PRÁZDNÝ HROB

PRÁZDNÝ HROB

Lukáš 24:1 Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. 2 Nalezly však kámen od hrobu odvalený. 3 Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly. 4 A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu. 5 Zachvátil je strach a sklonily tvář k zemi. Ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? 6 Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, 7 že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“ 8 Tu se rozpomenuly na jeho slova, 9 vrátily se od hrobu a oznámily všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním. 10 Byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné, které to pověděly apoštolům. 11 Těm však ta slova připadala jako blouznění a nevěřili jim. 12 Petr se rozběhl k hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl tam ležet jen plátna. Vrátil se v údivu nad tím, co se stalo

Motto: J 11:25 Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.

ÚVOD

Pokoj vám a milost Boha Otce i Pána Ježíše. Scházíme se dnes a připomínáme si vzkříšení našeho Pána a Spasitele. Připomínáme si zmrtvýchvstání Ježíše Krista jako hříšníci. Jako hříšníci obmytí krví Krista, anebo jako hříšníci hledající Krista. A je to tak v pořádku. Jak by mohli lidé přicházet ke spáse, pokud bychom zakazovali hledajícím lidem přicházet mezi nás a pátrat po pravdě. Pátrat po Ježíši.

• Matouš 11:28 Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. 29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. 30 Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“

Zatímco farizejové říkali jděte podle zákona dělejte toto a toto. Pán Ježíš říká pojďte ke mně a věřte ve mně! Přijít k němu totiž lze pouze vírou v Něj. Tím nejhorším břemenem je náš hřích tak musíme chápat tento text! Lidé v Izraeli byli obtíženi ale i dalšími mnohými břemeny. Život byl těžký. V mnoha ohledech těžší než dnes. Ale ta nejhorší břemena na ně nakládali sami zákoníci a farizejové. Šli totiž nad rámec toho, co je psáno. Vytvořili hrozivý, složitý systém kolem Božího zákona. Mnoho věcí v něm nahradili svým vlastním slovem. A tak v konečném důsledku naplnili to, co jim říká Pán Ježíš.

• Mt 23:13 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít

A právě proto přišel Pán Ježíš. Aby obtížené zbavil břemene. Znovu, tím nejtěžším břemenem člověka nejsou žádné vnější okolnosti, ale je jeho hřích. A Spasitel přišel, aby nás vysvobodil. Pojďme tedy všichni k Němu. Protože v nikom jiném není spásy!

LÁSKA ŽEN K JEŽÍŠOVI 1-3

Lukáš 24:1 Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. 2 Nalezly však kámen od hrobu odvalený. 3 Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.

Neříká se mi to lehko, ale milovaní bratři ženy nás často dost zahanbují. Svou láskou a citlivostí. A dnes uvidíme, že i svou odvahou. Ano jsou to ty samé ztracené hříšnice jako my. Ale přesto se odvážím tvrdit, že nás ženy takto často zahanbují. Kdo se nemůže dočkat jitra, kdo běží k hrobu? A kde jsou ti slovutní a zdatní muži? A proč ženy jdou tak časně k hrobu? Jdou s vonnými mastmi. To nebylo nic levného. Když Marie z Betanie před ukřižováním pomazává Krista olejem z nardu, jde o záležitost celoroční mzdy jednoho dělníka.

Vonné masti, které přinášejí ženy k hrobu nejspíše byly jiné. Možná mezi nimi byl i nard. To nevíme. Ale byly drahé v té době a jsou i dnes. Marie z Betanie tím vyjádřila svou velikou lásku ke Kristu a naprostou oddanost. Podobně je to i s našimi ženami. Nevíme, do jaké míry Marie před ukřižováním Krista tušila, že Ježíš se chystá jít pro ni na kříž. Ale když Pán vzkřísil jejího bratra Lazara slyšela z Ježíšových úst tato slova vybízející k víře.

• Motto: J 11:25 Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.

Ani víra žen spěchajících k hrobu není ještě vidět. Jdou přeci pomazat mrtvého Krista. Ale je vidět jejich láska ke Kristu, která je stejná jako u Marie z Betanie. Jejich láska je zarmoucená a bez víry, ale brzy se budou radovat!

