešil proti Bohu! Gn 39, 14-17; Stejnému zaslíbení podřídil svůj život Mojžíš, nejpokornější z lidí. Odmítl přepych nejmocnějšího království té doby. Kristus a Jeho kříž byl pro něho víc!

O Kristu prorokoval autor prvního i druhého žalmu, protože tím skutečně jediným blahoslaveným mužem ze žalmu jedna je Ježíš! A tím skutečným Hospodinovým pomazaným, proti kterému se bouří králové a vládcové země v žalmu druhém je znovu Kristus! Kristus je také tím Synem, kterého máme milovat a líbat a svým životem se mu líbit, aby se nerozhněval a my po cestě nezhynuli. Ž 2, 12. blaze je všem, kdo tak činí!

O Kristu prorokuje král David v mnoha žalmech. Například ve třetím:

• Žalmy 3:2 Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží, mnoho je těch, kdo proti mně povstávají! 3 Mnoho je těch, kteří o mně prohlašují: "Ten u Boha spásu nenalezne."

Není to o Kristu před veleradou a Pilátem? Není to o Kristu na kříži a posmívačích pod křížem? „Sestup z kříže a my v tebe uvěříme! Jiné zachránil, sám sebe zachránit nedovede!“

Nádherným a plným způsobem mluví o Ježíši prorok Izajáš. Je to jedna z nejasnějších pasáží Písma. Která velmi přesně vystihuje události kříže. Prorokováno to bylo sedm set let před narozením Krista!

• Izajáš 53:2 Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. 3 Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. 4 Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. 5 Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.

Přečtěte si prosím s modlitbou a rozjímáním 53 kap. Izajáše.  A přemýšlejte nad ní i nad tím, že byly sepsány 700 let před narozením Pána!

To, že Ježíš je věčný Bůh. Jehož příchod je naplánován od věků a předpovězen mnohokrát Božím slovem, potvrzuje i Jan Křtitel.

• Jan 1:29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.

C. Výjimečný a jedinečný.

Tak tedy tento muž Ježíš je sám věčným Bohem, vtěleným do člověka. Je vyvolen od věků a předpovídán ústy proroků. Je ale také výjimečný a jedinečný! V čem a jak?

Za prvé v samotném svém vyvolení. Apoštol Petr o Něm říká:

• 1 Petrův 1:18-20 Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.

Pán Ježíš byl od věků předurčen k tomu, aby to byl On a jedině On, kdo nás vykoupí Bohu svou krví! To předurčení a vyvolení není jedinečné v tom, že by Otec vybíral z více kandidátů a nakonec řekl: „Ty to budeš můj Synu!“ Vyvolení a předurčení Krista je jedinečné a výjimečné v tom, že má svůj původ a zdroj v Kristu samotném! To, kým je Kristus, jaký je Kristus, to Ho předurčuje a vyvoluje věčným způsobem. Kristus je jediný a jedinečný, nikdo jiný takový, nebo jen podobný není. Proto je Ježíš předurčený, vyvolený. Nemohl to být nikdo jiný. Z věčného trestu za hřích může vykoupit jen někdo jedinečný a výjimečný pro svou svatost. Někdo, kdo je sám věčné, svaté podstaty.

Ježíš je jedinečný a výjimečný také ve své lásce. A já bych to chtěl trochu uvést na pravou míru, protože si myslím, že v tom církev hodně kulhá. Říkáme a neustále zní z našich úst. „Ježíš nás miluje, Ježíš za nás zemřel, protože nás miluje!“ Ano, to je pravda. Ale... Pokud se budeme primárně soustředit na Ježíšovu lásku k nám, míříme špatně. Jestli je Ježíš dokonalým vzorem a plností lidství a pravé zbožnosti. Potom musíme začínat od kořenů. Od začátku. Ježíšova láska nás skutečně zachránila. Ale byla to na prvním místě Ježíšova láska k Bohu, k Otci! Protože Pán dokonale žil první přikázání, proto mohl dokonale žít i to druhé a zemřít na kříži místo nás! Ježíšova láska k Otci je příčinou Ježíšovi lásky k nám. Protože jen ten, kdo dokonale miluje Otce, miluje dokonale i Jeho děti! 1 J 5, 1;

