JAK STÁT PEVNĚ V KRISTU: ZÁLEŽÍ, ČÍM NAPLŇUJEŠ SVOU MYSL (FP 4,8-9)

Jak stát pevně v Kristu: záleží, čím naplňuješ svou mysl

(Fp 4,8-9)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 26. září 2021

 

A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. Římanům 12:2

1. Úvod: Kristus je počátek i cíl víry

Dobré ráno, milé sestry, milý bratři, hosté, upřeme dnes společně zrak na Pána Ježíše Krista, o kterém svědčí Písmo. Je nám uloženo jít za Kristem, běžet běh víry. Není to letní nedělní procházka, ale vytrvalý běh. Autor listu Židům nás v tomto běhu povzbuzuje takto:

• Žd 12:1-4 ……. odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, 2 s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu. 3 Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu. 4 Ještě jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev.

Ano. S pohledem upřeným na Pána Ježíše, zdroj našeho života nyní i na věčnosti! Dnes se budeme věnovat závěru oddílu, veršům 8 a 9.

2. Proměna mysli

I. Napodobujte mne

Stojíme před souhrnem, před vyústěním celého oddílu 3:17-4:7. Uzavíráme dnes naše putování delšího oddílu ze třetí a čtvrté kapitoly, který je uveden slovy:

• Bratří, napodobujte mne (3:17).

Jsme přirozeně opatrní, když nás nějaký člověk vyzývá, abychom jej napodobovali, následovali. A ne jinak je to s Pavlem. Kdyby nás k tomu vybízel v době před tím, co je zaznamenáno ve Sk 9, tedy v době před svým setkáním se vzkříšeným Kristem, před svým obrácením, pak bychom museli zvolat: Nikdy! Ty svůdče – chceš ze mě udělat syna pekla, dvakrát horšího, než jsi ty sám (Mt 23:15). Ne nadarmo k takovým volal Ježíš: Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Ale dopis filipské církvi píše někdo jiný. Je to nové stvoření. Pavel je sice uvězněn lidmi za zdmi žaláře, ale skrze pokání a víru v Krista Ježíše se znovu narodil z Ducha svatého. V Kristu je nyní svobodný. Je svobodný od moci hříchu a je navěky živý Bohu v Kristu Ježíši (Ř 6:17). Jako hřích v jeho životě dříve přinášel odsouzení u Boha a tím smrt, tak nyní díky Božímu daru milosti bude věčně žít v Kristu. A tomuto Kristu nyní Pavel slouží. Slouží mu mezi židy i mezi pohany; slouží na svobodě i ve vězení; slouží slovem i činem; slouží na cestách i v jednotlivých městech. Upřel svůj pohled na Ježíše a běží běh víry. Proto tam, kde následuje Ježíše, můžeme jej napodobovat i my. A protože ho Bůh provádí různými životními situacemi – v nebezpečí i v pokojných dnech, v materiálním nedostatku i v hojnosti, prostě v rozličných situacích, můžeme se od Pavla učit, jak jednat v těch našich situacích podobných jeho, tak, abychom i my byli věrní a rostli v poznání Pána a v lásce a vděčnosti, ve službě i oddanosti, shrnuto, abychom stáli pevně v Pánu (4:1). Na Pavlově příkladu se učíme z Písma, jak vypadá duchovně stabilní život křesťana, ať už v tomto světě je také na svobodě, anebo ve vězení. Ať užívá fyzické svobody, anebo je o ni připraven. A to není zbytečné – Pán Bůh si bude používat svědectví tvého proměněného života. Vždycky, ať je situace jakákoliv – životní postoje zralého křesťana vydávají vždy svědectví o Boží moci, o Boží přítomnosti v takovém člověku v Duchu svatém, o důsledcích Kristovy oběti na kříži, o porážce hříchu viditelné ve vzkříšení Krista a o smíření Ježíšových následovníků s Bohem. Co se tedy nyní učíme u Pavla? V čem jej máme následovat? V tom, v co ústí jeho těsné následování Krista, v duchovní stabilitě. Uprostřed zkoušek a těžkostí, ve starostech o evangelium, o jednotlivé církve, které jsou pod tlakem světa i projevů důsledků vlastních hříchů, není Pavel příkladem křesťana v duchovní depresi, ale člověka pevně ukotveného v Kristu. V celém oddíle nám Duch svatý předkládá skrze apoštola Pavla 7 základních praktických principů, které podporují duchovní stabilitu křesťana. 5 z nich jsme již procházeli. Jak křesťan může růst, aby pevně stál v Kristu. Viděli jsem, jak Pavel říká:

