Milujte právo, čiňte milosrdenství, buďte věrni Bohu! MT 23,23

Milujte právo, čiňte milosrdenství, buďte věrni Bohu!

Matouš 23:23 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit, a to ostatní nezanedbávat.

Motto: Deuteronomium 32:4 On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý.

Úvod

Pokoj vám a milost. Léto je v plném proudu. A s ním i okurková sezóna. Hlavní zpravodajské relace jsou dnes plné hloupých zpráv. Vysílaných jen proto, aby lidé náhodou nepřestali být závislí na pravidelném přísunu informací. Na masáži sdělovacích prostředků celého světa. Kdyby byl přerušen pravidelný tok, mohli by lidé začít třeba i více přemýšlet o věcech, které jsou opravdu důležité.

A tak čtete o berlínské policii, jak nahání už třetí den uprchlou lvici, abyste se nakonec dočetli, že odborníci se shodují na tom, že žádná lvice není. A na záznamu je prý vidět silueta divokého prasete. Tři dny to plnilo noviny i internetové stránky. Nemohl někdo ten záznam ukázat odborníkům už první den?  

Čtete o tom, jak se klimatičtí aktivisté lepí k asfaltu a trpělivost řidičů s nimi bere za své. A jako zákusek jsou vám servírovány zprávy o údajných rvačkách Romů s Ukrajinci, které se později ani nepotvrdí. A u toho všeho se svět lidí nadýmá pýchou nad sebou samým. Jak jsme úžasní! A dokonalí! Jaké technologie a všelijaké vymoženosti jsme vymysleli.

• 1 Korintským 3:18-20 Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým. Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno: `Nachytá moudré na jejich vychytralost´; a jinde: `Hospodin zná úmysly moudrých a ví, že jsou marné. ´

Oddělme se milovaní. Vypněme TV i internet. A vezměme do ruky Písmo. Boží slovo. Tam je skutečný pokrm pro naše duše. Člověk nebude živ jen chlebem pro tělo, ale každým výrokem božích úst. Syťte se Kristem a Jeho slovem! Když Židé prosí Pána Ježíše o chléb z nebe, slyší tato slova.

• Jan 6:35-36 Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit. Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte.

Varujme se se stejné nevíry, stejné nevěry Bohu. Buďme blahoslavení, jako ti, o kterých mluví Pán Ježíš. Jako ti, kteří neviděli Krista žít na této zemi, ale přesto věří tomu, co Bůh o svém Synu svědčí na stránkách Písma. Dnešní text je Mt 23,23. Je zde spáno:

Matouš 23:23 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit, a to ostatní nezanedbávat.

Odkazy: 1 K 3,18-20; J 6,35-36; Mt 23,23;

Nesoustřeď se na vnější věci!

Než přistoupíme k vlastnímu textu chci vám na úvod říci, že tento text ačkoli je přísný a drsný, je projevem veliké lásky Ježíše Krista k člověku! Chci vám také připomenout, že nikdo z nás, ani já, ani vy se tělesně nijak neodlišujeme od těch, které Pán Ježíš tak přísně kárá a vyučuje! Máme ty samé adamovské sklony.  A třetí věc. Má snaha bude vás povzbudit a použít si Ježíšovo drsné kárání a vyučování jako odrazový můstek. Od věcí, které máme opouštět a kterých se máme vyvarovat se odrazíme k věcem, které máme činit a směřovat k nim z celé síly, z celého srdce! Prosím snažte se po dobu kázání mít stále tyto věci, které jsem právě řekl na paměti. Ježíšovo slovo je projevem jeho lásky. Máme tytéž tělesné sklony. A cílem je povzbuzení a nasměrování k dobré vůli boží pro nás.  Tak tedy začněme.

