PROČ JE POZNÁNÍ KRISTA VZÁCNÉ (Fp 3,8-11)
Kazatel
PROČ JE POZNÁNÍ KRISTA VZÁCNÉ (Fp 3,8-11)
Jan Suchý, Ústí nad Labem, 6. června 2021
Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
Ř 3:28
Pokoj vám, milé sestry, bratři, ve jménu Ježíšově! Vítám také naše hosty: kéž se mezi vámi rozhojní Boží milost skrze Jeho slovo.
I. Úvod: Pojď ke zdroji radosti
Četli jsme nabádání apoštola Pavla k radosti. Říká všem následovníkům Ježíše Krista:
- Fp 3:1 A tak, bratří moji, radujte se v Pánu.
Všimněte si, že je jeho výzva k radosti směřovaná právě ke křesťanům. Neobrací se ke všem lidem na světě, aby jim řekl: radujte se! Na internetu se můžete dočíst výzvu: nehubněte, ale radujte se. Autor povzbuzuje lidi, aby se ve svých problémech s obezitou nejdříve pozitivně naladili, a pak se to bude hubnout jedna dvě! Jinde zase najdete výzvu: žijte, dělejte chyby, netrapte se a raději se radujte! Prostě se netrapte starostmi, ale zaměřte se na radost! Vidíte tu urputnou snahu to špatné a těžké v životě člověka odsunout někam na okraj, raději se otočit zády ke všemu, co mi přináší potíže a trápení a místo toho se soustředit na potěšení? Ale to je marná snaha. Nikdo se na tomto světě nedokáže neustále jen radovat. Protože člověka vždycky dostihne důsledek jeho hříchu. Ten nerozlučný společník vás nikdy neopustí. A kde je hřích, tam je i ovoce hříchu. Jaká radost může naplňovat život člověka, jestliže je protkán skutky, jako je:
- Gal 5:19 necudnost, nečistota, bezuzdnost, 20 modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, 21 závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím.
A to jsou skutky těla. A co teprve, když Písmo odhaluje, co je před Bohem hřích: Cokoliv, co není z víry, je hřích (Ř 14:23). A tak nikdo z lidí neunikne. Hřích se bytostně dotýká každého jednoho člověka. Apoštol Pavel to ví, a proto nás vede na jedno jediné místo, kde můžeme najít jinou radost - radost navzdory svým selháním, uprostřed těžkostí a zklamáním. To místo, je kříž Ježíšův. Na něm byl usmířen spravedlivý Boží hněv. Tam byl na Kristově těle potrestán hřích, tam byla naplněna Boží spravedlnost vyjádřená slovy Písma:
- Mzdou hříchu je smrt (Ř 6:23).
To je místo, kde začíná radost jiného druhu. Taková, která se možná ne vždy usmívá anebo hlasitě jásá. Je to jiná radost, není mělká, naopak je hluboce zakořeněná. Je to radost, která nepomíjí, když se zhorší počasí a neopouští ani v nemoci. Tahle tichá, ale trvalá radost vyrůstá v našem smíření s Bohem skrze víru v Ježíše Krista. Proto se apoštol Pavel obrací ke křesťanům, k těm co se nechali obmýt Kristovou krví ze svých vin a nyní vírou v jeho dostatečnou oběť chodí těmito dny. Neboť právě oni poznali moc Božího odpuštění a pokoj. Poznali radost kvůli Kristu. Jak jí můžeš poznat i ty? Jak můžeš ve svém životě znát trvalou radost, kterou přináší poznání Krista Ježíše? Co se musí stát ve tvém životě, abys poznal stejnou radost, která provází pisatele tohoto dopisu, apoštola Pavla, dokonce ve vězení? Jak můžeš i ty být zakořeněn v trvalé radosti, ať zdráv či v nemoci, ať žiješ ve svobodě nebo jako apoštol, očekávající poslední den svého života zde na zemi, ve vězení?
