OBRANA PŮVODU EVANGELIA Ga 1.11-16a

Obhajoba původu evangelia Ga 1.11-16a

Motto: Ž 115:3 Náš Bůh je v nebesích a všechno, co chce, koná.

ÚVOD

Pokoj vám a milost. Jsme v listu Galatským. Mluvíme o evangeliu o jeho jedinečnosti. Jan napsal  Pánu Ježíši Kristu a Jeho díle toto.

• Jan 21:25 Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslím, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané.

Já bych k tomu dodal, že lidé nemají dostatek času ani prostředků k tomu, aby dostatečně zvážili, prozkoumali a prodiskutovali vše, co se týká jedinečnosti evangelia Pána Ježíše Krista a Jeho slávy. Nemají dostatek prostředků, moudrosti, vůle ani touhy, aby pochopili a dokázali dostatečně a plně vyjádřit evangelium, jeho hodnotu, postavení které má v historii lidí. Pokud totiž odstraníte evangelium, všechno ostatní padá. Evangelium je vrchol lidských dějin, cíl lidských dějin, jde o podstatu lidských dějin, jde o spásu a záchranu lidských dějin a lidského rodu jako takového. Evangelium je prostředek Boží vůle i naplnění Boží vůle. Evangelium je prostě všechno a bez něj není nic. Proč? Protože evangelium je sám Pán Ježíš Kristus. On je cesta, pravda i život lidí. A Písmo praví.

• Koloským 1:15 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, 16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. 17 On předchází všechno, všechno v něm spočívá, 18 on jest hlavou těla – totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých – takže je to on, jenž má prvenství ve všem. 19 Plnost sama se rozhodla v něm přebývat, 20 aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích – protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.

Pavel si je toho všeho dobře vědom, když píše list Galaťanům. Proto je jeho duše tak rozechvělá a srdce tak svatě rozhořčené. On dobře rozumí ceně evangelia i jeho jedinečnosti. Ale Galaťané to nevidí a nerozumí. Jinak by přeci nemohli toto nanejvýše vzácné a jediné evangelium tak snadno opustit!

Proto nás dnes Pavel znovu povede k tomu, co již řekl ve verši jedna a dnes mnohem podrobněji vysvětlí původ dobré zprávy, kterou přinesl společně s Barnabášem i do Galácie. Pavel v prvním verši napsal.

• Galatským 1:1 Pavel, apoštol povolaný a pověřený nikoliv lidmi, ale Ježíšem Kristem a Bohem Otcem, který Ježíše vzkřísil z mrtvých,

A dnešní text, kterým nás Duch svatý povede je následující.

Galatským 1:11 Ujišťuji vás, bratří, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není z člověka. 12 Vždyť já jsem je nepřevzal od žádného člověka ani se mu nenaučil od lidí, nýbrž zjevil mi je sám Ježíš Kristus. 13 Slyšeli jste přece o tom, jak jsem si kdysi vedl, když jsem ještě byl oddán židovství, jak horlivě jsem pronásledoval církev Boží a snažil se ji vyhubit. 14 Vynikal jsem ve věrnosti k židovství nad mnoho vrstevníků v našem lidu a nadmíru jsem horlil pro tradice našich otců. 15 Ale ten, který mě vyvolil už v těle mé matky a povolal mě svou milostí, rozhodl se 16 zjeviti mně svého Syna, abych radostnou zvěst o něm nesl všem národům.

Odkazy: J 21,25; KoL 1,15-20; Ga 1,1;

BOŽÍ PŮVOD EVANGELIA PAVLOVA 11-12

Pavel oznamuje bratřím a ujišťuje je, že evangelium, které přinesl do Galácie nemá svůj původ v člověku. Proč je to důležité? Pavel obhajuje své apoštolství. To, co řekl hned v prvním verši. Nepověřili mě lidé ale Ježíš Kristus a Bůh Otec. Nejde o žádnou lidskou moudrost, ani o lidské báje a smyšlenky. Původ evangelia, které jsem vám zvěstoval a kterému jste uvěřili je nebeský od samotného Boha!

Proč Pavel vlastně vůbec argumentuje tímto způsobem? V Galácii došlo totiž ke stejným problémům jako ve sboru v Korintu.

