Kdo jsi člověče? Ř 9, 16-24;

 

Kdo jsi člověče? Ř 9, 16-24;

Motto: 1 Korintským 1:18 Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. 19 Je psáno: `Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu. ´

Úvod

Pokoj vám přátelé! Pokoj vám bratři a sestry! Majitel Amazonu miliardář Jeff Bezos investoval 3 miliardy dolarů do startupu Alto Labs. Shromáždil špičkové vědce, aby si splnil sen o nesmrtelnosti. Doufá, že se tomuto špičkovému týmu vědců pomocí nejmodernějších technologií podaří zvrátit stárnutí a smrt buněk. Vědci v tomto týmu toho chtějí dosáhnout biologickým přeprogramováním buněk. Kdy v okamžiku dozrání buňky bude zastaven následný proces stárnutí a smrti a bude nahrazen omlazením buněk. To je informace, kterou jsme zachytil na internetovém zpravodajském webu.

Dalším článkem, který jsem si se zájmem přečetl. Byl článek o strašlivém vojevůdci středověku Tamerlánovi. Tento kočovný bojovník a vládce pocházel z chudých poměrů. Byl ochrnutý na levou nohu. Levý kolenní kloub byl nepohyblivý. Tamerlán žil v letech 1336-1405. Jeho jméno Tímúr Lenk se překládá jako Železný Chromec a byl to velmi krutý, zlý vládce. Jeho tažení měla vyhlazovací, genocidní charakter a vyvraždil pět procent tehdejší světové populace. Tím se řadí spolu s Adolfem Hitlerem na vrchol pyramidy krutovládců.

Jaké je spojení mezi těmito dvěma články na internetu? Napadne nás nějaký text z Bible? Mám pro nás dva texty:

• Gn 3, 22 I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky." 23 Proto jej Hospodin Bůh vyhnal ze zahrady v Edenu, aby obdělával zemi, z níž byl vzat. 24 Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.

Druhým textem je Žalm druhý.

• Žalmy 2:1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? 2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho: 3 „Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme." 4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu. 5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem: 6 „Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!"

 

Tamerlán je ukazatelem a důkazem hloubky pádu a zlé hříšnosti člověka. Je na něm dobře vidět, kam až je člověk schopný zajít ve zlém chování. Člověk je schopen bez mrknutí oka vyvraždit celé národy. Tato zhoubná podstata je v každém potomku Adama. A Jeff Bezos by chtěl učinit člověka v tomto stavu nesmrtelným! Bůh chraň!

Tím naplňuje slova druhého Žalmu. Chce ze sebe a z celého lidského pokolení setřást pouta a jho Hospodinovo! Chce je zpřetrhat a odhodit daleko od sebe. Ale Bůh řekl, že mzdou hříchu je smrt! Bohu jsou záměry lidí se všemi jejich miliardami a technologiemi jen k smíchu. Bůh nepřipustí, aby hřích a zlo člověka žilo na věky. Už v zahradě Eden učinil opatření. Cherubové s plamennými meči střeží cestu a vstup ke stromu života!

Pyšné plány člověka se nenaplní. Bude to, jak Bůh chce, ne člověk. Bůh určil jedinou cestu vedoucí ze smrti do života. Pokání a víru v evangelium Ježíše Krista. To je příkaz daný všem lidem. A je to zodpovědnost lidí. Bůh není zodpovědný za vzpouru a hřích člověka. V minulém kázání z deváté kapitoly listu do Říma jsme končili veršem o svrchované Boží milosti. Pavel dvakrát zopakoval, že Bůh je ten, který se slitovává, nad kým chce a koho chce činí zatvrzelým. V srdci padlého člověka tato pravda vyvolává mnoho vzpurných myšlenek a námitek. Budeme se tím dnes zabývat. Ř 9, 19-24;

Odkazy: Gn 3, 22–24; Ž 2, 1-6;

Římanům 9:19 Snad mi řekneš: "Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?" 20 Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?" 21 Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním? 22 Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě, 23 stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil k slávě - 24 na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů.

Není snad Bůh vinen? Verš 19;

1. Boží dobrota a láska musí ze své podstaty trestat zlé!

Apoštol Pavel je moudrý muž. Jako člověk znovuzrozený z Ducha Božího má plnost moudrosti a je schopen posoudit naprosto všechno.

