Kde nalézt trvalou radost (J 17:13)

…vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho. (Ž 16,11)

 

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 10. listopadu 2019

 

I. Úvod: šest oblastí modlitby Ježíše za církev

Milost a pokoj vám, bratři a sestry, milí přátelé,

chci se vás zeptat, zda jste dnes přišli do shromáždění plní radosti? Ano, jste plni radosti? Anebo vás svírají starosti a trápení? Boží slovo nás vybízí, abychom se radovali. Ale to je upřímná otázka, kterou si nad takovou výzvou Písma, oprávněně klademe:  jak se můžeš radovat, když je tvůj manžel opilec a násilník? Kde je radost, když máš starost o své dospívající děti, protože váš vztah prochází zkouškami. Jak můžeš mít radost, když prožíváš tlak nadřízených v práci a ústrky spolupracovníků. A kde je radost, když ti tvé vlastní tělo denně připomíná bolestí, jak se opotřebovává a stárne? A přece je radost jednou ze šesti oblastí, za které se Pán Ježíš modlí k Otci v modlitbě, kterou zapsal apoštol Jan, v 17. kapitole svého evangelia; v modlitbě, která je nazývána jako Velekněžská modlitba. Přečteme ji nyní celou společně.

čtení J 17

Když jsme během výkladu celého Janova evangelia procházeli 17. kapitolu, všimli jsme si, že Pán Ježíš se tu přimlouvá u Otce za jeho požehnání ve třech oblastech: tou první je Pánova touha po tom, aby skrze Ježíšovu službu byla zjevena Boží sláva všemu stvoření (v. 1-5). Druhou oblastí Ježíšovy modlitby v J 17, jsou prosby za 11 Pánových nejbližších učedníků, apoštolů. A v poslední části se potom Pán modlí za všechny své následovníky, kteří kdy na světě uvěří - modlil se také za nás, za tuto místní církev, za každého kdo je tu dnes přítomen, protože mu Bůh odpustil jeho hříchy.

Můžeme se však také na tuto Velekněžskou modlitbu Pána Ježíše podívat z jiného úhlu a položit si otázku: za jaké oblasti v životě církve, v životě jednotlivých spasených lidí, Pán Ježíš prosí svého Otce v nebesích. Blíží se hodina Ježíšova zatčení a o něco později ukřižování. Za co tak důležitého se tedy pro církev Ježíš modlí? Co na Otci žádá v tuto kritickou chvíli. Můžeme najít šest takových významných oblastí:

První Pánovou prosbou je, aby byl v životě učedníků  oslaven Kristus (v. 9-10). Druhou, aby byli zachováni od zlého (v. 12,15), to znamená, aby rostli v posvěcení, třetí oblastí je pak prosba k Otci, aby učedníci měli v sobě plnost Kristovy radosti (v. 13), čtvrtou, aby mezi námi byla jednota v Kristu na svědectví světu - to je misie církve (20-23), pátou oblastí Ježíšových proseb je, aby Otec dovedl všechny, kteří uvěří, do slávy, tedy věčný život. To je vytrvalost svatých, (v.24) a konečně šestou oblastí, za kterou Pán Ježíš prosí Otce je, aby v jeho učednících byla přítomná Boží láska (v. 26).

Pokud máme charakterizovat, co je církev, máme-li mluvit o křesťanech a církvi, pak právě těchto šest znaků, za které se Ježíš modlil, musíme najít. Jestliže se za tyto oblasti modlí Boží Syn a my vyznáváme, že jsme Jeho církví, pak je nasnadě důležitá otázka: jsou tyto znaky vidět v našem životě? Oslavujeme svým způsobem každodenního života Krista? Rosteme v posvěcení? Známe plnost Kristovy radosti? Jsme svědectvím světu o vzkříšeném Ježíši? Jdeme ve víře, která je rozpoznávacím znamením spásy? Je mezi námi Kristovská láska?

 

II. Radost světa a radost církve

Dnes bych se chtěl zaměřit na třetí z těchto poznávacích charakteristických znaků církve, a tou je radost. Pán Ježíš se modlí za svou církev, jak máme uvedeno ve 13. verši:

• Jn 17:13  Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě na světě, aby v sobě měli plnost mé radosti.