Drazí je to veliká výsada a milost zamilovat se silně do Krista jako do dobrého, úžasného, svatého člověka, kterým bezesporu byl. Ale rozumíme tomu, že ta naše láska lidská nestačí k naší spáse. Musí to být Boží agapé, kterou Bůh vlívá do srdce svých dětí, která v nás bude milovat Krista. ale tyto ženy prostě milují Krista a tím, že jdou k Jeho hrobu vyjadřují silnou lásku ke Kristu. Vždyť se veřejně přiznávají k tomu „vzbouřenci“, přiznávají se k tomu, koho celý židovský národ odsoudil k smrti za smrtelné rouhání vždyť se prohlašoval za Boha!

Jsme připravení se veřejně přiznat k člověku, kterého celý národ odsoudil jako zločince k smrti? Milujeme tolik? Představte si situaci, kdy v padesátých letech při procesu s Miladou Horákovou vyjádříte veřejně svou lásku k ní a veřejně se k ní přiznáte. Ve chvíli, kdy celý národ, celé kolektivy lidí volají po tom, aby tu zákeřnou imperialistku pověsili! A zde je to ještě silnější, jste z Izraele, jste věřící v Hospodina a přiznáváte se podle vašich duchovních vůdců k největšímu rouhači. Mohou vás odstranit ze svého středu, vyhostit vás ze svého společenství.

Takže my vidíme odvážnou lásku žen ke Kristu. Máme k Ježíši stejně silnou a odvážnou lásku? Rodí se v nás tak jako v těch ženách? Skutečně miluji Krista tak jak je hoden? Víte to se nepozná, když je nebe bez mráčku a zalité sluncem! To se pozná, když jsou těžkosti a zlé věci! Hromy a krupobití s blesky. To se pozná, když přiznat se k Němu znamená vejít do této bouře, kde hrozí, že možná zahynu!

Přiznáme se k němu i když nám hrozí, že nás lidé kolem nás odsoudí a budou chtít odstranit ze svého středu? Možná nás jednou i zabijí! Proto musíme poslechnout Kristova slova. Přicházet k Němu, učit se od Něj pokoře, tichosti. Jen tak nalezneme pravé odpočinutí a náš hřích a sklony k němu nás nerozdrtí!

V dalších dvou verších stojí:

Lukáš 24:2 Nalezly však kámen od hrobu odvalený. 3 Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.

Hrob je prázdný, kámen odvalený! Co se zde stalo? Kdo jednal a proč? Ženy spěchající k hrobu měly problém. Římští vojáci nesměli odstranit římskou pečeť z hrobu. Už vůbec ne kvůli pouhým ženám. Bůh ale problém vyřešil! Kámen je odvalen! Jenže uvnitř není žádné tělo, které by mohli pomazat! Je v tom určité pokárání jejich nevíry, které kárá i naši nevíru! A je to to nejdůležitější sdělení prvních tří veršů pro ženy i pro nás! Kámen byl odvalen ne proto, aby Pán Ježíš mohl vyjít z hrobu. Vždyť jako Bůh prošel zdí a zjevil se učedníkům! Kámen byl odvalen, aby ženy mohly vejít a uvidět, že hrob je prázdný! Aby očití svědci mohli vejít a uvidět, že hrob je prázdný. Jde o znamení k víře žen i nás samotných. Věříte, že hrob byl a je prázdný? Pak blaze vám, jste šťastní v Kristu!

Nevěříte ještě v Beránka Božího, který byl zabit a třetího dne byl vzkříšen? Pak proste nebeského Otce ve jménu Pána Ježíše Krista o to, aby vám tuto víru dal! Ženy, které milovaly Krista bezesporu velmi silně také ještě neměli víru ve vzkříšení. Ale zrodí se již velmi brzy jak uvidíme. Tolik k prvnímu bodu o lásce žen k Ježíši a víře, která se teprve rodí.