Pán Ježíš ve 23. kapitole Mt soustřeďuje své slovo na pokrytectví farizejů a zákoníků. A ukazuje nám že, …

1. Mluví, ale nečiní, druhé svazují břemeny, ale sami se jich ani nedotknou! Verše 1-4.
2. Ve všem jednají pro svou slávu u lidí! Verše 5-7.
3. Pohrdají ve své pýše boží milostí a druhým zabraňují v jejím poznání! Verš 13.
4. Těží a obohacují se na upřímné zbožnosti druhých. Zvláště těch, kteří jsou slabí a bez zastání ve světě. Verš 14.
5. Ve své zvrácené horlivosti prosmýčí celý svět, aby získali každého na svou cestu, která však vede do záhuby! Verš 15.
6. To vše činí, protože jsou duchovně úplně slepí, neschopní spatřit a pochopit pravdu! Verš 16.

Tyto znaky jsou nejen poznávací znamení zákoníků a farizejů, ale také falešných učitelů v církvi.  Jejich stav je naprosto zoufalý! Extrémní. Také jsou nebezpeční uprostřed božího lidu. A proto Pán Ježíš nasazuje extrémní léčbu. Přísnost a určitou tvrdost jako radikální chirurgický řez! Říká.

Matouš 23:23 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci!

Běda vám, kteří nejste víc než padlé, před Bohem duchovně mrtvé lidství Ef 2,1-2. Tedy nejen židovští zákoníci a farizejové v době Ježíše. Přesto jsou to právě oni, kdo jsou nám postaveni před oči jako odstrašující příklad pro nás. Proč? Protože na nich je jedinečným způsobem vidět bída celého lidského rodu! Měli smlouvu, zákon, chrám a bohoslužbu. Měli zaslíbení.  Ale moc a zhouba pádu a hříchu je v životě potomků Adamových větší než moc božího zákona. Co stojí v Ř 8,3?

• Římanům 8:3-4 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích, a aby tak spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůlí, nýbrž vůlí Ducha.

Ano, Bůh musel jednat! Bůh musel přijít jako člověk! Bůh, Boží Syn musel zemřít! Jinak by byla veta po celém lidském pokolení bez výjimek!  A zákon byl dán „jen“ kvůli a pro poznání hříchu a usvědčení všech lidí z viny Ř 3,19.

Co tedy dělají zákoníci a farizejové špatně? Co jim Ježíš říká?  Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu.

Je na tom samotném něco špatně? Na samotném faktu, že dělali tyto věci nebylo nic špatného. Dokonce to byl příkaz zákona. Odevzdávat desátek ze všeho, co se urodí.

• Deuteronomium 26:2 vezmeš z prvotin všech polních plodů, které vytěžíš ze své země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, vložíš je do koše a půjdeš k místu, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno.

Byla to oběť díků a vděčnosti Hospodinu Dt 26,5-10. to bylo dobré a v pořádku přinést dar z prvotin. Ale duchovní slepota potomku Adamových, jejich duchovní smrt před Bohem, vnitřní stav jejich srdce je špatně. Pán Ježíš totiž pokračuje: „a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější:

Jejich srdce při přinášení tohoto daru prvotin nebylo zaměřené na Boha a jeho slávu. Bylo to srdce Saula s Tarsu, když hubil církev Sk 9,2.  Bylo to srdce Kainovo. Byla to Kainova oběť z nevíry a prospěchářství Gn 4,4-7. Byla to oběť jim samým a k jejich slávě, ne k Boží slávě. Stejně jako u farizeje z Lk 18!

• Lukáš 18:11-12 Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám. ´

A Pán Ježíš to dobře vidí. A může to vidět každý, kdo má Ducha Kristova 1 K 2,15. Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Už není tím padlým, duchovně mrtvým potomkem Adamovým. Ale je božím dítětem. Ale čelíme těm stejným sklonům těla. I pokušení stavět na vnějších věcech. Pokušení něco přidat ke spáse. Něčím se zalíbit Bohu a něčím si ho naklonit, koupit! Varujme se toho.

