Nutnost svatosti v srdci a v církvi (1. Jan 1,5-9)

Marcus Denny, Ústí nad Labem 19. května 2019

 

• 1. Jan 1:5–10 A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu. Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není. 

 

Všimněte si verše 5. Jan nám dává hlubokou pravdu: Bůh je světlo

Všimněte si toho slova je.  Bůh JE světlo

Teď si všimněte, že tam není slovo jako. Neříká, že Bůh je JAKO světlo.

Říká, že Bůh je světlo. Je důležité tomuto správně rozumnět.

Tato fráze není jenom popis Boží vlastnosti ...je popis podstaty samotného Boha.

 

Bůh je světlo. Jan tady mluví o morální dokonalosti Boha. Jinými slovy, Jan říká, že Bůh je svatý. Což je důvod, proč Jan pokračuje, píše ...a není v něm nejmenší tmy. Bůh je dokonale morálně čistý. Je absolutně bez hříchu, bez chyb, bez provinění, bez přestupků. Je spravedlivý ve všech svých skutcích. Nikdy neměl ani jednu špatnou myšlenkou. Nikdy neměl špatný záměr. Nikdy neudělal špatné rozhodnutí. Nikdy neudělal dobré rozhodnutí ze špatné motivace. Nikdy nepředstíral. Nikdy nepřeháněl. Nikdy nelhal.

 

• Mojžíš hlásá: Skála — jeho dílo je bezúhonné, ano, všechny jeho cesty jsou spravedlivé. On je Bůh věrný a není v něm špatnost, je spravedlivý a přímý. Deuteronomy 32:4

 

• David zpívá v Žalmu 145:17 Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách a věrný ve všech svých skutcích.

 

• A znovu v Žalmu 18:29 s Bohem, jehož cesta je tak dokonalá! To, co řekne Hospodin, je protříbené. On je štítem všech, kteří se k němu utíkají.

 

Bůh je svatý. Je světlem. Je bez poskvrnění, dokonalý ve všem, co dělá, ...a spravedlivý ve všech svých skutcích. Je nejen standardem dobroty, ale i jeho skutečným významem.

 

Když věřící zemře a stojí před Bohem, co si myslíte, že je první atribut, který si uvědomí o Bohu? Uvědomí si, že Bůh je nesmírně svatý.

Když nevěřící zemře a stojí před Bohem, co si myslíte, že je první atribut, který si uvědomí o Bohu? Uvědomí si, že Bůh je nesmírně svatý.

A v tom momentu si uvědomí, že Bůh není takový, jak si myslel.

 

Uvědomí si, že bůh, v kterého uvěřil byl jenom bůh, kterého si on sám vymyslel. Bude slyšet strašná slova od Boha, které jsou napsána v Žalmu 50, 21: Představoval sis, že jsem jako ty.

 

Všimli jste si někdy, že všechny modly a falešní bohové, jsou stejní jako lidé, kteří je vytvořili?  Mají bohy peněz, kteří uspokojí lidskou chamtivost.

Mají Alláha, který uspokojuje touhu vraždit, ...touhu zneužívat ženy.

Mají boha Evropana, který miluje každého člověka, a všechno toleruje ...jejich bůh chce, aby měl každý krásný život, aby měl každý svobodu dělat si co se komu zlíbí, žít si jak se komu chce, a být tím kým chce kdo být.

 

To jsou všichni bohové stvoření k obrazu člověka!

Mají vlastnosti člověka, slabosti člověka, hříchy člověka a hlouposti člověka.

Ale jaké náboženství má Boha absolutní svatosti? Kdo vymyslel Boha, který je tak svatý, že Ho nikdo nemůže vidět a předstoupit před něj?

 

Vidíš, že člověk potřebuje nejen slyšet o Bohu Bible, ale také o tom jaká je nejdůležitější pravda o Bohu Bible a člověku. Bůh není jako my. Bůh je světlo. Bůh je nesmírně svatý.

 

Bůh je tak svatý, že totálně zničil potopou každého muže, ženu, dítě i zvíře na tváři země. Bůh je tak svatý, že zničil celá města plná mužů, žen a dětí ohněm a sírou.

