NELEKEJTE SE A VYHLAŠUJTE EVANGELIUM PO CELÉM SVĚTĚ! (MT 23,37-24,14)

 

NELEKEJTE SE A VYHLAŠUJTE

EVANGELIUM PO CELÉM SVĚTĚ!

(Mt 23,37-24,14)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 27. února 2022

Obraťte se ke mně a dojdete spásy, veškeré dálavy země. Já jsem Bůh a jiného už není.

Izajáš 45:22

 

 

1. Úvod: Žijeme nyní, žijeme pro věčnost

 

Milost vám a pokoj u Krista Ježíše, skrze víru v Něho!

Všichni jsme nějakým způsobem zasaženi tím, co se v uplynulém týdnu začalo dít na Ukrajině. Jak moc se nás to dotýká? A jak moc se máme jako Boží děti zabývat starostmi tohoto světa, tohoto" království", když jsme přeci občany jiného, toho nebeského. Nemáme zde na zemi domov, ale jsme zde jen cizinci a poutníci, směřující domů, k Pánu, do Božího věčného království. Na jedné straně byli, a i dnes budou křesťané, kteří zaujímají postoj odmítající zabývat se tím, co se kolem děje. Máme v knihovně dvě knihy od anglického autora A. W. Pinka. Tento výtečný teolog se vůbec nevyjadřoval během druhé světové války k tomu, co se ve světě děje. Den, co den, týden co týden, studoval a vykládal Boží slovo, psal články a knihy. Byl zaměřen na Boží slovo, a přitom nikdy neaplikoval jeho na dění kolem sebe ve světle druhé světové války. Nemáme se tedy zajímat o to, co se děje kolem, ale soustředit se na své posvěcení a zvěstování evangelia? Na druhou stranu jsou křesťané, kteří v událostech minulého týdne hledají, komu v Písmu, zejména v knize Zjevení, odpovídá který politik, kdo je nejspíš ten přicházející Antikrist a kdy se blíží události popisované ve Zjevení. Přichází už konec světa, jak ho známe? Přijde už Pán Ježíš, aby soudil svět? V případě Pinka je potřeba mít na paměti jedno: nebyl to pastýř, který má zodpovědnost za svěřené stádo. Proto musíme být opatrní ve vyvození závěru, že bychom měli jednat jako on a událostí ve světě si dnes vůbec nevšímat, mít zrak upřený na Krista a nenechat se vyrušovat světem. Nechtěl bych jít spolu s vámi v tomto místním sboru ani jednou z těchto cest. Pán Ježíš během své tři a půl roku trvající pozemské veřejné služby nezavíral oči před událostmi, které se kolem něj ve společnosti děly, a přece ty události nebyly tím, na co se soustředil ve své službě. Byl upřen k Bohu a používal události ve světě, kde žil a ve společnosti, které byl součástí, aby zvěstoval evangelium. Máme v Písmu nějaký příklad? Podívejme se do Lukáše 13:

Když se zřítila stavba věže v Siloe a zabila 18 dělníků, či když Pilát nechal zavraždit Galilejce obětující v chrámě během svátků (Lk 13:1-5), jak na tuto zprávu reagoval Pán Ježíš?

• Lk 13:1-5 Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí. 2 On jim na to řekl: "Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět?" 3 Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete. 4 Nebo si myslíte, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? 5 Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete."

Pán Ježíš nestrávil hodiny a dny přemýšlením, kdo za to může, proč se to stalo nebo jak se tomu mohlo zabránit. Všichni lidé, vy i já, všichni bez výjimky, jsme před svatým Bohem hříšníky. To, co potřebujeme všichni slyšet, je:

• nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete!

