Svatební zamyšlení

Dobrý den a pokoj vám, milá nevěsto, milý ženichu, vážení svatebčané. Důvod, proč jsme se dnes sešli je naprosto jasný – je to manželství Veroniky a Jakuba. Možná si kladete otázku, k čemu něco takového jako je manželství, vůbec je? Copak se nedá žít bez manželství? Nemohou dva lidé žít jen tak spolu – prostě proto, že se mají rádi? Copak k tomu potřebují nějaký papír? Rozumím takovým otázkám, protože doba, ve které žijeme, přesně k takovým otázkám vede. Ale nemohu s takovým pohledem na manželství souhlasit, protože manželství je něco naprosto odlišného než když dva lidé spolu jen tak žijí. Proto chci, abychom se podívali na to, jak vidí manželství Bůh, jak ho popisuje ve svém Slově, v Bibli.

Bible má hodně co říct o manželství a najdeme v ní mnohá, skutečně mnohá manželství. Ale kromě jednoho jediného manželství – o kterém si za chvíli něco povíme – není v Bibli žádné manželství, které by bylo naprosto dokonalé. To ukazuje na smutnou skutečnost, že ve vztahu mezi mužem a ženou to vždycky nějak skřípalo. To není problém dneška. Jak je to možné? Bible na to odpovídá velmi jednoduše a říká, že tím hlavním problémem je hřích. Tím nemyslím konkrétní špatné věci, které lidé dělají, a kterou jsou také hříchem, ale tím myslím samotnou podstatu hříchu – a tou je nevěra Bohu, vzdor proti Bohu, tvrdost lidského srdce, pýcha a sobectví, které z pýchy pramení. Přesně tohle je důvod, proč se polovina dětí v naší zemi rodí mimo manželství, proč tolik spolužáků našich dětí nemá některého z rodičů, nebo mají druhého, třetího, náhradního… Lidské sobectví a pýcha, které mají svůj kořen ve vzpouře proti Bohu. Nemusíte tomu věřit, ale rád si poslechnu vaše vysvětlení, proč vidíme tolik lhostejnosti, sebestřednosti, zneužívání, a tak málo lásky, ochoty, služby druhým. A právě o těchto věcech nakonec manželství je! Láska, obětavost, služba.

Zmínil jsem to jedno dokonalé manželství, které Bible popisuje. Je to manželství mezi Kristem a Jeho nevěstou, církví. Poslechněte si, co o tomto manželství, které je ještě nyní ve fázi zásnub, Bible říká:

• Ef 5,24-33 Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům. Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná. Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev; vždyť jsme údy jeho těla. ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo.‘ Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

Zde je dokonalý vzor pro manželství, které bude mít schopnost vytrvat, které bude krásné. Kristus, který dal sám sebe za svou nevěstu, za svůj lid, za církev, tedy za lidi, kteří se odvrátili od hříšného a bezbožného způsobu života, litovali toho, že žili ve vzpouře proti Bohu a spolehli se na to, že Ježíš je dokonalou obětí za jejich hříchy. Právě takovými lidmi jsou Veronika a Jakub, a proto také chtějí, aby Kristus byl jejich vzorem v manželství. Bible tady předkládá velmi jednoduchý návod pro dobré, krásné a trvalé manželství. Říká něco nejprve ženám, a potom také mužům. A nemělo by nás překvapit, že toho říká ženám mnohem méně, než mužům.

Ženy, podřizujte se svým mužům a mějte k nim úctu. Když tohle zazní, tak se dnes mnohým – a nejen ženám – otevírá nůž v kapse. Jsou to slova, která jsou nepřijatelná pro moderní, sebevědomou, hrdou a nezávislou ženu. Ale tím skutečným důvodem, proč námi taková slova hýbou, není nic jiného než pýcha! Tvrdost srdce, které chce vzdorovat Bohu, a které svou vzpourou vyvolává jedině Boží hněv. Proč jsou dnes mnohá manželství rozvrácená? Tady je příčina – protože žena chce žít nezávisle na svém manželovi. Protože chce sama rozhodovat, protože chce sama vládnout. Nechce být jako muž, chce být víc než muž, chce být svým vlastním bohem, chce sedět na trůnu svého vlastního života. Ale to není místo, které jí patří. Nepatří ani jejímu muži nebo nějakému jinému člověku, protože je to místo, které patří jenom Bohu. A pokud to tak je, potom je podřízenost a úcta v manželství radostnou, ochotnou a oddanou službou manželovi a skrze něj tomu, který vládne, Tedy Kristu. Jak jsem poznal Veroniku, vím, že to je žena, která miluje Krista a chce žít pod Jeho vládou. To z ní dělá ženu, která bude ochotná obětovat se a kvůli Kristu s radostí sloužit svému manželovi. A to je ta nejlepší vyhlídka do manželství.

A je tu ještě ta druhý věc, kterou jsem chtěl zmínit. Je ještě jedna hrozná věc, která ničí lidské vztahy – a zde je to, co Bible říká o manželství mužům – tou strašlivou ničivou věcí je sobecké srdce muže. Víte, proč je dnes tolik vztahů rozbitých a zničených? Protože muži přestali být tím, čím mají být – přestali být skutečnými muži. Co to znamená být mužem? Je to prosté – znamená to být jako Kristus. Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval svou církev a sám se za ní obětoval! Být manželem, být skutečným mužem, znamená obětovat sám sebe, znamená to stát se služebníkem své ženy, sloužit jí, starat se o ní a pečovat o ní jako o nejvzácnější poklad. Učitel národa, Jan Amos Komenský, nebyl jenom učitelem, ale byl především křesťanem. Na svých cestách napsal drobnou knížečku „Přemýšlení o křesťanské dokonalosti“, kterou věnoval své ženě, od které byl odloučen. Věnování začíná těmito slovy: „Manželko má milá, klenote můj po Pánu Bohu nejdražší!“

To je nádherné vyjádření manželské lásky. Zde můžeme vidět srdce muže, který skutečně miluje svou ženu. To není muž, který žije pro své koníčky, pro své kamarády nebo pro svou práci a který má manželku na to, zajistila jeho potřeby a ukojila jeho žádostivost. To je muž, který je skutečným mužem, protože miluje svou ženu víc než cokoliv jiného kromě Boha samotného. To je muž, který se učí od Krista, který položil svůj život za hříšníky, za nás. Za lidi jako jsem já, jako je Veronika, jako je Jakub, jako jsou tisíce dalších. Je to něco, co jsme si nijak nezasloužili – jediné, co jsme si zasloužili, bylo odsouzení. Ale v tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna, aby zaplatil za naše hříchy. To je láska, která se obětuje pro druhého. To je láska, kterou má Jakub milovat Veroniku, která se za pár okamžiků stane jeho manželkou.

Tohle je jednoduchá Boží cesta pro krásné manželství. Není snadná ani bezbolestná – musíte počítat s tím, že vás bude stát celý váš život. Ale je jednoduchá, a pokud to bude Kristus, kdo vás na ní bude provázet, nemusíte se bát, že se na ní ztratíte. A nejenom vy, ale každý, kdo se na Krista spolehne. Pomodleme se.