Hana, matka proroka Samuela, řekla:

• 1. Samuelova 2 ..Nikdo není svatý jako Hospodin...

 

Nikdo. Nikdo není jako je Bůh. Nikdo. Ale ty a já si myslíme, že Bůh je jako my. Myslíme si, že Bůh bude přehlížet hřích nebo učiní výjimku, nebo projeví milost podle našich vlastních představ. Ale svět chybuje! Bůh není jako my.

 

A to je důvod, proč Bůh varuje svět v Žalmu 50,21

• Představoval sis, že jsem jako ty.

 

Bůh není jako my. On je svatý.

Bratři a sestry, pečlivě poslouchejte: Evangelium začíná s Bohem a Jeho svatostí. Evangelium nás zachrání před svatým Bohem, skrze svého svatého Syna, tím, že dělá svatými nás. To je to podstatné co verš 6 říká:

• 6 Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu.

        

Evangelium znamená, že Bůh, svou milostí, volí muže a ženy, kteří si zaslouží Jeho soud, a činí je svatými. Naplní je Jeho světlem. Pokud člověk byl posvěcen Bohem, bude žít svatě pro Boha. To je pravda. A všimněte si poslední fráze: přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu. Pravda nemusí jenom být uvěřena. Pravda musí být činěná. Což je přesně důvod, proč Jan píše, že pokud člověk říká, že dostal podíl na jeho svatosti ale chodí ve tmě, takový je lhář.  Verš 6, bratři a sestry, popisuje falešného křesťana. A verš 7 popisuje skutečného křesťana. 

 

• 7  Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.

 

Verš 7 je velmi zajímavý. Mohl by také znamenat…

7  Jestliže však chodíme v světle, jako On je ve světle, máme společenství s Ním.

 

Jan už to ale ve verši 6 říkal. Význam slov v 7. verši je jiný ...je to něco velmi důležitého. Jan nám ukazuje praktický výsledek svatosti. Co je předpokladem pro pravé křesťanské společenství?

 

 “chodíme v světle”

 

Skutečné křesťanské společenství je důsledek toho, že chodíme ve světle spolu. Jinými slovy, základem křesťanského společenství je svatost!

Za co se modlil náš Pán? Co chtěl, aby Jeho otec udělal pro svůj lid?

 

V evangeliu Jana 17:17 se Ježíš modlil

• Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.

 

On chtěl, aby Bůh učinil Jeho lid svatým.

 

• Jana 17:17- 21 Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda. Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli vpravdě posvěceni. Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.

 

Svatost je základ společenství s Bohem... A svatost je sjednocujícím faktorem církve Ježíše Krista. To je dnes pro mnoho lidi šokující. Je to šokující, protože svatost není to, co dnes sjednocuje většinu církví. Všude kolem nás vidíme sbory, jejichž sjednocujícím faktorem je druh hudby, sláva kazatele, styl oblečení, společenská vrstva, finanční stav i sexuální orientace. Sbory tady v České republice jsou sjednocené všemi různými věcmi kromě té jedné věci, která skutečně sjednocuje!

 

Co sjednocuje církev?

• 1 Peter 2:9 (ČSP) Vy však jste, rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili mocné skutky ‘ toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

 

Sjednocujícím faktorem církve Ježíše Krista je Svatost. On nás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. A do toho světla povolal bohaté, chudé, důležité, neznámé. Povolal staré, mladé, zdravé i nemocné. Povolal různé lidi z různých sociálních, kulturních, etnických skupin. A všichni ti lidé jsou sjednoceni jedinou věcí: svatostí.

 

To je přesně to, co říká 1. Kor 6,9-11

 

• 1. Kor 6,9-11 Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení, ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království. A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.

 

Všichni máme společné dvě věci.

První věc je, že jsme patřili světu. Všichni jsme sloužili Satanovi. Byli jsme děti temnoty. Následovaly jsme touhy svého těla.

Žili jsme podle své vůle. Vzbouřili jsme se proti Bohu. Byli jsme na cestě do pekla.