Za prvé judaisté z Jeruzaléma se snažili pověsit na krk pohanským křesťanům jho Mojžíšova zákona. Za druhé bylo cílem těchto lidí diskreditovat Pavla. Popřít jeho apoštolské poslání a napadnout jeho učení. Jejich argumentací bylo, že Pavel vyučuje a šíří své smyšlenky a výmysly. Celé to činili proto, aby svedli lidi na svou stranu a získali je pro sebe. Pán Ježíš mluví velmi tvrdě o takových lidech.

• Matouš 23:13 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci protože zavíráte království Nebes před lidmi; sami totiž nevstupujete, a těm, kdo by chtěli vstoupit, vstoupit nedovolujete. 14 Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože vyjídáte domy vdov a okázale dlouho se modlíte; proto vezmete těžší odsouzení.“  15 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože obcházíte moře i souš, abyste získali jednoho proselytu; a když se jím stane, děláte z něho syna pekla dvakrát horšího, než jste sami.“ 

Tato strategie je dodnes vlastní všem falešným učitelům. Zdiskreditovat pravé učení a ty, kteří ho přinášejí, učí a chrání. Je to mustr, který jako první použil sám Zlý v zahradě Eden. Napadl samotného Boha a Jeho slovo, a ihned poté zasel svou lež, kterou učinil lákavou v očích prvních lidí. Mluvili jsme o tom v minulém kázání.

Možná se budete divit, ale i dnes existuje mnoho lidí zastávajících názor, že Pavel v podstatě přinesl své vlastní učení, které nemá nic společného s učením samotného Ježíše Krista a Kristových apoštolů. A i dnes nejde o nic jiného, než o co šlo i v případě judaistů v Galácii svádějících křesťany. Je to ďábelský svod prostřednictvím lidí, kteří takové věci hlásají a učí. Je potřeba se tomu důrazně postavit a přinést argumenty z Písma. Jeden je hned ve verši dvanáct.

Galatským 1:11 Ujišťuji vás, bratří, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není z člověka. 12 Vždyť já jsem je nepřevzal od žádného člověka ani se mu nenaučil od lidí, nýbrž zjevil mi je sám Ježíš Kristus.

Další argument z Písma vidíme ve druhé kapitole Galatským, kde čteme o tom, že Pavel předložil své evangelium dalším apoštolům. A co se stalo?

• Galatským 2:6 Od těch však, kteří se těšili zvláštní vážnosti – čím kdysi byli, na tom mi nic nezáleží, Bůh přece nikomu nestraní – ti tedy, kteří se těšili zvláštní vážnosti, mi nic dalšího neuložili; 7 naopak nahlédli, že mně bylo svěřeno zvěstovat evangelium pohanům tak jako Petrovi židům. 8 Vždyť ten, který dal Petrovi sílu k apoštolství mezi židy, dal ji také mně k službě mezi pohany. 9 Když poznali milost, která mi byla dána – Jakub a Petr a Jan, kteří byli uznáváni za sloupy církve – podali mně a Barnabášovi pravici na stvrzení naší dohody, že my půjdeme mezi pohany a oni mezi židy.

Jakub, Petr a Jan, sloupy jeruzalémské církve stvrdili pravost evangelia, které Pavel zvěstoval. Poznali stejnou milost, jaká byla přítomná i v jejich životech. A poslední argument z Písma, který dnes uvedu je z druhého  listu Petrova.

• 2 Petrův 3:15 A vězte, že ve své trpělivosti vám Pán poskytuje čas ke spáse, jak vám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána. 16 Mluvil tak o tom ve všech svých listech. Některá místa jsou v nich těžko srozumitelná a neučení a neutvrzení lidé je překrucují, jako i ostatní Písmo, k vlastní záhubě.

Petr používá dvě řecká slova. Amathés což znamená neznalý, nepoučený, nevyučený člověk a slovo astériktos, neupevněný, slabý, neupřímný. Takoví lidé potom napadají a překrucují Pavlovo učení k vlastní záhubě. Ti lidé o kterých Petr mluví si možná myslí, že jsou křesťané, ale nejsou. Nerozumí evangeliu Boží milosti v Kristu stejně jako ti, kteří sváděli církev v Korintu a Galácii. Ale pro nás je podstatné, jak o Pavlovi mluví Petr. Petr ho má za agapétos adelfos. Pavel je tedy milý, milovaný, oblíbený, nejdražší bratr, který má od Boha velikou moudrost evangelia.