Přinést cokoli Bohu s tímto postojem v srdci je nejen bezcenné, ale je to i hříchem, modloslužbou. Svou slávu Bůh nikomu nedá. Modlíš se ukázněně, pravidelně za sbor? Děkuj Bohu a nepřipisuj si to jako svou slávu. Kdyby se Bůh nesmiloval, ani bys o něm nepřemýšlel a o církvi jakbysmet. Vedeš shromáždění, chvály, si diákon, kážeš, si starší, staráš se o druhé? Hlídej své srdce, aby sis nechtěl Boha naklonit a koupit svou službou. I kdyby byla sebelepší a sebevětší, nic neznamená a stavět na ni je hřích.  Měj postoj, který je příkazem Kristových úst.

• Lukáš 17:9-10 Děkuje snad (myšleno pán) svému služebníku (řecky doulos, otrok), že udělal, co mu bylo přikázáno? Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: `Jsme jenom služebníci (otroci), učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit. ´"

Vaše srdce ať cele patří Kristu, potom i ten nejmenší skutek bude pravý a v Kristu veliký Mt 25,34-40. Pokud ne, ani ty největší skutky, vnější věci, vám nepomohou. Ani kdybyste se stali zachráncem všech umírajících hlady, všech nemocných. Ani kdybyste byli nejznámější kazatelé světa a jiní služebníci. Bude to jen k vašemu odsouzení Mt 7,21-23; 25,41-46.

Odkazy: Ef 2,1-2; Ř 8,3-4; 3,19; Dt 26,2-10; Sk 9,2; Gn 4,4-7; Lk 18,11-12; 1 K 2,15; Lk 17,9-10; Mt 25,34-46; 7,21-23;

Miluj a konej právo a spravedlnost, k Boží slávě!

Pán Ježíš pokračuje. Po mátě, kopru a kmínu na jehož přinášení Bohu postavili svou spásu zákoníci a farizejové, Ježíš odhaluje falešně a zle zaměřené nitro náboženského člověka. Říká: kopr, máta, kmín přinesený z víry v sebe a svou dostatečnost vás nespasí. Dokonce ani zlato, poklady, bohatství, moudrost a veškerá moc tohoto světa, kdybyste ji snesli všechnu Bohu, vás nespasí. Vždyť to všechno učinil On. A dal vám to k užívání ze své dobroty a lásky. A vám to pořád nedochází. Sázíte na přeludy vlastních srdcí a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. O Bohu, Jeho vládě o jeh trůnu Písmo říká.

• Deuteronomium 32:4 On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý.
• Žalmy 89:15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost.

Bůh sám je právo, spravedlnost. Bůh sám je láska, dobrota a milosrdenství. Víte samotná existence práva, spravedlnosti, dobroty, lásky a milosrdenství jsou nezpochybnitelné důkazy toho, že Bůh je! Pokud není Bůh, není žádné právo a spravedlnost.  Není žádná dobrota, láska a milosrdný soucit. Etické jevy, které jsou nezpochybnitelné ve světě lidí, samotná existence práva, spravedlnosti, dobroty, soucitu, lásky, milosrdenství. Existence svědomí, trestu, odměny. Morální hodnoty přítomné v životě lidí i taková věc, jako je přítomný strach ze smrti. To vše je argumentačním důkazem toho, že Bůh existuje. Tento argument teologové nazývají argumentem morálním. A tento argument zastávali v dějinách různí lidé. I takoví, kteří nebyli křesťané. Naše víra však stojí na mnohem pádnějším argumentu.

Jsme totiž nová stvoření 2 K 5,17. Narodili jsme se z Boha J 1,13. Stalo se tak z božího rozhodnutí a mocí Jeho slova Jk 1,18! Písmo doslovně praví.

• Ř 10,17 Víra je tedy ze zvěstování (evangelia) a zvěstování (evangelia) z pověření Kristova.

