Ježíš probouzí k životu (J 5,19-47)

Otec dal Synu moc konat soud

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 28. května 2017

Pokoj vám, bratři a sestry v Kristu Ježíši, i vám milí hosté, z úst král Davida v Ž 19:5-7 vyvěrá chvála, když říká:

• Bůh slunci na nebi postavil stan. Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli. Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem.

Existuje snad lepší způsob, jak začít nový den, než chválou našeho Pána? Shromáždění církve dnešního dne je také chválou, díkuvzdáním a vyvýšením našeho Pána Ježíše Krista. Jak více Ho můžeme uctívat, než že skrze poslušnost Jeho slovu porosteme ve svatosti, abychom byli takovými, jakými On nás chce mít.

• Svatí buďte, jako já jsem svatý. 1 Petrův 1:16

A toto je způsob, jaký nám dal, abychom toho dosáhli: zjevuje nám svou vůli pro náš život ve svém Slově. Proto ho nyní otevřeme a budeme pokračovat ve výkladu Janova evangelia, 5. kapitolou od 19 do 47. verše.

I. Syn a Otec jsou jedno

A. Kdo je Ježíš? Kdo je Ježíš?

Tahle otázka rezonuje v uších a myslích lidí, kteří se setkávají ve svém životě se zprávou evangelia. Stejná otázka visela na rtech lidí, o kterých čteme v Janově evangeliu, když se setkávali s člověkem jménem Ježíš:

Byl to Jan Křtitel, který nejprve nevěděl kdo Ježíš je, ale přišel křtít vodou, aby Ho poznal Izrael (1:31).

Nikodém navštívil Ježíše v noci, aby zjistil, kdo to je (3:2).

Samařská žena u studny byla vedená Pánem, aby poznala ona i obyvatelé města Sychar, kým je: Mesiáš a Spasitel světa (kap. 4).

Obě uzdravení, jak syna královského služebníka, tak i po 38 let chromého člověka u rybníka Bethesda, jsou v Písmu předně ne kvůli samotným uzdravením, ale především jako svědectví lidem, aby poznali, kým Ježíš je: Boží syn, Bůh v těle.

Kdo je Ježíš? Kdo je Ježíš? Jestli máte i vy na rtech tuto otázku, jestli máte sami nějaké pochybnosti anebo jen potřebujete být ujištění a utvrzeni o objektu vaší víry uprostřed bezbožného světa, který přináší tolik pochybovačných otázek, pak oddíl Písma, který dnes otvíráme, právě pro nás:

Kéž je Kristus mezi námi vyvýšen v pravdě evangelia a ve své nádheře, aby naše srdce zvolala:

• Zjevení Janovo 5:12 "Hoden jest Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení."

B. Jedna vůle

Máme před sebou dnes nemírně důležitou pasáž Písma: nemluví tu někdo, nějaký člověk, o Ježíši, jak se s ním setkal, co si o něm myslí nebo co s ním zažil. Zde mluví přímo Ježíš! To je svědectví z první ruky! Kdy jindy se dovědět, kdo Ježíš je, než právě dnes? Než právě teď, když slyšíme na vlastní uši, co říká? Věříme, že celé Písmo je vydechnuté Bohem. Duch svatý vedl každého pisatele, aby zapsal přesně to, co Bůh chtěl, aby bylo zapsáno. Využil k tomu charakter pisatelů, jejich intelekt, zkušenosti. A právě tyto charakteristiky jsou nyní zřejmé u Ježíšova vysvětlení, kým je. Proto se dozvídáme a učíme o Něm ještě hlouběji, o jeho způsobu jednání, vyjadřování i smýšlení.

Podívejte se, co jeho řeč udělala s lidmi, kteří tam v tu chvíli byli přítomni:

• J 5:18 To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha vlastním Otcem, a tak se mu stavěl naroveň.

Židé byli zatvrzelí ve svých srdcích, když se setkali se zvěstí o Spasiteli a Pánu Ježíši Kristu. Ale Ježíš nepřestává vydávat o sobě svědectví. Vysvětluje, jaký je jeho vztah k Bohu, k Otci.

• J 5:19 Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn.

Je zde vidět jednota mezi Synem a Otcem ve 3 oblastech:

Ve verších 17 a 18 odkrývá Ježíš Otec a Syn jsou jedné podstaty, ve verších 19-22, že jsou jednotní v díle a ve verši 23 pak že jsou hodni stejné cti.

Může být vyjádřena jednota Otce a Syna nějak lépe a hlouběji? Stěží. Vůle Ježíše Krista je stejná jako vůle Otce. Nestojí zde dva bohové proti sobě, ale jeden Bůh ve dvou osobách zjevující perfektní soulad ve všem co dělají.

