1 Děkovný žalm. Hlahol Hospodinu (Jahve), celá země! 2 Služte Hospodinu (Jahve) s radostí, předstupte před něj s jásáním. 3 Vězte, že Hospodin (Jahve) je Bůh, on nás učinil, a (ne my sami sebe.) Jsme jeho lid, ovce jeho stáda. 4 Vejděte do jeho bran s děkovnými písněmi, na jeho nádvoří s chválami! Vzdávejte mu chválu, dobrořečte jeho jménu, 5 protože Hospodin (Jahve) je dobrý, jeho milosrdenství je věčné a jeho věrnost od pokolení do pokolení. (Žalm 100 ČSP)
Jak se bránit ďáblu a hříchu? Hřích je život ve vzpouře proti Boží pravdě. A ďábel je otec lži. Proto vy musíte být děti pravdy. Stát vždy v pravdě a žít podle pravdy. Stejně jako jsou hřích a ďábel vytrvalí v klamu a lži a cílem jejich snahy je zabít vás a vaše svědectví evangeliu. Tak vy musíte být vytrvalí v pravdě. Pravdou se sytit. Růst v poznání pravdy.
UTÍKEJ OD HŘÍCHU! Gn 39,1-13;
Pán Ježíš je plný milosti a pravdy. Je tedy i plný lásky. Je citlivý k potřebám druhých. Milovaní, jak jsou naše srdce pořád tvrdá a necitelná. Podívejme se na našeho Zachránce, Beránka bez vady a poskvrny. Podívejme se na dokonalou podstatu našeho Boha. Sklání se k bezmocnému člověku. Vidíte podstatu spásy milovaní. Bůh nám dává nahlédnout hluboko pod povrch.
Čtyři důsledky vzkříšení (Zj 1,17-18)
Zjevení Syna člověka
Zjevení Janovo 1:17-18 Když jsem ho spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý; ale on vložil na mne svou pravici a řekl: „Neboj se. Já jsem první i poslední, ten živý; byl jsem mrtev – a hle, živ jsem na věky věků. Mám klíče od smrti i hrobu.“
Boží Beránek čelil svatému Božímu hněvu místo tebe. Trpěl, krvácel, zůstal sám a v té bolesti, hrůze a samotě zemřel za tebe! Ale hrob je prázdný! Ježíš v něm není. Je vzkříšený. A otázka zní. Když je hrob prázdný, je naplněno vzkříšeným Kristem tvé srdce? Srdce bez Krista je hrobem tvé duše, tvého života! Prázdný hrob sám o sobě nic neznamená.
Zůstaň čistý, pro závazek Jeho lásky! 1 Tm 6,13-16;
Leviticus 20:26 Budete svatí pro mne, neboť já Hospodin jsem svatý. Oddělil jsem vás od každého jiného lidu, abyste byli moji.
Úvod:
Pokoj vám a milost od Boha Otce i Krista! V jedné chvále zpíváme:
„Není vždy slunce na obloze, nejsou vždy květy rozkvetlé.“ Ne vždy je náš čas na této zemi plný radosti, pokoje a chvil, kdy nebe je bez mráčků. Známe i hřmění, hromy, blesky, krupobití a prudké vichry.
Ale Ježíš tu hroznou hodinu, to hrozné místo, hrozivý čin lidské zloby a ukrutný nástroj lidské zloby kříž promění na hodinu, místo, čin a nástroj nesmírné Boží slávy. Pán Ježíš všechno to zlé, hnusné a převrácené posvěcuje svým utrpením a svou krví! Posvěcuje ten čas a místo. Obrací čin lidské zloby v nádherný skutek Boží lásky.