Boží slovo, Písmo. Nezbytné pro to, aby se narodil nový člověk v Kristu! Hraje v otázce spásy klíčovou roli. Ale hraje klíčovou roli i v otázce pravdy, práva a spravedlnosti.

• 2 Timoteovi 3:15-17 Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše. Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

Dobře se podívejte na ten oddíl z 2 Tm. Jak už jsem řekl, Písmo hraje klíčovou roli ve spáse člověka, protože jen Písmo dává moudrost ke spasení poznáním biblického Krista a vírou v Něho 2 Tm 3,15. Ale Písmo je naprosto stejně nezbytné, nutné, potřebné, žádoucí, na život a na smrt důležité v otázce práva a spravedlnosti! Podívejte se na verše 16-17. jaká ohromující plnost pravdy o nezbytnosti Písma pro právo a spravedlnost je v těch několika slovech!

Je naprosto dobré a dostačující k učení. K učení nejen ve smyslu poznání osoby Ježíše Krista. Ale i v poznání právě toho, co je to právo a spravedlnost podle Božích dokonalých měřítek. Vždyť jen a jen od Krista se učíme dokonalému právu! Jak dál vede Písmo ke spravedlnosti? Usvědčuje, když jsme nespravedliví. Napravuje, narovnává náš nespravedlivý, pokřivený charakter, myšlení i jednání. Napravuje důsledky našich nespravedlivých činů, které by jinak naprosto ničili všechny naše vztahy. K Bohu na prvním místě, ale i ke všem lidem! A tím vším, jak poznáváme našeho drahého Spasitele, Pána, Jeho svatou vůli, naše hříchy a hříšné sklony, nespravedlnosti a nesvatosti. Tím vším nás lahodné slovo Boha živého, Písmo svaté Starého i Nového Zákona ke spravedlnosti a právu vychovává, proměňuje a posvěcuje. Když co?

1. Když po něm hladovíme,
2. když se jím hojně sytíme,
3. když poznané pravdy Písma v boji víry žijeme!

Chceš tedy milý křesťane milovat právo tolik a tak, aby Bůh byl tím oslaven? Miluj Písmo k slávě Boha Otce! Miluj Písmo k slávě Ježíše Krista a Jeho evangelia! Miluj Písmo v milosti a síle Ducha svatého, který ti byl dán a který je Písma autorem!

Miluj Boha Otce, který ti dává slovo Písma a který ti dal i Krista, to Věčné, Živé Slovo, které bylo na počátku, které bylo u Boha, které je Bůh a které se stalo tělem! Miluj Boha Syna, kterého je Písmo plné. O kterém Písmo promlouvá v každé knize, kapitole, větě, slově, písmenku i jen tečce, či čárce! Miluj dílo a přítomnost Ducha svatého v tobě a ve tvém životě!

Jdi a modli se za větší hlad po slovu, větší porozumění slovu. Za větší kázeň a vytrvalost. Za touhu Krista nejen vidět, ale i znát. Tu kterou dal Bůh maličkému Zacheovi a je připraven ji dát i tobě! Pros o moudrost shůry, čistou, svatou, Boží. Bůh ústy Jakuba zaslibuje.

• Jakubův 1:5 Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.

Hledej Krista v Písmu, každý Jeho krok, každé slovo, myšlenku, skutek a zkoumej sám sebe v tomto zrcadle. Jaký je tvůj obraz? Jak se v tom všem podobáš Kristu? Hledej Ježíše v každém modlitebním ztišení. Hledej Ježíše v každém svém mluvení i konání. Je tam? Anebo ne? Nebo jen slabě a málo? Anebo chvála Bohu rostu do Jeho podoby? Pavel apoštol v Koloským velí a povzbuzuje.

• Koloským 3:16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.

To je plnost milovaní. A jak jsme slyšeli tato plnost je ovocem života víry, zápasu víry, boje o posvěcení. Ve kterém svlékáme starého člověka, umrtvujeme zlé sklony a hříchy. Oblékáme nového člověka stvořeného k obrazu našeho Stvořitele. Tím, že poznáváme Krista a Jeho vůli, činíme Jeho vůli.