1. pracuj pro jednotu místní církve ve vztazích mezi křesťany (4:1)
2. rozhojňuj se v radosti z Pána – z jeho díla, z toho, že mu patříš (v. 4)
3. uč se být mírný v charakteru, v jednání s druhými (v. 5)
4. uč se spoléhat na Pána Ježíše s důvěrou (v. 6a)
5. na problémy odpovídej modlitbou, děkuj Bohu a předkládej mu své prosby (v. 6b)

A poslední dva principy projdeme dnes. Jsou to:

6. naplňuj svou mysl zbožnými ctnostmi (v. 8) a
7. jednej podle Boží zjevené vůle v Písmu, podle jeho měřítek dobrého a pravdivého (v. 9).

II. Konečně, bratří, přemýšlejte o…

• 8 Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.

Duchovní stabilita závisí na tom, jak a o čem křesťan přemýšlí. Před nebezpečím duchovní nestability pomáhají Písmem předepsané léky. Přemýšlejte, o tom, co je:

1. Pravdivé

2. Čestné /ušlechtilé/

3. Spravedlivé

4. Čisté

5. Hodné lásky /milé/

6. Má dobrou pověst

7. Co se považuje za ctnost

8. Co sklízí pochvalu

III. Přemýšlejte

Nejprve si všimněte, že slovo „přemýšlejte“ je zde dáno jako příkaz! Pro křesťana není přemýšlení volba, ale nutnost. Proč? Protože od začátku do konce je křesťanská víra postavená na pravdě. Na objektivní skutečnosti, která se dá prozkoumat a ověřit. Jejím jádrem je historická skutečnost, že se před více než 2000 lety narodil v Betlémě Ježíš Kristus panně jménem Marie. Ačkoliv to byl člověk jako my, hříchu neučinil. Učil lidi o Bohu, volal je k důvěře Bohu, k pokání a víře v něj. Byl však zatčen, souzen, ukřižován a dán do hrobu. Třetího dne ho Bůh vzkřísil z mrtvých a dal o tom lidem důkaz. Stovky lidí jej viděli vzkříšeného, mluvili s ním, a nakonec jej viděli vystupovat do nebes. Místo sebe poslal Ducha svatého, který přináší Boží milost jednotlivým lidem, vede je k pokání a víře. Důkazem toho je církev nově duchovně narozených lidí ze všech ras, národů a věků. Pán Bůh nás stvořil ke svému obrazu – a proto máme schopnost i povinnost přemýšlet. Otázka však je, o čem přemýšlíme? A máme kontrolu nad tím, o čem přemýšlíme? Když jsme ještě neznali Krista, o čem jsme přemýšleli? Co naplňovalo naši mysl? Jedno vím jistě: ať to bylo cokoliv, nepřemýšleli jsme o tom proto, abychom vzdali chválu a čest Bohu! Naše svědomí nám dosvědčovalo, že nedokážeme vždy smýšlet jenom k Boží slávě! Pavel nám to připomíná v 

• Ř 2:15 jak dosvědčuje naše svědomí, poněvadž naše myšlenky nás jednou obviňovaly, jednou hájily.

