BEZ ŽIVÉ, SPASITELNÉ VÍRY NEMÁŠ Z PAMÁTKY PÁNĚ ŽÁDNÝ UŽITEK! J 6,45-57;

  BEZ ŽIVÉ, SPASITELNÉ VÍRY NEMÁŠ Z PAMÁTKY PÁNĚ ŽÁDNÝ UŽITEK!

 J 6,45-57;

ÚVOD

Pokoj vám a milost bratři a sestry, milí přítomní! Už několikátý týden se při nedělních bohoslužbách bavíme o křtu, o křtech, a to s důrazem na poznání pro koho je určen křest vodou. Že je určen těm, které sám Bůh již vekřtil do těla Kristova tím, že jim dal narodit se znovu, a to z vody a Ducha. Křest vodou máme za úplně první krok láskyplné poslušnosti již znovuzrozeného, nového stvoření ke svému Pánu a Spasiteli Ježíši Kristu! Znovuzrození je dílo Boží, dílo Ducha svatého a je nezbytnou podmínkou.

• Jan 3:5 Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.

Všimněte si, že nejdříve je řečeno z vody. Toto místo dělá překladačům problémy. Někteří tvrdí, že voda zde znamená Duch, ale potom by bylo řečeno dvakrát to samé. Tento výklad je komplikovaný. Druzí smýšlejí, že řecké slovo kai přeložené zde jako spojka a, ve skutečnosti znamená a sice. Tento řecký výraz se překládá také jako a sice. Znělo by to potom takto: „nenarodí-li se kdo z vody a sice z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Ale i zde je v podstatě kladeno rovnítko mezi vodu a Ducha. Tento překlad je možný, ale i tak zůstává pro mě osobně divným a slabým.

Další odkazují na slovo Boží, kdy voda znamená skrze slovo Boží. Nenarodí-li se kdo z Božího slova a z (Božího) Ducha, nemůže vejít do království Božího. Na podporu tohoto tvrzení je možné použít řadu textů. Například:

1. Jan 15:3 Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil. CEP
2. Efezským 5:26 aby ji posvětil očistnou koupelí svého slova, B21
3. Jakubův 1:18 Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření. CEP
4. 1 Petrův 1:22 Když jste nyní přijali pravdu a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte.23 Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží. CEP

V Písmu bychom našli i další podporující texty. Proto je tento výklad biblicky velmi silný a osobně se k němu přikláním, protože víme dobře z Písma a věříme z Písma že jsou to právě a jen Písma, která mohou dát člověku moudrost ke spasení a to vírou v Ježíše Krista! 2 Tm 3,15;

Nějakým způsobem jsme si tedy poodhalili učení o křtu v Duchu svatém, který používá slovo Boží k obrácení člověka. A o křtu vodou, pro koho je určen a jaký má význam. Minulou neděli nás bratr Jan vedl k památce večeře Páně. K tomuto druhému ustanovení a příkazu Pána Ježíše pro křesťany a pro církev. Chtěl bych na úvod říci, že tak jako křest vodou nemá žádný význam pro člověka, který se nenarodil skrze živé a mocné slovo Boží a nenarodil se mocným působením Ducha a z Ducha, voda skutečně nikoho nezachrání a neočistí od hříchu. Nezmění ani padlou, hříšnou přirozenost.

Tak i přístup k památce Večeře Páně, pokud nejsem narozen znovu mi nijak neprospěje. Dokonce zde u památky VP máme varování. Kdo by k ní přistupoval nehodně, neprávem, a přitom nerozpoznával, jedl by a pil sám sobě k vlastnímu odsouzení pod Božím svatým hněvem. Dnešní kázání bych chtěl tedy zaměřit znovu na nové narození a to textem, který mluví o jediné možné cestě spásy a nepřímo možná o památce večeře Páně, o jejím obsahu. Nemluví o památce večeře Páně, nezabývá se jí, a možná i přesto o ní mluví. Mluví o jejím pravém obsahu o tom, co skutečně znamená jíst tělo Krista a pít krev Krista. Mluví o pravém, novém, svatém životě z Boha, který mají ti, kdo jsou zváni k památce večeře Páně.  Sledujme slova samotného Pána Ježíše o chlebu z nebe, který dává život světu. O Jeho krvi prolité na kříži, kterou máme pít a sledujme dobře, co to znamená.