SVĚDECTVÍ ANDĚLŮ 4-8

Druhým bodem kázání je svědectví andělů. Vidíme, že samotné fyzické následování Krista nestačí. Nestačí chodit do sboru a milovat Krista svou láskou, i když je silná. Je potřeba, aby na naší víře a lásce ke Kristu zapracovala samotná nebesa. Uvidíme to v dalších verších.

Lukáš 24:4 A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu. 5 Zachvátil je strach a sklonily tvář k zemi. Ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? 6 Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, 7 že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“

Takže vidíme, že jejich poznání Krista nestačí. Jejich láska k Němu nestačí. Víra, kterou v něj do té doby měly nestačí! Jak to mohu tvrdit? Protože verš čtvrtý říká, že byly bezradné. A v tu chvíli u nich stanuli dva muži v zářivém rouchu. Byly to andělé, poslové z nebes. A co vidíme dál?

Ženy zachvátil strach. Byly vylekané, protože se setkaly s něčím, co je převyšovalo. Byli to svatí andělé, kteří jsou před Hospodinovou tváří. Všimněte si, co se děje, když se setkáme s něčím, co je spojené s Bohem. Bojíme se a skláníme jakoby tak nějak přirozeně. Vrátím se však k tomu, že ženy byly zmatené. A řekněme si, že bez Krista jsme a budeme zmatení a bezradní všichni do jednoho.

A co za to může? Náš hřích a nevíra. Když nevěříme a neznáme, když zapomínáme na Boží slovo! Pán Ježíš Kristus svým učedníkům několikrát řekl, že bude vydán, zabit a třetího dne vstane z mrtvých. Dokonce překlad Jerusalémský říká:

• Lukáš 9:44 "Vy si zapište za uši tahle slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidem."
   

A oni znovu a znovu zapomínali, možná nerozuměli proto v podstatě nevěřili.

Aby naše víra byla pevná potřebujeme tedy Boží slovo znát. Dobře znát. Abychom nezapomínali, abychom rozuměli, aby naše víra byla pevná a nekolísala! Když Boží lid zapomíná na Boží slovo, žije poraženecky a je ve víře slabý a snadno rozkolísatelný! Žalm devatenáctý.

• Žalmy 119:138 Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlnost a naprostá pravda. 139 Horlivost mě sžírá, moji protivníci zapomněli na tvá slova. 140 Co jsi řekl, je důkladně protříbené, tvůj služebník si to zamiloval. 141 Já jsem nepatrný, pohrdaný člověk, avšak na tvá ustanovení jsem nezapomněl. 142 Věčně spravedlivá je tvá spravedlnost, tvůj Zákon je pravda. 143 Soužení a úzkost na mě doléhají, přikázání tvá jsou pro mne potěšením.

Tolik tedy k tomu, jak potřebné je znát, to, co říká Bůh. Andělé jemně ženy napomínají a napomínají i nás dnes. Ta výtka je v těch slovech: proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tu, byl vzkříšen. Ta slova se velmi intimně dotýkají každého z nás. Protože jsou základem naší víry. Pán Ježíš Kristus je živý navěky. Zemřel za naše hříchy a vstal pro naše ospravedlnění. Smrt nad Ním už nepanuje. Vždyť byl vzkříšen, není v hrobě! Tak dosvědčují andělé! A pak dodávají důležitou věc! Podle andělů je prostě Boží slovo důležité! A napomínají znovu. Jak?

Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, 7 že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“

Tak si přeci vzpomeň bratře na Boží slovo. Svědčí o tom, jak mnoho Bůh miluje každého jednoho ze svých maličkých hříšníků. Dal za ně svého Syna! On trpěl, byl zabit a byl vzkříšen! Tolik pro vás vytrpěl. Tak, že to ani zdatný mozek nepobere a plně neporozumí té bolesti, té Ježíšově samotě na kříži. Ale kámen je odvalen, hrob je prázdný a nebeské zjevení probouzí v ženách víru Božím slovem!

