Izajáš 51,6

Izajáš 51:6 Pozvedněte své oči k nebi, pohleďte dolů na zem! Nebesa se rozplynou jako dým a země zvetší jako roucho, rovněž tak její obyvatelé pomřou. Ale má spása bude tu věčně, má spravedlnost neztroskotá."

Člověk je pevně zakotven mezi nebem a zemí. Na zemi se rodí, žije svůj čas. Namáhá se, usiluje, bojuje, raduje se, trápí se. Plodí potomstvo, tvoří. Na zemi také umírá. Od první chvíle této své pozemské pouti vzhlíží k nebesům. A v jeho srdci je Bohem vložená touha po dosažení nebes, po dosažení věčnosti. A tak je svět plný filosofií a nejen duchovních směrů, které mají člověku pomoci k dosažení vytoužených nebes a věčnosti, nebo k jejich vytvoření zde na zemi. Všechny tyto směry mají jednu věc společnou. Říkají musíš dělat toto a tohle a potom se do nebe dostaneš, nebo ho vytvoříš na zemi.

Ale podívejte se, co na to říká Písmo, co na to říká sám Bůh ve svém slově. Nebesa se rozplynou, země zchátrá a rozpadne se. A všichni lidé, její obyvatelé pomřou. A s lidmi i všechny jejich snahy. Vše, co je z člověka, je dočasné a pomíjivé. Jestliže člověk a každá jeho snaha pomíjí, jak by touto pomíjivostí mohl dosáhnout věčnosti?

To nelze, lidská snaha, lidská spravedlnost nebes, věčnosti a spásy nedosáhne. Ale Boží spása a Boží spravedlnost v kříži Božího Syna Ježíše Krista, o které právě prorok Izajáš mluví. Ta je darem Boží milosti a je zdarma. Je věčná a přetrvává na věky! Jediný skutek chce Bůh Otec, jak říká jeho Syn Ježíš. Aby lidé věřili v toho, koho Otec poslal, Janovo evangelium 6,29. O této spravedlnosti z víry prorokuje Izajáš osm set let před narozením Krista!