• 1 Korintským 2:14 Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. 15 Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen. 16 Vždyť `kdo poznal mysl Páně a kdo ho bude poučovat? ´ My však mysl Kristovu máme.

Pavel chápe dobře Boží evangelium a ví, co nám Bůh v Kristu daroval. Zná Boha, zná také dobře padlou, hříšnou přirozenost člověka. Je naprosto jasné, jaké námitky se zvednou v srdci lidí, když začne hlásat pravdu o svrchované Boží milosti. Pavel začíná náš dnešní text právě námitkou, která se rodí přirozeně v mysli padlého člověka. Římanům 9:19 Snad mi řekneš: "Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?

Zastavme se u první půle devatenáctého verše. U slov: „proč nás Bůh ještě kárá?“ Je naprostou pravdou, že Bůh kárá člověka. Bůh soudí člověka a jeho činy. Bůh i trestá člověka a jeho zlé činy.

Proč nás Bůh kárá, soudí, trestá, když je svrchovaný a smilovává se nad kým chce a koho chce činí zatvrzelým? Jak může ty, nad kterými se nesmiloval kárat, soudit, trestat?

Ten první důvod je skutečnost, že Bůh je svatý! Je dobrý! Je spravedlivý! Bůh je láska! Bůh je svatě dobrý, svatě spravedlivý. Bůh je svatá, tedy dokonalá láska ze své podstaty. Bůh je světlo a není v Něm žádné tmy!

• Svatá dobrota Boží se musí vždy ze své podstaty postavit tomu, co je zlé!
• Svatá Boží spravedlnost se musí ze své podstaty postavit nespravedlnosti. Každé zlo je nespravedlnost!
• Svatá Boží láska se musí ze své podstaty postavit nepřátelství a zášti!
• Svaté Boží světlo se musí ze své podstaty postavit každé temnotě!

Bůh, protože je Bůh, pro to, kdo a jaký je, musí kárat, soudit a trestat každé zlo!

Z této pravdy vychází druhý důvod, proč Bůh kárá, soudí a trestá člověka. Bůh je dobrý a není zodpovědný za zlé jednání člověka. Není zodpovědný za zlo v padlém světě! Bůh varoval Adama, aby nejedl ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého. Bůh řekl Adamovi, v den, kdy z něho pojíš smrtí zemřeš! Adam, který byl stvořen k Božímu obrazu a byl velmi dobrý, neposlechl Boha. Tím uvedl celé stvoření, kterému měl vládnout do hříchu a smrti. Uvedl stvoření do zlého. Ano, byl to Bůh, který všechno, včetně Adama svrchovaně naplánoval a stvořil. Ale v Gn také vidíme, že Bůh od počátku stvořil člověka jako zodpovědného. Poslouchejte slova mluvící jasně o odpovědnosti člověka.

• Genesis 2:15 Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. 16 A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. 17 Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."

 Člověk měl úkol! Měl v Edenu práci! Obdělávat a střežit ho. Před čím střežit? Před zlem, kterému se nakonec nepostavil a poslechl ho! Měl od Boha jasné zadání! Komu se tedy člověk od počátku zodpovídal? Před kým je člověk od počátku zodpovědný? Bohu se zodpovídal a Bohu se také bude každý člověk zodpovídat!

Třetím důvodem, který odráží jakékoli námitky proti Bohu a Jeho svrchované milosti je fakt, že Bůh je prostě Pán. On stvořil. On prostě vládne. On je Pán a všechno, co chce koná! Kdo Mu zabrání? Kdo Mu řekne přestaň? Kdo ho povolá k zodpovědnosti? Komu chcete, aby se Bůh nejvyšší a jediný zodpovídal? On říká, že je svatý, že je dobrý, že v Něm není žádný stín, natož tma. Bůh nemůže lhát, Bůh nemůže hřešit, konat zlo, nebo bezpráví! To by nebyl Bohem!