 

• Titovi 3,4–6 (ČSP) Když se však zjevila dobrota a lidumilnost Boha, našeho Zachránce, zachránil nás ne na základě skutků, které jsme my učinili ve spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství skrze koupel znovuzrození a obnovou Ducha Svatého, kterého na nás vylil hojně skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce,..        
• Titovi 2,14 (ČSP) …který dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si svůj zvláštní lid, horlivý v dobrých skutcích.

 

Ta druhá společná věc je: Že jste svatí. To je to, co vás sjednocuje. Svatost. Čistota. Horlivost v dobré skutky pro Boží slávu. Vy jste teď úplně jiní. Nesloužíte Satanovi. Nežijete v nemorálnosti. Nejste smilníci. Nejste cizoložnici. Nejste závislí na pornografii. Nejste šarlatáni, podvodníci a lháři.

 

Jste svatí. Patříte Bohu. Sloužíte Mu. Milujete Ho. Napodobujete Ho. Jste Jeho rodina. Jeho církev. Jeho národ a Jeho kněží.

 

• Zjevení 1:5–6 (ČSP) ...a od Ježíše Krista, jenž je věrný svědek, prvorozený z mrtvých a vládce králů země. Tomu, jenž nás miluje a svou krví nás rozvázal z našich hříchů a učinil nás královstvím, kněžími svému Bohu a Otci — jemu sláva i moc na věky ^[věků^]. Amen.
• Zjevení 5:9-10 A zpívají novou píseň: „Jsi hoden vzít ten svitek a otevřít jeho pečeti, protože jsi byl zabit a svou krví jsi vykoupil Bohu lidi z každého kmene, jazyka, lidu a národu, a učinil jsi je králi a kněžími našemu Bohu; a budou kralovat na zemi.“

 

Byli jsme odděleni ze světa a zasvěceni pro kněžství Boha živého. A jsou to naše vlastní životy, které obětujeme Bohu na oltář.

 

• Římanům 12,1-2 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

 

Kolik církví chce být známých kvůli své hudbě, kvůli takzvané lásce.

Kolik církví chce být známých kvůli tomu, že jsou vítající. Ale kolik z nich známe pro jejich  svatost? Kolik z nich je jako ten Bůh, o kterém říkají, že Jej uctívají? Kolik z nich jsou Svatými? Ryzými? Čistými?

 

Tady je pravda, kterou musí znát každá církev. Pokud nejsme sjednoceni ve Svatosti, nejsme sjednoceni s Bohem. Chci vám říct jeden důvod, proč si myslím, že je tak málo církví charakterizováno svou svatostí.

 

Křesťané vytvořili falešné rozdělení mezi láskou a svatostí. Mnoho křesťanů si myslí, že církve, které jsou sjednocené svatostí nemohou být milující, plné milosti nebo povzbuzující. Ale to není pravda, a dokonce to není ani možné. Pokud církev je skutečně svatá. .. bude přirozeně milující.

 

Největší přikázání je: 

• Mk 12:30-31 Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ Druhé je podobné: , Miluj svého bližního jako sebe samého.‘

 

Církev, která je známá tím, že je svatá, nebo zbožná či velmi náboženská, ale není milující, není v konečném důsledku svatou církví.

 

Ale když si lidé myslí, že sbory nejsou laskavé, protože netolerují hřích, pak jen odhalují své vlastní modlářství. Mohou očekávat, že budou jednou slyšet Boží slova z Žalmu 50.

• Ž 50:21 Představoval sis, že jsem jako ty.

 

Pravda je, že skutečně svatá církev bude skutečně laskavá církev. A skutečně laskavá církev bude skutečně svatá církev. Ale tady je další pravda: každý z nás v tom selháváme.

Každý z nás ještě hřeší. Ještě přestupujeme Boží zákon a děláme přesně opak toho, co je svaté a příjemné Pánu. A to je přesně důvod, proč potřebujeme jeden druhého. Právě proto, že se milujeme navzájem, se musíme navzájem konfrontovat, kárat, napomínat, disciplinovat a dokonce někdy i exkomunikovat.

