... protože jsi uposlechl mého hlasu...

Abraham prokazoval svoji víru svou poslušností (Gn 22,18). Boží slovo nám ukazuje, že jen těžko můžeme mluvit o pravé víře, pokud této víře chybí poslušnost. Stačí, když otevřeme galerii svědků víry v jedenácté kapitole listu Židům a podíváme se na to, co je řečeno o jednotlivých postavách. Opakuje se zde stále stejné schéma: věřil, a proto ...

• Židům 11:8  Abraham věřil, a proto uposlechl...

Každý, kdo věřil, ten také jednal. Víra musí jednat. Jinak se nemůže prokázat, jinak nemůže být žádným způsobem prověřena. Jenom tak je prověřena a prokázána pravost naší víry - jestliže podle této víry také jednáme. Tam, kde působí Duch svatý, tam je také opravdová poslušnost - především a na prvním místě poslušnost Božímu slovu (1 Pt 1,2).

Mimochodem - všimli jste si, že bez poslušnosti Božímu slovu nemůžeme mluvit o lásce ke Kristu?

• Jan 14:23 Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo. 

Dnes je tolik lidí, kteří říkají, že milují Krista, ale jakmile dojde na Jeho Slovo, a na poslušnost tomuto Slovu, tak je nikde neuvidíte. Ba, co hůře: často můžete slyšet slova jako: to je jenom litera, ty potřebuješ Ducha, nesmíš být tak zákonický, dogmatický, to je samé učení, ale poznání přece nadýmá, ... Jak smutný obrázek se nám potom naskýtá - rádoby křesťané, kteří žijí podle tohoto světa a spolu s tímto světem také spěchají do věčné záhuby.

Osobně znám řadu takových lidí - na jedné straně vyznávají Krista, ale na druhé straně ho neposlouchají. K čemu je to dobré? Pán Ježíš říká, že k ničemu. Takové lidi nesnese (Zj 3,14-22). Kolik lidí dnes vyznává Krista, dokonce věří dobrým věcem z Božího slova, ale jejich život, jejich aplikace tomu, v co věří, daleko kulhá za jejich ústy. Mluví o víře, ale nedovádějí tuto svou víru do praktických důsledků. To ukazuje na to, že jejich opravdová víra je ve skutečnosti úplně jiná! A to je něco, z čeho by nám měl běhat mráz po zádech.

Neklamte sami sebe (Jk 1,16)! Lidské je ten největší lhář - a jak dodává prorok, je nevyléčitelné (Jr 17,9). Také to je důvodem, proč se pravá víra pozná teprve po ovoci a nikoliv podle slov. Ze svých slov budeme souzeni - ale ovoce našeho života už nyní může ukázat, zda budeme odsouzeni, nebo jsme již byli osvobozeni.

Ovoce Abrahamova života vytrvale ukazovalo na Bohem proměněné srdce. Abraham nebyl dokonalý - byl to muž s mnoha chybami. Ale byl věrný a poslušný. Poslechl Boží hlas, kdykoliv zazněl. A v tom je pro nás jedinečným vzorem. Proto se stal praotcem věřících - protože uposlechl Božího hlasu. Tento hlas můžeme slyšet i my kdykoliv otevřeme Boží slovo, Bibli. Právě tehdy k nám Bůh promlouvá. Poslechneme?