Hle, vše tvořím nové (Zj 21,1-22,5)

A viděl jsem novou zemi a nové nebe sestupující od Boha

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 4. ledna 2009

Dobrý den a pokoj vám. Dnes máme první shromáždění v roce 2009 a s novým rokem nás čekají také nějaké nové věci – jednou z nich je to, že už od tohoto měsíce budu moci více pracovat pro sbor a společně s tím také pro časopis Zápas o duši. Tak je to zvláštní výsada, na kterou se těším, a je možná jenom z Boží milosti, která působí ve vašich srdcích, takže jako Boží mužové a Boží ženy jste věrní tomuto sboru v každém ohledu. Je to milost, která je nádherná a já si této vaší věrnosti, podpory a modliteb velmi vážím a chtěl bych vám z tohoto místa poděkovat.

A protože tady máme takovouto krásnou příležitost, kdy můžeme opravdu vidět, jak díky Božímu působení začínají nové věci, chtěl jsem tuto příležitost využít, a proto dneska nebudeme pokračovat ve výkladu Lukášova evangelia, jak jsme zvyklí, ale otevřeme společně knihu Zjevení a podíváme se na závěr této knihy, kde Bůh činí nové věci, veliké, nádherné a slavné. Budeme nyní společně číst ze Zjevení 21,1-22,5.

Kniha Zjevení je neobyčejnou knihou. Jedná se o takzvanou apokalyptickou knihu, tedy knihu zaznamenávající budoucí události, které jsou spojené s Božím soudem, s koncem lidstva a se začátkem nového světa, který Bůh stvoří. Je to kniha, která je plná různých obrazů, obrazného jazyka, symbolů a podobných věcí. Apokalypsa měla povzbuzovat a podněcovat lidi v dobách útlaku ujištěním o slavné budoucnosti a o dlouho očekávaném vysvobození. Také ve Starém zákoně nacházíme apokalyptické knihy – polovina knihy Daniel se věnuje posledním časům a podobně také značná část knihy proroka Zacharjáše. Další zmínky najdeme ve většině prorockých knih.

Kniha Zjevení je díky svému charakteru celkem složitou knihou. Existuje velké množství výkladů a názorů na to, jak tuto knihu vykládat. Nechci vás tím zatěžovat ani se nechci pouštět do toho, že bych vás seznamoval s různými názory a výklady. Naopak - chci vás povzbudit, abyste se nenechali odradit složitostí této knihy a množstvím názorů a dohadů, které jsou s touto knihou spojené. Čtěte tuto nádhernou knihu - a to i přes to, že je v ní mnoho soudů, mnoho krve, mnoho těžkých věcí. Ale ve výsledku je tato kniha o jediném – o definitivním vítězství Ježíše Krista.

Náš Pán v této knize vystupuje jako Pán církví – v sedmi listech církvím v Malé Asii, které jsou na začátku této knihy, jako Pán a Král národů – Lev z Judy, který zvítězil nad smrtí i hříchem, a konečně je tady popsán jako Beránek, ten zabitý, obětovaný za hříchy svého lidu, který svou krví vykoupil. Boží lid to jsou ti, kdo očistili své životy v krvi beránkově a nyní jsou připraveni na jeho slavný příchod.

Existují složité výklady knihy Zjevení a různí autoři zkoumají různé věci a vztahují je k různým světovým událostem nebo osobám. Myslím, že to není správná cesta. Bůh nás ve svém Slově učí, že jsou věci, které jsou jasné a zjevné a tyto věci byly dány lidem, aby je zkoumali a měli z nich užitek, a potom jsou věci, které jsou skryté nebo jen trochu poodhalené – tyto věci patří Bohu a jen On sám je cele odhalí tehdy, kdy bude chtít (Dt 29:28). Takže když budete číst knihu Zjevení, mějte tyto pravdy na mysli a potom vezmete z knihy opravdu velký užitek a bude vám povzbuzením a rádi se k ní budete vracet. Přes všechnu složitost má kniha Zjevení jednoduchou hlavní myšlenku, která se dá shrnout do dvou slov: „Bůh vyhraje“. A takovou jednoduchou osnovou této knihy je:

• Zjevení Janovo 1:19 Napiš tedy, co jsi viděl – to, co jest, i to, co se má stát potom.