Znáš ho? Pamatuješ si na něj? Máš porozumění? Jestli ho, pokud možno denně nečteš s vděčností, radostí a s modlitbou, aby tě Duch svatý uváděl do veškeré pravdy, pak nejspíše si na ty otázky odpovíš záporně. Neznáš slovo, nebo na něj zapomínáš, nebo jen velmi málo rozumíš! A tak je tvá víra podobná té víře učedníků, kteří zapomněli a Kristova smrt je zničila tak, že neměli žádnou naději. Ani ty ženy, které Krista milovaly neměli naději! Šli pomazat mrtvého!

Vezmi si tedy příklad z muže prvního žalmu. On nad Božím slovem rozjímal ve dne v noci. A to slovo rozjímal doslova znamená, že si slovo potichu přeříkává. Znovu a znovu si ho šeptem drmolí. Tak dlouho, dokud nebude zabudováno pevně do jeho srdce, do jeho charakteru! Zkoušeli jste to někdy? Je to moc dobré. Zkuste si drmolit třeba právě žalm jedna: Je krátký, ale silný! Promění to vaše srdce!

Tak oslavíte toho, který za vás zemřel hroznou smrtí. Oslavíte toho, který za vás pil kalich hrozivého Božího hněvu a zvítězil. Protože kámen je odvalen a hrob je prázdný! Ježíš je vzkříšený a v Koloským je psáno.

• Koloským 3:16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch

Všimněte si, že Boží, Kristovo slovo je první. Tím vše začíná. Bez něj není moudrost, ani schopnost se vyučovat. Bez něj nebudete napomínat s láskou a nebude ve vašem křesťanském životě ani vděčnost, nebo jen slabá. A tak nebude ani chvála a Boží sláva! A co nejhorší, Nebudeš se Mu podobat. Beránkovi, o kterém tu mluvíme. Tomu nádhernému Božímu Synu, Kristu. Knížeti míru a pokoje. Je krásný a plný dobroty! Chceš se Mu podobat v Jeho lásce, dobrotě, odvaze, mírnosti, svatosti? Já nevěřím, že je tu kdokoli z nás, kdo by nechtěl! Kdo by chtěl zůstat takový, jaký byl?

SVĚDECTVÍ ŽEN MUŽŮM 10-12

Lukáš 24:8 Tu se rozpomenuly na jeho slova, 9 vrátily se od hrobu a oznámily všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním. 10 Byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné, které to pověděly apoštolům. 11 Těm však ta slova připadala jako blouznění a nevěřili jim. 12 Petr se rozběhl k hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl tam ležet jen plátna. Vrátil se v údivu nad tím, co se stalo

Ženy se rozpomněli na Kristova slova. Kdy je lepší den se rozpomenout na Kristova slova než dnes, kdy připomínáme Jeho vzkříšení z mrtvých? Je to tak? Ne není! Na Kristova slova musíme pamatovat každého dne naších životů. Jinak jak jsme si řekli budeme bezradní a naše životy nebudou pro Jeho slávu!

Jak se projevuje, když známe a pamatujeme Kristova slova? Ženy aktivně jednají, a to je víra která se právě rodí ze slova Božího, které jim bylo připomenuto. Jsou svědkyněmi prázdného hrobu, jehož prázdnota svědčí o pravdivosti Kristových slov. Mluví s nimi anděl a připomíná jim slova Krista. A jejich víra se pomalu rodí. Jde o předstupeň víry.  A jedním z prvních znaků víry je, že se projevuje nesením a rozhlašováním té zprávy! A my vidíme úplně to první šíření zprávy o prázdném hrobu po vzkříšení Krista. Je to ale velmi prapodivná evangelizace. Proč?