Ježíš je dále jedinečným a výjimečným ve svém vtělení. Bůh se stal člověkem. Naplno člověkem a přitom, zůstal naplno Bohem. Ježíš ke své přirozenosti Boha připojil přirozenost člověka. A přitom ale nebyla a není žádná z Kristových přirozeností umenšená, nebo porušená tou druhou. Kristovo Božství žádným způsobem neulehčilo Kristovi jeho život zde na zemi. Jeho lidství. Žádný z lidí nemůže říci, že Ježíš, protože byl Bůh, tak to měl tady na zemi ulehčené v boji s pokušením, nebo na kříži! A Kristovo lidství nijak nezmenšilo a nezrušilo slávu Jeho božství. Nikdo nemůže říci, že je Ježíš Bůh s malým b, menší bůh, protože je i člověkem! V 1 J 5, 20 jsme četli, že Ježíš je pravý Bůh. A v Římanům?

• Římanům 8:3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,

Bůh i člověk zároveň. To je jedinečnost Ježíše Krista v Jeho vtělení. V tom je jedinečnost Boží lásky a milosti. Nikdo nikdy nebyl, není a nebude jako Ježíš pravým prostředníkem mezi Bohem a lidmi tím, že bude naplno Bůh i člověk. To je neopakovatelné, výjimečné a jedinečné navždy a navěky!

Odkazy: Mt 1, 20-21; J 1, 1-2; 1 J 5, 1; 5, 20; Gn 3, 14-15; 22, 18; 39, 14-17; Iz 14, 24; Ž 1; Ž 2; 3, 2; Iz 53, 2-5; J 1, 29; 1 Pt 1, 18-20; Ř 8, 3;

Kterého Bůh vzkřísil!

A. Vyvýšený křížem!

Takže tento skutečně jedinečný Ježíš je nejenom člověkem. Ale i naplno Bohem. Věčným Bohem. Je Bohem, Jehož příchod v těle člověka byl předurčen od věků, je mnohokrát prorokovaným a zaslíbeným Božím mužem. Tento Ježíš Kristus je výjimečný a jedinečný pro svůj věčný a svatý původ. Pro svou poslušnost a lásku. Pro své vtělení. A Jeho výjimečnost pokračuje. On zůstává jedinečným a výjimečným i pro způsob svého vyvýšení.

Známe mnoho bájí a mnoho slavných, heroických postav z historie. Dokonce některé z nich měli podle legend a bájí nadpřirozený původ. Odvozovaný z nebes od různých takzvaných bohů. Například Herakles, neboli Herkules, Achilleus, Romulus a Remus, zakladatelé Říma. Prý synové římského boha války jménem Mars. Ale ať už se jednalo o pouhé smrtelníky, nebo údajné polobohy, měli a mají v těch mýtech všichni jedno společné. A to pohled na to, jakým způsobem usilovali o slávu. A to, že o ní vůbec usilovali. Všichni tito hrdinové se v tom vůbec neliší od ostatních lidí. Od jejich smýšlení a jednání. Od jejich pohledu na slávu a způsobu jak se slavným stát.

Naproti tomu myšlení a směřování Pána Ježíše je naprosto jiné. Z jiného pramene vyvěrající a k jinému cíli směřující. Kristova cesta začíná jinak a končí jinak. Předně Pána Ježíše charakterizuje následující výrok Písma:

• Matouš 12:18-20 `Hle, služebník můj, kterého jsem vyvolil, milovaný můj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na něho svého Ducha. A vyhlásí soud národům. Nebude se přít ani rozkřikovat, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas. Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, až dovede právo k vítězství.