Dobře jsme si byli vědomi, že ne všechno děláme, a ne vždy smýšlíme dobře.  Neoslavovali jsme tak svého Stvořitele, ale dělali to, co bylo dobré v našich vlastních očích. Byli jsme svévolníci. Díky Bohu, že ten starý člověk, který takto smýšlel, je dnes mrtev, jestliže věříme Bohu! Stejně jako ten starý člověk, který nechtěl znát Boha, musí nyní umírat i staré sklony, které v nás ještě zbývají. Potřebujeme obnovu s pomocí Ducha svatého! Proměnu, biblickými slovy: posvěcení. A k tomu pomůže přemýšlení. Bratři, přemýšlejte! Sestry, přemýšlejte! To je koruna našeho růstu do stálosti, pevnosti, stability v Kristu. Tak budete pevní křesťané, kteří nezakolísají pod kdejakým závanem větru – ať už učení, pokušení, či jednání lidí.

IV. Co je pravdivé

První, nad čím máme přemýšlet je to, co je pravdivé (v. 8). Co je pravdivé? Když jsem otevřel komentáře k našemu oddílu, vždy autor vedl čtenáře v souladu s Pavlem, aby hledal, co se považuje za pravdivé, čestné, spravedlivé atd. Problém však nastal v okamžiku, kdy si autor kladl otázku: A co se mezi lidmi naší doby považuje za pravdivé, čestné, spravedlivé atd.? Myslím, že to je základní omyl! Jestliže křesťan má přemýšlet o pravdě, o dobrém, o spravedlnosti, pak musí hledat, co je u Boha pravdivé, dobré a spravedlivé. Protože, kdyby hledal místo u Boha u lidí, pak najde vše pokřivené důsledky hříchu. Pán Ježíš to popisuje učedníkům takto:

• Mt 15:19-20 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. 20 To jsou věci, které člověka znesvěcují;

Tak jak mezi lidmi chce někdo najít odpověď na to, co je dokonalé měřeno Božím metrem? Víme, že přece jen z Boží milosti není všechno v tomto světě tak zlé, jak by jen mohlo. I nevěřící lidé z obecné Boží milosti dělají něco dobrého v tomto padlém světě. Není to dokonalé tak, že by to obstálo pro věčnost. A přece Ježíš říká:

• Lk 11:13 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary…

Je to dobré pro padlý svět, ale pro věčnost ve svatosti je to nedostatečné – to ukazuje na Boží dokonalou svatost. Proto se musíme ptát u Boha, co

• je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.

 

3. Náplň mysli – co je

I. Co je pravdivé

Co je pravdivé ne u lidí, ale u Boha. U lidí je pravdivé, že po smrti nic není. Bůh však křísí mrtvé! U lidí je pravdivé, že svět vznikl sám od sebe. U Boha v jeho Slově čteme: Na počátku stvořil Bůh…

Co je tedy pravdivé u Boha? O čem to má křesťan přemýšlet, čím má naplňovat svoji hlavu? Ano, Kristem! Kristus je pravda! On je pravda! (J 14:6) Náboženští vůdci židů chtěli Ježíše chytit do pasti, a tak mu neupřímně pochlebovali. A přece mluvili pravdu, i když jí nevěřili!

• Mt 22:16  Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka.

Víme, že jsi pravdivý: osoba, charakter Ježíše – oblast studia a přemýšlení a učíš cestě Boží podle pravdy: co Ježíš učí? Co máme dělat? Věřte evangeliu, mě, čiňte pokání, odhazujte hřích, posvěcujte se. Přemýšlejte, o tom, co je:

II. Čestné /ušlechtilé/

Čestnost se spojena s jednáním. Přemýšlejme, jak máme jednat čestně s druhými. Jednal jsem někde nečestně? Je potřeba to vyznat Pánu a hledat odpuštění i u lidí, proti kterým jsem se provinil. Dobré svědomí je vzácné u Pána. Autor listu Židům prosí adresáty dopisu:

• Žd 13:18 Modlete se za nás. Jsme sice jisti svým dobrým svědomím, neboť se snažíme jednat tak, aby nám nemohli nic vytknout;

Dobré svědomí vychází z dobrého jednání. Petr ukazuje také na důsledky křesťanova ušlechtilého jednání:

• 1Pt 2:11-12 Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši, 12 a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu `v den navštívení´.

