Prý máme občanství v nebesích… | Biblické společenství křesťanů

Před druhým kolem voleb prezidenta se mezi křesťany v naší zemi vede zuřivý boj. Někteří křesťané dokonce mluví o duchovním boji, ale nenechte se mýlit – jde o obyčejný politický boj, obyčejné tělesné kousání a trhání. A při takové příležitosti nás Boží slovo varuje: „dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili“ (Ga 5,15).

Webové stránky křesťanských médií, služeb i církví se plní prohlášeními o podpoře toho nebo onoho kandidáta, na internetových fórech to vře a vypjatá atmosféra ukazuje, co se skrývá uvnitř lidského nitra. Mnohé z toho, co se dočteme na webu, ukazuje, kde je doopravdy uložen poklad mnoha křesťanů a k čemu se upíná jejich pozornost. Podle řady příspěvků v diskuzích i některých článků by se totiž snadno mohlo zdát, že spása přijde z Hradu.

Světský panovník (prezident) představuje pro mnohé naději na lepší budoucnost této země. Je to ale pravdu naděje, ke které by křesťané měli upínat své očekávání, za kterou by měli bojovat, vydávat veřejná prohlášení, atd.? Neměli bychom spíše vyhlížet úplně jiné věci?

Je pravda, že prezident země bude určitým způsobem ovlivňovat dění v této zemi. Ale bude to nakonec Bůh, kdo rozhodne jak o tom, kdo bude prezidentem této země, protože je to On, kdo ustanovuje vládce:

On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje… (Dn 2,21)
…Bůh nejvyšší má moc nad lidským královstvím a ustanovuje nad ním, koho chce. (Dn 5,21)

A právě tak je to Bůh, kdo určuje, jak bude dotyčný vládnout:

Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí. (Př 21,1)
Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým. (Ř 9,18)

Jenom tady je skutečná křesťanská naděje. Víme, komu jsme uvěřili. Víme, kdo má v rukou všechnu moc. Víme, že nejsme povoláni k budování světlých zítřků na této zemi. Naše štěstí není spojené s pozemskými věcmi, ale s těmi nebeskými. A to je naše naděje. Z toho se radujeme a o tom také vydáváme svědectví. Jenom tak totiž prospějeme této zemi a nikoliv tím, koho zvolíme za prezidenta.

Programovým prohlášením křesťanů musí být evangelium, protože to je Boží mocí ke spasení. Jenom v evangeliu je naděje pro tuto zem, naděje na jinou budoucnost. Jenom evangelium také nakonec ukazuje, že:

…máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista. (Fp 3,20)

Kde je vaše naděje? Kde je váš poklad? Odkud vám přichází spása?