Pokud tedy vy dnes natrefíte na kohokoli, kdo by diskreditoval Pavla, jeho učení a evangelium, které Pavel zvěstoval a skrze své listy zvěstuje i dnes, můžete použít tyto argumenty z Písma. Kdokoli by vás sváděl od pravdy evangelia jako galatské, budiž proklet. To je Pavlova odpověď. Je vážná a silná, ale Pavel ji může dát, protože jeho evangelium není od nikoho jiného, než od samotného Boha! A Písmo, které o tom jasně svědčí, je Božím vdechnutým a živým slovem pravdy. Písmo potvrzuje pravdivost evangelia, které Pavel nesl národům a na kterém stojíme i my dnes!

Galatským 1:11 Ujišťuji vás, bratří, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není z člověka. 12 Vždyť já jsem je nepřevzal od žádného člověka ani se mu nenaučil od lidí, nýbrž zjevil mi je sám Ježíš Kristus.

Odkazy: Mt 23,13-15; Ga 2,6-9; 2 Pt 3,15-16;

PAVLOVO OBRÁCENÍ JAKO DŮKAZ PRAVOSTI EVANGELIA 13-14

Ve druhém bodě kázání se podíváme na to, kým Pavel byl, než se stal otrokem Kristovým. Pavel používá tuto skutečnost, aby ukázal na paradox toho, že on sám byl přeci mnohem větším horlivcem pro Mojžíšův zákon, než všichni ti, kteří sváděli galatské od pravdy evangelia zpět pod prokletí zákona! 

Ga 1:13 Slyšeli jste přece o tom, jak jsem si kdysi vedl, když jsem ještě byl oddán židovství, jak horlivě jsem pronásledoval církev Boží a snažil se ji vyhubit. 14 Vynikal jsem ve věrnosti k židovství nad mnoho vrstevníků v našem lidu a nadmíru jsem horlil pro tradice našich otců.

Dvě věci.

   1)  Pavel zde používá svou minulost jako důkaz pravosti původu evangelia, které galatským přinesl! Jestli je cestou ke spáse obřízka těla a plnění zákona, pak co se to stalo se mnou a proč? Vždyť jestli je plnění Mojžíšova zákona Boží mocí danou lidem ke spáse, pak bylo správné pokud jsem pronásledoval křesťany jako sektu a snažil se je vyhubit, protože hlásali spásu jako dar Boží milosti a zadarmo bez skutků!

Pavel v době před svým obrácením byl přesvědčen o tom, že Pán Ježíš Kristus byl podvodník a Jeho evangelium je lež! Jako jediného proroka a prostředníka mezi Bohem a lidmi uznával Mojžíše. O něm věděl a byl přesvědčen, že skrze Mojžíše mluvil Bůh. Když Písmo popisuje Pavlovo pronásledování křesťanů používá silné výrazy pro vyjádření toho, co bylo v Saulově srdci a pro vyjádření i jeho konkrétních skutků proti křesťanům.

Saul z Tarsu celým srdcem schvaloval kamenování Štěpána až ke smrti Sk 8,1! Saul se sám snažil církev zničit Sk 8,3! Tak, že rozbíjel rodiny a zavíral křesťany do vězení. Saul vyhrožoval učedníkům Páně Sk 9,1! A usiloval zničit církev velmi důkladně, tím, že chtěl věřící zabít Sk 22,4 a 26,10!

Saul byl velmi horlivým v židovství a vynikal svým zanícením pro židovství a tradice otců nad všechny ostatní. A pak se najednou něco stalo! Náhle a bez varování! A co to bylo za moc a sílu, která to způsobila? Byli to snad jeho vlastní lidé, byli to Židé, kteří způsobili Saulův obrat? Naprosto ne!

Byli to snad křesťané, které pronásledoval? Určitě se modlili. Za to, aby je Bůh před Saulem chránil i za to, aby se nad ním smiloval a obrátil ho. Ale křesťané před Saulem utíkali a báli se ho. Kdo tedy způsobil Saulovo obrácení, když ne Židé, když ne církev? Muselo to přijít jedině od Boha! A to je to, co Pavel svou argumentací říká.

On byl znalcem zákona a kdyby evangelium, které zvěstoval v Galácii bylo výsledkem jeho vlastního myšlení, jistě by do něho zákon nějak zařadil. Ale evangelium, které přinesl Galatským šlo velmi radikálně proti všemu, co Pavel dříve jako Saul zastával a žil! Evangelium, které přinesl pohanům bylo radikálně namířeno proti prostředí ve kterém vyrůstal, i proti jeho osobním sklonům a celému jeho náboženskému vývoji.

