BUĎTO ZÁKON, NEBO MILOST. OBOJÍHO NELZE! GAL 2,19-21;

BUĎTO ZÁKON, NEBO MILOST. OBOJÍHO NELZE! GAL 2,19-21;

ÚVOD

Pokoj vám a milost Kristovu! Poslední neděle roku 2025. Rok ve kterém stále pokračuje válka na Ukrajině. Rok ve kterém se stále častěji mluvilo o tom, že konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem a tedy i USA je blížící se jistotou. Rok v ČR volební, kdy se ještě silněji projevilo rozdělení národa. Rok ve kterém nejen náš sbor, ale církev napříč českou kotlinou zažívala pády, turbulence, rozdělení, ale přesto všechno i Boží milost, ochranu a starostlivou péči! Církev zápasí. A bude zápasit až do příchodu svého ženicha a Pána. Teprve až se on vrátí, zápas skončí. Skane poslední slza, zmizí poslední bolest, zármutek i strach. A hřích, ten otrokář a ničitel, bude potřen jednou provždy a navždy. Pavel napsal.

• 1 Korintským 15:54 Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: ‚Smrt byla pohlcena ve vítězství.‘  55 ‚Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvůj osten? 56 Ostnem smrti je hřích a mocí hříchu je Zákon. 

Ale do té doby je církev církví bojující! A Juda, který  toužil napsat církvi list plný radosti ze společné spásy, radosti z Pána Ježíše a vykoupení, byl Duchem Božím veden k tomu, aby napsal výzvu k boji. Výzvu k zápasu o víru z Boží milosti jednou provždy svěřenou Božímu lidu, Božím dětem!  

Na jedné skupince na jedné univerzitě padla tato otázka. Snad nejsi jeden z těch extrémistických fundamentalistů, co ještě dnes pořád věří, že by žena neměla kázat? A to je jen drobek ze všeho toho kvasu bludů, které pronikají do církve. Mají společného jmenovatele. Nezměrnou lidskou pýchu a z ní pramenící postoj, že Písmo není Boží slovo, a není třeba ho brát vážně. Víme to přeci lépe, než Bůh!

Modlím se, abychom se chopili výzvy a zápasili o víru, draze zaplacenou krví Krista. Kéž nám k tomu pomůže i dnešní text.

Galatským 2:19 Vždyť já jsem skrze Zákon umřel Zákonu, abych žil Bohu. S Kristem jsem ukřižován:  20 Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.  21 Neodmítám milost Boží, neboť jestliže spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo. 

Odkazy: 1 K 15,54-56;

NENÍ MOŽNÉ ŽÍT ZÁKONU I BOHU!

Ve verši devatenáct Pavel napsal.

Galatským 2:19 Vždyť já jsem skrze Zákon umřel Zákonu, abych žil Bohu. S Kristem jsem ukřižován:

Pavel napsal, že skrze zákon umřel Zákonu. Co to znamená? Co učinil Zákon v Pavlově životě? Vysvětlení máme v Římanům sedm. Bez Zákona je hřích “mrtvý”. Ožívá až právě prostřednictvím Zákona. Zákon konfrontuje hřích v člověku. Všechnu jeho sílu a zhoubu. Hřích skutečně ožívá a stává se zjevným ve světle Zákona. Dokonce sílí pod tlakem zákona. Proto Pavel napsal, že zákon probudil v jeho hříšném srdci všechnu žádostivost hříchu.

• Římanům 7:5 Když jsme byli v moci hříchu, působily v nás vášně podněcované zákonem a nesly ovoce smrti. 6 Nyní, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli spoutáni, byli jsme zproštěni zákona, takže sloužíme Bohu v novém životě Ducha, ne pod starou literou zákona.

Jedině smrt nás zprošťuje zákona. Do Pavlova života vstoupil Zákon, hřích ožil a Pavel zemřel. To je to, co píše i v našem devatenáctém verši. Ten bychom měli číst takto: Mocí zákona, a podle ustanovení zákona  jsem mrtev, a tedy jestliže jsem umřel, umřel jsem i pro Zákon! Zákon Pavla odsoudil a Pavel pochopil, že je duchovně mrtvý. Porozuměl tomu, že potřebuje Krista a Jeho spravedlnost! Pavlík výraz abych žil Bohu překládá v poznámce abych ožil Bohu! Člověk musí nejdříve zemřít. Porozumět tomu, že je duchovně mrtvý. Bez toho nelze přijmout Krista v pravé víře.