II. Spočítej zisky a ztráty
- Fp 3:7-8 Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. 8 A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic,
Pavel tu hodnotí svůj život. Bůh mu dal milost, aby porozuměl, na čem záleží už dnes, ale ve světle věčnosti. Co považoval tento člověk za svoje bezpečí? V čem skryl svoje ujištění, že před Stvořitelem obstojí? Spolehl se na svůj původ, na svou morální bezúhonnost a na svou horlivost pro Boha. Hebrej z Hebrejů, Benjamínec, z rodu Izraelského. Podle svého náboženství prakticky bez chyby. Farizeus, který zná Svatá Písma od začátku do konce a z paměti dokáže citovat celé biblické pasáže. A nejen, že je znalec Písma, svým bystrým intelektem a vzděláním zběhlý v jeho výkladu, ale navíc se považuje za člověka, který žije vzorový život. Pokud jde o morálku a dodržování předpisů Mojžíšova zákona, je bez úhony. Jestli někdo má být vzorem dokonalého člověka, který je úspěšný mezi lidmi tím co umí, i tím, jak plní náboženské povinnosti, pak je to Saul, náš apoštol Pavel před poznáním Krista. A to není jen suchý výčet jeho vlastností, píle a učenosti, ale on to dělá z přesvědčení! Jeho horlivost pro život zbožného žida je důkazem, že to myslí vážně. To, co dělá, dělá z přesvědčení, ne z pokrytectví. Všimli jste si, že to vše je hodnocení, jak viděl sám sebe tento farizeus Saul? A přesně jen do chvíle, kdy do jeho života promluvil Bůh. To, co dosud považoval za pevný základ své spravedlnosti před Bohem, to se v okamžiku změnilo, když se setkal se vzkříšeným Ježíšem na své trestné výpravě do Damašku. O Kristu je napsáno v Božím slově: Já jsem světlo světa (J 8:12)
- J 8:12 Ježíš k nim opět promluvil a řekl: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života."
Setkání s Kristem je, jako když z hluboké tmavé šachty vyfáráte do jasného slunného dne na povrch. Dole tma, kterou slabě prosvětluje lampa, dávající světlo sotva na pár kroků. Nahoře pak jasná záře, která dovoluje hledět až na obzor. Jenže světlo, které proniklo do Pavlova života, nebyla jen záře, která oslepila na tři dny jeho oči (Sk 9:9). Byla také záře, která odkryla a ukázala v plné nahotě, na co vlastně spoléhá. A milý přátelé, nic z toho nezbylo.
- Fp 3:7 Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu.
Ve světle, které přichází v evangeliu, se totiž všechno ukáže, jakou to má cenu nejen dnes, či v očích druhých lidí, ale najednou je vidět cena, hodnota pro věčnost. Do čeho byste vložili 1 000 000 korun, když byste jej chtěli zhodnotit do budoucna? Když za něj zítra nakoupíte jelita a jitrnice, tak za týden se všechno zkazí a vaše peníze budou pryč. Když za ně ale koupíte byt, jeho cena se za 10 let může zdvojnásobit. To do čeho dosud investoval Hebrej Saul svou jistotu i naději na věčnost, to úplně pohořelo. Investoval vše do sebe – spolehl sám na sebe. A pak, ve světle, které do jeho života vrhl Bůh v Kristu, došel Pavel k ohromujícímu závěru:
- Fp 3:8 A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic,
Ukázalo se, že to na co spoléhal, co mu bylo ziskem u lidí, u sebe sama, to je ve skutečnosti ztráta. Spoléhal totiž sám na sebe, na vnější věci, které udělal, které dokázal a kým byl v očích druhých lidí. Nic z toho, ani jedna jediná věc, mu ale nedokázala zajistit smíření s Bohem. Nic z toho, co dokázal a jak žil, ho nedokázalo učinit spravedlivým u Boha. Navenek se mohl jevit jako úspěšný muž: v politice i v náboženství. Ale uvnitř neměl nic, čím by se mohl u Boha chlubit. Svoji naději upřel na špatné místo, které nebylo schopné mu dát věčný život. On sám. Z Boží milosti však přišla velká změna: co bylo kdysi ziskem, to je nyní ztráta, a co bylo dříve ztráta, to je nyní zisk. Proč? Co se změnilo? Dobrou ilustrací je v Písmu
A. Podobenství o nalezené perle
Je to krátká pasáž, ve které Ježíš Kristus mluví o hodnotě Božího království.
- Mt 13:45-46 Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly, 46 objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.