Odkazy: J 3,5; 15,3; Ef 5,26; Jk 1,18; 1 Pt 1,22-23;

Jan 6:45 Je psáno v prorocích: `Všichni budou vyučeni od Boha´. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně. 46 Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je u Boha, viděl Otce. 47 Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. 48 Já jsem chléb života. 49 Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. 51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa." 52 Židé se mezi sebou přeli: "Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?" 53 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. 54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. 55 Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. 56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

MUSÍTE BÝT VYUČENÍ OD OTCE 45-46

Na úvod našeho textu ve verších 45-46 čteme:

Jan 6:45 Je psáno v prorocích: `Všichni budou vyučeni od Boha´. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně. 46 Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je u Boha, viděl Otce.

Kam a k jakým prorokům odkazuje Pán Ježíš Kristus, když mluví o tom, že všichni budou vyučeni od Otce? A znamená to že úplně všichni lidé?

Pán by mohl odkazovat na Jeremiáše, kde stojí: Jr 31:34 Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: »Poznávejte Hospodina!« Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat."

Podobné texty najdeme téměř u všech proroků. Ale zde je myšlen odkaz k Iz 54,13. Ten verš zní následovně.  Všichni tví synové (synové Izraele jako nevěsty Hospodinovy) budou Hospodinovými učedníky; hojnost pokoje zjednám tvým synům. Pán Ježíš odkazuje na Iz 54,13.

Položme si ale další otázku. Jedná se zde v J 6,45 o učení universalismu, které prohlašuje že všichni lidé budou spaseni? Naprosto ne, vždyť stačí držet kontext. Výrok všichni tví synové Izraeli bohatě stačí k vyvrácení universalismu. A co říká Pán Ježíš těsně před veršem 6,45? Nejprve Pán Ježíš ve verši 6,40 vyslovuje jasnou podmínku. Vůle Boha Otce je, aby každý, kdo vidí Syna a věří v Něho, měl život věčný. Kdo vidí a věří je opravdovým synem Izraele.

• Římanům 2:28 Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle. 29 Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.

 Slovesa vidět a věřit V J 6,40 jsou spjata v úzkém kontextu. Protože vidět znamená vidět v pravdě, mít pravdivé poznání Krista a kdo ho má? Jen ten, kdo věří Písmu, Božímu slovu ve všem, co o Kristu říká! Můžete mít Pána Ježíše přímo před očima, a přesto nevidět nic, protože váš zrak není zrakem víry! Ale kdo má obřízku srdce způsobenou mocí Boha ducha svatého, ten vidí Krista a věří Kristu, je pravý Žid.

Ve verši 6,44 potom čteme další jasná slova. Na reptání mnohých v zástupu Pán Ježíš odpovídá: Nereptejte! Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. Jsou zde zcela jasně mnozí, kteří ke Kristu nebudou přitaženi Otcem, a proto nikdy nepřijdou. Termín „Všichni budou vyučeni od Boha“ proto musíme vykládat následovně: Všichni ti, které Bůh Otec vyvolil a proto přitáhne ke svému Synu a vyučí je tak, aby pravdivě v Duchu svatém viděli a věřili v Krista Písma, jako znovuzrozené Boží děti!

Pán Ježíš dále říká: „Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je u Boha, viděl Otce.“ Tato slova zdůrazňují podmínku předchozího textu, naprosté zaměření a soustředění na Krista, na pravdivé poznání osoby Pána Ježíše. Pravé vidění Krista, pravé poznání Krista, které je dílem Božím. Ježíš Kristus hraje ústřední roli.  

Protože i když je to Otec, který své vyvolené děti vyučuje, nikdo z nás Otce nikdy nespatřil a Písmo jasně učí, že Otce poznáváme tak, že hledíme právě na Jeho Syna Ježíše Krista! Boží Syn je jediný, kdo zná Otce, vidí Otce a čteme v Lk 10,22, že Ježíš Kristus sám na sobě zjevuje Otce těm, kterým chce, Božím dětem! Vždyť co říká náš drahý Pán Ježíš Filipovi v Janově evangeliu?