Kdo přijímá Krista a nebyl usvědčen jako přestupník Zákona, kdo si neuvědomuje, že je vinen, že zasluhuje smrt, že potřebuje Boží milost, ten nikdy nebude opravdově žádat o milost!  Ve svém srdci si totiž neuvědomuje zoufalou potřebu Boží milosti. Protože lékaře potřebují ti, co si uvědomují, že jsou nemocní! Celník se bil v prsa! A bál se podívat vzhůru k nebi třeba i jen na krátký okamžik! Volal: Bože smiluj se nade mnou hříšným! A Nikodém slyšel od Krista.

• Jan 3:3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit Boží království.

To staré tedy, co je pod mocí Zákona musí mocí Zákona zemřít, aby se mohlo narodit to nové z Boží milosti. A to je práce Ducha svatého, vyučení od Boha J 6.45. Je to usvědčení že jsem přestupník Božího Zákona a je to zároveň přivedení k pokání, ke kapitulaci před Bohem. To je obojí neoddělitelné dílo Boží milosti. Usvědčení z hříchu, uvědomění si své bídy a pokorné pokání, volání k Bohu po vzoru celníka v chrámu.

Boží spravedlivý zákon byl dán k tomu, aby byl zjeven lidský hřích. Aby před Bohem byl z hříchu usvědčen celý svět a každé tělo. Žid i pohan. Zákon je neslučitelný s novým životem v Boží milosti. Nelze žít zároveň Zákonu a Boží milosti v Kristu! A řekneme si proč.

1. Život pod Zákonem vede k odsouzení, k vině. To je cíl Zákona. Proto byl Zákon dán.  Nevede k životu, ale ke smrti. Vede k smrti zde i k věčné smrti na věčnosti. Je dočasný.  Avšak milost Boží v Kristu je věčná. Od minulé věčnosti připravená. K budoucí věčnosti směřuje a vysvobozuje. Dává věčný život, ne smrt. Jde o naprosto opačné směřování! Pavel napsal Korintským.

2 Korintským 3:7 Jestliže smlouva literami vytesaná do kamene sloužila smrti, a přece byla nastolena s oslňující slávou, takže synové Izraele nemohli pohlédnout na tvář Mojžíšovu pro její pomíjivou zář – 8 oč slavnější bude služba Ducha!  9 Byla-li služba vedoucí k odsouzení slavná, oč ji převyšuje služba spravedlnosti!

 

2. Zákon vás vždy odsoudí. Protože požaduje naprosto absolutní, dokonalé splnění všech svých požadavků! Musíte vždy v každou chvíli ve všech bodech, ve všech směrech a oblastech dokonale splňovat celý zákon celou svou bytostí! Musíte být absolutně svatí! Musíte vždy, v každé situaci  milovat Boha celou svou bytostí a každého člověka jako sebe sama! Toho prostě není nikdo schopen! Ani znovuzrozený křesťan. Proto vás zákon vždy  odsoudí a usvědčí jako přestupníka. Jediná cesta k dokonalé spravedlnosti, která uspokojí Boha, je víra v Krista. Boží milost vám skrze víru přičítá dokonalou spravedlnost Božího Syna!

Římanům 1:16 Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. 17 Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘

 

3. Zákon vždy dusí milost a pravý duchovní život! Člověk pod Zákonem spoléhá sám na sebe. To je hříšná pýcha a sebedůvěra. Je to modlářství. Tento postoj nevychází z pravdy, ale ze lži satanovi v zahradě Eden. Tento postoj dělá dokonce lháře z Boha, tím, že odmítá pravdu o neschopnosti každého člověka být spravedlivý. Odmítá pravdu, že zasluhujeme hněv a trest. Milost vede k pokoře a pokání. Zákon vrací k pýše a spoléhání na sebe. Milost vede ke svobodě v Kristu. Zákon svazuje zpět do prokletí, protože znovu uvalí břemeno, které nejsme schopni nést, které tíží, dusí až ke smrti! Což dosvědčuje sám Petr.

Skutky apoštolské 15:7  „Dobře víte, bratří, že si mě Bůh hned na začátku mezi vámi vyvolil, aby ode mne pohané uslyšeli slovo evangelia a uvěřili. 8 A sám Bůh, jenž zná lidská srdce, se za ně postavil: Dal jim Ducha svatého tak jako nám  9 a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, protože jejich srdce očistil vírou. 10 Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na učedníky břemeno, které nemohli unést ani naši otcové ani my!