Podle svědků Jehovových je Ježíš jen stvořená bytost, jíž se dostalo druhého nejvyššího postavení ve vesmíru,"bůh, s malým b, nikoli však Všemohoucí Bůh".

Podle Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, tedy mormonů, je Ježíš člověk, který dosáhl velkých věcí. 

Podle učení islámu byl Ježíš pouze poslem Alláhovým, prorok a Boží posel. 

Evangelium apoštola Jana však tyto názory vyvrací: Jan předkládá úplně jiný pohled na osobu Ježíše Krista. Jednota Otce a Syna je tak úzká, že tu není místo pro dvě vůle, dvě díla ani pro dvojí čest. Bůh je jen jeden. Jak vyznal apoštol Tomáš po Kristově vzkříšení:

• J 20:28 Tomáš mu odpověděl: "Můj Pán a můj Bůh."

Jak je to možné, že Syn dělá to, co chce Otec? Je to proto, že Otec Syna miluje a ukazuje mu všecko (20). Jednoduše řečeno, svou poslušností Otci, vyjádřenou jejich jednotou, Kristus zjevuje Otce.

Chceš znát Boha, který je Duch a není vidět? Dívej se na Božího Syna, Boha zjeveného v těle (1Tm 3:16) a uvidíš jej!

• J 14:8 Filip mu řekl: "Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!"9 Ježíš mu odpověděl: "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce.

C. Kristus je Pán života

Doposud Ježíš mluvil o svém Otci a jejich jednotě. Ukázal lidem také svou moc uzdravovat nemocné. Ale přichází chvíle, kdy Syn bude zjevovat svou jednotu s Otcem, svoje božství v lidském těle ještě většími skutky.

Kdo čte Starý zákon, setkal se zde již s projevy Boží moci, když byli vzkříšení již mrtví lidé.

Elijáš vzkřísil syna vdovy ze Sarepty 1Kr 17:24

Elíša vzkřísil syna šunémanky 2Kr 4:30

Bůh dal těmto prorokům moc vzkřísit dva chlapce. Nyní přichází čas, kdy bude zjevena Ježíšova moc. Nejen, že dostává moc od Otce vzkřísit mrtvé, ale Ježíš nyní bude dávat život těm, kterým jej dát chce! Není pouhým nástrojem Otce: On je ten, který má moc sám v sobě dávat život - zdroj života.

To je Ježíš Kristus zjevený Písmem. To je Ježíš Kristus zjevující sám sebe!

Máme tu před očima Pána, který dává zákony lidem (Pán nad sobotou). Je nám představen Ježíš Kristus, který dává život, komu chce.

Je třeba ještě dalších důkazů o Kristově identitě? Je snad někdo větší než je On, koho musí každý poslechnout? Bůh Otec dal veškerý soud nad lidmi do Synových rukou. Neboť:

• Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle evangelia, co je v lidech skryto. Římanům 2:16

Je to den, kdy Kristus bude soudit živé i mrtvé.

• 2 Timoteovi 4:1 Před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, tě zapřísahám pro jeho příchod a jeho království:

Čest, úcta, která náleží Otci, náleží i Synu (v. 23). Kdo je tento Syn než Bůh sám? Nechal by snad Otec někoho menšího, než je On sám, aby byl oslavován stejnou slávou? Stejnou ctí? Nikdy! Bůh střeží svou slávu, když říká v:

• Izajáš 48:11 Svou slávu nikomu nedám.

Ježíš Kristus je Král! Lidé před ním padají v úctě na kolena, protože jim Duch zjevuje kým Kristus je: Já jsem. Jeho vůle – Otcova vůle, Jeho čest – Otcova čest – jeho dílo- Otcovo dílo. Nestojíme tu před nikým menším, než před Božím Synem, než před samotným Bohem, přišlým v lidském těle. Toho uctívejme!

Uctívání Ježíše Krista není věcí volby. Protože Otec svěřil soud nad každým člověkem do rukou svého Syna. To, kým pro tebe je, jaké místo má v tvém životě, na tom záleží tvá přítomnost i budoucnost. Není nic důležitějšího, než napjatě nyní poslouchat, co říká Bůh o mé věčné budoucnosti. Rozhoduje se o ní teď:

II. Boží soud

A. Dán do rukou Syna

Doposud jsme viděli, co mají Otec a Syn společného: nyní je tu rozdíl v díle: Soud byl svěřen Otcem do rukou Syna. Všechen soud dal Otec do rukou Syna (v. 22).

Jak ale naložit s Ježíšovým posláním uvedeným už ve 3. kapitole Jana, kde je zapsáno:

• J 3:17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.

Jistě je tu rozdíl: cílem Ježíšova příchodu je, aby přinesl spásu a ne odsouzení. A přece bude tím, komu je svěřen soud ke spasení jedněch a odsouzení druhých.

Na jakém základě budou lidé souzeni?