Tady jsou popsané věci, které byly (to je první kapitola knihy), věci, které jsou (to jsou dopisy církvím) a věci, které se mají stát (to je zbytek knihy) a tím se budeme dneska zabývat také my.

Pokud jste ještě nečetli knihu Zjevení, tak vás chci vyzvat a povzbudit, abyste si jí přečetli. A pokud jste jí už četli, tak to udělejte znovu. Boží lid v celé své historii čerpal sílu z této knihy, protože tato kniha ukazuje na slavného a vyvýšeného Ježíše Krista. Pojďme nyní do našeho dnešního textu a potěšme se nádherou Božího jednání.

• Zj 21,1-4 A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."

Dvacátá kapitola Zjevení je zakončena ohnivým jezerem, které je přichystané pro ďábla, démony, pro falešné proroky, pro smrt a nakonec také:

• Zjevení Janovo 20:15 kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.

Následující kapitola je ale v ostrém kontrastu s ohnivým jezerem. První nebe a první země pominuly, ale Jan vidí nové nebe a novou zemi. Tady se nejedná o nějakou renovaci stávající země, ale o nové věci. Nové věci, které přicházejí od Boha. Novotu můžeme nalézt také ve výroku, že moře již nebylo. Jedná se opravdu o novou zemi s novým nebem. To nebe, o kterém je tady řeč, není, jak se zdá, ono duchovní nebe, které se často používá pro popis místa, kde přebývá Bůh, ale jedná se o fyzické nebe, stejně, jako se jedná o fyzickou zemi.

Nová země potřebuje nové hlavní město - a nemá to být nějaký Babylón, jako je to v předchozích kapitolách Zjevení, ale bude to nový Jeruzalém. Nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. Nádherné veliké město. Nebude tady nic podobného tomu starému Jeruzalému, o němž Bible nemluví příliš lichotivě:

• Lukáš 13:34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, ale nechtěli jste!

A v knize Zjevení dokonce čteme o dvou prorocích, kteří se objeví v posledním čase a budou zabiti šelmou, která s nimi svede bitvu.

• Zjevení Janovo 11:8 Jejich těla zůstanou ležet na náměstí toho velikého města, které se obrazně nazývá Sodoma a Egypt, kde byl také ukřižován jejich Pán.

To je starý Jeruzalém, ale nyní přichází od Boha nový, zářící slávou a radostí. Místo krve a zabíjení proroků je tento nový Jeruzalém místem pokoje, místem, kde Bůh přebývá se svým lidem, místem, kde už není místo pro pláč, bolest, žal. Bůh jim setře každou slzu z očí. Příbytek Boží uprostřed lidí - Bůh bude s nimi. Podívejme se na okamžik na začátek Matoušova evangelia. Anděl promluvil ve snu k Josefovi, muži Marie a řekl mu:

• Matouš 1:21-23 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: `Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel´, to jest přeloženo `Bůh s námi´.

Bůh je uprostřed svého lidu. Ježíš Kristus je s námi. On žije v nás. Přebývá v nás skrze svého Ducha, kterého na nás vylil v plnosti. Ale v Novém Jeruzalémě ho uvidíme tváří v tvář. Tam bude fyzicky přítomný uprostřed svého lidu. Podobně jako byl přítomný s Božím lidem, který vyšel z Egypta.

• 1 Korintským 10:1-4 Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem, všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem, všichni jedli týž duchovní pokrm a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.

Kristus provázel Izraelce během jejich putování na poušti. Byl s nimi každý den. Tehdy to ještě nebyl Kristus přišlý v těle, jako se to stalo později, jak jsme to četli v Matoušově evangeliu. Ale později se to Slovo - Kristus stalo tělem a přebývalo mezi námi. Bůh navštívil svůj lid.

Ale Ježíš odešel k Otci, ovšem nezanechal nás, svoje učedníky, na zemi osamocené, ale poslal nám jiného přímluvce - Ducha Svatého.