Jdi a prodej všechno, co máš, abys ji získal. Možná bys byl ochoten nakonec zbavit se i majetku a nelpět na něm. Jako Zacheus. Dal 400%. Ale jakou hodnotu má Kristův kříž, který je klíčem k tvému věčnému životu nebo věčnému odsouzení? Milý příteli, pohleď na Ježíše, na jeho oběť na kříži. Je daleko vzácnější, než nádherná a drahocenná perla z Ježíšova podobenství. Za tu byl obchodník ochoten prodat svůj majetek, jen aby ji získal. Ale oběť Ježíšova stojí za víc. Je tak vzácná, protože ti otvírá dveře k Božímu odpuštění tvých vin, je nádherná, protože ti přinese věčný pokoj s Bohem Otcem, je převzácná, protože neexistuje nic jiného v tvém životě, dokonce v celém světě a nakonec ani v celém vesmíru, ve všem stvoření - co by bylo schopno zaplatit u svatého, spravedlivého Boha za tvé hříchy. Jen Ježíš Kristus. V něm je věčný život. Dáš víc, než všechen svůj majetek, abys jej získal? Dáš celé srdce, abys vírou v tohoto Krista obdržel věčný život? Apoštol došel až na toto místo. Bůh mu v Damašku sundal šupiny z očí (Sk 9:18) a on uviděl skutečnost věčnosti: Kristus je Alfa i Omega, první i poslední. Bez něj můžeš získat celý svět a přece navěky zahynout. S ním odepíšeš vše ostatní jak ztrátu a nalezneš život! Apoštol Pavel tu vlastně hodnotí svůj život. Už jsi někdy dělal inventuru svého života? Někdy je dobré, aby se člověk zastavil a podíval se zpět, aby jasněji viděl dopředu. Pavel se podíval zpět ve světle Kristovy milosti - a co uviděl? Život bez živého Boha. Exklusivní náboženství, které nedokáže přinést věčný život. Ale zároveň to neznamená, že všechno bylo jen špatně a k ničemu. Ne. Pán Bůh si používá naši minulost, aby změnil naši budoucnost. Ale pochop, že pro tvou spásu nic z toho, kdy sis zakládal sám na sobě, kdo jsi a co dokážeš, nic z toho neobstojí před Pánem nebes i země! Před spravedlivým Soudcem živých i mrtvých!
B. Nesmírná vzácnost poznání Krista
Získej raději Krista! Podívejte, co Pavel říká o Kristu:
- Fp 3:8 A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic,
To, že poznal Ježíše, svého Pána je mu nade vše. Dokonce ČSP překládá:
- Fp 3:8 A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána.
Poznání Krista je nesmírná vzácnost! Proč? Proč nesmírná vzácnost? Protože poznat Krista znamená věčný život. Poznat Krista neznamená jen zbavit své svědomí tíhy viny a mít zítra hezké ráno. Ne! Poznat Krista v Písmu znamená vejít v důvěrný vztah s Božím Synem. Jde o vědomé porozumění, že On skrze svou oběť na Golgotě je jediný dostatečný Spasitel, který má ve své moci ti přinést reálně Boží odpuštění. Bůh sám potvrdil dostatečnost Kristovy oběti, když ho vzkřísil z mrtvých. Je dokonáno! Je zaplaceno, Bůh jeho oběť přijal. To je skutečnost, kterou se dnes kdokoliv v naší zemi může dočíst v Bibli. Ale to nestačí. Poznat Krista, aby takové poznání mělo věčnou hodnotu, znamená přesně to, co udělal apoštol Pavel! Uviděl všechno ostatní ve své minulosti jako bezcenné, pokud nezíská Krista. A uvěřil Kristu, že ho před Bohem ospravedlnil. Upřel svou naději, uvrhl ji na Krista! Bůh ospravedlňuje bezbožné (Ř 4:5). Kristus dal svůj život za bezbožné. Dal svůj život i za tebe? Podívej, co On říká, že je důvod tvého spasení, tvého věčného života s Ním:
- Fp 3:9 abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře,
C. Abych získal Krista
Je to spravedlnost. Důvod spasení je spravedlnost. Bůh dává věčný život spravedlivým a nespravedlivým dává mzdu nespravedlnosti – věčné odsouzení. Ale je to spravedlnost založená na víře, ne naše vlastní, co nás činí přijatelnými u Boha. Protože naše vlastní spravedlnost není před Bohem žádná. Nula. Má cenu jen v našich vlastních očích, v očích druhých lidí. Ale u Boha, který vidí dál než jen naše skutky, u Boha, který vidí až do našeho srdce, do našich pohnutek, motivů i cílů, tam neobstojí. Naše vlastní domnělá spravedlnost je pro věčnost bezcenná. Ruku na srdce, jdi do svého svědomí. Jednal jsi vždy spravedlivě? Odhoď všechnu marnou naději. Poslouchej raději apoštolova slova:
- Fp 3:9-11 abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře, 10 abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. Beru na sebe podobu jeho smrti, 11 abych tak dosáhl zmrtvýchvstání.
V Písmu máme úžasné příklady Boží moci v životech lidí. Je tu také jeden muž, na jehož příkladě nám Duch svatý ukazuje, jak Kristus mění zisk světa, který míří do záhuby, za ztrátu. A to, co tento muž dříve považoval za ztrátu v tomto časném životě, to se ukázalo být tím největším ziskem nyní i na věčnost. Zacheus.
- Lk 19:1-6 Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. 2 Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč; 3 toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. 4 Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít. 5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: "Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě." 6 On rychle slezl a s radostí jej přijal.