• Jan 14:9 Ježíš mu odpověděl: "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?

Kdo nemá Syna, nemá ani Otce. Kdo nemá Božího Syna, nemá Boha Otce na své straně. Kdo nepoznává pravdivě Boha Syna, nikdy nepozná pravdivě Boha Otce. Žádný univeralismus, ale exkluzivita, naprostá jedinečnost evangelia a biblického zjevení! Naprostá jedinečnost Ježíše Krista, žádný jiný prostředník mezi Bohem a lidmi, učitel, prorok, avatar, Buddha, duchovní průvodce z horního, nebo dolního světa a já nevím co všechno ještě.

A podívejte se na nedělitelnou jednotu Otce se Synem Ježíšem. Poslouchejte.

1. Nepřitáhne vás Bůh Otec? Nepřijdete ke Kristu! Nepoznáte Ho!
2. Nepřišli jste přitaženi Otcem a nepoznali jste Ježíše Krista v Duchu svatém podle Písem? Neznáte Boha Otce, neznáte pravdu o Bohu!

Co z toho plyne pro člověka? Bůh v knize Přísloví praví: Přísloví 4:5 Získej moudrost, získej rozumnost. Na výroky mých úst nezapomeň, neodchyl se od nich.

• Přísloví 9:10 Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat svatého je rozumnost.

Poznání Svatého Boha je rozumnost. Přesně ta moudrost ke spasení, o které píše Pavel Timoteovi v 2 Tm 3,15. Toužíte po spáse? Toužíte znát Boha? Poznejte Boha, Krista v pravdě. Opusťte všechny své představy. Všechny duchovní filosofické směry, které se vám líbí a přitahují vás a jděte do Písma, do Bible! Nikde jinde Boha, Krista nepoznáte. Pavel apoštol varuje koloské svaté, aby jim zdůraznil, že jen v Kristu, skrze Krista je pravé poznání Boha a spása.

• Koloským 2:8 Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu.

Být vyučen od Otce znamená být přitažen Otcem, přijít ke Kristu a poznat Ho v pravdě. Je to milost, dílo a dar Boží. Nevěřícího by tato pravda měla vést k bázni před Bohem. K prosebným modlitbám a zoufalému volání. Žalm 130: „z hlubin bezedných tě volám Hospodine!“ Voláš tak k Bohu, ke Kristu? Ne? Pak jsi ale bláhový, snad i blázen, neboť jen Hospodin ti může dát spásu člověče.

Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Boží! To je aplikace. To je základní informace a aplikace z našeho dnešního textu pro každého člověka. A znovuzrozené Boží děti vede poznání této pravdy k vděčnosti, lásce a poslušnosti. K radosti a jistotě víry. K ještě většímu zaměření a soustředění na Pána Ježíše Krista.  

Ani pokud jsem se již narodil z Boha a jsem Boží dítě, nic se nemění na ústředním postavení Pána Ježíše Krista v životě věřícího. Všechno mám skrze Něho a v Něm a naprosto nic nemám, jestli jsem mimo Krista. A to i kdybych byl nejmocnější a nejbohatší člověk v celé sluneční soustavě. Koloským 2,8 to jasně potvrzuje a uvidíme to i dál v našem textu. A ve Zjevení Janově sám Pán Ježíš prohlašuje, poté co Jeho zjev bere Janovi veškerou sílu i vůli.

• Zjevení Janovo 1:17 Když jsem ho spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý; ale on vložil na mne svou pravici a řekl: "Neboj se. Já jsem první i poslední, 18 ten živý; byl jsem mrtev – a hle, živ jsem na věky věků. Mám klíče od smrti i hrobu.

Náš první výrok vyplývající z našeho textu a odhalující tajemství obsahu památky večeře Páně zní:

• Je tvůj Kristus vzkříšený, je živý člověče? Člověče bere ti pohled na Krista Písma veškerou sílu? Jsi jako mrtvý tváří v tvář Živému Kristu? Je Pán Ježíš tím prvním, tím posledním ve tvém životě a je i vším mezi tím?