 

Nelze žít zároveň Zákonu i Bohu. Být živý Zákonu znamená být mrtvý, odsouzený ke smrti Bohu! Zákon není pro spravedlivé, ale je pro svévolníky, lidi bezbožné a hříšné 1 Tm 1,8-9. Jde o naprosto neslučitelné smlouvy, z nichž první byla dočasná a nikdy neměla za cíl kohokoli přivést ke spravedlnosti před Bohem. Vždyť je psáno, že ze skutků Zákona nebude spaseno žádné tělo. Kdo je v Kristu, byl vírou ukřižován spolu s Ním a zemřel zákonu. Byl vírou znovu zplozen k novému životu , skrze vzkříšení Božího Syna. Jak je psáno v Ga 2,19.

Galatským 2:19 Vždyť já jsem skrze Zákon umřel Zákonu, abych žil Bohu. S Kristem jsem ukřižován:

Odkazy: Ř 7,5-6; 1,16-17; J 3,3; 2 K 3,7-9; Sk 15,7-10;

VÁŠ ŽIVOT NENÍ VÁŠ, JE MILOSTÍ A DAREM!

Řekli jsme si, proč je zákon neslučitelný s milostí v Kristu. Nyní si řekneme, jaké jsou důsledky pro nás, jestliže jsme jako Pavel ukřižování spolu s Kristem Zákonu a vzkříšeni ne k opravenému životu, ale k novému. Vzkříšení není vylepšení. Vzkříšen může být jen ten, kdo zemřel!

Galatským 2:20 Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. 

První důsledek je, že nežijete už vy!

Možná řeknete: Cože? To je ale blbost! Jsem snad v hrobě?” Ne, právě naopak jste byli z hrobu duchovní smrti zavoláni jménem. Když Pavel říká, že nežije už on, pak důležité je to slovo já. Řecky egó. Nežiji již já znamená jednoduše a prostě, že už nežiji pro sebe a svou slávu! Již nejsem ten jámaniak, co vše podřizoval svému vlastnímu naplnění a uspokojení. Když Pavel kárá korintskou církev za smilstvo, říká:

• 1 Korintským 6:19 Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! 20 Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem(životem) oslavujte Boha.

Druhý důsledek je, Kristus žije ve vás!

Ano přítomností Ducha svatého ve vás žije Kristus. Svým životem máte oslavovat Boha a to byl a  je Kristův první cíl! Nejvyšším cílem Kristovi lásky nejsme my, ale Otec. Kristovým prvním cílem je oslavit Otce tak, že naplní Jeho vůli! Je to láska k Bohu Otci samotnému, co je nevyšší a největší příčina Kristovy cesty na kříž. První a největší přikázání nemluví o lásce k bližnímu, ale k Bohu! A Ježíš ho musel naplnit, jinak bychom nemohli být spaseni. My nejsme víc, než Bůh a kdyby Kristus na prvním místě toužil po naší spáse a až pak by byla Jeho láska k Otci, byl by modlářem.

A i nyní, když žije v nás sleduje na prvním místě Boží vůli a slávu. Tomu podřizuje všechno. Proto přišel, vykoupil nás, učinil chrámem svého Ducha a prostřednictvím Božího Ducha žije v nás a Jeho cíl je jasný. Naše svatost, pro slávu Boha Otce. Tak je oslaven i On. Jestli nežiji již já, ale Kristus ve mně, znamená to jednoznačně následující. Žiji pro Krista, pro Jeho slávu a tak i pro slávu Boha Otce! Cílem je. Pán Ježíš nás vede k tomu stejnému, co činí On. K hledání, k poznání a k naplňování na prvním místě Boží vůle. Na prvním místě nás vede k poslušnému milování Boha. Jestliže tak činíte, zákonitě milujete i své bližní, na prvním místě Boží děti. Jan napsal.

• 1 Janův 5:1 Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha; a kdo má rád otci, má rád i jeho dítě

Třetí důsledek je, že nový život lze žít jen vírou v Krista a v Kristu!

Poklad nesmírné ceny se ukrývá v hliněných nádobách. Proto ten nový život lze žít pouze vírou a pouze z milosti Boží.  Vírou v Kristovo dílo na kříži, v Jeho zástupnou milost, přijímám že jsou mi pro Jeho jméno odpuštěny všechny hříchy! A to i ty, které na mne teprve “čekají”. Ve mne, v mém těle pořád zůstávají hříšné sklony a touhy a bojují proti touhám nového stvoření v nás! Takže děláme, co nechceme a stále ještě se v těchto tělech dopouštíme a budeme dopouštět hříchu. Jestli je v nás však Kristova milost přítomná, jak se projevuje? Jsme vykazatelní Bohu i lidem.