Proto Pán Ježíš přišel, aby ho jeho ovce slyšely a měly život a měly ho v hojnosti (J 10:10). To je odpověď na všechny události dnešního světa. Jsou strašné, dotýkají se nás a jedinou cestou, jak v nich obstát, je: čiňte pokání! Pak nezahynete, ale budete mít život! Ježíšovo jednání je vzor pro nás do našich dní. Nesoustřeďme se na události světa jako na cíl našeho přemýšlení, našich obav či starostí o budoucnost. Dívejme se na ně a žijme skrze ně pro Krista. K tomu nám pomáhá Pánovo slovo, které řekl učedníkům, když odešli z jeruzalémského chrámu na Olivovou horu a on je učil, o tom, co přijde a jak mají jednat. Je to slovo pro nás právě do situace, kdy nedaleko od nás probíhá válka, a mnozí se ptají: co bude? Jak tohle skončí? Dopadne ta válka i na nás? Co se bude dít před druhým příchodem Pána Ježíše? Na co musí být církev připravena a kde má hledat pomoc a sílu? Jak máme dnes jednat? Abychom se správně dozvěděli odpovědi na tyto otázky, půjdeme společně do textu Matoušova evangelia, k závěru 23. a začátku 24. kapitoly.

 

2. Poslední dny

Poté, co Pán Ježíš mluvil mnoho k zákoníkům a farizeům ve 23. kapitole, k zástupům i svým učedníkům, aby je vedl k pokání, vyjadřuje lítost nad lidmi toho měst: kolikrát vás chtěl Bůh přivést k sobě, do své péče, ale nechtěli jste.

• Mt 23:37b-39 kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste! 38 Hle, váš dům se vám ponechává pustý. 39 Neboť vám pravím, že mě neuzříte od nynějška až do chvíle, kdy řeknete: `Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově. ´

Místo následování Boha, poslušnosti svému Stvořiteli, místo důvěry v jeho milost, tak jednáte jako pokrytci! Navenek plní zbožnosti, uvnitř však není po důvěře a lásce k Bohu ani stopa. Jste jako obílené hroby, navenek pěkné, uvnitř plné nečistoty, samý hnus! Ale spása je od vás daleko. Dosud Bůh povolával proroky, aby volali jeho jménem Izrael k pokání. Nyní však Bůh svou milostivou ruku od Izraele odtahuje. Ježíšova pozemská služba se chýlí ke konci. Židé už ho neuvidí – až do dne, kdy se vrátí ne už jako Spasitel, ale jako vítězný Král, Soudce živých i mrtvých. V ten den všichni poznají, že Ježíš, kterého odmítli, je ten 

•  `Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově. ´ (Ž 118:26)

Spasitel lidí a zvláště hříšníků, zaslíbený Beránek Boží, který snímá hříchy světa. A každé koleno před ním poklekne a vyzná: Ježíš je Král! Jedni to vyznají k věčnému spasení, ale ti, co ho odmítli zde na zemi, vyznají to s hrůzou v hlase, neboť tato zjevená pravda stane se jim pečetí odsouzení. I pro učedníky to muselo být šokující prohlášení z úst Pána Ježíše. Proto, když vyšli z chrámu, ukazují na stavby v chrámovém komplexu: podívej na tu nádheru, tady přeci máme svědectví, že Bůh je uprostřed Izraele. Nemůže to přece být tak horké, jak říkáš. Ale jaká je odpověď Pána Ježíše ve v. 2 dvacáté čtvrté kapitoly Matouše?

• Mt 24:2 Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno."

 

1. Kdy bude zničen chrám?

• Mt 24:3 Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!"

Ale kdy to nastane, Pane, ptají se učedníci? Kdy to bude? Ta otázka v tuto chvíli zahrnuje obě události, o kterých Ježíš právě mluvil: jak Jeho druhý příchod, tak i zkázu jeruzalémského chrámu. A opravdu. Ježíšova prorocká slova se již naplňují. Chrám v Jeruzalémě byl zbořen Římany pod vedením Tita v roce 70 po Kristu. Nezůstal z něj kámen na kameni, všecko bylo rozmetáno, jak Pán Ježíš prorokoval. Dnes je na původním místě jen zbytek vnější zdi, známé jako Zeď nářků. Tato část Ježíšova proroctví se tedy již naplnila. Tu druhou část, Pánův druhý příchod ke vzkříšení a soudu živých i mrtvých ještě očekáváme. Je před námi.

 

2. Kdy nastane druhý Kristův příchod?

• Mt 24:36 O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.