Odkazy: Dt 32,4; Ž 89,15; 2 K 5,17; J 1,13; Jk 1,18; 1,5; Ř 10,17; 2 Tm 3,15,17; Kol 3,16;

Miluj a konej milosrdenství, k Boží slávě!

Pavel z Tarsu napsal v Galatským, na konci druhé kapitoly.

• Galatským 2:20 nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

Tento výrok je podobně silný a je podobným fundamentem víry každého pravého křesťana, jako výrok zaznamenaný v Mt 16,15-17.

• Matouš 16:15-17 Řekl jim: "A za koho mne pokládáte vy?" Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého." Ježíš mu odpověděl: "Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.

Jestli se na těchto fundamentech opravdu stojí náš život. Potom nejen, že z boží moci milujeme i konáme právo a spravedlnost Fp 2,13. Ale láska křesťana jde dále, mnohem dále. Ježíš jmenuje jako druhou věc, kterou zákoníci a farizejové pro svou duchovní slepotou neznají a zanedbávají MILOSRDENSTVÍ. Co je to milosrdenství? Synonyma, nebo blížící se slova jsou dobrota, laskavost, soucit, aktivní účast, solidarita atd. Je příbuzné se slovem milost. Kdy milost je projevem konkrétního milosrdenství směrem k viníkovi, kterému zmírníme, nebo úplně odpustíme trest.

Milosrdenství je skutečně soucit, laskavost, dobrota projevující se směrem k někomu, kdo je velmi potřebný, nuzný v jakékoli oblasti. Hlad a žízeň, bezmocnost, zadluženost, deficit základních životních potřeb. Nebo jde o člověka, který nemá nárok na příznivé zacházení, a přesto s ním budeme jednat laskavě. Proč postupujeme od práva a spravedlnosti k milosrdenství?

Protože i Bůh s námi lidmi postupuje od zákona, tedy od práva a spravedlnosti až k soucitnému milosrdenství a k tomu, že s námi nejedná, jak zasluhujeme, ale dobrotivě, laskavě a se srdcem plným soucitu. Z biblického pohledu nikdo z nás nezasluhuje ani jediný projev milosrdenství a už vůbec ne milost. Co praví list Římanům?

• Římanům 3:11-12 nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha; všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.

Ale Bůh, který je dobrý k celému stvoření i ke každému člověku s námi jedná podle své dobroty, laskavosti i soucitu. Je dobrý k těm, které ospravedlnil vírou, i k těm, které ponechává ve vzpouře. Slunce svítí na obě skupiny. Déšť dopadá na pole obou těchto skupin. Dobré věci tohoto světa užívají obě skupiny lidí. Písmo dokonce Boha nazývá Otcem milosrdenství a veškeré útěchy! Pavel píše do Korintu.

• 2 Korintským 1:3 Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy!

Jak být dobrý jako je dobrý náš nebeský Otec? Jak jít ve šlépějích našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Máme činit dobře všem, především však lidem víry, bratrům a sestrám. Máme se starat dobře o své rodiny a blízké. Jinak zapíráme víru a jsme horší než nevěřící, praví Písmo 1 Tm 5,8;.

Mluv s druhými. Modli se za ně. Poznávej je i jejich potřeby, starosti. A pokud ti Bůh dává prostředky, naplňuj každou potřebu, kterou ti Bůh dává vidět. V rodině, v církvi, všude. Zapři sám sebe, bude-li to třeba. Utrhni sobě od úst. Daruj svůj čas, odpočinek, radu, um, peníze, chléb, cokoli, co naplní potřebu druhých. Daruj kus sebe samého. Nerozlišuj, zda je člověk, který má hlad dobrý, nebo zlý. Nasyť ho! Dej mu pít!  Co vidíme v Písmu, u Krista?

