NEBUĎTE ZARMOUCENI KVŮLI ÚDĚLU ZESNULÝCH (1Te 4,13-5,11)

 

NEBUĎTE ZARMOUCENI KVŮLI ÚDĚLU ZESNULÝCH (1Te 4,13-5,11)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 25. dubna 2021

Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. Jan 11:25    

I. Úvod

Milost vám a pokoj v Kristu Ježíši, milé sestry a bratři, přátelé!

ve všech těch smutných událostech posledních dní, kdy truchlíme spolu s rodinou nad odchodem naší milované sestry Míly, svítí nám na cestu slovo živého Boha, našeho Otce nebeského. Je světlem, planoucí pochodní, září, která nás nenechává ve tmě nevědomosti a nejistoty, strachu a obav z budoucnosti. Když jsem se modlil, z jakého oddílu Písma mám dnes přinést zvěst Božího slova našemu shromáždění, vedl mne Duch Boží  přesně do místa, které je, jak věřím, pro nás určené, do 1. listu apoštola Pavla Tesalonické církvi, kap. 4:13:

• 1Te 4:13  Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději.

II. Ujištění o životě (4:13-18) - jak to bude

Náš Otec nás nechce nechat v nevědomosti, abychom se trápili, jako se trápí nevěřící svět nad ztrátou milované osoby. Ne, On má pro své děti porozumění a ví, co potřebujeme. Proto přichází v Písmu s tímto ujištěním: nechceme vás, bratři a sestry, nechat v nevědomosti. Lidé bez Boha na světě nemají naději do budoucna. Jediná jistota je, že milovaná osoba už tu není. Není naděje na shledání, zbývá jen pocit ztráty, opuštěnost a zármutek. Čím více byla ta osoba milována, tím déle bude zármutek v takovém srdci. Zármutek nad ztrátou blízké osoby někdy dokonce přeroste v nenávist a zlobu: v nenávist vůči jiným lidem a dokonce vůči Bohu, ve kterého nevěří a přece v době tísně se k Němu obrací.

Ale pro Boží děti má Pán slovo naděje a ujištění, abyste se nermoutili v nevědomosti, ale abyste měli jistotu od Pána, co je s naším milovaným blízkým, který Pánu patřil. Kdo zesnul ve víře v Pána, odpočinul tak od své práce na této straně věčnosti, aby se slavně probudil v přítomnosti svého Pána Ježíše. Zesnout v Písmu neznamená, že by se zemřelý uložil k spánku. Nespí ve smyslu nevědomosti, ale odchází-li z tohoto těla, přichází domů, ke svému Spasiteli. A to je daleko lepší. Apoštol Pavel o tom píše jak v listu Filipským, který průběžně studujeme, tak ve 2K 5:8. Být doma, s Kristem, být u Pána, je mnohem lepší. Neříká, že by bylo lepší spát v nevědomí, ale být s Kristem, v jeho království! V našem oddíle v 1Te 4 Pavel ujišťuje tesalonickou církev. Bůh nás skrze víru v Krista přijal za své děti. Dal nám tělo, ve kterém žijeme nyní a dal nám i ducha. A jako byl vzkříšen Kristus v těle, budeme vzkříšení i my při druhém Pánově příchodu.

• 1Te 4:14  Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu.

Kristus je klíčem k budoucnosti. Věříte tomu? Písmo nás ujišťuje: věříš, že Bůh vzkřísil Krista Ježíše? Jestli věříš, pak není překážka, abys důvěřoval Bohu i v této otázce: ten, kdo zemřel ve víře v Krista, už neumírá, ale je živ na věky. Tak jako Krista smrt nemohla udržet ve své moci, protože byl bez hříchu, stejně tak si buďte jisti, že smrt nepanuje nad těmi, kteří hříchu skrze víru zemřeli spolu s Kristem.

Dvojí vzkříšení. To je to první vzkříšení, které se děje, když člověk zde na zemi uvěří Kristu – Písmo říká, že se ve víře umřel hříchu a znovu se narodil k novému životu. To je první, duchovní vzkříšení. Podívejme se do:

• Ř 6:4-7  Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života. 5  Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. 6  Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. 7  Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.