říká Pán Ježíš učedníkům ve v. 36. Buďte bdělí a věřte evangeliu, protože ten den může nastat už dnes! Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete (v. 44). Čím bude charakteristické období mezi oběma událostmi, mezi zničením Chrámu a druhým příchodem Pána? Celé to období, a my v něm také žijeme, bude vypadat, jako za dnů před Potopou. Nedávno jsme mluvili nad knihou proroka Jonáše o duze, znamení smlouvy, že Bůh již nezatopí celou zemi vodou? Před Potopou, za dnů kazatele Noeho, lidé žili své každodenní životy všedním způsobem a nic nepoznali, že by se blížila potopa – katastrofa, která postihne všecky. Jak to vypadalo?

• Mt 24:38 Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly

Ačkoliv Noe kázal o přicházejícím soudu Boží spravedlnosti desítky let, kdy stavěl archu a nikdo na to nereagoval tak, že by činil pokání a volal k Bohu. Ne, prostě žili pořád stejně, jako by nebyli zcela závislí na svém Stvořiteli. Hodovali, pili, ženili se a vdávali. A tak to bude až do 2. Kristova příchodu. Pán Ježíš nám ukazuje ještě 3 charakteristiky doby, která bude završena Jeho příchodem. Jsou to charakteristiky naší doby. Před čím si máme dávat pozor? Jak nás Pán Ježíš vyzbrojuje pro tento zlý den?

 

3. Mějte se na pozoru!

 

1. Přijdou falešní spasitelé (24:4-5)

• Mt 24:4-5 Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. 5 Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat `já jsem Mesiáš´ a svedou mnohé.

Předně – musíme se mít na pozoru před falešnými mesiáši! Tak týká se to i nás? Už jste někdy viděli ve svém životě falešného mesiáše? Já myslím, že určitě. Jen jsme se nad tím možná nezamýšleli. Takoví falešní mesiášové, tedy nepraví spasitelé, budou svádět, a dokonce říká Pán Ježíš: svedou mnohé. Jak budou svádět? Falešný spasitel bude lidem říkat: věřte mi, jsme to právě já, kdo vás ochrání, kdo vás zachrání. Mně naslouchejte a mně následujte. Nikdo mimo mě nemá moc vás zachránit. Já jsem ten, kdo to dokáže. Pojďte za mnou. Už jste někdy v televizi slyšeli taková slova? Určitě – je to způsob, jakým mluví všichni diktátoři světa, včetně současné hlavy Ruska. A svedou mnohé. Celé národy šli za Hitlerem, i falešný mesiáš v Rusku dnes svádí mnohé ve svém vlastním národě. Ale je to falešný mesiáš. Neobstojí, ale nebude-li činit pokání, zahyne. Uvedl jsem dvě postavy – falešné mesiáše minulého i současného století, o kterých slyšel každý z nás. Ale to se netýká jen falešných spasitelů, které zná téměř celý svět. Falešný mesiáš, tedy ten, kdo se vydává za zachránce, ale ve skutečnosti jím není a ani být nemůže, takových lidí je mnoho. Ve své padlé přirozenosti se v nouzi obracíme k lidem, aby nás zachránili. V souvislosti s válkou na Ukrajině přichází okamžitě myšlenka: a co když se tam Rus nezastaví a přijde až k nám? Kdo nás ochrání? Nato? Kdo má silnější armádu? A bude ochotná nás bránit? Bratři a sestry, mějme se na pozoru, aby nás nesvedla myšlenka na lidské mesiáše, spasitele. Pro to staré, neobřezané, neobrácené srdce, srdce bez Ducha svatého, srdce nevykoupené krví Pána Ježíše to bylo přirozeností dívat se očima: jak je agresor silný, jaké má úmysly s námi, která armáda nás ochrání. Pán Ježíš nám ale říká: mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Nenechme se svést svou starou přirozeností, jejíž zbytky musí nově narozený člověk z víry v Krista, umrtvovat.

• Choďme Duchem! Dát se vést smýšlením našeho starého člověka znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. (Ř 8:6)
• Vždyť žijete-li podle své vůle (bez víry, jako před obrácením), spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít. (Ř 8:13)

Náš Spasitel není někdo z politiků nebo vojáků, ani státy ani armády. Náš Spasitel je jediný: Ježíš Kristus! Chci nyní naši pozornost obrátit k jedné důležité ilustraci ze Starého zákona. Pomůže nám pochopit, na co se zaměřit v těchto dnech obav. V době proroka Izaiáše, tedy v 8. století před Kristem, byl Izrael na pokraji zničení nepřátelskými vojsky z východu. Izrael hledal v obavách před zničující vojenskou ofenzívou Babylóňanů svou pomoc u dobře vyzbrojeného egyptského souseda. Ale co k tomu řekl Hospodin?