Tak se může a bude šířit chvála Bohu mezi lidmi! Stojí tedy za to přemýšlet o svém jednání, zda je čestné. A když ne, Duch svatý to naše svědomí použije, aby nás skrze pokání a nápravu znovu uvedl na cestu čestného jednání k Boží slávě. S tím souvisí přemýšlení o tom, co je:

III. Spravedlivé

Uvedu dva příklady z Písma:

• Př 20:7 Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům!
• Př 11:1 Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení.

Jak jednat spravedlivě? – tak, abys jednal spravedlivě s lidmi a nepodváděl, neobíral, ale bylo na tebe spolehnutí. Člověk si získává důvěru, když nestraní lidem podle toho, jaký prospěch by z toho mohl mít. Takoví lidé jsou dnes vzácní. A k přemýšlení o spravedlivém jednání má každý křesťan jistě dostatek látky: minulý týden mi nabídl opravář, že když nepotřebuji účtenku, bude cena za opravu pračky bez DPH. Ušetřit 21%! Ale je to spravedlivé jednání, nebo jsem ochoten podvádět, hlavně když vydělám? Když nebudu souhlasit, může to být příležitost ke svědectví opraváři! Je potřeba se za to modlit… Každý den přináší náměty pro přemýšlení, jak jednat spravedlivě k Boží slávě. Přemýšlejte dále o tom, co je

IV. Čisté

Kdo je měřítkem čistoty? Jan to odhaluje v

• 1J 3:2-3 Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest. 3 Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý.

Díky Boží milosti je možné růst i v této oblasti: v čistotě! O čistotě mysli mluvíme hlavně v souvislosti se vztahy mužů a žen, chlapců a dívek. Timotea Pavel vybízí:

• 1Tm 4:12 Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě.

Křesťan má být čistotou myšlenek i jednání vzorem.

• 1Tm 5:1-2 Proti staršímu člověku nevystupuj tvrdě, nýbrž domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům, 2 starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, vždy s čistou myslí.

Čistota mysli a jednání má také své ovoce. Jakub píše:

• Jk 3:17 Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky.

Je zajímavé, že čistota mysli i skutků ve vztahu k opačnému pohlaví přináší moudrost před Bohem. Přemýšlej čistými myšlenkami o druhých a ty špinavé zaženeš. To ti také přinese moudrost v jednání a život (Př 7). Přemýšlejte o tom, co je:

V. Hodné lásky /milé/

V Písmu je jedna oblast vztahů obsahující postoj lásky, která je dnes vcelku opomíjená: Přátelství.

• 1S 18:3 A Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, neboť ho miloval jako sám sebe.

Dnes tak zapomenutý vztah dvou lidí: přátelství. Myslím, že se lidé dnes tak nějak bojí přátelství. Vytrácí se porozumění, co to je přátelství a nahrazuje se sexualitou. I přátelství Davida a Jónatana se dokonce hodnotí ve světle sexuality. Ale to bychom se připravili o nádherný druh vzájemného vztahu mezi dvěma lidmi: přátelství. Dokáže to být atmosféra důvěry, odpovědnosti, věrnosti. Je to víc než mít známého. Ne nadarmo se říká, že přátelství někdy je „na život a na smrt“. Co je milé, hodné lásky u Pána, o tom přemýšlejme. Jak můžu být někomu lepším přítelem? Můžu se za něj modlit, věnovat mu čas…

VI. Má dobrou pověst

Přemýšlej o tom, co má dobrou pověst. Když církev měla vybrat mezi sebou muže k diakonské službě, tedy praktické službě při rozdělování jídla potřebným, měli být vybráni ti, kteří jsou plni Ducha a moudrosti – a navíc se to o nich široce ví mezi křesťany – měli tedy dobrou pověst pro svůj zbožný charakter a schopnost prakticky pomáhat!