Druhé vzkříšení je tělesné. Protože smrt už nad věřícím člověkem nepanuje, stejně jako nad Kristem, jenž byl tělesně vzkříšen z hrobu, budou i věřící Kristu tělesně vzkříšeni k věčnému životu.

• Ř 6:8-10  Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. 9  Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. 10  Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu.

Ano, ty, kteří zemřeli ve víře, přivede Bůh spolu s Kristem s ním k životu. Pokud je v našem textu v 1Te 4:14 napsáno, že je teprve přivede k životu, pak se tu myslí na tělo. Vždyť duch člověka neumírá, ale zemře-li tělo zde na zemi, duch člověka odchází přímo k Pánu. A při druhém příchodu Páně bude veškeré tělo vzkříšeno. Zde Písmo mluví o druhém příchodu Pána Ježíše, jak dosvědčují Pavlova další slova.

• 1Te 4:15  Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. 16  Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; 17  potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.

Druhé, tělesné vzkříšení, bude všeobecné vzkříšení všech zemřelých – ať věřících k věčnému životu s Pánem, tak i nevěřících k věčnému životu v odsouzení pod Božím hněvem. Takto o svém druhém příchodu a tělesném vzkříšení řekl učedníkům Pán Ježíš:

• Mt 25:31-46  Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; 32  a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, 33  ovce postaví po pravici a kozly po levici. 34  Tehdy řekne král těm po pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.
• 41  Potom řekne těm na levici: `Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
• 46  A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života."

Při druhém příchodu Pána Ježíše přijde spolu s Ním každý duch zemřelých věřících a budou nejprve vzkříšena jejich těla a sjednoceny duše/duch s tělem. A potom spolu s živými ve víře budou unášeni v oblacích vstříc Pánu. A pak už budeme navždy s Pánem, v proměněných vzkříšených tělech. Ne ve stejných jako máme dnes. V oslavených. Pavel o nich píše v:

• 1K 15:42-57  Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné. 43  Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci. 44  Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní. 45  Jak je psáno: `První člověk Adam se stal duší živou´ - poslední Adam je však Duchem oživujícím. 46  Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní. 47  První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe. 48  Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích. 49  A jako jsme nesli po dobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského. 50  Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném. 51  Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, 52  naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.  53  Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. 54  A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: `Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! 55  Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?´ 56  Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona. 57  Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!

To vše Pán zjevil již pro nás - nyní. Proč? Těmito slovy se navzájem potěšujte (18). Jaká útěcha pro ty, kteří ztratili milovanou osobu, patřící ve víře Kristu. Již není žádného odsouzení, smrt již nevládne, Kristus zvítězil a my spolu s ním!

III. Varování pro život (5:1-7) - kdy to bude?

Kdy přijde Pán podruhé? Kdy nastane ten slavný den vzkříšení těla? Kdy přijde Pán, aby vzkřísil všechny zesnulé svaté a ti ve svých vzkříšených tělech i žijící svatí  v proměněných tělech byli už navěky s Pánem v Jeho království? Kdy nastane ten den, kdy vstanou i nespravedliví k soudu, aby byli spravedlivě odsouzeni k věčné hrůze? (Da 12,2)

• 1Te 5:1  Není nutné, bratří, psát vám něco o době a hodině. 2  Sami přece dobře víte, že den Páně přijde, jako přichází zloděj v noci. 3  Až budou říkat `je pokoj, nic nehrozí´, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou.

Pán ve svém slově říká, že pro nás není nutné vědět, který den v kalendáři to bude. To není pro náš věčný život ani rozhodující, ani důležité. Bude to zjevně den jako každý jiný. Svět bude říkat, nic se neděje, všechno je v pořádku. Učedníci se ptali Pána Ježíše, kdy to nastane. Byli spolu sami na Olivové hoře a Pán jim řekl:

• Mt 24:36-39  O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. 37  Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé: 38  Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, 39  a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka.