Pavel staví svůj důkaz jasně a přesvědčivě. To, co dělal jako Saul v minulosti, když hubil církev a jeho dramatické, rychlé obrácení, po kterém ihned přesvědčoval Židy, že Ježíš je Mesiáš a křesťané mají pravdu, jsou přesvědčivým důkazem, že jeho povolání a služba evangeliem jsou od Boha.

       2) Pavlovo obrácení je důkazem nesmírné Boží dobroty a milosti! Bylo lidsky nemožné, aby se Saul stal apoštolem Pavlem! Jedině nesmírná Boží milost to mohla způsobit. To, co Saul dělal, to byla v podstatě genocida křesťanů. Bylo to cílené vyhlazování učedníků Pána Ježíše! Saul pronikal do Kristova ovčince a ničil ho takovým způsobem, že Pán Ježíš, když Saula zastavil, nemluví o pronásledování svých oveček. Je mnohem drsnější a osobnější.

• Sk 26:14 Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který ke mně mluvil hebrejsky: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Marně se vzpínáš proti bodcům.‘

Vidíme zde vlastně i jednotu Kristových ovcí se svým Pánem a Pastýřem. Jak se kdo staví a chová ke křesťanům ukazuje na to, jak se staví a chová k samotnému Kristu. Jaká je velikost Boží milosti, která zastavila Saula a místo aby ho na místě Boží moc zahubila, učinila ho nástrojem, který nesl spásu pronárodům? Jaké je to milosrdenství, které povolalo Pavla k posvátné službě kázání spásy? Z jaké moci se to, co Pavel dříve pronásledoval stalo jeho chloubou?

• Římanům 15:15 V tomto dopise jsem se místy odvážil připomenout vám leccos ve jménu milosti, která mi byla dána od Boha, 16 abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohanskými národy. Konám tuto posvátnou službu kázáním Božího evangelia, abych pohany přinesl jako obětní dar milý Bohu, posvěcený Duchem svatým. 17 To je má chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši před Bohem.

Byla to Boží milost. Sám Pavel žasne nad tím, že Bůh mohl spasit někoho takového, jako byl on! Napsal.

• 1 Timoteovi 1:15 Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného přijetí: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě, 16 avšak došel jsem slitování, aby Ježíš Kristus právě na mně ukázal všechnu svou shovívavost jako příklad pro ty, kteří v něho uvěří, a tak dosáhnou věčného života.

A to je dnes i pro nás velikou útěchou. Není hříšník, který by byl tak ztracený, aby nemohl být nalezen Boží milostí. Každý hřích je odporný, zrůdný a hrozivý před Boží tváří. Každý tvůj hřích je hrozivou urážkou Boha člověče! Ale žádný, ani ten nejstrašlivější není tak zhoubný, aby na něj nestačila Boží milost a očišťující moc Kristovi krve! Hříchy totiž patří sem. Do tohoto času, do tohoto padlého stvoření. Ale milost Boží je z Boha a je od věčnosti, tedy věčná, svou podstatou, původem i kvalitou. A to bude poslední bod našeho kázání.

Odkazy: Sk 26,14; Ř 15,15-17; 1 Tm 1,15-16;

VĚČNÝ, SVRCHOVANÝ  BOŽÍ ZÁMĚR S PAVLEM 15-16a

Pavel napsal v posledních dvou dnešních verších.

Ga 1:15 Ale ten, který mě vyvolil (oddělil) už v těle mé matky a povolal mě svou milostí, rozhodl se 16 zjeviti mně svého Syna, abych radostnou zvěst o něm nesl všem národům.

Tyto verše 15-16 Pavel staví do ostrého protikladu k veršům 13-14. Verše 13-14 jsou Pavlovým přesvědčivým důkazem o Božím původu evangelia, které Pavel přinesl do sborů v Galácii. A tento důkaz Pavel nyní pečetí tím, že staví proti sobě to, čím byl. Jaké záměry ze své vlastní vůle sledoval, když páchal genocidu církve. A ukazuje tím na to, že rozhodujícím a svrchovaným faktorem v životě každého člověka je Boží vůle, ne lidská!

• Př 16:9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.

Pavel říká: Byl jsem rouhač, pronásledovatel a násilný tyran. Hubil jsme církev. Ale Bůh se rozhodl, že…

A Bůh se svrchovaně rozhodl v okamžiku, kdy Pavel žádným způsobem nemohl cokoli učinit. Nemohl to Boží rozhodnutí ovlivnit, zvrátit, nebo se mu nějakým způsobem vyhnout. Co Pavel napsal? „Bůh se rozhodl! A pro své rozhodnutí mě vyvolil, pro své rozhodnutí mě oddělil už v lůně mé matky!“ To nám ukazuje na stejnou svrchovanou a nezměnitelnou Boží moc jakou z Písma dobře známe! Několik příkladů.