• Sk 6:3 Bratří, vyberte si proto mezi sebou sedm mužů, o nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti, a pověříme je touto službou.

Jeden autoopravář ve městě může mít špatnou pověst, protože svou práci šidí. Jiný ji dělá poctivě, a to mu přináší dobrou pověst mezi lidmi a ti k němu raději dají do opravy auto než k tomu prvému. Čím ty můžeš být znám mezi lidmi ve tvém okolí a mít tak dobrou pověst? Jak v tom růst? Máš o čem přemýšlet!

VII. Co se považuje za ctnost

Ctnost je charakterová vlastnost, která vede k dobrému, chvályhodnému, čestnému, skromnému, pokornému či spravedlivému jednání. V Písmu se často spojuje s ženami, když je popisována jejich znamenitost:

• Rt 3:11 Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš. Všechen můj lid v bráně ví, že jsi žena znamenitá.
• Př 31:10 Ženu znamenitou, kdo nalezne?

Stačí přemýšlet nad obsahem 31 kapitoly knihy Přísloví a hned mají ženy návod, v jakých ctnostech mohou růst. Ani muži, bratři nemusí zůstat pozadu. Nejsou to snad vlastnosti, uvedené v Gal 5:22 jako ovoce Ducha svatého, co se mezi křesťany považuje za cnost?

• Gal 5:22-23 Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, 23 tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.

VIII. Co sklízí pochvalu

Přemýšlejme o tom, co sklízí pochvalu, říká nakonec Pavel. V 2. listu do Korintu Pavel píše jak, se chvála šířila po církvích, když uslyšeli či uviděli jistého bratra, jak celým srdcem slouží evangeliu. Tak se dal do služby evangeliu, že se zpráva o tom roznesla po církvích a vedla ke chvále!

• 2K 8:18 CSP Spolu s ním posíláme bratra, o jehož počínání ve službě evangelia se šíří chvála skrze všechny sbory.

Tak jak budu šířit evangelium já, aby se rozmohla chvála Bohu v církvích za jeho spasení? Máme dušení pokrm k přemýšlení!

4. a Bůh pokoje bude s vámi

Poslední verš našeho oddílu o tom, jak růst v duchovní stabilitě a nebýt smeten kdejakým závanem pokušení, těžkostí či nejistotou je shrnutím. Napodobujte mne ve všem, o čem jsem k vám nyní mluvil a co jste u mne viděli, ode mne slyšeli a přijali. Ať to bylo při Pavlově prvním příchodu do Filipis, ať to bylo při jeho dalších krátkých zastávkách ve městě, ať to bylo skrze Timotea či Epafrodita nebo osobně, nyní uveďte do života, co jste se naučili.

• 9 Čemu jste se u mne naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili, to čiňte. A Bůh pokoje bude s vámi.

Tomuto procesu se říká učednictví – a zde je jeden z příkladů učednictví v Písmu. Ať je to učednictví apoštolů u Krista, spolupracovníků od apoštolů, církví od starších, v církvi jeden od druhého, vždy je podstatou pravého učednictví vzor Pána Ježíše. Jen důsledky toho, co se učíme jsou v každém životě individuální. Když se budeme vědomě odvracet od špatných a neposvěcených myšlenek ve svém přemýšlení a uvažování a místo toho se obracet k těm posvěceným, nejen že budeme zažívat požehnání, přinášející dobré změny do života, novou radost z Pána, ale Bůh zaslibuje: budu s vámi! Náš Utěšitel, Přítel, Pomocník, Dárce pokoje bude s námi!