Jr 31,34; Iz 54,13; Ř 2,28-29; J 14,9; Př 4,6; 9,10; Kol 2,8; ZJ 1,17;

ZKOUMEJ SVOU VÍRU AŤ VÍŠ, JAKÝM CHLEBEM SE SYTÍŠ 47-51

Pánovo vyučování pokračuje.

J 6,47 Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. 48 Já jsem chléb života. 49 Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. 51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky.

Nádherné prohlášení Pána Ježíše ve verši čtyřicet sedm, že? Pro znovuzrozené Boží dítě jde o hudbu z té nejvyšší nebeské sféry. Boží dítě těm tónům rozumí. Tón a melodie lásky z úst samotného Boha, Ježíše Krista nás činí rozechvělými. Tak jako se rozeznívá chvála celého stvoření celičkou zemí Ž 19,2-5. Tak ještě mocněji a mohutněji zní slova drahého Pána Ježíše napříč celým vesmírem a ještě více, srdcem a duší všeho Božího lidu. Každičkou buňkou nového stvoření.

Ale všimněte si, že ten první verš, pokud ho vytrhneme z kontextu a postavíme osamoceně nám nic nesděluje o cíli, objektu té blahoslavené víry. A lidé rádi kontext nevidí. Musíme kategoricky vztáhnout verš 47 k verši 45 a k verši 48.

Jan 6:45 Je psáno v prorocích: `Všichni budou vyučeni od Boha´. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně (ke Kristu).

J 6,48 Já jsem chléb života.(já Kristus Ježíš)

Otec vyučí a přitáhne k Ježíši Kristu. A on je ten jediný, skutečný a pravý chléb života.

Jakým chlebem se tedy sytím já, jakým chlebem se sytíš ty člověče? Všimli jste si, že šestá kapitola Jana je plná chleba?  Pán Ježíš začíná nádherné vyučování o chlebu života, kterým je On sám, otázkou, kterou se záměrně ptá, když vidí veliký zástup lidí. Ptá se Filipa: „Kde obstaráme chléb pro tento velký zástup?“ J 6,5;

Poté nasytí deseti tisíce z pouhých pěti chlebů a dvou ryb. Ale zástup je slepý, snad rozpoznává (verš 14) Krista jako zaslíbeného proroka, který má přijít na svět a o kterém mluvil sám Mojžíš.

• Deuteronomium 18:15 Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já. Jeho budete poslouchat,

Ale hned verš patnáctý odhaluje jejich tělesné, hříšné smýšlení. Jde jim jen o tento svět. O potravu a celkové zajištění těla a jeho existence v tomto padlém, pomíjivém světě. Proto se chtějí Ježíše zmocnit a provolat Ho králem. Nic v srdci tohoto tělesného Izraele se od dob putování pouští nezměnilo, jak uvidíme. Nechápou, že zázrak z rukou Krista není Božím cílem, ale jen Božím nástrojem, který ukazuje, že On je ten pravý chléb. Jediný, co dává světu skutečný život. A tak Pán Ježíš láskyplně, trpělivě, vytrvale a věrně učí dál. 

J 6,49 Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. 51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky.

Nejdříve jim ukazuje na to, že jsou naprosto stejně slepí, jako jejich otcové na poušti. Ti měli před očima podobný zázrak, mnoho zázraků a přesto zemřeli, protože jejich tělesné smýšlení zůstalo u toho, že nasytili svá břicha. Zázraky a Boží nadpřirozená moc tu byla jen pro ně a jejich břicha, dobré bydlo, dobrý život v padlém světě. To si mysleli, že je Božím cílem. Jejich srdce bylo bez pravého poznání věcí, které měli před očima. Manu z nebe jedli bez pravé víry! A neviděli tak ten největší zázrak. Přítomnost Krista v ohnivém a oblakovém sloupu, Boha Krista, který se o ně stará a vede je do zaslíbené země.

 A zástup nasycený dvěma rybami a pěti chleby? Je na tom ještě hůře. Neviděli zázrak nad zázraky, Krista v těle člověka, který přišel, aby zachránil, to, co je mrtvé, co zahynulo, co hyne! A my? Naše stará přirozenost je však stejná a neustále nás svádí. Proto buďme střízliví, bdělí a vidoucí v Kristu. Vidoucí Krista.