Ženy totiž zvěstují tu ohromnou zprávu mužům, dokonce apoštolům. Je podivuhodné, jak Pán Ježíš vyvýšil ženy mezi svými prvními následovníky. "Slovutným" apoštolům přináší zprávu o vzkříšení ženy! Jak se k nim stavíme bratři ve svých životech? Pohrdáme jimi a jejich pohledem? Jsme k nim tvrdí? Máme je jen za služky, nebo jen pro potěchu v intimních oblastech manželství? Zapomínáme na to, kým jsme byli a kým jsme bez Boží milosti pořád? Poznáváte ve světle Boží milosti bratři, kým je muž hříšník bez Krista?  Aby nám Ježíš připomněl, kdo jsme bratři, zvěstovaly jako první po vzkříšení tu zprávu ženy apoštolům! Těm mužům, kteří nesli evangelium, a to bylo prokazováno mocí, kterou jim Ježíš propůjčil. Pán je vyslal s těmito slovy.

• Matouš 10:8 Uzdravujte nemocné, probouzejte mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějtedémony -- zadarmo jste přijali, zadarmo dejte.

Můžeme věřit tomu, že těchto jedenáct vyslaných (Jidáš zemřel) bylo tím vší ohromeno stejně jako později těch sedmdesát. Ale nyní, když jim ženy zvěstují, že Ježíš je vzkříšený? Připadá jim to jako blouznění! Ano zpráva o zmrtvýchvstání se může setkat jen s odmítnutím. Tak to je a je to pochopitelné, protože i oni zapomněli na Kristovo slovo. Nevěřili v něj. To je klíč. Musíte znát Boží slovo. Dokonce pokud odmítáte Boží slovo. Odmítáte Písmo, neuvěříte ani, kdybyste byli fyzicky přítomní tomu, že někdo vstal z mrtvých! Nevěříte?

• L 16:31 Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.

Božím slovem jsme znovuzrozeni k novému životu Jk 1,18. Jsme osvobozeni pravdou Božího slova J 8,32. Pravdou Božího slova jsme posvěceni J 17,17. Boží slovo vám přináší zprávu o ukřižování a vzkříšení Božího Syna. A tak bych mohl pokračovat.

V Janově evangeliu čteme, že Marie z Magdaly poprosila Jana a Petra, aby zprávu ověřili. Zde čteme, že Petr běžel k hrobu a vstoupil do něj. Uviděl jen složená plátna. Jeho běh, doslova chvátání ukazuje na to, že nesdílel úplně skepsi ostatních učedníků. Běžet v Izraeli jako dospělý je velmi neobvyklé. Vám však řeknu: „Pokud jde o Krista, o evangelium, o spásu, běhejte vždy za Kristem, ke Kristu, do Jeho slova!“ Petr je událostí mocně zasažen, ale pochopení ještě nepřichází. Jde o věc, kterou si Bůh jistě v Petrově životě použil k jeho víře, ale nejdříve musí být Petr obnoven a činit pokání.

 Uvěřili jste Božímu slovu? Že jste hříšníci a potřebujete Kristovu krev a vzkříšení? Byli jste slovem usvědčeni, zarmouceni v srdci a přivedeni k pokání? Víte, že bez Krista jste pořád těmi stejnými zlými hříšníky? Nestačí být udiven prázdným hrobem. Nestačí se setkat s anděly. Je potřeba uvěřit tomu, co Pán Ježíš říká. Co říká Boží slovo o Něm samotném.

Věříš, že kámen byl odvalen, protože Ježíš Syn Boží zemřel za tvoje hříchy a vstal z mrtvých? Žije a přimlouvá se přímo osobně za vás u Božího trůnu?

• Římanům 8:33 Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Vždyť Bůh ospravedlňuje! 34 Kdo je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás! 35 Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? 36 Jak je psáno: „Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku.“ 37 Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval.

Boží Beránek čelil svatému Božímu hněvu místo tebe. Trpěl, krvácel, zůstal sám a v té bolesti, hrůze a samotě zemřel za tebe! Ale hrob je prázdný! Ježíš v něm není. Je vzkříšený. A otázka zní. Když je hrob prázdný, je naplněno vzkříšeným Kristem tvé srdce? Srdce bez Krista je hrobem tvé duše, tvého života! Prázdný hrob sám o sobě nic neznamená. Prázdné srdce bez Krista znamená však hrozivé odsouzení a Boží hněv, který tě čeká. Miluješ tedy Krista, protože on miloval tebe jako první? Utíkej k Němu. Amen.