Kristova cesta je cesta tichosti, naprosté pokory a poslušnosti. Tak Ježíš zvítězil a obhájil pravdu a právo! Ne mečem, ale pokornou tichostí, pokorou a poslušností! Jakým je opakem Hérakla, toho bojovníka a válečníka lomozícího zbrojí, zabíjejícího své nepřátele.

Dalším faktem je, že Pán Ježíš všechno měl. Slávu a moc u Otce. Vždyť je věčný Bůh. A Jeho cesta začala tím, že se toho všeho zřekl.

• Filipským 2:6-8 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Jeho cesta pokračovala dál, že se zřekl i svého života vydal se do rukou hříšníků. Dobrovolně. Nikdo mu Jeho život nebral proti Jeho vůli. On ho dal, a On ho ze své vůle a moci i přijal! To je cesta od pokory k pokoře. Ježíšovo vyvýšení je naprosto něčím nepředstavitelným v očích a v myšlení tohoto světa. Proto je natolik odlišný od hrdinů lidské historie a bájí! A On je s tím naprosto srozuměný. Nic se neděje, co by Ježíše překvapilo a zaskočilo. Poslouchejte, co říká učedníkům.

• Lukáš 9:22 "Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží i zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen."

B. Korunovaný utrpením potupné smrti!

To je způsob vyvýšení Pána Ježíše. Běžte po celém stvoření a ptejte se lidí a všech ostatních bytostí třeba i v duchovním světě, zda touží po takovém vyvýšení, jakým byl vyvýšen Boží Syn. Nevěřím, že jedna jediná bytost řekne ano. A i kdyby řekla, nevěřím, že na tu cestu vykročí, a i kdyby vykročila, nevěřím, že na ní setrvá až do konce. I v tom je Kristova výjimečnost a jedinečnost. Jen On je hoden i schopen.

A proč šel tak zvláštní cestou vyvýšení? Aby byl korunován drazí a milí svatí. Když autor listu Židům ve druhé kapitole mluví o veliké slávě spasení skrze kříž Pána Ježíše Krista a varuje všechny důrazně, abychom nepohrdali a nepohrdli takovým mocným a slavným spasením, říká:

• Židům 2:5-9 Andělům Bůh také nepodřídil budoucí svět, o němž mluvíme, kdežto o Synu je na jednom místě řečeno: `Co je člověk, že ho máš, Bože, na mysli, a Syn člověka, že na něj hledíš? Jen nakrátko jsi ho postavil níž než anděly, pak jsi ho korunoval ctí a slávou, všecko jsi podrobil pod jeho nohy. ´ Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno. Nyní ovšem ještě nevidíme, že by mu vše bylo podmaněno. Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z milosti Boží zakusit smrt za všecky.

Ježíš byl a je korunován ctí a slávou zvláštním způsobem. Kříž je tím místem korunovace Krista. Pro svou poslušnost, s jakou byl ukřižován. Protože ústa neotevřel, zůstal tichý. Nespílal svým vrahům, ale modlil se a přimlouval se za ně!

Když byl korunován významný král historie. Vždy se jednalo o velikou událost. Vědělo se o ní v celém království, ale také i za hranicemi země. O korunovaci opravdu mocných panovníků věděl vždy celý tehdy známý svět.

Vše bylo dopředu pečlivě připraveno. Oslavy měli být vždy co nejvíce okázalé a bohaté, aby se ukázalo, že tento panovník má opravdové bohatství, prostředky a slávu. Hostili se hosté významní i prostý lid. Všichni se radovali a veselili. Ale co Ježíš?