Proto je potřeba kapitulovat před Bohem. Činit pokání a věřit evangeliu! Písmo, Boží slovo říká v Ř 3, 4 že Bůh je pravdivý a každý člověk je lhář! Bůh volá lidi k pokání, ale jednoho dne přestane volat! Přijde Kristus a přijde jako Soudce na soud! A na tomto soudu se Bůh, Kristus prokáže jako spravedlivý ve všech svých slovech! Absolutně spravedlivý, pravdivý ve všem, co řekl. A ty člověče budeš odsouzen jako lhář, protože jsi učinil z Boha lháře, když jsi evangelium prohlásil za scestné báchorky a lži! Čiň pokání a věř evangeliu o to víc, když víš, že Bůh je svrchovaný Pán! Neotálej!

       2. Boží svrchovanost neruší lidskou zodpovědnost!

 Rozumějme dobře milovaní! Fakt, že Boží myšlenky vysoko převyšují ty naše. Fakt, že Boží cesty vysoko převyšují ty naše. Fakt, že tomu plně nerozumíme a Bůh nám nedává plné vysvětlení pro původ zla ve stvoření. Tato fakta nás neopravňují k tomu, abychom z Boha činili lháře! Dokonce zodpovědného za zlo ve stvoření! To totiž ta námitka zaznamenaná Pavlem dělá! Za co mě Bůh kárá, nemůžu za to, že jsme potomek Adamův, otrok hříchu?

Že něco plně nechápeme by nás naopak mělo vést k opatrnosti a k pokoře! Vždyť na tom nám Bůh ukazuje naši malost a nicotnost. Jako stvořené bytosti nemůžeme přeci soudit svého Stvořitele! Někoho, kdo je tak svatý, tak vyvýšený nad námi, tak vzdálený od nás, že ani stanout před ním nemůžeme a pohled na Něho tváří v tvář by nás stál okamžitě život! Co čteme o Gedeónovi?

• Soudců 6:20 Posel Boží mu poručil: "Vezmi maso a nekvašené chleby a polož je na toto skalisko; vývar vylej." On tak učinil. 21 Hospodinův posel se dotkl koncem napřažené hole, kterou měl v ruce, masa a nekvašených chlebů. I vyšlehl ze skály oheň a pohltil maso i nekvašené chleby, zatímco Hospodinův posel mu zmizel z očí. 22 Tu Gedeón shledal, že to byl Hospodinův posel, a zvolal: "Běda mi, Panovníku Hospodine, vždyť jsem viděl Hospodinova posla tváří v tvář!" 23 Hospodin jej však uklidnil: "Pokoj tobě; neboj se, nezemřeš."

Boží dokonale svatá přítomnost vzbuzuje oprávněný strach ze smrti v srdci hříšníka! Gedeón se oprávněně bojí smrti. Ví, že svatému Bohu jsou zjevné všechny jeho hříchy! Milostivý Bůh ale Gedeónovi zaslibuje život. Vidíte? V okamžiku, kdy Bůh přichází blízko k nám, je najednou vše jasné! Najednou je nám jasné, že Bůh je svatý, pravdivý! A my jsme ohavní hříšníci! Najednou nepochybujeme o pravdivosti Božích slov, že mzdou hříchu je smrt! Najednou je nám to jasné a bojíme se! Najednou vidíme a víme, že smrt je pravdivou realitou a svatým, spravedlivým trestem za naše hříchy!

Ale myslím, že tak daleko to nemusí zajít. Stačí pouze věřit Bohu a Jeho slovu, Písmu.

Myslím, že je z Písma dostatečně jasné, že Bůh je svatý a dobrý. A i přesto, že si svrchovaně používá zlo ve stvoření, tak zůstává svatý a dobrý! A myslím, že je z Písma jasné, že člověk byl od počátku stvořen jako ten, kdo byl vždy, a je i nyní zodpovědný Bohu za své jednání!

 Adam svou neposlušností a vzpourou vydal celé stvoření zlu! A jsou to jeho potomci, kteří v tom dnes i dále pokračují. Adam překročil Boží zákon o ovoci ze stromu poznání dobrého a zlého! A jsou to jeho potomci, kteří dnes pokračují v překračovaní Božího zákona a zákonů! Vyčítá snad někdo světské zákonodárné moci, že kárá, soudí a trestá překročení lidských zákonů? Ne! Nikdo se nediví! Ale Boha, Stvořitele i Pána všeho stvořeného chceme práva na pokárání, soud i trest zbavit. 