Ježíš na své cestě vešel do Jericha a zavolal na muže jménem Zacheus, vrchního celníka velikého boháče, který pro svou malou postavu vylezl na strom, jen aby uviděl Ježíše, jak jde kolem. Když jej Pán zavolal, Zacheus slezl a přijal Ježíše do svého domu ke společnému jídlu.
- Lk 19:7-8 Všichni, kdo to uviděli, reptali: "On je hostem u hříšného člověka!" 8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: "Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně."
To, co se stalo vírou v jeho srdci, to se projevilo navenek: to, co byl Zacheův poklad před setkáním s Kristem, před tím, než mu uvěřil, to se ukázalo být ztrátou. Bůh obvinil jeho svědomí, to na co spoléhal - bohatství, to nyní odepsal pro Krista jako ztrátu. A pokud někoho okradl, nyní to vyznává a chce to nahradit 4x. Mojžíšův zákon dává pravidlo, jak má být nahrazena ztráta okradenému. Viník má vše vrátit a přidat 20% navrch, celkem má viník tedy vrátit 120% toho, co ukradl. (Nu 5:6) Zacheus se rozhodl vrátit 400%. Poznal Krista, uvěřil mu. Poznal, že bohatství, na které spoléhal, byla pro věčnost jeho ztráta. Proto ji odepsal, aby získal Krista a jeho spravedlnost. Pán Bůh zcela změnil jeho srdce. Z milovníka peněz udělal vděčného a štědrého člověka, který miluje Krista a je mu vděčný.
- Ef 4:28 Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.
III. Získej spravedlnost od Boha
Získej Krista, abys dosáhl zmrtvýchvstání (v.11). Vždyť smrt těla není konec.
Získej Krista, protože jen v něm je ospravedlnění u Boha.
- Fp 3:8-9 A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, 9 abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře,
Pavel usiloval před obrácením o vlastní spravedlnost. Mojžíšův zákon byl pro něj způsob, jak se snažil být před Bohem spravedlivý. Vždyť zákon sám říká: jednej tak a budeš živ. Ale to nikdo nedokáže! Spasení, věčný život, spravedlnost u Boha, nic z toho nelze tedy dosáhnout svým vlastním úsilím. Takto to napsal Pavel o mnoho let později po svém setkání s Kristem galatské církvi:
- Gal 3:11-12 11 Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: `Spravedlivý bude živ z víry.´12 Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: `Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.´
Pavel se opravdu snažil získat spravedlnost svým úsilím - a před lidmi byl úspěšný. Ale u Boha to vše byla jen ztráta! Ze svých vlastních činů, ani podle svých vlastních představ, podle domněnek jiných lidí proč by nás Bůh měl přijmout, nebudeme zachráněni. A že my si dokážeme vymyslit důvody, proč by nás přeci podle našich představ měl Bůh přijmout: někdo si myslí: nežiji přece až tak špatně, Bůh to musí vidět a určitě to vezme v potaz. Nebo: jiný říká - mě nezajímá nějaký bůh. Já ho nepotřebuji. Chci si to tu v životě hlavně užít, o to jde, všechno ostatní je jedno. I takový člověk skládá naději na své bezpečí v sama sebe. A přitom neví, že se bude třást hrůzou před svatým Bohem a bude muset nést Jeho spravedlivý hněv po celou věčnost. Je jen jedna cesta, vzácná cesta, spasitelná známost Ježíše Krista.
- Ř 4:5 Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.
Zahoď své skutky, o nichž se mylně domníváš, že ti poskytují bezpečí a přinesou život. Ne, jsou jen ztrátou pro věčnost. Spoléhání na sebe, na své vlastní skutky, vede k odsouzení u Boha k věčné smrti. Místo nich vyznej svoje doufání v sebe sama, svou sebe spravedlnost a věř Ježíši Kristu, že On, poslán pro hříšníky od Boha, má moc ti dát život a to zadarmo. Odpočiň si věčně od svého úsilí zabezpečit svůj život. Ty ho nemáš ve svých rukou. Svěř se do Kristových rukou. Vyznej mu svou bídu, vyznej mu, co tě od Něj odděluje. Vyznej mu svou nevíru, která dosud byla tak neotřesitelná. A Bůh sám ti připočte Kristovu spravedlnost. Sejme z tebe tvé hříchy, ty špinavé hadry, o kterých si myslíš, že jsou krásný oděv před lidmi. V Božích očích je to jen ztráta. Věř Kristu a budeš nalezen v jeho spravedlnosti! Věř a získej život!
- Ř 10:6-11 Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: `Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe?´ - aby Krista přivedl dolů - 7 `ani neříkej: kdo sestoupí do propasti?´ - aby Krista vyvedl z říše mrtvých. 8 Co však praví? `Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci´; je to slovo víry, které zvěstujeme. 9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. 10 Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, 11 neboť Písmo praví: `Kdo v něho věří, nebude zahanben.´