 Když Pán Ježíš vjížděl do Jeruzaléma, vypadalo to, že by jeho korunovace mohla být podobná. Ale On věděl, co Ho opravdu čeká. Volání: „Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!" Palmové ratolesti a veselící se zástupy. To vše bylo záhy vystřídáno temným davem plným zloby a hněvu. A volání hosanna bylo opuštěno pro zuřivé spílání a křik, který zněl: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!" Pilát jim řekl: "Vašeho krále mám dát ukřižovat?" Velekněží odpověděli: "Nemáme krále, jen císaře." Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili. J 19, 15-16;

Kdo z lidí, andělů, démonů i jiných bytostí by si přál být takto korunován? Utrpením, bolestí a smrtí? Oddělením od Boha? Ale Ježíš to učinil, podstoupil pro Otce i pro nás. Hérakles své nepřátelé nemilosrdně drtí, hubí a pobíjí. Stíná jim hlavy.  Ježíš Kristus své nepřátele zastupuje na kříži, čelí hroznému Božímu hněvu místo nich, místo nás, místo mě a místo tebe! A volá k Otci: „Bože můj, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!“ A Otec? Odpouští! Mě, tobě i nám všem, kteří z milosti věříme této strašlivé korunovaci. Je možné i nadále setrvávat v hříchu? Ve lži, smilstvu, cizoložství, v modlářství, v okultismu a dalších hříších těla?

B. Dosvědčený a potvrzený ve svém zmrtvýchvstání!

Vyvýšený, korunovaný, ve všem jedinečný a výjimečný je Boží Syn! Beránek Boží, který snímá hříchy světa. Beránek dokonalý bez vady a bez poskvrny. Nejedná jako Hérakles, či další hrdinové a králové tohoto světa. Jedná jako pravý král, pravý muž. Mnohokrát jsem viděl touhu bratrů v církvi být pravými muži. Ale drazí bratři, cesta pravého muže je cesta bezvýhradného, bezodkladného, vytrvalého a soustavného následování Pána Ježíše Krista. Pravý muž není ten, co se umí prát, co umí dobře zacházet z různými zbraněmi a vždy trefí terč i srdce nepřítele.

Zbraně pravého muže i pravé ženy jsou tichost, pokora, sebeovládání, trpělivost, vytrvalost, modlitba a meč Ducha Božího, Písmo! Jen to je cesta vedoucí k životu. Jen to jsou zbraně schopné vždy a za všech okolností život dát, uhájit a posílit. Už jsme četli v Mt 12, 18-20 jakým jediným způsobem lze dosáhnout práva, obhájit právo, pravdu a spravedlnost. Jak dovedeme pravdu, právo a spravedlnost k vítězství? Napodobujme Krista v tichosti a pokoře.

• Matouš 11:29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.

Tato cesta, tyto zbraně a toto smýšlení Kristovo zajistilo Pánu Ježíši vítězství. Právě proto o Něm může Písmo ústy apoštola Petra prohlásit, že: „On `hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest´. 1 Pt 2, 22.

Další jedinečnou charakteristikou Krista je: Kristus potvrzený a dosvědčený ve svém vzkříšení celému světu. Sk 17, 31; Pán Ježíš se nikdy nedopustil hříchu. Ani v myšlence nebyl nikdy nevěrný a nikdy se neprotivil Božímu zákonu! Proto Ho smrt nemohla udržet ve své moci! Proto náš dnešní verš říká, že tento Ježíš se nerozpadl v prach. A skutky 2, 24 to potvrzují slovy.

• Skutky apoštolské 2:24 Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci.

Vzkříšení, zmrtvýchvstání tohoto muže, Božího Syna, Boha a Spasitele je zjevným, celému světu viditelným a nezpochybnitelným faktem!  Dva tisíce let po Kristově vzkříšení celý duchovní svět i fyzický svět lidí usiluje o popření tohoto vzkříšení. Ale nedaří se mu to. A ani se mu to nepodaří! Co řekl zbožný Gamaliel kněžské veleradě Židů, když hledali způsob, jak naložit s apoštoly svědčícími Židům o vzkříšeném Kristu?