• 1.Janův 1:6 Řekneme-li, že s ním máme společenství, a chodíme-li ve tmě, lžeme a neprovozujeme ⁶ pravdu. 7 Chodíme-li však ve světle, jako je ve světle on, máme mezi sebou  společenství a krev Ježíše Krista, jeho Syna, nás očišťuje od veškerého  hříchu. 8 Řekneme-li, že hříchu nemáme, klameme  sami sebe a pravda v nás není. 9 Vyznáváme-li své hříchy, je on věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a od veškeré  nespravedlivosti  nás očistil.

Za čtvrté, to vše je darem Kristovi lásky, pro kterou nás miloval až k smrti na kříži!

Ten nový život v nás je důsledkem Boží lásky. Kristovi lásky k Otci i k nám. Jenom dokonalá láska je silnější než smrt. A dokonale miluje pouze Bůh. Tato láska je věčnou Boží láskou, a je vylita do našich srdcí spolu se svatým Duchem. Tato dokonalá Boží láska zahání každý strach. Strach, který nás vždy pokouší a svádí jednat hříšně. Ale jestli nás Ježíš tolik miloval, že se za nás vydal tak hrozivé smrti na kříži a odloučení od Boha Otce, proč bych se měl nyní čehokoli bát? Jste-li v Kristu, pak platí…

• Filipským 4:5 Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. 6 Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. 7 A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.

Rozumíte tedy, že váš život vám vlastně nepatří? Nepatří vám tak, že ho zasvětíte sami sobě a svým touhám a honbě za jejich naplněním! Až už vůbec vám nepatří tak, abyste v takové tělesné honbě za naplněním své vůle, svých tužeb a přání dokonce hřešili! Jakub napsal.

• Jakubův 4:1 Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?  2 Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete – a nic nemáte, protože neprosíte. 3 Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně. 4 Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím

Vášněmi Jakub myslí právě vášně těla z Gal 5.17-19. Vedou boj v našich tělech proti Duchu Božímu a novým stvořením v Kristu! Vyhovovat jim znamená milovat to, po čem touží padlý, hříšný svět! Tak jim nevyhovujte svatí, abyste nebyli přátelé světa a tím nepřátelé Boha!

Nepatříte sami sobě, bylo za vás zaplaceno výkupné. Váš život má být svědectvím o Boží dobrotě, lásce a milosrdenství. Ne o vašem sobectví, hříšných žádostech, svárlivosti a tvrdosti.

Odkazy: 1 K 6,19-20; 1 J 5,1; 1,6-9; Fp 4,5-7; Jk 4,1-4;

ODMÍTAT JAKKOLI MILOST ZNAMENÁ POHRDAT KŘÍŽEM KRISTA!

V posledním verši Pavel zaznamenal.

Galatským 2: 21 Neodmítám milost Boží, neboť jestliže spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo. 

A to řecké slovo, které zde máme přeloženo jako neodmítám, znamená následující. Nevyřazuji, neruším, nemám za neplatnou, neporušuji, ani neodmítám Boží milost. Nepohrdám Boží milostí!

Jestli tedy vás vaše srdce vede zpět ke spoléhání na vaše skutky a obelhává vás, že jsou pro Boha zalíbením, jsou přijatelné a Bůh vás kvůli nim ospravedlní, tak to vše co jsem jmenoval, děláte. Vyřazujete milost ze svého života, rušíte jí, máte ji za neplatnou, za neúčinnou. Porušujete jí a odmítáte. Jedním slovem pak Boží milostí pohrdáte! Se všemi důsledky. Stáváte se před Bohem opět viníky. Spějete zpět k prokletí Zákona, zpět ke smrti. Písmo před tím varuje jak zde v Galatským, tak v listu Židům, kde mluví o nedostatečnosti služby Zákona a Áronovského kněžství.

• Židům 8:4 Na zemi by nemohl být knězem (Ježíš), protože zde už byli kněží, kteří přinášeli dary podle zákona. 5 Ti však sloužili ve svatyni, která je jen náznakem a stínem svatyně nebeské. Vždyť Bůh uložil Mojžíšovi, když měl zřídit stánek: ‚Hleď, ať uděláš vše podle vzoru, který ti byl ukázán na hoře.‘ 6 Avšak Ježíš dosáhl vznešenější služby, právě tak jako je prostředníkem vyšší smlouvy, založené na lepších zaslíbeních. 7 Kdyby totiž ta první smlouva byla bez vady, nebylo by třeba připravovat druhou.