• Iz31:1 Běda těm, kdo sestupují pro pomoc do Egypta, na koně spoléhají, doufají ve vozy, že jich je mnoho, v jízdu, že je velmi zdatná; ale ke Svatému Izraele nevzhlížejí, nedotazují se Hospodina.

Nechodili vírou, ale očima. Nespoléhejme bratři a sestry na spasitele, kteří mohou na čas zachránit tělo, ale duši ne. Spoléhejme v důvěře víry v Krista Ježíše, neboť On je jediný, kdo má moc nás skutečně zachránit nejen dnes, ale i navěky! Je lepší vejít do Božího království po pronásledování a utrpení, než si načas žít v pohodlí a pak strávit věčnost v pekle. (Mt 5:30)

• Matouš 10:28 A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může duši i tělo zahubit v pekle.
• Žalmy 20:8 Jedni se honosí vozy, jiní koňmi, ale my připomínáme jméno Hospodina, svého Boha.

 

2. Přijdou války (24:6-8)

Druhé varování říká Pán ve verších 6-8.

• Mt 24:6-8 Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec. 7 Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech. 8 Ale to vše bude teprve začátek bolestí.

Není v historii lidí jedno století bez války a naše doba není výjimkou. Musí to tak být, říká Pán Ježíš (v. 6).  Ptá se někdo proč? Odpověď je odpověď Písma:

• Ř 6:23 Mzdou hříchu je smrt.

A válka je důsledek hříchu. Ničeho jiného. Dokud bude na zemi hřích, bude přinášet své neblahé ovoce i skrze válku. NBK překládá verš v Mt 24:6 takto: Budete pak slýchat války a zprávy o válkách. Dokud člověk slyší zprávy o válkách na druhé straně světa, je to hrůza, ale je poměrně daleko. Když však je slyšet válku nedaleko, přichází obavy a strach. Kdo by se nebál války? Pán Ježíš je dobrý Pastýř. Zná naše srdce a ví, kdy a jak potřebuje povzbudit.  On zná náš strach, který možná druzí nevidí, ale je v nás. Ví, že potřebujeme narovnat podlamující se kolena a nabýt nové odvahy. A proto nám spolu s učedníky říká ve verši 6:

• Mt24:6 hleďte, abyste se nelekali.

To je jeho příkaz: nelekejte se, neděste se, nebojte se! A protože nám Pán dává takový příkaz, znamená to, že nebát se se dá naučit, vypěstovat. Ovládat strach vyžaduje skutek naší vůle. Tomu příkazu předchází jiné slovo: hleďte, abyste se nelekali. Hleďte, dejte si pozor, pracujte na tom, usilujte o to – a byste se nebáli. Pánova výzva směřuje k našemu nitru, k naší mysli. Jestliže ji naplní strach, pak nás strach také ovládne. Je třeba tedy naplňovat svou mysl něčím, co má moc nad strachem, co ho dokáže porazit, co ho dokáže vyhnat. Taková moc přichází od Pána nebes i země, od Krále králů a Pána pánů! Tak bratři a sestry, přemýšlejme, čtěme, poslouchejme, učme se, rozjímejme, studujme Boží slovo s modlitbou a zaměřme se na to, co přemáhá strach.

• 1J 4:18 Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.

Náš Bůh je láska a On se nám dal poznat ve svém Synu Ježíši Kristu. To je Boží láska k nám, že máme plnou jistotu pro den soudu, protože jsme vykoupeni! Čtěte Janovu 4. kapitolu jeho 1. listu!

• 1J 4:9-10 V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. 10 V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.

To je evangelium, které nás činí schopnými zahánět strach, a naopak růst v lásce. Bůh, který v nás Duchem svatým přebývá, je zárukou, že jsme schopni přestávat se bát a místo toho se učit prokazovat Boží lásku! Potřebujeme Krista.

• 19 My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.

Hleďte, abyste se nelekali, ale místo toho se cvičili v lásce z Ducha svatého, která nese ovoce víry. To je pastýřská péče našeho Spasitele o tvou duši dnes, na pozadí té války, která hřmí tak blízko! On je dobrý Pastýř a my jsme jeho ovce, které slyší jeho hlas. Hleďte, abyste se nelekali!