• Skutky apoštolské 5:35-39 a řekl: "Dobře si rozmyslete, Izraelci, co s těmi lidmi chcete udělat. Před nedávnem povstal Theudas a tvrdil, že je Vyvolený; přidalo se k němu asi čtyři sta mužů. Když byl zabit, byli všichni jeho stoupenci rozprášeni, a nakonec z toho nebylo nic. Po něm povstal ve dnech soupisu Judas Galilejský a strhl za sebou lid; také on zahynul a jeho stoupenci byli rozehnáni. Proto vám teď radím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo; pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit – nechcete přece bojovat proti Bohu." Dali mu za pravdu;

Slova Gamaliela by si měl svět vzít k srdci, když už nechce činit pokání, měl by si alespoň uvědomit marnost svého počínání. Vždyť apoštol Pavel může tuto marnost vymýtit vzkříšeného Krista potvrdit z vlastní zkušenosti. Všemožně bojoval proti vzkříšenému Ježíši Nazaretskému. Marně se však vzpínal proti bodcům! Vzkříšením se Otec Bůh ke svému Synu Kristu přiznal a dosvědčil ho před očima všeho stvoření!

Odkazy: Mt 12, 18-20; 11, 29; Fp 2, 6-8; Žd 2, 5-9; Lk 9, 22; J 19, 15-16; 1 Pt 2, 22; Sk 17, 31; 2, 24; 5, 35-39;

Neobrátil se v prach!

A. Už neumírá.

Konečně jsme se dobrali až sem. K hlavnímu důrazu a myšlence našeho dnešního kázání! Vzkříšení Ježíše Krista. Centrum, vrchol a pevný základ křesťanské víry. Odstraňte vzkříšení a můžete zahodit celé evangelium i víru i Písmo! Apoštol Pavel ve třinácté kapitole skutků, ve verši třicet sedm říká:

• Skutky apoštolské 13:37 Ten však, kterého Bůh vzkřísil, se neobrátil v prach.

To je celé evangelium! Dnes naším cílem bylo, abychom si ukázali, co vše se skrývá za těmito několika slovy. Ježíš nezůstal v hrobě! Smrt ho neudržela ve své moci. Ježíš je vzkříšený! Náš Bůh a Spasitel je živý, milovaní svatí! Vy se nemodlíte a nevoláte v prosbách ke smyšlenému, vyfantazírovanému, mrtvému Bohu! Váš Bůh je Bůh živý a mocný. Tak mocný, že Ho smrt nemohla udržet v hrobě! On podstoupil smrt kvůli nám za naše hříchy, ale vstal pro naše ospravedlnění! Co by Mu tedy mělo zabránit v tom, aby vyslyšel Vaše modlitby? Kdo Mu zabrání v tom, aby se o vás postaral ve všem, co potřebujete. V každé starosti, v každém trápení, v bolesti, ve zkoušce i v boji s hříchem?

To je hlavní důraz Velikonočních svátků. Ano svět to vyprázdnil. Naprosto zlehčil a odmítl. Svět se tomu dál veselé rouhá. I když veselí světa je veselí těch, co na palubě Titaniku tančili v první třídě ještě i potom, co se loď již potápěla ke dnu! Svět charakterizuje a určuje jeho nevíra v Boha! Co stojí v Písmu?

• Žalmy 53:2 Bloud si v srdci říká: "Bůh tu není."

Právě proto svět kazí, na co šáhne, páchá bezpráví a nikdo neudělá nic dobrého v Božích očích! Ale vy milovaní? Jste ospravedlnění v Kristu! Jste svatí v Jeho poslušnosti! Vy už nemusíte vše kazit a páchat bezpráví. Vy už nesmíte vše kazit a páchat bezpráví! Nad Kristem už hřích ani smrt nepanuje! Vzpomínáte na šestou kapitolu listu do Říma?

• Římanům 6: 9 Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje.

Určitě se ptáte, a co to znamená pro nás? Jak to ovlivní a určí náš život? Drazí bratři a sestry znamená to všechno! Ovlivní to naprosto všechno! A absolutně to určí a určuje váš život. Tak zásadně, že se mluví o životě novém. O Životě nového stvoření, mluví se o smrti starého a o zrození nového člověka z moci Ducha Božího! Nejde o nějaké, třeba i do velké míry značně proměněné pokračování něčeho starého, ale…

• 2 Korintským 5:17 Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!

