Bůh prokazuje svou svrchovanou moc na dětech milosti i na dětech hněvu! Ř 9, 17-18;
Pavel to dokazuje i v deváté kapitole listu do Říma, ve kterém rozvijí právě nauku o svrchovaném vyvolení. Jákob se ještě nenarodil a nemohl učinit nic dobrého. Ezau se ještě nenarodil a nemohl učinit nic zlého. Jákoba si však Bůh vyvolil a vyhlédl na věčnosti, Ezaua na té stejné věčnosti odmítl! Písmo také dosvědčuje tuto jistotu i dalšími texty. Vždyť v jedenácté kapitole listu do Říma budeme číst o tom, že Boží dary a povolání jsou neodvolatelné.