Pán prosí Otce za plnost radosti v mém životě. Žádá Všemohoucího Otce, abys i ty znal plnost Kristovy radosti! Co je to radost? Radost je příjemný a dobrý pocit, který naplňuje člověka, když se mu něco zdaří anebo když nějaké vnější okolnosti způsobí, že se mu dobře daří. Není to myšlenka, přesvědčení, názor ani rozhodnutí, ale je to emoce.

 

A. Radost nespasených

Lidé zažívají radost, bez ohledu na to, jsou-li to znovuzrození křesťané anebo ne. Apoštol Pavel svědčil o živém Bohu, o Stvořiteli a Udržovateli každého života, lidem v Aténách takto:

• Sk 14:16   Bůh sice v minulosti nechával pohanské národy žít, jak chtěly, 17  avšak nepřestal dosvědčovat sám sebe tím, že jim prokazoval dobro: dával vám s nebe déšť i úrodu v pravý čas, sytil vás pokrmem a naplňoval radostí."

Důkaz Božího prozřetelného jednání je, že lidé mají živobytí a nad to vše i radost z věcí tohoto světa. Radost není povinností, kterou by lidem Bůh musel dávat. On přeci nikomu nic nedluží. A přece projevuje tak svoji dobrotu: nenechává plně dopadnout tíhu svého hněvu na bezbožný svět, ale je trpělivý:

• 2Pt 3:9  Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.

Kdo je ale Bohu vděčný za radost ve svém životě? Přestože je radost Boží dar, pyšné lidské srdce se vehementně domáhá: já mám na radost přece právo! Sportovci hrají pro radost z vítězství. Stavitel má radost, když dokončí stavbu domu. Student má radost, když se mu podaří test z matematiky. To všechno je Boží dar, ne naplnění oprávněných požadavků bezbožných lidí. Ne každá radost neobráceného člověka je však dobrá. Hříšné srdce mívá radost i ze špatnosti. Někdy se raduje i v situaci, kdy se mu něco nezdaří, ale hlavně, že se to nezdařilo ani někomu jinému. Podvodník se raduje, když se mu podaří někoho obrat o peníze. To je radost ze špatnosti, a ta nikdy neukazuje na svatého Boha, ale jen na zvrácenost lidského srdce.

 

B. Křesťanova radost

U člověka, který byl skrze víru obmyt Ježíšovou krví ze svých vin, je to jinak. Miluje Krista a jeho srdce:

• 1K 13:6  Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.

Radost očištěného srdce pramení z úzkého společenství s Kristem. Takhle to vyjadřuje žalmista:

• Ž 16:5-11  Hospodin je podíl mně určený, je můj kalich; můj los držíš pevně, Hospodine. 6  Měřicí provazce mi padly v kraji blaha, moje dědictví je velkolepé! 7  Dobrořečím Hospodinu, on mi radí, i v noci mě moje ledví napomíná. 8  Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese. 9  Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo, 10  neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě. 11  Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.

Radost však není v křesťanově životě volbou, ale nutností a dokonce příkazem. Ale jak může být radost přikázána? Apoštol Pavel v listu Filipským křesťanům své adresáty vybízí:

• Fp 4:4  Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!

Pavel tu klade dokonce důraz, protože svůj příkaz znovu opakuje: radujte se! A mějme na paměti, že toto jsou inspirovaná slova Ducha Božího: to není pouze příkaz apoštola Pavla, ale je to příkaz Ducha svatého, příkaz Boží, pro celou jeho církev! Kdo by se mu chtěl vzpírat? Tvoje srdce? Obrácené srdce jistě ne! Který křesťan by netoužil znát neustále Boží radost!

Jak to může Pavel říci? Vždyť sám trčí ve vězení v Římě, když tato slova napsal filipské církvi! Je v situaci, kdy mu jde o život, protože víra, kterou má je hrozbou státnímu náboženství Říma, protože říká, že se všichni mají obrátit k jedinému živému Bohu a věřit v Jeho Syna, Ježíše Krista, který byl ukřižován pro hříchy lidí. A vzpomeňte, komu je adresuje: církvi, která žije ve městě, kde Pavel a Silas byli vlečeni před městskou správu a ti je nechali zbičovat (Sk 16:19). Církvi, která neměla u občanů svého města dveře otevřené. A přece v této své situaci a do situace filipských křesťanů zní: radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Dokonce jde o příkaz: radujte se nejen občas, ale vždycky! Nejen v pátek po škole, ale vždycky! I v pondělí. Je to příkaz: radujte se vždycky v Pánu.