Co tedy pro vás znamená, že váš Bůh Ježíš Kristus je živý a už neumírá? Šestá kapitola to jasně vykládá:

• Máme-li účast na smrti Krista, máme účast i na Jeho vzkříšení! Ř 6, 5;
• Starý člověk v nás byl ukřižován, aby hřích pozbyl nad námi moci, abychom již neotročili hříchu. Ř 6, 6
• Ten, kdo zemřel, je tedy vysvobozen z moci hříchu! Ř 6, 7;
• Jako je Kristus již navěky živ Bohu, tak jsme i my v Něm navěky živi Bohu, jako Jeho děti! Ř 6, 8-10;

Jak mocné a slavné je vzkříšení Ježíše Krista! Našeho Boha, Pána a Spasitele! Jak mocné je tedy naše spasení? A kdo by mu chtěl milovaní nadále vzdorovat v nevíře, ve vzpouře a hříchu? Jste rezignovaní? Pohleďte na slavné vzkříšení Krista! Padáte pod útoky hříchu? Pohleďte na slavné vzkříšení Krista! Jste slabí? Pohleďte na slavnou, svatou moc, která vzkřísila Ježíše Krista! Je k dispozici plně i vám. Ba co více. Je ve vás!

B. Závěr

Ježíš je nádherným, pravým, věčným a živým Bohem. Ježíš je pevným, přímým v pravdě, nádherným člověkem. Ježíš je naprosto jedinečný a výjimečný v celém svém bytí. V myšlení, konání, jednání. V lásce, v poslušnosti. Ve vtělení. Ve své korunovaci, tedy v utrpení kříže a smrti! A nakonec i ve svém vzkříšení. Nikdo není jako On. Nikdy se nic, byť jen podobného nemůže stát. Nikdy se již nestane žádný bůh člověkem. Protože pravý, živý, věčný a jediný Bůh se již člověkem stal. V Kristu! Nikdy již se již nebude opakovat něco tak velikého, jako je ukřižování a vzkříšení Boha, člověka, pro hříchy Jeho vzbouřených stvoření, lidí!

V tom je veliká, neopakovatelná sláva Kristova kříže, Kristovi smrti, a především Kristova vzkříšení! Tato událost nebude nikdy ničím překonána. Je největší, je nejslavnější, je nejmocnější. Je naprosto klíčová pro dějiny lidí a světa. Proto je psáno:

• Efezským 1:11-12 On (Ježíš Kristus) je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání, abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy.

Bez vzkříšení by nebylo nic. Pavel říká, že bez vzkříšení jsme nejubožejší z lidí a naše víra je marná! Ale my nejen věříme, my víme! Vzkříšení Krista je tou největší pravdou a absolutní skutečností. Kámen byl odvalen!  Hrob zůstal prázdný! Zbyly v něm jen plátna, kterými byl Pán zabalen. 

Jestliže je vzkříšení Krista takovou slávou a mocí. Co udělám bratři sestry až opět přijde pokušení hříchu? Až budu sváděn k pochybnostem, tvrdosti ke svým dětem, ke své ženě. Až bude můj zrak tažen silou pokušení k nečisté reklamě, nebo ke spoře a vyzývavě oděné ženě.

Co uděláš ty bratře a ty sestro tváří v tvář pokušení? Kéž bychom měli všichni milost odhodit všechnu přítěž a hřích, který se nás tak snadno přichytí a vytrvat v boji a v běhu s pohledem upřeným na Toho, který byl vzkříšen a nerozpadl se v prach. Poslouchejte, jak slavný je váš Pán ve svém vzkříšení!

• Zjevení Janovo 19:11-13 A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě. Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun; jeho jméno je napsáno a nezná je nikdo než on sám. Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží.

Toho, který byl vzkříšen a nerozpadl se v prach poslouchejte! K Němu se utíkejte! Amen!

Odkazy: Ž 53, 2; 2 K 5, 17; Ř 6, 5-10; Ef 1, 11-12; ZJ 19, 11-13;