Je to snad Bůh, kdo nemiluje? Naprosto ne! Písmo svědčí, že Bůh je láska! Svědčí o Jeho dobrotě k celému stvoření. Když Pán Ježíš nabádá své posluchače, aby byli jako Bůh, říká.

• Matouš 5:44 Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45 abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.

Boží dobrota je shovívavá i k těm, co ho nenávidí. K potomkům Adamovým, ke všem lidem, kteří odmítají Jeho slovo jako lživé a vzdorují Bohu tvrdostí svých srdcí!

Lidé činí Boha zodpovědného za zlo a utrpení ve světě. Ale je to snad On, kdo manipuluje, lže, krade, pomlouvá, vraždí? Rozpoutává války? On je ten, kdo ničí přírodu? Není ve všech těchto věcech vinen člověk a jeho chamtivost? Jeho touha po vlastním prospěchu i za cenu všeho jmenovaného zla?

Láska neučiní bližnímu nic zlého. Proto jsou to lidé, kdo jsou zodpovědní za své přestoupení Božího zákona lásky. Když smilníš, cizoložíš pácháš zlo! Pácháš ho pro své potěšení. Když kradeš, pácháš zlo, pro svůj prospěch, a tak pořád dál a dál. Jak můžeš vinit z těchto věcí Boha? To všecko činíš proto, že jsi ve svém srdci a svědomí potlačil poznání Boží existence! Tak daleko jsi člověče šel, abys mohl vyhovovat svým zlým, hříšným sklonům! Bible tě usvědčuje!

• Římanům 1:18 Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu. 19 Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. 20 Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. 21 Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě.

Bůh je svrchovaný, smilovává se, nad kým chce a koho chce činí zatvrzelým!  Ty ani nikdo se nevzepře Jeho vůli! Ale ty člověče, ty jsi za sebe a své činy zodpovědný! Od počátku, od Adama. Až do teď a na věčnost! Proto tě Bůh kárá, soudí a trestá! A bude to dělat, protože On je láska a pravá láska se vždy bude zlo trestat!

Odkazy: 1 K 2, 14-16; Gn 2, 15-17; Ř 3, 4; 1, 18-21; Sd 6, 20-23; Mt 5, 44-45;

Kdo jsi člověče? Verše 20-24;

1. Hrnčíři nevyčteme, Bohu ano!

Apoštol Pavel pokračuje slovy: „kdo vlastně jsi člověče, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: „Proč jsi mě udělal takto?“

A to je milovaní v podstatě jediný argument, který je potřeba lidskému srdci dobře znát a pochopit. A už zazněl. Bůh je Pán!  Bůh Je Pán! Bůh je Pán! A kdo jsi ty člověče? Proč žádný člověk nevyčte hrnčíři, že utvořil nádobu podle své vůle k účelům, o kterých dopředu rozhodl? Ale každý přirozený potomek Adamův, tedy každý člověk s ledovým klidem vyčetl, vyčte a vyčítá Bohu jeho svrchovanou vůli, moc i vládu? Pro odpověď musíme zpět do Genesis! K okamžiku, kdy satan svádí Evu.

• Genesis 3:4 Had ženu ujišťoval: "Nikoli, nepropadnete smrti. 5 Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé."

Člověk je od této chvíle naočkován satanovou lží. A celý svůj život na ní postavil! Budeš člověče jako bůh, ty jsi člověče bůh! Pokud jakákoli bytost začne o sobě smýšlet jako o bohu, znamená to, že o sobě smýšlí jako o svébytné, na nikom a na ničem nezávislé bytosti. Která činí, jen co sama chce a není nikomu zodpovědná. Je svrchovaná nad svým myšlením i konáním! A pro takovou bytost platí, že v jejím „světě“ v jejím bytí není místo pro žádného dalšího boha, natož takového, kterému by se měla zodpovídat a poslouchat ho!

Proto tou nejlepší léčbou takového smýšlení, které si přisvojuje něco, co mu není z podstaty dáno a nikdy nebylo, je vrátit takovou bytost nohama zpátky na zem! Co si myslíš človíčku, že vlastně jsi? Skutečně chceš vzdorovat Bohu, stavět se Mu na odpor? Bojovat s Ním a chtít se zbavit nejen Jeho pout, ale i Jeho samotného?