Možná znáte píseň "Don't Worry, Be Happy" od Bobby McFerrina. Volně přeloženo vyzývá McFerrin své posluchače: žádné starosti, buď v pohodě. Nestrachuj se, buď šťastný. Ale jak si může člověk poručit být šťastný? Možná na chvíli. Ale napořád? A přece apoštol Pavel chce: Radujte se v Pánu vždycky! Klíčem k naplnění tohoto příkazu není, že si prostě zazpívám a na všechny starosti se vykašlu a hodím je za hlavu. Ty starosti a trápení každého stejně jednou doženou. Někdo se jim zkouší vyhnout zpíváním, jiný pomocí drog, aby se utíkal do jiného světa plného fantazie. Ale když účinek drogy pomine, má stejně starostí plus jednu navíc: už se ze závislosti jen tak nevymaní.

Klíčem k naplnění Pavlova příkazu, příkazu Ducha svatého: Radujte se vždycky - jsou jeho slova: v Pánu! Radujte se v Pánu! Jeho naplnění zajistí jedině Duch svatý, protože objektem radosti, důvodem té radosti, je Ježíš Kristus! A co jiného je úkolem Ducha svatého, než zjevovat slávu Ježíše Krista v srdci člověka? (J 15:26 a 16:14)

Radost, kterou dává Bůh svým dětem, nejde získat jinak, než vírou v Krista! Tahle radost nepochází totiž z okolností tvého života, zda se ti zrovna daří dobře anebo jsi ve svízelné situaci. Tahle radost je zakořeněná a vychází ze samotného Krista. Proto mohl jiný muž, Horatio Spafford, napsat píseň, která je také o radosti. Ale je to píseň o jiné radosti, o jiném štěstí, než McFerrinova píseň. Horatio svou píseň napsal v nejtragičtějším období svého života. Je to píseň, kterou jsme dnes zpívali:

Když nebeský duši mou proniká mír,

ať hrozí mi svět ze všech stran,

mé srdce už nestrhne bouřlivý vír,

bezpečnou kotvou mou,

můj je Pán.

Šťasten jsem, v Bohu svém.

Jak ji mohl Horatio Spafford napsat, když mu právě utonuly čtyři dcery v Atlantiku! Vypravil celou svou rodinu z domova z Ameriky do Evropy, ale loď se cestou potopila. Zahynulo 226 lidí, včetně všech jeho dětí. Jen jeho manželka byla zachráněna. Právě uprostřed svého žalu mohl napsat to, co je do češtiny převedeno dalšími slovy písně:

Když satan by stíhat mne žalobou chtěl, já pospíším v bezpečný stan, 
tam ku kříži, na kterém Ježíš můj pněl a tam smířil mne s Otcem můj Pán. On přetěžké hříchů mých břemeno sňal, já dítkem již Božím jsem zván, 
to právo mi Ježíš můj z milosti dal, ó, jak laskavý jest ten můj Pán. Horatiovo srdce bylo upnuté k Pánu! Ježíš byl jeho pokojem a radostí. Sem nás Ježíš směřuje. Jsi jako Horatio blízko Pána? Pro co jiného svým učedníkům Pán Ježíš říká, že On je pravý vinný kmen a my jeho ratolesti, které získávají z kmene svou sílu?

• J 15:11  To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná."

Když budete jako ratolesti, které vyrůstají z kmene, brát svou sílu neustále z Krista, pravého vinného kmene. Jsou dvě místa v Janově evangeliu, kde Ježíš vysvětluje učedníkům, jak může být jejich radost plná. Jedno jsme právě viděli a to druhé je v:

• J 16:22-24  I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. 23  V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to. 24  Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.

Ukřižovaný Ježíš nezůstane v hrobě. Bude vzkříšený a navěky živý. Duch svatý, kterého pošle do srdcí svých učedníků, už s nimi zůstane. Tak i jeho radost s nimi zůstane. To jsou dvě události, úzce spolu spjaté, které nás vedou ke zdroji křesťanské radosti: nejprve Kristův kříž a potom jeho vzkříšení. Tam na Golgotě platil Ježíš cenu vysokou - tam nešlo podplatit ani policii ani soudce penězi, aby bylo všechno v pořádku, jak to známe z dnešních novin a televize, že se děje. Ježíš neplatil lidem, ale Bohu, spravedlivému Soudci. Toho nelze podplatit, obelstít nebo uchlácholit. Na kříži Golgoty šlo o život. O můj a o tvůj. Cena za vykoupení byla vyšší, než bys mohl nabídnout. Nemáme dostatek spravedlnosti na zaplacení výkupného. To co nám po právu náleželo, byla odměna za naši nespravedlnost!