• Titovi 3:6 Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele

Jsme naplněni Božím Duchem, který nám vydává svědectví o Kristu, naplňuje nás pokojem, radostí, uvádí nás do veškeré pravdy a dosvědčuje našemu duchu, že jsme Božími dětmi. A Ježíš dosvědčil, že tento Duch nás již neopustí, ale bude v nás navěky přebývat (J 14,16). Dokonce až zde bude nová země a nové nebe, tak bude Duch Svatý přebývat ve věřících a bude spojovat dohromady a také s Kristem. Ale v novém Jeruzalémě to bude ještě slavnější, protože kromě Ducha Svatého, který je v nás, zde bude také Boží Syn mezi svým lidem. Bude tady fyzicky přítomný a my mu budeme sloužit s radostí a chválou, jak uvidíme za chvíli. Ale nejenom to - také On bude sloužit nám. Setře každou slzu z našich očí.  

• Zj 21,5-7 Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá." A dodal: "Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem.

Všechno je nové. Moji milí - to není jen zaslíbení budoucnosti - ale už to začalo.

• 2 Korintským 5:17 Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!

Uvnitř nás už je nové stvoření, narozené z Božího Ducha. Staré pominulo a pomíjí. A nakonec pomine úplně, jak jsme viděli v předchozích verších Zjevení Janova. A Bůh stvoří všechno nové. Ano už to začalo a my to dobře známe z našich vlastních zápasů, bojů s pokušením a hříchem, z našich bojů s vlastní tělesností a neduchovností. Ale sám Bůh říká, že vše tvoří nové.

• 2 Korintským 4:16 A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme.

A podívejte se do našeho textu - Jan zaznamenal, odkud má pramenit naše jistota: Tato slova jsou věrná a pravá. Směle se můžeme postavit na Boží Slovo. Je to pravda a je to důvěryhodné slovo. Těmto slovům se dá věřit. Dá se na nich postavit život.

Pamatuji si na okamžik, kdy jsem ještě nebyl křesťanem, ale četl jsem Boží Slovo a Duch Boží už pracoval v mém nitru. A jednoho dne jsem říkal svému kamarádovi, že jestli je toto slovo pravdivé, tak to znamená něco ohromného – naprostou a totální změnu života. Znamená to změnit základ života a postavit svůj život na pevnou skálu. Jestli je toto pravda, tak může člověk najít pokoj s Bohem i s lidmi a stát se účastníkem Božího království, které je tak slavné a nádherné.

Dneska mohu s jistotou vyznat, že to Slovo je pravdivé. Ne že bych o něm nikdy nepochyboval, ale čím déle znám Boha, tím větší jistotu mám ohledně pravdivosti a důvěryhodnosti Jeho Slova. Dneska vím, že toto je základ, na němž mohu postavit svůj život.

Ale Jan nekončí „jenom“ u konstatování, že toto slovo je pravé a věrné, ale ukazuje také proč to tak je. Je to prorocké slovo, které se naplnilo. Žádné ze slov zaznamenaných v této knize nepadlo na zem s prázdnou. Ale tato slova se vyplnila. Toto slovo svědčí o tom, kdo je začátek i konec. Alfa i Omega.

A podívejte se na nádherná zaslíbení, která jsou spjatá tím, který je Alfou i Omegou. Kdo žízní, dostane napít zadarmo z živé vody. A dokonce Ježíš zaslibuje ještě více:

• Jan 7:37-38 Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, `proud živé vody poplyne z jeho nitra´, jak praví Písmo."

Žízníš po věčnosti? Po novém životě? Po nádheře nového stvoření? Pojď ke Kristu a zadarmo naber vody života. Není nic jednoduššího. Přijď ke Kristu a požádej ho, aby ti dal pít z vody života. Aby ti dal Jeho život, život, která je opravdový, skutečný, hojný život, věčný život. Pojď ke Kristu.