Budou to obyčejné dni, lidé se budou ženit i vdávat, mít oslavy a nic nepoznají až do té chvíle. Budou to dny, které prožíváme dnes: uslyšíte zvěsti o hladu, válkách, zemětřeseních, říká Pán Ježíš v Lk 21. Lidé budou mít strach, budou se dívat na oblohu a uvidí znamení blížícího se soudu a přece neuvěří. Bude to den, jaký prožíváme dnes, jaký jsme žili včera a budeme žít, dokud Pán nepřijde. Ale pro Boží vykoupený lid, pro lid víry, pro spasené Kristem Ježíšem, pro všechny, kdo žijí z víry v Krista,

• 1Te 5:1  Není nutné, bratří, psát vám něco o době a hodině.

Co je důležité, je:

• 1Te 5:4-5  Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. 5  Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě.

Ano, nejsi ve tmě, bratře, ani ty sestro! Kristus je světlo, které tma nepohltila (J1:4) A On, Bůh v těle, zůstává s námi Duchem svatým každý den! Máme mocné zaslíbení a zároveň veliký dar: byl nám dán Duch svatý. Nevěřící lidé duchovně spí, i když mají otevření oči, chodí, pracují, radují se nebo jsou smutní. Jsou však duchovně mrtví vůči Duchu svatému, nemají podíl v Kristu. Někteří si ze zítřka nic nedělají, jiní se strachují - co bude s planetou, co skleníkové plyny a globální oteplování? Mohou mít starost i svou budoucnost a budoucnost svých dětí. Je o nich řečeno:

• 7  Ti, kdo spí, spí v noci, a kdo se opíjejí, opíjejí se v noci.

Je to fyzický obraz duchovní skutečnosti, že nevěřící spí, a to v noci a opíjejí se v noci. Vždyť i věřící musí fyzicky spát. A tak lidé bez víry v Pána Ježíše, i když bdí, tak duchovně jsou slepí a opilí nocí! Radují se z toho, zač by se měli mnohdy stydět! A dělají-li z Boží milosti něco dobrého - učitelky učí děti ve škole, lékaři léčí nemocné, dělníci vyrábějí hasičská auta - to vše je možné z Boží milosti, aby dělali lidé, i když duchovně spí - ale nedělají nic z toho rozhodně s vědomím a záměrem, že je to pro Boží slávu. Zcela jistě se nechtějí obrátit k živému Bohu, ke Stvořiteli a Spasiteli hříšníků, ke Králi věků, k Bohu Bible. Nežijí z víry. Ale my ano, jsme-li nová stvoření. A proto máme schopnost žít pro Krista každý den. To je díl Ducha svatého v omilostněném hříšníku, to je Jeho dílo v tobě, milá sestro i bratře v Kristu! A proto, říká Písmo, se připravme na Pánův příchod již dnes!

IV. Výzva k životu v Kristu (5:8-11) - jak být připraven

• 1Te 5:8  My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblecme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přílbu. 9  Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista. 10  On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním.

Proto nepotřebujeme vědět datum Pánova příchodu, kdy budou mrtví vzkříšeni a navždy už budeme s Pánem v Jeho slávě. I když svět láká, pojď s námi, buď jako my, neomezuj se a žij pro své potěšení ze světa, poznali jsme, že je to cesta do zkázy. Písmo před ní varuje.

• Př 1:10-19  Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj! 11  Kdyby tě přemlouvali: "Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, .... 13  přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme, 14  spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec" - 15  můj synu, nechoď s nimi jejich cestou,....
• 18  Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši. 19  Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.

Nežijte jako nevěřící, jak duchovně slepí a spící! Oblecme si víru, říká Pavel (v. 8) Praktická víra je důvěra Bohu, že to co říká, je pravdivé a dobré pro nás, jeho děti. Oblecme si víru: znamená choďme Duchem, jak to nyní studujeme v Římanům 8. kapitole. Náš Pán nás vede svojí láskou a v té říká: nežij pro to, pro co žije nevěřící svět, ale čím víc se blíží Kristův návrat, tím víc se přimkni k Bohu. Když nás Boží slovo volá, abychom něco nedělali, nežili nějakým Bohu nevěrným způsobem, vždycky nám také dává Boží vůli, pro to, co naopak dělat, jak přemýšlet i žít k Boží slávě.