 

Jedna z nej-nelaskavějších věcí, kterou můžete udělat, je vidět bratra nebo sestru v hříchu a nic nedělat. To je sobectví. Důvod proč je tolik sborů naplněných bezbožnými lidmi, že jsou plné zbabělců. Příliš mnoho církví, dokonce i církve, které mají správné učení, jsou vedeny lidmi, a jsou plné členů, kteří nejsou ochotní konfrontovat bratra či sestru v hříchu.

Ale Boží slovo říká, že konfrontace je podstatná ke křesťanskému životu! ...že je to zásadní pro lásku!

• V Judovi 21–23 (ČSP) ...zachovejte se v Boží lásce a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. A nad některými, kteří pochybují, se slitovávejte, některé zachraňujte, vytrhujíce je z ohně, a nad některými se slitovávejte v bázni, majíce v nenávisti i košili poskvrněnou od těla.

 

Pravá láska a milosrdenství je pomáhat jeden druhému žít ve svatosti. Pokud opravdu miluješ církev a sloužíš jí ...chápeš, že nejtěžší úkol není trávit čas s lidmi ...není davání (štědrost), nebo příprava kázání.

 

Nejtěžší úkol je konfrontace.

 

Nikdy není moment, abych si řekl, "Moc se těším na tu konfrontaci s tím  a tím bratrem!!!." "Moc se těším, až s ním budu mluvit o jeho pýše, jeho lenosti, jeho sobectví, o jeho nezralosti." "Chci mu dát duchovní facku!!"

 

Ale víte co mě motivuje? Víte co motivuje Honzu, Pavla a ostatní?

 

LÁSKA.

        

Kvůli tomu, že vás miluju, vám budu říkat pravdu. Kvůli tomu, že sloužím svatému Bohu, vám budu říkat pravdu. Je to kvůli tomu, že štěstí a spokojenost jsou nalezené jen ve svatosti, proto vám Pavel a Honza budou říkat pravdu. A vy musíte dělat to stejné. Musíte mě milovat tím, že mi řeknete pravdu. A musíte pravdu říkat i ostatním. 

 

Bratři a sestry, musíme dobře znát cíl konfrontace. Cílem je vždy, aby bratr nebo sestra v hříchu, našli milost.

Podívejme se na poslední frázi verše 7: ...a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.

 

Jako křesťané, nejenom konfrontujeme ...ale ukazujeme na zdroj svatosti. Ukazujeme na zdroj milosti. Ukazujeme na zdroj lásky. Ukazujeme na Krista!

 

Říkáme: Podívej se na Jeho kříž, podívej se na Jeho krev, podívej se na Jeho rány, na Jeho bok, na Jeho ruce, jdi k Němu! Vyznej mu své hříchy! Smiřte se s Bohem!

 

To je srdce veršů 8 a 9.

 

• Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

 

Všimněte si, jak ty dva verše říkají, že když zhřešíme, máme dvě možnosti. Podle verše 8 můžeme popřít naše hříchy, a tím odmítnout milost. Nebo podle verše 9 můžeme vyznat naše hříchy a přijmout milost.

 

Podívejte se na verš 8

• Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.

 

Výkladový bod tohoto verše se týká člověka, který odmítá svůj hřích a proto, svou potřebu Ježíše. Je to člověk, který stojí ve vzpouře proti Bohu. Ale i jako křesťané děláme někdy totéž. Člověk, který to dělá, klame sám sebe, odmítá milost, a je hříchem hlouběji zotročován.

 

Ale další možnost je ve verši 9.

• Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

 

Slovo vyznávat znamená "souhlasit společně s někým". Znamená to, že vyznání hříchu není něco, co děláš sám. Je to něco, co děláš před Bohem. A to, co je zajímavé na tomto slově je, že to znamená mluvit ve shodě s Bohem.