Všimněte si také, jak je náš text a celá šestá kapitola Jana protkána tím, co se nazývá biblický paralelismus (vědecky paralelismus membrorum). Pán znovu a znovu říká: „já jsem chléb z nebes, mé slovo, které vám dnes dávám je ten chléb z nebe, já jsem ten chléb živý, to živé slovo Boží, které se stalo tělem, kdo jí a bude jíst ze mne, ten bude živ na věky!

A nám vyvstává otázka. Uvědomujeme si opravdu, že i my můžeme jíst manu z nebe bez pravé víry a zůstaneme tak mrtví na duchovní poušti tohoto světa? Že i my se spokojíme s chlebem pomíjivosti a řekneme Kristu stačí? „Dost nám stačí pozemský chléb. Stačí nám dobré věci tohoto světa. Ty nám dávej, více nepotřebujeme. Tebe nepotřebujeme!“

Ano, můžeme stavět na jiném chlebu, jako Kristem nasycený zástup.  Když zástup shledal, že se Ježíš přepravil na druhý břeh a plavil se na lodích za ním, co se událo?

• Jan 6:25 Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: "Mistře, kdy ses sem dostal?" 26 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.

Jsou stejní, jako jejich otcové. A pozemské statky jsou jejich život. Jak je to s námi? Lidé ve světě jistě jedí spoustu druhů chleba. V tělesném i duchovním slova smyslu. Jeden věří tomu, druhý tomu. Jeden je Mohamedův, druhý Buddhův, třetí Marxův. Ale milovaní, v církvi hrozí stejně tragická záměna, jako ve světě. Proto jsem zdůraznil Pavlovo varování v Kol 2,8;

• Koloským 2:8 Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu.

A Krista i v církvi může zaměnit Boží lid za spoustu jiných chlebů. Písmo a tím Krista zaměníme za řád, či stanovy příslušné denominace. Krista samotného zaměníme za činění „zbožných skutků“, za peníze, za držení soboty, za lidskou moudrost a vzdělání, za tělesnou zdatnost, sílu, či odvahu. Svou službu, kterou jsem začal ze zbožných pohnutek mohu nakonec také vyvýšit nad Krista a stavět na ní svůj život. Své spasení. Je spoustu jiných chlebů milovaní, které se nabízejí místo toho jediného, pravého a jsou lákavé v našich očích! V ráji se stalo toto.

• Genesis 3:6 Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.

A dnes? Ne v ráji, ale v padlém království temnoty tohoto světa? Opačná situace. Jen jeden je chléb, který dává věčný život a všechny ostatní chleby, kterých jsou tisíce a  podvodně slibují něco podobného, jsou smrtící, toxické  a protože Bůh je láska, říká: Nesyťte se jimi, abyste zajistili své duše, nikdy!

Náš druhý výrok z dnešního textu odhalující tajemství obsahu památky večeře Páně zní:

• Je skutečně tím chlebem, kterým se sytíš pro svou spásu tělo ukřižovaného Krista? Je tím chlebem dílo Jeho kříže a ty nic k tomu nepřidáváš, ani neubíráš?  Je tento chléb tím, nad který v tvých očích není? Jediným chlebem, bez kterého prostě nemůžeš být?

Odkazy: Ž 19,2-5; Dt 18,15; J 6,25-26; Kol 2,8; Gn 3,6;

„OPRÁVNĚNÁ“ NÁMITKA A KRISTŮV PĚTINÁSOBNÝ PARALELISMUS

Dostáváme se k poslednímu bodu kázání. K poslední části našeho dnešního textu.

J 6,52 Židé se mezi sebou přeli: "Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?" 53 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. 54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. 55 Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. 56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57 Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.

Židé poslouchající Krista se silně pohoršují a reptají. Ptají se: Jak nám ten člověk může dát k jídlu své vlastní tělo?“ Slova Pána Ježíše Krista berou doslovně. A myslí si, že Ježíš je nějaký blázen, který je nutí ke kanibalismu. Podle Dt je kanibalismus jedním z nejtěžších soudů a trestů za odpadnutí a hřích Izraele. Je to zvrácenost, které Hospodin vydává v plen smrtelně zatvrzelá srdce.