Když čtu tato Pavlova slova určená všem lidem. Aby si uvědomili, jak moc jsou na scestí. Jak moc propadla jejich srdce ohavné pýše a nadýmání. Napadají mě dvě věci.

Za prvé, mám pocit, že jestli toto není jediné místo v Písmu, které nabádá člověka k opravdu drsnému, realistickému pragmatismu. Tak určitě jich v Písmu není o mnoho více.

Je to možná tvrdé vrátit člověka takto zpět do míst, které jsou určeny pro něj! Ale není mnohem horší, než prozřít tady a teď, stanout v tomto pyšném, nabubřelém a naprosto ničím nepodloženém, prázdném stavu před Stvořitelem na věčnosti? Až mé tělo zemře a můj duch bude povolán před Něj?! Vždyť co říká Písmo o tomto dni soudu, který se blíží?

• Izajáš 2:11 Ponížen bude zpupný pohled člověka, sehnuta bude lidská povýšenost; v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. 12 Neboť den Hospodina zástupů přijde na každou pýchu a povýšenost, na všechno, co se povznáší – to bude sníženo -,

Nemá snad Bůh mnohem větší moc a autoritu nad člověkem, než kterýkoli hrnčíř měl nad kteroukoli učiněnou nádobou? Proč je člověk tak hloupý?

A to je druhá věc, na kterou myslím, když čtu Pavlova slova. Podívejte se, jakou zhoubu přinesla satanova lež do života lidí! Slíbil vševědoucnost, slíbil, že budeme jako Bůh znát dobré i zlé. Ale místo toho se nám skrze Adama s Evou dostalo jen ubohé, lživé karikatury poznání dobrého a zlého! Adam s Evou poznali, že jsou nazí a styděli se za svou tělesnou nahotu. Ale v tu samou chvíli nebyli sto rozpoznat mnohem větší problém. Svou duchovní nahotu a bídu před Bohem! Nerozpoznali svou zodpovědnost za svůj hřích a svedli to na Boha! To ukazuje na pravý opak toho, co jim zaslíbil prolhaný had! Adam s Evou ztratili schopnost poznat dobré od zlého. A bohužel, tato zhouba pokračuje a roste i u všech jejich potomků!

Odmítáme dobré evangelium a rochníme se ve vlastním otroctví hříchu a zlu. Máme hřích za dobrý, příjemný, přínosný a užitečný. Všemožně potřebný pro nás. Jaká převrácenost! I my jsme takoví byli před obrácením! Nevěříte?

• Jan 8:34 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.

2. Jedněm vůní ke smrti, druhým ke spáse, ale vždy k Boží slávě!

Co se to vlastně stalo v zahradě Edenu? Vždyť ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého musí přinášet těm, co ho konzumují schopnost rozeznat dobré a zlé? Selhalo to ovoce, selhal tedy sám Bůh, Stvořitel toho stromu? Nějak se Mu ten strom nepovedl? Naprosto ne! Ale ovoce z tohoto stromu nebylo nikdy určeno pro člověka. Aby ho člověk pojedl musel přestoupit Boží příkaz. A když to učinil byl oddělen od Boha svou neposlušností.  Zemřel. Smrt znamená oddělení od života a jeho zdroje, od Boha. Tato Adamova smrt se odehrála v duchovní rovině a přenesla se jeho hříchem do celého viditelného světa. Vše v něm je pokažené a podléhá zkáze. Svět živý i neživý umírá.

Adamova přirozenost už nebyla velmi dobrá, a tak ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého padlo na mrtvou půdu a shnilo! Místo slibovaného osvícení a slibované blaženosti přišel stud před Bohem, strach před Bohem, obviňování a smrt! Adam s Evou poznali zlo na rovině osobní zkušenosti se všemi jeho ničivými důsledky! Tuto zhoubu a poznání zlého se všemi jeho ničivými důsledky přenesli na všechny své potomky!

• Římanům 5:12 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.