 

Skutečné vyznání (pokání) znamená přicházet k Bohu a říkat mu pravdu. Znamená to, říkat mu přesně to, čím jsem zhřešil. Proč? Je to proto, že Bůh neví, co jsem provedl? Samozřejmě, že ví vše. Tak proč je to nutné? Protože mi ti to pomáhá vidět, co jsi udělal, pomáhá mi to vidět můj hřích.

 

Například když zhřeším vůči své manželce, tím že na ní budu křičet, není třeba vyznat ji tento hřích, protože o něm neví …ví o něm. Důvod, proč ji ho vyznávám je ten, aby věděla, že si uvědomuji, v čem jsem vůči ní hřešil.

 

Jinými slovy, milost má podmínku.

Podívejte se na první slovo ve verši 9.

Slovo JESTLIŽE vyjadřuje podmínku.

Boží milost je zadarmo, ale má podmínky!

 

• Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

        

Nemůžeš dostat milost dokud nesouhlasíš s Bohem.

 

• Přísloví 28:13 Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování. 

 

Slyšíte to? Vyznání a pokání jsou dveře k milosti. Není žádnou výhodou skrývat své hříchy. Pokud mi lékař řekne, že mám zhoubný nádor, ale že ho může odstranit ...A já mu řeknu, "Nemám!" Tak co může lékař dělat? On zná pravdu. I já znám pravdu. Ale nechci přijmout pravdu a dostat milost. Nemohu dostat léčbu, dokud nesouhlasím s lékařem.

 

Bratři a sestry, vyznání hříchu je první krok odpuštění. Ale je ještě další krok.

A to je někdy pro nás ještě těžší než ten první.

Podívejte se znovu na to, co píše Jan ve verši 9.  

 

• Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

 

Tento verš by byl mnohem jednodušší, kdyby říkal: "Jestliže vyznáváme své hříchy a strávíme hodinu v modlitbě a dáme Bohu deset tisíc a řekneme 20x “Otče náš” a pak nám Bůh odpustí". Pokud by toto tento verš řekl, bylo by to jednoduché!

 

Abys poznal jestli ti bylo odpuštěno nemůžeš udělat nic, jen věřit!

Nic víc nemůžeš dělat. Musíš jen věřit, že On je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

 

Bůh nám neslibuje, že nás očistí kvůli něčemu, co uděláme my. Bůh není ani povinen očistit nás, kvůli tomu, že jsme naše hříchy vyznali. Nejsme o nic více hodni milosti potom, co jsme své hříchy vyznali.

 

U soudu, soudce neříká: "Poslouchej, jestli se přiznáš že jsi ho zavraždil, propustím tě." Rozhodně ne! Soudce není povinen propustit vraha, protože se k vraždě přiznal. Ve skutečnosti je soudce povinen jej soudit kvůli jeho přiznání!

 

Vyznání hříchu ukazuje na to, co si zasloužíme!

Ale Bůh nám zaslíbil, že Jestliže vyznáváme své hříchy, On je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

 

Hřešil jsi tento týden? Vzbouřil jsi se proti Bohu? Ignoroval jsi Boží přikázání, a teď máš pocit zoufalství? Máš pocit, že tvoje hříchy tě oddělují od tváře svého Otce? Je tvoje svědomí zatížené pocitem viny? Máš úzkost, tíseň, a hořkost kvůli svému hříchu? Máš depresi, protože vidíš, jak velký hříšník ještě jsi?

Ztratil jsi naději, protože jsi už křesťan tolik let, ale ještě děláš stejné hříchy? Ještě děláš stejné hlouposti? Ještě hřešíš stejným způsobem?

 

Poslouchejte mě dobře. Nestaneš se svatým, tím že předstíráš že jsi svatý, nebo že se snažíš být svatý svou vlastní silou.

 

Staneš se svatý, když vyznáváš že nejsi ...ale, že krev Ježíš tě očišťuje od každého hříchu.

 

Svatí, musíme být svatí v srdci a v církvi.

Kéž nikdy nezapomeneme, že Bůh nás zachránil abychom byli svatí.

A kéž si nikdy nepomyslíme, že už jsme to dokázali.

Kéž nám Bůh pomáhá abychom byli svatí.

 

Amen.