• Marek 6:31-34 Řekl jim: "Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!" Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst. Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami. Mnozí spatřili, jak odjíždějí a poznali je; pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi. Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem.

Učedníci museli být nejspíš opravdu mrzutí. Odpočinek, jídlo. To bylo jejich očekávání. Vždyť i sám pán Ježíš činil jejich nárok, potřebu zcela legitimní. Ale nestalo se to. Místo toho, ale dostali mnohem více. Hleděli na Pána Ježíše a mohli se učit přímo od Něho, jak zapřít sami sebe, jak následovat Krista, jak být po Jeho vzoru služebníky druhých, služebníky všech!

Naše služba by podle Písma měla být skutečně službou všem potřebným. A poslouchejme dobře, neříkám moje služba, tvoje služba, ale naše služba.  Potřebujeme moudrost, abychom dobře chápali, že my nejsme těmi, kdo mohou naplnit úplně všechny potřeby všech lidí. Tomu se říká mesiášský komplex a jde o past lidské pýchy, nemoudrosti a někdy i bláznovství. Proto je v církvi veliká rozmanitost, mnoho služebníků a mnoho obdarování. Nikdy však to není všechno dílem jednoho člověka, ale celého těla Kristova podle moudrosti a darů, které Duch svatý rozdává svrchovaně, jak On sám chce 1 K 12,11. Naše služba by měla růst, sílit a mohutnět směrem do našich křesťanských rodin a směrem do církve. Jak už jsem řekl a jak velí Písmo. „Čiňme dobře všem, především rodině víry Ga 6,10!“

Tím nejlepším slovem a povzbuzením je pro nás to, co říká Pán Ježíš v Matoušovi.

• Matouš 25:34-40 Tehdy řekne král těm po pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou. ´ Tu mu ti spravedliví odpoví: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou? ´ Král jim odpoví a řekne jim: `Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili. ´

Drahé ovce Kristovi chcete dát pít žíznivému Kristu? Chcete nasytit hladového Syna Božího? Chcete ho obléct, potěšit v nemoci, v zármutku? Navštívit ve vězení? A neříkejte prosím, že ne! Že vaše srdce je a zůstane tvrdé i tváří v tvář Kristu. Máte svatou, jedinečnou, nádhernou příležitost! Bratr vedle vás žízní. Možná ne po vodě, třeba po společenství s bratrem, kterému se bude moct svěřit, se kterým se bude sdílet a modlit.

Sestra před vámi potřebuje vaše modlitby. Druhá zase vaši praktickou pomoc, protože je na všechno sama, bez muže. Pavel Solnář je po operaci. Starší tohoto sboru potřebují, abyste je nesli na modlitbách. Někdo potřebuje pomoci finančně a druhý jakkoli jinak. Mám pokračovat? V každém bratru je Duch Kristův. Za každou sestru mřel pán Ježíš na kříži. Pro každé boží dítě prolil svou drahou krev a vstal z mrtvých. Žije ve vás, ve mně, v každém křesťanovi. Vzpomínáte, Ga 2,20. nežiji již já, ale žije ve mně Kristus. Tak se čiňte, když máte tak veliký prostor pro život k boží slávě! Máte tolik potřebných bratrů a sester! Jaká je to nedostižná výsada, když smrtelník může říct. „Dal jsem pít Kristu, Bohu, Božímu Synu, dal jsem mu jíst!“ To je třeba činit a to ostatní nezanedbávat!

Odkazy: Ga 2,20; Mt 16,15-17; Fp 2,13; Ř 3,11-12; 2 K 1,3; 1 Tm 5,8; MK 6,31-34; 1 K 12,11; Mt 25,34-40;

Tak budeš věrný Bohu.