A Ježíš říká, kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven. A potom v našem textu pokračuje: Kdo zvítězí! O jakém vítězství je tady řeč? Můžeme to srovnat s předchozími kapitolami knihy Zjevení, kde se mluví o boji se šelmou a o těch, kteří nepřijali její znamení, ačkoliv je to stálo život (Zj 15,2), můžeme také mluvit, kdo jsou zapsáni do knihy života. To jsou ti, kdo zvítězili, protože zůstali věrní Beránkovi, který byl ukřižován za jejich hříchy. Takoví mají veliké zaslíbení - sám Bůh bude jejich otcem a oni budou jeho syny. To jsou ti, kdo uvěřili v Ježíše Krista. Ti se stali Božími dětmi - poslechněte, co napsal Jan později ve svém evangeliu:

• Jan 1:12-13 Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha.

Ti, kdo ho přijali a věří v jeho jméno. Křesťané, nikoliv podle jména, ale skuteční následovníci Ježíše Krista. Lidé víry. Lidé, kteří spoléhají na Boží Slovo a jednají podle něho.

• Židům 11:13-16 Ve víře zemřeli ti všichni, i když se splnění slibů nedožili, nýbrž jen zdálky je zahlédli a pozdravili, vyznávajíce, že jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci. Tím dávají najevo, že po pravé vlasti teprve touží. Kdyby měli na mysli zemi, z níž vykročili, měli možnost se tam vrátit. Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město.

Není mezi nimi nikdo, o němž by platil následující verš knihy Zjevení:

• Zj 21,8 Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt."

Tady máme stručný popis těch, kdo nemohou vejít do Božího království, kdo nemohou mít účast na slavné budoucnosti Božího lidu. Zbabělci, kteří se bojí o svou pověst před druhými lidmi, nebo o svůj život, pro které je něco důležitější než Boží Syn. Pamatujete na ta slova našeho Pána - kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde. Ale v novém Jeruzalémě nebudou žádní zbabělci. Nebudou zde lidé nevěrní, nebo nevěřící. Jen lidé víry mají přístup do Božího království. Nikdo z těch, kdo neuvěřili evangeliu, nebude v novém Jeruzalémě. Nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři, lháři …

• 1 Korintským 6:9-11 Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení, ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království. A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.

Dali jste se obmýt, jste posvěceni, ospravedlněni. Váš úděl není v ohnivém jezeře, ale v novém Jeruzalémě, v Boží blízkosti, v Jeho slávě. Podívejme se na to, jaká ta sláva bude:

• Zj 21,9-14 A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: "Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu." Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál. Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ. A hradby města byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových.

Jenom tři postřehy k tomuto textu:

1. Všimněte si, jak Jan vysvětluje nové nebe a novou zemi, nový zářící Jeruzalém - je to nevěsta Beránkova, je to církev Kristova, jsme to ty a já. To jsou vyvolení svatí, věřící v Ježíše Krista.

• Efezským 5:25-27 Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.

Nádherná, čistá Kristova nevěsta. To jsou lidé jako vy, kteří uvěřili v Ježíše Krista a následují ho. Jejich životy jsou proměňovány mocí Ducha Svatého, který v nich přebývá.

1. Všimněte si základů, na kterých je toto město postavené - apoštolové Beránkovi. Dvanáct apoštolů. Svědkové vzkříšení Ježíše Krista. Na jejich základě je vybudovaná církev.

• Efezským 2:19-22 Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině. Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš. V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu; v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží.

1. A konečně poslední věc – všimněte si vznešenosti a nádhery tohoto nového Jeruzaléma, této církve, která sestupuje od Boha. Je slavná, vykoupená, nádherná, plná slávy, je tady jas jako křišťál. A v tom popisu, který následuje, si všimněte materiálů, o nichž je tady řeč. Jak vzácný klenot je Kristova církev - ta církev, jejíž jsme součástí.

• Zj 21,15-21 Ten, který se mnou mluvil, měl zlatou míru, aby změřil město i jeho brány a hradby. Město je vystaveno do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné. Změřil i hradbu, a bylo to sto čtyřicet čtyři loket lidskou mírou, kterou použil anděl. Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.