 

3. Přijde pronásledování (24,9-12)

A to je třetí, poslední varování Pána Ježíše všem jeho učedníkům. Počítáš, že budeš pronásledovaný? Pro svou víru v Krista?

• Mt 24:9-12 Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. 10 A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; 11 povstanou lživí proroci a mnohé svedou 12 a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.

Milovaní, buďme věrní Bohu, jako On je věrný nám. Těžkost doby odhalí, co je opravdu skryto v každém srdci. Pán Ježíš varuje učedníky a nás spolu s nimi, že Kristovci, následovníci Pána Ježíše, budou kvůli němu v nenávisti mezi národy, mezi nevěřícími lidmi. V hněvu se proti křesťanům budou obracet nevěřící lidé. Budou říkat podobné věci jako: Kdyby byl Bůh, tak tohle nedopustí. Válku a utrpení. Pán Ježíš také varuje: pro některé to bude důvod, proč se odvrátí od Krista. Ve viditelné církvi se budou kvůli tlaku nevěřícího světa navzájem lidé zrazovat, aby se prokázalo, kdo je opravdu Kristův a kdo ne. Soud začne od Božího domu, od církve. Svedou k nevěře mnohé další, kteří, když uvidí rozkol, řeknou si: to není možné, aby to Bůh dopustil. A vychladne jejich láska k Bohu i k lidem. Stanou se cyničtí a sobečtí, protože uvidí a zažijí hrůzné věci války: jejich mysl ovládne myšlenka, obviňující samotného Boha z hrůz války. Zapomenou, že válka a smrt jsou důsledek lidského hříchu a budou ho přičítat svatému Bohu. Tehdy se rozmůže nepravost a vychladne láska mnohých (v. 12). Tehdy se ukáže, co znamená: milujte své nepřátele. Nyní je právě ta doba, do které k nám Pán Ježíš volá:

• Mt 5:43-45 Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.´ 44 Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45 abyste byli syny nebeského Otce;

 

Pán Bůh vysvobozuje evangeliem Kristovým člověka. Vysvobodí i tebe od věčných důsledků tvých hříchů. Jen mu vyznej svou bídu, svůj hřích a uval celou svou naději pro věčnost na dílo Pána Ježíše na golgotském kříži. I kdybychom museli na krátko projít soužením.

 

• 1Pt 1:4-7 Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích 5 a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase. 6 Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, 7 aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus.

 

 

4. Závěr: Ale vy vytrvejte!

 

• Mt 24:13-14 Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. 14 A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec.

Ale vy vytrvejte ve víře v Krista! Kažte evangelium všem národům, doma i na cestách v cizině. Proč? Protože kdo vytrvá až do konce svého života zde na zemi ve víře v Krista, či do Kristova druhého příchodu, zastihne-li nás naživu, ten bude spasen! Od čeho bude spasen, tedy zachráněn? Z důsledků hříchu.

V Božím království už nebude soužení ani smrti už tam nebude. Ten poslední nepřítel bude poražen na hlavu, úplně, zcela, konečně (1K 15:25-26).

• Zj 21:3-5 A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, 4 a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo." 5 Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá."

Budeš spasen, zachráněn od těchto pozemských soužení. Budeš zachráněn od věčné smrti, která je neporovnatelně závažnější než ta první, kterou zde na zemi musíme projít, protože ta druhá smrt je věčná. Těm, kdo vytrvají ve víře až do konce, ta druhá smrt neublíží. Když jsme viděli něco z toho OD čeho nás Kristus zachraňuje, musíme si povědět také k čemu - pro co, nás Kristus zachraňuje: pro věčné společenství s Bohem. Pán Bůh nás tak stvořil! Adam žil v úzkém společenství s Bohem až do své vzpoury, do Pádu. Nebyla žádná překážka mezi nimi, ale bylo to pouto důvěry i odpovědnosti. A kvůli Kristu a díky Kristovu dílu záchrany z nás skrze víru činí víc, než byl Adam. On je vrcholem Božího stvoření, my se skrze víru v Krista stáváme Božími milovanými dětmi! Jsme nyní připoutáni k Bohu nezlomitelným poutem lásky Kristovy!