Závěr

Jedna věc je důležitá na celém seznamu oblastí, nad kterými máme přemýšlet, abychom rostli v pevné křesťany. Všimli jste si: není tu nic zlého, špinavého, nečistého, nic, co by škodilo, ubližovalo, trápilo, ničilo. Ne, nic takového totiž není ke slávě Boha. Nic takového nemá místo v Božím království: Bůh je svatý! A přece jsou to právě takové myšlenky, které tak často a daleko přirozeněji zaplavují naši mysl, že? Proto je to práce, duchovní zápas, který vyžaduje úsilí. Úsilí spojené s obnovou mysli.

• Ř 12:2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Nové srdce má radost z pravdy, z toho, co je čestné, spravedlivé, čisté, hodné lásky, má dobrou pověst, co se považuje za cnost, co sklízí pochvalu. Tak se rozhojňuje zájem o takové věci k přemýšlení, čím víc je poznáváme. Protože přinášejí svobodu od důsledků hříchu a uvádějí nás do svobody Božích dětí. O čem přemýšlíš, to se dá dobře poznat. O čem přemýšlíš, to ukazuje tvoje jednání. Plníš svou mysl světem? Budeš jednat jako svět. Chceš jednat jako Pavel? Jako apoštolové, jako Kristus? Tak naplňuj svou mysl tím, co je ve verši 8: svaté! Viděli jsme, o čem rád přemýšlel Pavel. O čem přemýšlíš ty? A jak to odpovídá v.8? Zdá se ti to těžké, bojovat se zlými myšlenkami? S nečistými myšlenkami o těle? O penězích nebo moci nad druhými? Přichází ti na mysl závist, potýkáš se se sebestředností a hněvem? Pospěš k Bohu a vyznávej u jeho trůnu, pro o odpuštění. Pros o pomoc poslouchat dnes Boží slovo, přemýšlet o něm, učit se z něj. Když se tvá mysl začne zaobírat špatnými, zlými nebo nečistými myšlenkami, pak je to právě chvíle, do které nám dnes Boží slovo přináší pomoc: řekni si: ne, o tom já nechci přemýšlet. A místo toho začni uvažovat nad tím, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu! Tak budeš obnovovat svou mysl podle Ř12:2! Už se nebudeš přizpůsobovat myšlení tohoto věku, ale budeš rozpoznávat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé! Čím sytíš svou mysl? Na co se díváš v TV, na internetu, co čteš, co posloucháš? To jsou důležité otázky. Někdy se bojíme na ně odpovědět. A co když se na ně zeptá ten, na kom mi záleží? Můžeš pomáhat druhým – dobrou konverzací a příkladem – podělit se o to, jak trávíš svůj volný čas, co čteš, co děláš. Jestli se díváš na filmy anebo se něco učíš, něco tvoříš. Čti životopisy misionářů, kazatelů, evangelistů, křesťanů, kteří žili život pro Pána Ježíše a zvěstovali jeho evangelium dalším lidem. To je naše inspirace. Čteme v Písmu o Pavlovi, Petrovi, Barnabášovi. Čti jejich životopisy poskládané, uspořádané z různých částí Písma do životního příběhu – můžeš se od nich učit, jak jednat k Boží slávě, jak být vytrvalý, zdolávat překážky. Přemýšlej, proč Pavel podstoupil utrpení a pronásledování – viz 2K 6. Kdo ho posiloval? Jak? Čím se on sám posiloval? Jak sloužil? (psal dopisy, zajišťoval sbírku, hájil veřejně víru v Krista). Čti Bibli. Přemýšlej nad ní! Modli se nad ní, uč se z ní, uč se jí z paměti. Na cestě do školy, o pracovní přestávce, u oběda. Při práci na zahradě. V autě. Při jízdě na kole....

• Ž 19:8-12 Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. 9 Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. 10 Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, 11 nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve. 12 Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou.

Máme o čem přemýšlet!