Ježíš to vysvětluje:

• Jan 5:24 Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.

Jedinou záchranou před odsouzením je věřit tomu, co říká Bůh, tedy Božímu slovu, Bibli, a věřit Ježíši Kristu, kterého poslal Otec a s nímž je jeden Bůh.

Není tu napsáno: stačí věřit v Boha, že nějaký je. Ani nestačí věřit v Boha Bible, že opravdu je. Bůh chce víc: slož svou důvěru v mého Syna Ježíše a v to co říká: v Jeho slovo. Zařiď svůj život podle Božího slova! Pak obdržíš věčný život.

Soud byl svěřen do rukou Božího Syna Ježíše. Jak tento soud proběhne?

B. Ježíš koná svůj soud nyní!

Celá pasáž od 25. do 30 verše mluví o dvou druzích vzkříšení. To první se děje již nyní. Ta hodina soudu již nastala. První vzkříšení se týká naší duše. Je to duchovní vzkříšení.

• Jan 5:25 Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít.

Každý člověk, který se narodí do tohoto světa, se rodí jako potomek Adamův. Proto stejně vypadáme, máme tělo, dvě ruce, nohy, hlavu. Ale také stejně jako Adam jsme neschopni žít svatě, bez hříchu a dokonale těšit našeho Stvořitele. Proto může Písmo o každém člověku, který se kdy narodil, vyjma Krista, říci:

• Efezským 2:1 I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, 2 v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu.

Ale ten, kdo slyší evangelium a uvěří této zprávě, uvěří Kristu Ježíši, že dokonale zaplatil za hříchy ne jeho vlastní, ale hříšníkovi, má život věčný. Soud začíná už nyní! Každé vyhlášení evangelia je zároveň pozváním k životu věčnému a zároveň vyhlášením soudu!

Chceš-li být zachráněn k věčnému životu, musíš uvěřit zvěsti evangelia o Ježíši Kristu už nyní! Věříš, že Kristus zaplatil na kříži svou smrtí za tvé hříchy? Pak už jsi přešel ze smrti do života. Tvoje duše je zachráněna.

Ale tvé tělo musí zemřít, kvůli hříchu. Co s ním bude dál?

Ježíš odpovídá ve verši 28:

• Jan 5:28-29 Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou: ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.

To je ta hodina, která přichází a o které Ježíš na rozdíl od té předcházející z verše 25, teprve přijde. To je druhé vzkříšení, fyzické.

Podrobněji o této chvíli mluví Pavel apoštol Ježíšův v 1. listě Tesalonickým 4:13-18.

Všichni lidé, kteří kdy žili, budou tělesně vzkříšeni. Ti, kteří za svého života uvěřili Ježíši, vstanou v nových tělech k životu věčnému s Pánem, ti kteří neuvěřili, budou ve svých tělech odsouzeni.

Židům, kteří Ježíše poslouchali, to bylo zatěžko uvěřit: Ježíš chce, aby lidé uvěřili člověku Ježíši Kristu, aby byli spaseni!

To by bylo opravdu těžké, ba dokonce bláhové, věřit nějakému člověku. Bylo by to dokonce rouhání, složit svou naději na pokoj s Bohem v člověka.

Ale od prvního verše první kapitoly nás apoštol Jan zahrnuje svědectvím o tom, kdo Ježíš Kristus. On je Věčné Slovo, On je Bůh (1:1), je Věčný (1:2), On je Původce stvoření (1:3), Světlo lidí (1:4), Syn plný milosti a pravdy (1:14), Beránek Boží, snímající hřích světa (1:29), Syn Boží (1:34), Mesiáš (1:41), Syn člověka (3:13), Spasitel světa (4:42), rovný Bohu (5:18), Soudce (5:22).

V tohoto Ježíše můžeš uvěřit. To není člověk, jako jsme my. On je Bůh sám,

• Fp 2:6 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, 7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka 8 se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. 9 Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, 10 aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - 11 a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.

Uvěř v toho jediného, který má moc zachránit nyní pro věčnost nejen tvou duši, ale i tělo. Není nikdo jiný, jako On, není žádného jména

• Skutky apoštolské 4:12 V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.

Na co ještě čekáš? Pět kapitol Janova evangelia vydává svědectví o Kristu.

• Uvěř ve svém srdci, že Bůh vzkřísil Ježíše z mrtvých a vyznej ho jako Pána a budeš spasen. (Ř 10:9)

Jestli byl pro tebe dosud Ježíš méně, než sám Bůh v lidském těle, pak je čas činit pokání a uvěřit jeho slovu. Jenom tak dojdeš pokoje s Bohem, jenom tak budeš mít věčný život.