• Jeremjáš 1:4 Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 5 „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka.“

A Jeremiáš měl taky jinou představu, hájil se tím, že je ještě chlapec. Neuspěl, Boží vůle a povolání je více, než naše vůle a naše představy. Podobnou věc vidíme i v Římanům deváté kapitole.

• Římanům 9:10 A nejen to: také Rebeka měla obě děti z téhož muže, z našeho praotce Izáka; 11 ještě se jí nenarodily a nemohly učinit nic dobrého ani zlého. Aby však zůstalo v platnosti Boží vyvolení, o kterém bylo předem rozhodnuto 12 a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu. 13 Neboť je psáno: ‚Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.

Je to Bůh, který povolává. Bůh, jehož vůle je rozhodující ve stvoření i ve spáse. To, co reprezentoval a žil Saul bylo a je neslučitelné s tím, co reprezentoval a žil Pavel! Není žádné spojení světla s temnotou a Krista s Beliálem! A přesto se Boží milostí temnota stala světlem, když byl Saul znovu zplozen k novému životu skrze Kristovo vzkříšení!

Saul byl horlivý a výkonný zhoubce církve a křesťanů. Ze své hříšné vůle se stal zlým nástrojem ničícím církev a ovečky Kristovi! Pavel byl horlivý, velmi pracovitý a milující otrok Kristův. Apoštol z Boží vůle a milosti! Ten, který trval na tom, že ne on, ale Boží milost s ním a v něm se namáhala více než v mnoha ostatních služebnících Kristových!  Byl milujícím a poslušným nástrojem v Božích rukou a podívejte se, co stojí psáno v Ř 15.

• Římanům 15:18 Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem, 19 v moci znamení a divů, v moci Ducha, aby pohané přijali evangelium. Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem.

Bůh Pavla použil mocným způsobem. Učinil ho nástrojem spásy a milosti pro pohanské pronárody a pro celý svět. Pavel nesl radostnou zvěst po celém tehdejším známém, civilizovaném světě, a i za jeho hranice na místa kde se hranice římské říše dotýkaly světa barbarů!

A tak vidíme nádherné Boží dílo milosti a spásy. Bůh všechno, co chce koná! A co rozhodl, učiní. Ve verších Ga 15-16 vidíme, že…

 

1. Vykonal to Bůh, protože jemu se zalíbilo zjevit Pavlovi Krista!
2. Bůh to vykonal svou milostí, Pavlova zkušenost nám připomíná mladého Jeremiáše Jr 1,4-10. Boží povolání je vždy milost!
3. Bůh to vykonal skrze svého Syna Krista, který Pavla zastavil na jeho zlé cestě. Pavel uviděl svou ubohost ve světle Kristovi slávy!
4. Bůh to učinil pro Pavlovu záchranu, ale i pro záchranu mnohých dalších z pohanských pronárodů!
5. Bůh to učinil pro svou slávu. Saul, náboženský fanatik měl všechnu možnou slávu, kterou mohl člověk mít. Ale Bohu slávu nepřinesl žádnou, jen utrpení Božím dětem! Pavel však byl spasen k Boží slávě a oslavil Boha mnohonásobně tím, že nesl evangelium pronárodům do celého světa.
6. Sílu Boží milosti a lásky vidíme u Pavla i v tom, že on použil v listu Galatským k Boží slávě i upřímné přiznání toho, kým byl, když ničil Boží svaté v Kristu. Nic nezamlčel, sám sebe pokořil pravdou o svém starém životě a Boha vyvýšil pravdou o Jeho neuvěřitelné a nesmírné milosti a lásce!

 

Pavlovo evangelium bylo a je evangelium pravé. Pavel totiž neučil nic jiného, než to, co sám při svém dramatickém obrácení a povolání prožil. A vy všichni, kteří patříte Kristu, víte, že je pravé. Protože i vy jste prožili to stejné. Byli jste temnotou, a nyní jste světlem! A nemáte být světlem pod nádobou, nebo pod postelí, nebo světlem zavřeným ve skříni, která je umístěná v temném sklepě! I vy jste povoláni být svědectvím druhým. Pavel nám zjevil celou Boží úradek. