NA KŘÍŽI ZMAŘIL SÁM SEBE! Ř 15,1-3
Ten, kdo je z Boží milosti a štědrosti obdarován moudrostí, poznáním, vírou, vytrvalostí na modlitbách, darem povzbuzení a každým darem, který Bůh dává, je povinen nést ty slabé, kterým se možná těchto darů nedostává v takové míře. Tak je jejich slabost odstraněna, potřeba naplněna. Tak je jejich případná slabost dokonce k Boží slávě. Moudrý Bůh ji dává, ponechává právě proto, aby jeho lid rostl ve vzájemné lásce a službě až tak, že mocnosti žasnou při pohledu na Boží lid. Ef 3,10; Žasnou při pohledu na nás, na náš sbor, na tebe, na mě?