Vnímáte tu slávu, kterou je tento text naplněný? Vidíte tu nádheru toho, co Bůh tvoří nové? Co již začalo ve vašich, v našich životech? Tohle je církev. To není obraz, který známe z médií - obraz charitativní organizace v lepším případě, a v tom horším obraz lidí, bažících po majetku, sexuálních deviantů nebo lidí mentálně zaostalých, fanatických, hloupých.

Tady je skutečný obraz církve. Takto se na církev dívá Bůh, takovou církev si připravil a taková církev opravdu bude - a to i přes to, že bude tvořená z lidí, jako jsem já nebo jako jste vy.

Ale bude také velká skupina lidí, kteří budou velmi zklamaní - jedná se o náboženské lidi. Protože

• Zj 21,22-26 Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek. Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu. Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude. V něm se shromáždí sláva i čest národů.

V novém Jeruzalémě nebude žádný chrám. A ačkoliv předtím viděl Jan Boží chrám v nebesích a v něm schránu smlouvy (Zj 11,19), v novém Jeruzalémě již není žádného chrámu potřeba. Jeho chrámem je Bůh všemohoucí a Beránek. To je centrum uctívání křesťanů.

• Jan 4:23-24 Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě."

Sám Kristus zde září jako slunce. Moji milí, Beránek je světlem nového světa. To světlo září z temnot a tma ho nepohltila. Září i k nám. Zazářilo do temnoty našich životů, a ačkoliv dneska možná někdy jenom bliká nebo se mihotá, přijde den, kdy bude zářit jako slunce a už nepřestane.

• Jan 8:12 Ježíš k nim opět promluvil a řekl: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života."

Jsi ve tmě? Spěchej k Beránkovi - on je zdroj skutečného světla. Jenom On může prozářit tvůj život a vodit tě po jasné cestě života.  A znovu v našem textu Jan varuje ty, kdo nechtějí chodit ve světle, ale zamilovali si tmu.

• Zj 21,27 A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.

A tak podstatná otázka pro nás zůstává - jsi zapsán v knize života? Jak to můžu vědět? Je to prosté - věříš v Ježíše Krista? Je tvým osobním Spasitelem a Pánem tvého života? Pokud ano, potom si můžeš být jistý tím, že tvoje jméno je od věčnosti zapsané v knize života. A nikdo ho nemůže vymazat.

• Zj 22,1-2 A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova. Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy.

Když Bůh stvořil svět, vysadil na východě zahradu - Eden, ráj, plnou různých stromů s chutnými plody vhodnými k jídlu a v zahradě pramenila řeka, která obtékala zahradu a napájela ji. Tehdy se člověk rozhodl jíst z jediného stromu, z něhož jíst neměl a přišel o vše.

Nyní je tady město, kde vyvěrá řeka života – u Beránkova trůnu. On sám je zdrojem tohoto života. A kolem řeky jsou stromy s nádhernými plody a léčivým listím. Listí, které uzdravuje celé národy. A celý tento popis je zakončený nádhernou oslavou Boha a Beránka:

• Zj 22,3-5 A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit, budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno. Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků.

Nebude tam nic proklatého - nebude tady žádné zlo, nebude tady útisk nebo pronásledování, nebude tu nic falešného nebo podvodného, úplatky, politika, pomluvy nebo předpojatost. Bude tady trůn Boží a Beránkův. Bude tu Boží vláda se vší její nádherou. To, co můžeme už nyní trochu zakoušet, když posloucháme Boha skrze Jeho Slovo – to uvidíme v plnosti.

A je tady zvláštní paradox – služebníci mu budou sloužit a současně s ním budou kralovat na věky věků. A něco z toho můžeme zakoušet už nyní - nemůžeme s Kristem kralovat, ale můžeme mu sloužit a hledět na Jeho tvář. Hledat jeho tvář v modlitbách a v Božím Slově, prosit ho o jeho světlo, které nám bude zářit. A potom on sám bude zářit z našich tváří, z našich životů, z naší církve.

Pojďme k Beránkovi, tomu zabitému, který vstal z mrtvých a služme mu s bázní a chvěním.

Amen.