HOSPODIN NÁŠ PODÍL!

HOSPODIN NÁŠ PODÍL!

Žalmy 16:1  Davidův. Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě! 2 Pravím Hospodinu: „Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.“  3 Svatým, těm, kteří jsou v této zemi, pravím, těm vznešeným, jež jsem si oblíbil nade všechno: 4 „Útrapy si rozmnožují, kdo běhají za jinými bohy. Ani trochu krve v úlitbu jim nedám, jejich jméno nepřejde mi přes rty.“ 5 Hospodin je podíl mně určený, je můj kalich; můj los držíš pevně, Hospodine. 6 Měřicí provazce mi padly v kraji blaha, moje dědictví je velkolepé! 7 Dobrořečím Hospodinu, on mi radí, i v noci mě moje ledví napomíná. 8 Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese. 9 Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo, 10 neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě. 11 Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.

Král David ve svém životě procházel mnoha strastmi, souženími a boji. Někdy na něho doléhali i ničivé důsledky jeho hříchu. Bůh však byl s Davidem po celý jeho život. A Boží dobrotivý charakter, věrnost a láska proměňovala Davidovo srdce a David rostl v poznání Boha. Vše v jeho životě bylo dílem Boží milosti. A David poznal, že nad Boha není. Nikdo není jako Hospodin!   A tak nám David ukazuje tu nejpřímější cestu rovnou k trůnu samotného Hospodina a Jeho dobrotivého milosrdenství!

Žalmy 16:1  Davidův. Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě! 2 Pravím Hospodinu: „Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.“ 

David staví Hospodina nade vše ostatní. Jsou jen dvě cesty na této zemi. Ta první vede k Bohu a kráčí po ní každý, kdo je vírou ukryt v Ježíši Kristu. Je úzká, těsná, s mnoha těžkostmi a trápeními, ale vede k životu!

A pak cesta svévolníků a ničemů. Svévolník po ní kráčí s lehkostí a hříšnou radostí. Je široká jako sám svět a  vede mnoha směry k mnoha modlám. K mnoha jiným falešným  bohům, jak píše David! A jasně k tomu dodává, že ti, co těmito cestami chodí, jen rozmnožují své trápení, zhoršují svůj úděl a zabředávají více a více do temnoty a zkázy, až padnou jednoho dne na dobro. A sám za sebe velmi radikálně prohlašuje.

. Ani trochu krve v úlitbu jim (těm falešným bohům) nedám, jejich jméno nepřejde mi přes rty.“

Od pátého verše potom David vyvyšuje Hospodina, jeho dobrotu a věrnost. David až básnickým způsobem velebí Hospodina zástupů a v podstatě říká. “Já jsem tvůj Hospodine! A ty Hospodine jsi celý můj život. Ty jsi pro mě všechno!”

“Ty jsi můj podíl Bože. Jediný o který stojím a chci usilovat. Ty jsi kalich, ze kterého chci pít a žádný jiný není. Ty sám jsi určil Hospodine celý můj život a všechno v něm v krajině naprosté blaženosti. Jednoduše proto, že ti smím patřit a že jsi se mnou od počátku mých dní až do jejich konce. Je jedno, co se v mém životě děje, jestli věci dobré, nebo zlé. Protože ty jsi se mnou! Jsi se mnou a patřím ti v životě i ve smrti!”

Podobně mluví i Nový zákon o křesťanech.

• Římanům 14:7 Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,  8 umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.

Boží věrnost Davida chrání ve dne i v noci. A David se od Boží věrnosti učí. Svůj pohled znovu a znovu zaměřuje na Boha! Nepochybuje, že Bůh je stále po Davidově pravici. Tato znalost Boží neochvějné věrnosti naplňuje Davidovo srdce pevnou vírou a radostí! David je v Bohu nepohnutelný, jeho víra je neotřesitelně zakotvena v Boží dobrotě a věrnosti!

David ví, že Bůh střeží každý jeho krok a nedá mu uklouznout, nedá mu padnout do moci temnoty a podsvětí! A jedním z největších důkazů této Boží věrnosti je fakt, že když měl David skutečně namále s Batšebou a Uriášem, s cizoložstvím a vraždou, Bůh poslal proroka, aby Davida konfrontoval a přivedl k pokání! Davidův hřích byl odpuštěn a navždy smazán!

Proto i ve vašich životech je jedním z největších důkazů Boží lásky a věrnosti přísná Boží výchova, vedoucí k posvěcení. A nejhorší věcí je, když ve vašich životech tato výchova, napomínání a usvědčování z hříchu chybí! Když chybí pokání! Jestli ji zažíváte, jste synové a dcery Boží. Jestli ne, pak možná se ve vašich životech děje to, co stojí v Ř 1,18-32. Bůh vás vydal na pospas vašim vlastním hříšným srdcím. A to je to nejhorší, co může člověka v tomto světě potkat. Proto buďte rychlí v pokání, a důvěřujte Bohu v Kristu! Tak jako David. Chvalte Ho stejnými slovy. Říkejte Bohu každého dne na tomto světě znovu a znovu.

Vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho. Amen!