• Deuteronomium 28:53 A v tísni obležení, kterým tě bude tísnit tvůj nepřítel, budeš jíst plod svého života, maso svých synů a dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.

A nyní slyší Ježíšova slova a jsou šokováni. Dokonce i mnozí Jeho učedníci ve verši 60 prohlašují: „To je hrozný, to se nedá poslouchat!“ ale jenom tím odhalují neschopnost tělesného člověka rozumět pravdě Božího Ducha. Ten problém je v tom, že všichni, kterým ta řeč přijde hrozná netuší, koho mají před očima! V Markovi mluví Pán ke svým učedníkům.

• Marek 4,11 I řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích, 12 aby `hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno´."

Co říkají zástupy? „Jak nám ten člověk může dát jíst své tělo?“ Tenhle! Doslova je v originále slovo hútos, tenhle. Slovo člověk v řečtině chybí, je vložené do českého překladu. Takže je to skoro až neuctivé a pejorativní. Ve smyslu, co nám tenhle tak asi může moudrého sdělit? Jak nám tenhle, toto individuum, může dát jíst své tělo? Raka! Označení z bláznovství a prázdnoty před Bohem. Dokonce i učedníci, kteří znají Pána a většina z nich Ho milují to slovo neunesou! Potřebujeme nové srdce. Musíme se znovu narodit. Získat od Boha duchovní zrak. Poznat kdo je Ježíš! Znáte skutečně biblického Ježíše Krista?

Ale pojďme se podívat na Pána Ježíše. Na Jeho trpělivost, laskavost, dobrotu, vytrvalost a lásku. Pán Ježíš je neústupný od pravdy, ale je trpělivý a plný lásky. Už jsme mluvili o biblickém paralelismu (paralelismus membrorum). Když Pán Ježíš mluvil o chlebu z nebe, chlebu života, chlebu svého těla. A nyní uvidíme, jak pětkrát zopakuje tu samou pravdu a pokaždé jinak. S jiným důrazem, z jiného úhlu pohledu za pomoci jiných slov.

Prohlášení první:

J 6,53 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.

Všimněte si, jak Pán Ježíš je pokorný, tichý a plný lásky. Kdyby se mnou, nebo s vámi mluvil někdo bez úcty a prohlašoval vás veřejně za blázna a bezbožníka. To by bylo co? To by dmuly hrudi hněvem. Ježíš však při svém prvním příchodu přišel zachránit. Ne soudit, ne hubit. Zdůrazní důležitost svého prohlášení o tom, že je chléb z nebes. Amen, amen pravím vám. Znovu laskavě a pokorně zopakuje, že On není nějaký tenhle, ale Syn Člověka, a tedy Syn Boží a tedy Mesiáš, který měl přijít! Odkazuje se tím k tomu, co řekl těmto pohoršujícím se zástupům o něco dříve. Ve verši J 6,27; Ve verši 26 jim ukázal na to, že hledají pomíjivé věci, chléb tohoto světa. A ve verši 27 je vybízí.

• Jan 6:27 Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť."

Je tam vše, Syn Člověka, Syn Boží i pomazaný Mesiáš. Jeho tělo musíme jíst, Jeho krev pít, abychom v sobě měli život. Řecká záporka použitá v j 6,35 znamená zesílený zápor budoucího děje. Vidíme ji u Mt 24,35, kde Pán Ježíš říká: „má slova nikdy nepominou!“ Proto si verš 53 musíme vykládat takto: „Pokud se pohoršíte, zůstanete pohoršeni a nezačnete jíst mé tělo a pít mou krev, nikdy nevstoupíte do života a nebudete ho nikdy mít! Musíme se začít sytit Kristem, abyste život získali!“

Prohlášení druhé.

J 6, 54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.

Zde stojí, že kdo již jí a pije Krista má život věčný. V řečtině je zde slovo echó. Znamená mít, vlastnit, držet, uchovat, zachovat život věčný. Pamatujte si to. Je to důležité. Znamená to také zmocnit se něčeho, ovládnout něco. Zde tedy život věčný od Boha. Už jste se ho vírou zmocnili, už jste ho ovládli, už ho máte? Pán Ježíš zaslibuje, že kdo jí a pije, bude vzkříšen mocí Kristovou v poslední den. Je zde slovo anistémi, vzkřísit. Znamená probudit, vzkřísit, pozdvihnout. A poslední den, kraličtina překládá nejposlednější den.  Je to den konečný, den krajní.