III. Svědectví o Kristu

A. Svědectví světla

Jako racionální bytosti, stvořené k Božímu obrazu, potřebujeme pro svou víru reálný, pravdivý základ. Pán Ježíš je plný lásky. Mohl prostě jen přijít, položit svůj život na kříži a dokonat tak vykoupení. Ale Ježíš šel s námi i druhou míli. Proto předkládá důkaz za důkazem, abychom viděli pravdu.

Stejný postup jako používal PJ 5:37-38 A sám Otec, který mě poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář (38) a jeho slovo ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal.

Neslyšeli Boží hlas skrze Ježíše, takže nejsou pravými následovníky Mojžíše - který psal o Ježíši (v. 46).

Nesetkali se osobně s Bohem v Ježíši, jako Jákob, který se setkal s Bohem v podobě teofanie - Božího zjevení v podobě člověka? anděla? (Gn 32:30).

Nezůstává v nich slovo Ježíšovo, jako zůstávalo v žalmistovi, který jej uchovával v srdci (Ž 119:11).

Přijímáte Písmo jako svědectví o Ježíši? Židé studovali Písmo, ale unikal jim jeho smysl. Studium pro studium, studium pro znalost, je málo. Cílem studia Písma je vždycky poznávání Pána, vedoucí k větší důvěře a poslušnosti Jemu. Z toho vzejde Jemu sláva.

• 1 J 5:3 V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání;

Židé svou nevěrou Ježíši ukazovali, že veškeré studium Písma se u nich míjí účinkem. A přece je Písmo klíčem k poznávání Ježíše Krista, protože Písma svědčí o Něm a skrze ně může člověk získat život!

Židé raději než Písmu, důvěřovali lidem, kteří přišli a tvrdili, že znají tu správnou cestu k Bohu. Ať to byli současní vůdci židů - učitelé nebo velekněží, znalci zákona, jedno bylo jisté: lidé následovali lidi, místo, aby se podřídili Boží vůli zaznamenané v Písmu.

To je znak sekty, když poslouchání vedoucích je přednější než poslušnost Písmu. Každý křesťan musí být pod autoritou Písma, ať má jakoukoliv službu v církvi -

• 1 Pt 4:10 Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti. 11 Kdo káže, ať zvěstuje slovo Boží. Kdo slouží, ať to činí ze síly, kterou dává Bůh - tak aby se všecko dělo k oslavě Boží skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva i moc na věky věků. Amen.

Ať někdo slouží potěšováním ztrápených anebo vyučuje Boží slovo či káže, vždy to musí dělat v podřízenosti Písmu - to znamená tak, jak to Bůh učí svou církev ve svém slově - v Písmu. Neexistuje výjimka. Velmi populární je dnes názor: my máme Ducha svatého, ten nás vede. Ale Duch svatý je autor Písma a proto nikdy nepovede církev mimo Písmo. Otázkou pak zůstává, jestli někdo tvrdí, že ho vede duch a Písmo k životu a službě není až tak moc potřeba, jaký to duch ho vlastně vede. Duch Boží to jistě není.

• Jan 5:47 Nevěříte-li tomu, co on (Mojžíš) napsal, jak uvěříte mým slovům?

Tato slova jsou tak důležitá pro církev. Jsou také důvodem, proč základní doktrínou, učením, církve je pravda o Písmu.

Pro svůj křesťanský život potřebujete dobře rozumět, být zakotveni, být pevně postaveni na Písmo. Co o Písmu říká Duch Boží?

• 2 Pt 1:20 Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. 21 Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.
• 2 Tm 3:16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, 17 aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

Prostudujte doma zevrubně, co to znamená dostatečnost Písma, jeho neomylnost a bezchybnost. Prozkoumejte, jak Písmo vidí Ježíš, jak apoštolové, jak Duch svatý.

Budete překvapeni jednotou jejich svědectví o Písmu a jeho důležitosti v životě křesťana.

Jestliže nevěříme Písmu, pak nevěříme Ježíši. Ale tam, kde se Boží slovo otvírá a vykládá, tam jsou církve na dobrá cestě: Pavel vyzýval Timotea, aby se v církvi ujal předčítání Božího slova, kázání Božího slova a vyučování Božího slova. Tak bude dělat pokroky a poslouží ke spasení nejen sobě, ale i svým posluchačům (1Tm 4:12-16).

Učinili jste Boží slovo centrem svého poznávání Pána nebo je to jen přívěšek vaší víry? Ježíš říká, že Písmo je klíčové pro náš věčný život. Uvěříme Kristu nebo těm, kteří říkají, že na Písmu nezáleží?

Nemylte se! Bez Písma nemůžete věřit v Krista Písma. Můžete věřit ve svou představu o Ježíši, ale ta vás nezachrání pro věčnost. Váš věčný život je neoddělitelně spjat s Písmem a s vaším postojem k němu. Jaké místo zaujímá ve vašem životě, takové místo bude zaujímat i váš Spasitel.