V Písmu je obojí:

• svlečte starého člověka - oblečte nového
• nežijte jako pohané pro tuto chvíli - žijte jako Boží děti pro věčnost
• nemějte potěšení v hříchu - ale radujte se v posvěcení

odhoďte touhy lidské přirozenosti - místo toho se dejte vést Duchem, abyste vydávali ovoce spravedlnosti

Místo duchovního spánku a opíjení se nocí, raději se oblečme v lásku (v. 8). Nemusíme se začít rozhlížet  a hledat, jak taková láska vypadá. Není to láska televizních seriálů ani romantických filmů. Oblečme se v Boží způsob lásky, v Jeho lásku. V lásku, která miluje Boha. Jak vypadá?

• 1J 5:3  V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; a jeho přikázání nejsou těžká,

Jak poznáš, že opravdu miluješ Boha? Tak, že se řídíš jeho vůlí, jeho přikázáními, zkrátka Jeho slovem. Někdo řekne: já věřím v Boha, ale Bibli číst nechci, snažím se žít dobře. Nečiní takový člověk z Boha lháře? Vždyť Boží vůle zjevená v Písmu říká něco úplně jiného, jak milovat Boha. Přirozený člověk nezná Boží přikázání. Má sice před očima svědectví stvoření o Stvořiteli, ale už neví, že Bůh odpouští a tak je jeho vůlí pro nás, lidi, abychom i my odpouštěli. Potřebujeme znát jeho přikázání, abychom měli věčný život. Bez poznání Božího slova bychom nevěděli ani o Kristu a cestě spásy. Oblečte se v lásku, která dává sama sebe pro druhé.

• 1J 3:16  Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry.

Víra spolu s láskou slouží jako pancíř, který nás brání před ohnivými šípy toho Zlého, před pokušením a hříchem. A schovejte se pod přilbu spasení. Kdykoliv přijde obviňování o naší nedostatečnosti, pochybnosti o naší vlastní víře - upřete svůj pohled víry na Ježíše. To On je příčina našeho spasení!

• Ef 2:4-6  Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, 5  probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni! 6  Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši, 7  aby se nadcházejícím věkům prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši.

Milovaní,

• 9  Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista. 10  On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním.

Všechno, všechno pro naše spasení Bůh udělal. A to znamená všechno, co potřebujeme dnes zde v tomto životě, i vše, co potřebujeme, abychom byli navždy s Pánem (4:17). Kristovo dokonané dílo na kříži znamená, že nepropadneme Božímu hněvu kvůli našim hříchům. Ne! Je dokonáno! Kristus nesl Boží hněv za nás na kříži - i slunce se zatmělo na 3 hodiny jako znamení vylití Božího hněvu na Syna (Lk 23:44). Stal se hříchem pro nás. A zaplatil do posledního haléře, co bylo třeba. A proto ho Bůh vzkřísil.

• 6  Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví.

5. Závěr

To je slavné evangelium! Kristus je záruka našeho spasení i naší naděje na věčný život. Když toto všechno víme, uzavírá Pavel své ujištění o věčném životě, údělu zesnulých ve víře v Krista takto:

•  5:11  Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.

Prožíváme zármutek nad odchodem milované osoby, sestry v Kristu. Ale ona nás předešla domů, do věčného příbytku, který jí připravil sám Pán Ježíš. Nyní hledí na Jeho slávu a její radost je úplná. Už není nic, co by zůstávalo z té staré přirozenosti, zděděné po padlém Adamovi. Ne, ona nyní již vzdává chválu Spasiteli spolu s vykoupenými ve slávě:

• Zjevení Janovo 7:9  Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou. 10  A volali velikým hlasem: "Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi." 11  A všichni andělé se postavili kolem trůnu, kolem starců i těch čtyř bytostí a padli před trůnem tváří k zemi, 12  klaněli se Bohu a volali: "Amen! Dobrořečení i sláva a moudrost, díky a čest i moc a síla Bohu našemu na věky věků. Amen!"