PRÁCE BOŽÍ MILOSTI V SRDCI JONÁŠE (JON 1,7-16)
Sledujeme společně už potřetí proroka Jonáše a jeho útěk od Hospodina. Jonáš nastoupil na loď a prchá od služby Bohu. Od 4. verše první kapitoly vidíme, jak Hospodin uvrhl na moře veliký vítr a bouři. Víme, proč to udělal, zjevně to nebyla náhoda, ale Boží záměr. Jeho cílem je přivést Jonáše zpět k poslušnosti Pánu, ke službě, zpět domů do bezpečného následování Pána. Do podřízenosti Bohu. Ale nyní je to Jonášův hřích, když se nechce podřídit svému Stvořiteli a utíká od něj pryč, co je důvodem pro tu velikou bouři, do které se loď dostala. Jonáš svým útěkem říká: "Ne, Já Bohu nechci sloužit, protože On dává milost zadarmo, a to je nespravedlivé." Co si asi myslí Jonáš? Zdá se, že jeho myšlenky jdou tímto směrem: „Bůh by přeci měl odměňovat ty, kdo jednají dobře (tedy především nás potomky Abrahama) a trestat ty, kdo uctívají modly, tedy pohany." Také si myslíš, že by s tebou měl Bůh zacházet podle tvé spravedlnosti? Jakou medvědí službu dělá některá církev lidem, když učí, že Bůh bude na soudu spravedlivě vážit tvé dobré skutky na jedné straně a ty zlé na druhé straně.