V otázkách spásy nikdy nebude záležet na tom, jak moc se namáháte! V otázkách spásy vždy bude záležet na Bohu, který se slitovává! Sloužíte v církvi? Ještě aby ne! Vedete shromáždění, sloužíte ve chválách, kázáním, modlitbou, praktickou službou druhým, dáváte štědře? Ještě aby Ne! Veliký zvěstovatel evangelia Pavel napsal.

• 1 Korintským 9:16 Nemohu se chlubit tím, že kážu evangelium; nemohu jinak, běda mně, kdybych nekázal. 17 Kdybych to činil ze své vůle, mám nárok na odměnu; jestliže jsem byl povolán, plním svěřený úkol.

Běda mi, kdybych nekázal! Běda vám, pokud nekážete, nesloužíte, nemodlíte se, nedáváte! Vždyť jste byli povoláni k této službě a vyznáním své víry v Krista jste se k ní zavázali! Vždyť vaše povolání je draze zaplacené! Znovu Gal 2:20!

Galatským 2:20 Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. 

On si tě zamiloval. On se pro tebe stal hříchem, pil kalich Božího hněvu. Vydal sám sebe na smrt, a to na kříži! Běda vám pokud tomu nerozumíte a dál se ženete za svými touhami, přáními a představami! Běda vám pokud budete mít na prvním místě dál sami sebe a ne Boha! Běda vám pokud budete mít na druhém místě sebe a ne lidi stvořené k Božímu obrazu! Běda vám pokud nemáte druhé, svého muže, svou ženu, své syny, dcery, sourozence v církvi,  sousedy, kolegy, spolužáky, prostě své bližní za přednější sebe! Běda vám pokud kvůli prosazování sebe samého dokonce hřešíte! Běda nám všem! Berte si znovu příklad z apoštolů! Berte si příklad znovu a znovu ze samotného Krista. Jak to viděli apoštolové, když byli zbiti, protože zvěstovali Krista?

• Skutky apoštolské 5:40 zavolali apoštoly, poručili je zbičovat, zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšovu a pak je propustili. 41 A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno.

A jestli vám to nestačí, pak hleďte na svatého Izraele! Na lva z pokolení Judova! Co dělá tento Lev? Proč je Beránkem? Proč je Král najednou nejbídnějším ze všech? Jak On o tom smýšlí, jaký k tomu zaujímá postoj?

• Marek 14:33 Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost. 34 A řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“ 35 Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina. 36 Řekl: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“

Jestli On sám sebe zapře do takové krajnosti, chcete vy dál sloužit sami sobě a naplňování svých tužeb a potřeb? K čemu je člověku získá-li celý svět, a přitom ztratí svou duši? Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, nelíbí se Bohu a nemůže se nikdy líbit Bohu!

Ten, kdo usiluje o spásu ze skutků, se soustředí na sebe, ve své marné pýše. Žije proti Boží pravdě!

Ten, kdo má na prvním místě sebe, ne Boha, na druhém místě sebe a ne své bližní je modlář a žije proti Boží pravdě.

A jestli dokonce hřeším, abych dosáhl svého? Co to znamená, když jsem schopen zhřešit, abych prosadil sebe a svůj pohled, své rozhodnutí i za cenu hříchu?  Co to o mě vypovídá, když se takto chovám ve svých vztazích? V manželství, v rodině, v zaměstnání, ve škole, v církvi!

Všechny tři výše uvedené věci mohou znamenat.

Za prvé: Že ještě neznám plně, že jsem ještě plně nepochopil evangelium o Boží milosti a přičtené spravedlnosti v Kristu! Že jsem ještě plně nepoznal zhoubu své vlastní hříšnosti! Že je ve mně ještě mnoho sobectví, pýchy a odporu k pravdě. Pohrdání pravdou. Pohrdání Boží milostí a křížem Božího Beránka! V tomto případě mám před sebou ještě dalekou cestu plnou Boží výchovy a Božího káznění. Ale chvála Bohu, ta cesta vede k posvěcení!

Za druhé: V tom horším případě neznám Boží milost v Kristu vůbec. Nepatřím Bohu a jsem stále otrokem hříchu a terčem Božího hněvu. A Boží milostí pohrdám plně a beze zbytku. Juda ve svém listu varoval církev, před těmi, kteří se…

• Judův 1:16 Vzpouzejí a odporují Božímu vedení a žijí si podle svých vášní,…

Ale Kristus nezemřel nadarmo! Proto sami sebe zkoumejte, zda-li skutečně žijete z víry! Amen!

Odkazy: Žd 8,4-7; 1 K9,16-17; Sk 5,40-41; Mk 14,33-36; JU 1,16;