Bůh nebyl tímto Adamovým hříchem zaskočen! Dokonce předem určil, že hřích nastane. Aby se mohla projevit Jeho sláva v Kristu! Vina za hřích ale pevně leží na lidech, kteří se rozhodli Boha neposlechnout a v této neposlušnosti a domnělé nezávislosti pokračují i dnes!

Proto je na místě nejen kárání, ale i soud a trest nad každým takovým jednáním u každého člověka, který se ho dopouští. A člověk by neměl o tom s Bohem vůbec polemizovat a vést jakoukoli diskusi. Boží všemohoucí svrchovanost prostě žádným způsobem nezruší lidskou zodpovědnost!

To, že má někdo nad člověkem absolutní moc, přeci neznamená, že člověk není odpovědný za své jednání! Dobrou ilustrací je norimberský proces. Adolf Hitler byl absolutní vládce Německa a německých ozbrojených sil. Vojáci přísahali jemu osobně věrnost až na smrt. Přesto nacistickým pohlavárům pranic nepomohlo na soudu jejich zaklínání se Hitlerem a tím, že oni jen plnili rozkazy! A je to tak v pořádku. Tak proč si lidé myslí, že jim něco podobného před Bohem projde?

Apoštol Pavel pokračuje slovy.

• Ř 9, 22 Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě,23 stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil k slávě - 24 na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů.

Tento text je jasný. Je pro uši padlého člověka tvrdý a nepřijatelný! Ale jak jsme si řekli, vina není na Boží straně. Ale na straně lidí. Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu! A chceš ho činit odpovědným za Jeho svrchovanou vládu a svrchované rozhodnutí smilovat se nad kým chce a zatvrdit koho chce! To, že žiješ je Boží dobrota a shovívavost! Každý tvůj nádech je nezasloužená milost. Každé další ráno je nezasloužená milost. Každý doušek vody je nezasloužená milost. Každé sousto jídla je nezasloužená milost! Stojí přeci psáno.

• Římanům 2:4 Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání? 5 Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud.

Viděl si člověče někdy rybu, která nenávidí vodu? Nebo snad slunečnici, která nenávidí slunce? Tak proč pokračuješ ve své nenávisti a nepřátelství vůči Tomu, který tě učinil a dává svému dešti padat i na tvou roli a svému slunci svítit i na tebe? Poslouchej dobře člověče, o čem svědčí Písmo, slovo Boha živého!

Žiješ, protože Bůh je dobrý, dobrý, dobrý! Žiješ díky Kristu a Jeho kříži!  Zopakuji to. Žiješ díky tomu Kristu, kterého popíráš! Díky Jeho kříži, který popíráš! Díky Jeho zmrtvýchvstání, které popíráš! Pamatuj na to, že totéž Písmo praví o církvi šířící evangelium následující slova!

• 2 Korintským 2:14 Budiž vzdán dík Bohu, který nás stále vodí v triumfálním průvodu Kristově a všude skrze nás šíří vůni svého poznání. 15 Jsme totiž jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu; ta vůně proniká k těm, kteří docházejí spásy, i k těm, kteří spějí k zahynutí. 16 Jedněm jsme smrtonosnou vůní vedoucí k záhubě, druhým vůní životodárnou, vedoucí k životu.

Gn 3, 4-5; Iz 2, 11-12; J 8, 34; Ř 5, 12; 2, 2 K 2, 14;

Aplikace!

Co uděláš člověče proto, aby si nezahynul? Aby vůně poznání evangelia Ježíše Krista nebyla pro tebe vůní věčného trestu a věčné smrti? Co uděláš proto, aby ta vůně naplnila tvé chřípí i plíce životodárnou silou odtud až na věky?

Jsi ochoten přiznat Bohu slávu, čest i moc? Jeho svrchovanou vládu nad vším, co existuje? Jsi ochoten činit pokání a věřit evangeliu? Jestli ne, není ti pomoci, jsi mrtvý a mrtvým zůstaneš!

• Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný(každý), kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. 18 Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

Tato spasitelná víra se musí vždy projevit zjevným, nezpochybnitelným pokáním. Tvůj život musí být naprosto jiný, než byl. Musí být totiž úplně novým. Boží slovo hovoří o smrti starého a narození naprosto nového člověka v Kristu!