• 1 Korintským 15:22 jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života. 23 Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.24 Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci.

Všichni jejichž zástupcem je Adam v Adamovi umírají a umřou. Všichni v Kristu, tedy vyvolení vstanou k životu v poslední den.

Prohlášení třetí.

J 6,55 Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.

Pán Ježíš říká: „Mé tělo je pravý pokrm spásy, pro spásu, má krev je pravý nápoj spásy, pro spásu. Slovo pravý je v řečtině vyjádřeno slovem aléthós, znamená to opravdu, skutečně, v pravdě vskutku. Je o to o jedinečnosti. A Písmo to potvrzuje. Ve Skutcích čteme.

• Skutky apoštolské 4:12 V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni."

Prohlášení čtvrté.

J 6,56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

V originále slovo trógó, jíst. Původně znamenalo křoupat, žvýkat a vidíme, že je v něm tedy i obsaženo jisté úsilí. A víme, že sytit se Kristem, Božím slovem, Písmem znamená vytrvalost, píli a námahu. Dobýváme poklady z Písma. A to znamená zůstávání v Kristu, zůstávání v jeho pravdě. Pokud i vůli kterou nám Duch svatý v Písmu odhaluje plníme ve svých životech. A to je znovu o námaze a úsilí. Jen tak zůstáváme v pravdě Kristově. A tedy živí v Jeho životě a skrze Jeho život. A je to nutné, důležité.

• Jan 15:4 Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li při mně. 5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.

V J 15,4-5 je i varování, sami od sebe jste neplodní, mrtví a bez ovoce, jen když zůstáváte ve mne, nesete hojné, plné ovoce, beze mne nezmůžete nic!

Prohlášení páté.

J 6,57 Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.

Zdrojem života je Trojjedinný Bůh! Věčný Syn Boží z věčného Otce věčně povstává. Je věčně plozen. Od věků do věků. Syn je chléb života, z nebe sestupující, světu život dávající světu život svým křížem a jen ten, kdo Syna jí bude živ. V originále je slovo zaó. Znamená žít, být naživu, ožít, vrátit se k životu. Duch svatý zpřítomňuje Otce i Syna a jejich oživující moc v životě a v srdcích Božích dětí a v církvi.

• Jan 14:23 Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.

Celé toto vytrvalé, hutné a plné vyučování Pána Ježíše Krista k zástupům, je zakončeno konečným, finálním výrokem. Toto všechno, co jsem k vám mluvil od chvíle, kdy jsem nasytil vaše těla dvěma rybami a pěti chleby až po tuto chvíli je…

• Jan 6:58 ten chléb, který sestoupil z nebe – ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky."

Náš třetí výrok odhalující tajemství a obsah památky večeře Páně zní.

• Jen ten, kdo už jí Krista jako chléb věčného života, jen tenkdo  pije Jeho krev jako krev věčné smlouvy. Jen ten, kdo má živý vztah s Kristem, protože zemřel vírou spolu s Ním na kříži a byl obživen vírou spolu s Ním v Jeho vzkříšení. Jen ten, kdo nemá žádný jiný chléb spásy než lámané tělo Ježíše na kříži Golgaty. Jen ten, kdo v Duchu svatém vírou chápe, co znamená jíst Krista, pít Jeho krev, rozumí i pravdě památce večeře Páně. Tomu velikému povzbuzení, posile, pokárání, kterým památka večeře Páně je. Jen ten rozumí i její vážnosti. A myslím si, že pokud tomu člověk dobře rozumí, nebude pospíchat, nebude předbíhat, neučiní krok dvě, aniž by učinil krok jedna. Krok jedna křest vodou ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého! Vždyť nové srdce překypuje touhou, láskou a vděčností. A pokud ne, nespěchejme. Zkoumejme sami sebe a v církvi ty, kteří do ní přistupují. Amen!

Odkazy: Dt 28,53; MK 4,11-12; J 6,27; 15,4-5; 14,23; 6,58; 1 K 15,22-24; Sk 4,12;