• Ř 6:23  Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Darem Boží milosti! Bůh nám v Ježíši a jeho oběti daroval milost! Tady leží zdroj křesťanovy radosti, kterou nemá moc nic zničit: Pán Ježíš zaplatil za mne plnou cenu. Přinesl mi smíření a pokoj s Bohem skrze víru. To je Kristus, který zachraňuje a přináší radost.

• 1Pt 1:8  Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec v něho věříte a jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí, 9  a tak docházíte cíle víry, spasení duší.

Jeho vzkříšení je důkazem vykoupení a smíření.

• Zj 19:7  Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila

 

III. Jak pěstovat křesťanskou radost

 

A. Když radost chybí

Neradostný křesťan je ten, který je daleko od Otce, od Pána Ježíše, od společenství s Bohem. Radost, říká Písmo v Ga 6, je ovocem Ducha. Pak i zrání ovoce je duchovní disciplína. Co tedy s tím?

Otoč se zády k tomu, co ti brání mít s Pánem úzké společenství. To co nás odděluje od Boha, je hřích. Mohou to být i jinak dobré a užitečné věci, náplň našich dní, lidé... Cokoliv. Pokud je něco z toho důležitější než Pán, protože zabírá můj čas i síly, které by měly patřit Bohu, pak je třeba se od toho odvrátit a přiklonit se k Bohu. Běž k Němu a vyznávej mu své hříchy.

• 1J 1:9  Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

To Jan napsal, aby

• 1J 1:4  To píšeme, aby naše radost byla úplná

Pokud něco brání radosti, aby naplňovala tvoje srdce, křesťane, pak to nejsou překážky, které zažíváš v práci, ani to není tvůj nevěřící manžel, který tě odvádí od poslušnosti Krista, není to ani tvé bolavé tělo, co stojí mezi tebou a Bohem. To, co ti znemožňuje znát plnost Kristovy radosti je, že něco jiného zaujímá ve tvé mysli, ve tvém srdci důležitější místo, než tvůj Spasitel. Obrať svou pozornost na Něj, upni svou víru k Němu a všechno ostatní dostane správnou perspektivu.

• Ř 8:35-39  Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? 36  Jak je psáno: "Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku." 37  Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. 38  Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, 39  ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Kristus nedovolí, aby tě něco vytrhlo z Jeho ruky. Není právě toto ujištění zdrojem věčné radosti? A co když je té Kristovy radosti tak nějak málo v tvém životě? Podíváme se, jak v ní můžeme růst.

 

B. Jak v radosti růst

Využívej pravidelně prostředky, které ti Bůh dává, aby tvá radost v tobě zůstávala.

Boží slovo, rozjímání nad ním:

• Ž 19:9  Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci.

Poslouchej Kristovo slovo

• J 15:10  Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. 11  To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná."

Modlitba

• Žd 10:19-23  Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně 20  cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony - to jest obětováním svého těla. 21  Máme-li tedy tak velikého kněze nad celým Božím domem, 22  přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. 23  Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný.

Společenství církve

• Žd 10:24-25  Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům. 25  Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.

 

C. Jak radost násobit

Kdo má rád matematiku? Protože násobení radosti je takový matematický úkol: aby se radost mohla násobit, je potřeba se o ni dělit! Sdílej evangelium a tvoje radost se bude násobit! A to vede k radosti v plnosti!

• 1J 1:3  Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. 4  To píšeme, aby naše radost byla úplná.

Duch svatý otevírá naše oči, abychom viděli nádheru Krista. On je nevyčerpatelným zdrojem křesťanovy radosti. Zanedlouho potom, co Pán Ježíš dokončil svou modlitbu k Otci, jak ji máme zaznamenánu v J 17, byl zatčen. Opouštěl své učedníky a oni byli v slzách, hledíce na jeho ukřižování. A přece se stále Ježíš stará, aby radost jeho učedníků byla úplná. Kříž je toho důkazem. To je místo, kde začíná křesťanova radost. Tady začíná naše radost.

Půjdeme k němu?