• Římanům 7:5 Když jsme byli v moci hříchu, působily v nás vášně podněcované zákonem a nesly ovoce smrti. 6 Nyní, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli spoutáni, byli jsme zproštěni zákona, takže sloužíme Bohu v novém životě Ducha…

Tvrdíš, že jsi uvěřil, činil pokání, a přitom tvůj život zůstal stejný? Klameš sám sebe! Toto viditelné obrácení musí dosvědčit nejen církev, ale i svět okolo tebe. Podobně jako Pán Ježíš Kristus nezůstal skrytý, ale z celého Judska, Galileje, Zajordání i všech ostatních míst přicházelo ke světlu množství lidí. Tak i o tvém světle musí svědčit množství těch, kteří ho vidí. Co píše Pavel do Tesaloniky?

• 1 Tesalonickým 1:9 Lidé sami vypravují, jak jste nás přijali a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a skutečnému 10 a očekávali z nebe jeho Syna, kterého vzkřísil z mrtvých, Ježíše, jenž nás vysvobozuje od přicházejícího hněvu.

Bůh svůj lid povolává ze všech ras, jazyků, národů i ze všech generací! Církev Boží je složená ze Židů i pohanů. Ale skutečně k ní patří jen ten, kdo se prokazuje skutečnou změnou života. Utekl od hříchu a mrtvých model nejen ústy, ale prokazatelně a viditelně celým svým životem. Boží povolání ke svatosti přeci nemůže být neúčinné! Vždyť je psáno.

• 1 Petrův 1:14 Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; 15 ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. 16 Vždyť je psáno: `Svatí buďte, neboť já jsem svatý. ´ 17 Jestliže `vzýváte jako Otce´ toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho činů, v bázni před ním žijte dny svého pozemského života.

Prokazuješ se bratře takovým životem? Svědčí o takovém životě ti, kteří tě znají sestro? Lidé z církve i lidé ze světa? Jsme skutečně ochotní vše snášet a třeba prolít v boji s hříchem i svou vlastní krev? Jak dorosteme do takové pevnosti a stability víry, abychom raději zemřeli, než abychom zhřešili a Boha zarmoutili?  Počátkem toho všeho je bázeň.

Milovaní, poklad nesmírné ceny máme v padlých tělech. Proto si uvědomte, že nikomu z nás není žádný hřích cizí! I to, co jsi až doposud nepovažoval za svou slabost, je někde hluboko přítomné v tvém padlém těle. Přirozený člověk Boha skutečně nenávidí. A i po obrácení tato zloba, vzpoura, vzdor a nenávist má kořen, základnu ve tvém starém lidství. V těle. Nebuďte tím překvapeni a obelháni, když se to objeví. A děkujte Bohu, že odkrývá všechno to zlé, co je v nás, aby to mohl odstranit! Buďte za to vděční. Pamatujte na věci z posledního kázání. Vroucí modlitba, hlad po Písmu, poslušnost a služba!

Tak porostete v poznání Boha, Jeho charakteru a Jeho vůle! Potom budete připravení mnoha věcí se pro Boha a pro své blízké radostně vzdát! Vždyť je přeci jasné, že nemůžeme mít vše, co nabízí hříšný svět a zároveň to, co dává Kristus! Jaké je spojení Krista s Beliálem, světla s temnotou, svatosti s hříchem? Nelze přeci sloužit dvěma pánům. Bohu a světu. Hříšnému tělu a Duchu svatému zároveň. Nelze sloužit zároveň tomu, co spěje k záhubě a zároveň tomu, co spěje k životu věčnému. To se nedá skloubit. Modlete se, poznávejte Boha vytrvale v Písmu a volte dobře! Pamatujte na to, že On je Pán! A jemu každý z nás vydá počet! Apoštol Petr učí.

• 2 Petrův 3:10 Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. 11 Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, 12 kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem.

Modlete se milovaní za sebe, za druhé, za rodiny, za církev! Protože každý mnoho chybujeme, padáme a všichni máme v těchto věcech veliký dluh před Pánem! Amen!

Odkazy: J 3, 16-18; Ř 7, 5-6; 1 Ts 1, 9-10; 1 Pt 1, 14-17; 2 Pt 3, 10-12;