Poslední věc, o které Pán Ježíš mluví je věrnost. A ta je naší dnešní korunou. Korunou našeho textu. Korunou boží slávy a dobroty. Protože je to Bůh, který je Otec toho všeho, práva, milosrdenství, veškeré dobroty a veškeré útěchy i slitování. On je i Otec věrnosti! V celém svém svrchovaném a svébytném přebývání nikdy ani na okamžik není vzdálen právu, spravedlnosti, milosrdenství, dobrotě, laskavosti, moudrosti. Vždy věrný sám v sobě, v celé své svaté podstatě, v každém aspektu, charakterové vlastnosti svého věčného bytí. Je-li Bůh věčný, pak je věčně pravdivý, spravedlivý, milosrdný, věrný. Ukáži vám neochvějnost Božího charakteru. Jakub říká, že v Bohu není žádného střídání světla a tmy, žádné změny, žádného ani stínu Jk 1,17.

Když kdokoli z nás učiní něco dobrého, nebo něco špatného, změní se Bůh? Bude se muset pohnout ve svém bytí, ve své podstatě, ve svém charakteru? Řekne si: „Do Prčic, ten Pavel, Ta Olinka, ten Petr. Zase takové brikule vyvádí, zase mi do toho hází vidle. Teď abych překopal zase všechno a přijmul nějaké poučení z krizového vývoje jako tenkrát v osumašedesátým v Československu!“

Ne! Naprosto ne! Ta svrchovanost, ta svébytnost, ta pevnost, ta nepohnutelnost a stálost! Ach, ta boží neměnná dobrota. Ta jistojistá boží věrnost stálejší a trvalejší než slunce a hvězdy na obloze, jistější, než zítřejší východ slunce! Věrnost, která vedla Ježíše na Kříž. Která Ho učinila nepohnutelným tváří v tvář mukám, bolestné, zdlouhavé smrti, hroznému odloučení od Otce!

• Marek 15:34 O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachtani?", což přeloženo znamená: `Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?´

Ta boží, Kristova věrnost, která Mu dala sílu, i touhu jít z lásky k Otci a všem Jeho dětem na kříž, učinit sám sebe hříchem, když sám hříchu nikdy, nikdy nepoznal, neučinil. A jako svatý Bůh hřích vždy, věčně a věrně z lásky k pravdě a právu nenáviděl, nenávidí a vždy bude nenávidět!

A pro kolik zlých a hříšných, pro spásu kolika zloduchů se Ježíš, svatý a dobrý Syn Boží stal hříchem? Za kolik zlých a nespravedlivých zaplatil? Jaké množství a jaká hloubka, „kvalita“ zla dopadla na Ježíše. Jaký kalich božího svatého, plamenného hněvu Ježíš musel pít? Když budu hledět jen na jeden jediný můj hřích, je toho až příliš. Chápete, co chci říci?

Proto ho napodobujte a následujte ve všem. V právu, v milosrdenství i ve věrnosti. Proto milujte právo, milosrdenství a věrnost. Milujte Krista! On je právo, milosrdenství i věrnost. On je ta cesta, pravda i život! To je třeba činit a vše ostatní nezanedbávat. Pamatujte také na to, že vaše spravedlnost musí o mnoho převyšovat spravedlnost zákoníků i farizejů! Amen!

Odkazy: Jk 1,17; Mk 15,34;

Milovaný Otče, děkujeme ti za tvého Syna! To nejcennější, svého jediného, jednorozeného Syna si nám dal a vydal si Ho do našich rukou, do rukou hříšníků. Taková je tvá dobrota Otče! Pane Ježíši, děkujeme ti za tvou lásku, poslušnost, odvahu a věrnost. Děkujeme ti za tvůj život, tvá muka, tvé rány. Děkujeme ti za tvůj kříž, tvou krev, tvou smrt i vzkříšení. To je naše spása, naděje, radost i odměna. Ty sám si naše odměna Pane Ježíši. Naše naděje, náš život i naše láska. Prosíme o milost ve všem tě napodobovat a ve všem růst do tvé podoby. V pravdě, v právu, v lásce, v milosrdenství i ve věrnosti! Amen!