Na sklonku života - Gn 48,1-22
Jákob žehná svým vnukům
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 12. května 2013
Pokoj vám a milost. Minule jsme opustili Jákoba na sklonku jeho života, poté, co si vyžádal od svého syna Josefa slib, že ho pochová v Kenaánu. Jákob strávil v Egyptě dlouhých sedmnáct let na konci své životní pouti. Podle všeho to byla pokojná léta, kdy byl obklopen svou rodinou, svými syny, vnuky, pravnuky a v závěru svého života jistě i prapravnuky. Josef se stará o všechno potřebné a zajišťuje celou svou širokou rodinu.
V dnešním textu máme před sebou jeden z nejkrásnějších příkladů věrnosti v celém Písmu – Josef je věrný vůči své rodině, kterou zachraňuje před hladem, je věrný vůči faraonovi, jehož je správcem a je věrný vůči svému umírajícímu otci.
Náš dnešní text nám ukazuje Jákobovo setkání s Josefem. Přestože Jákob Josefa velmi miloval a toužil spatřit jeho tvář, tak hledá Boží vůli v tom, zda má, či nemá sestoupit s celou rodinou do Egypta.
Josef se konečně dává poznat svým bratrům, odpouští jim a usmiřuje se s nimi. Aby usmíření mělo smysl, muselo mu předcházet prověření charakteru bratrů. Nyní Josef zve celou rodinu do Egypta, kde se o ni postará.
Bůh skrze Josefa přivádí jeho bratry k pokání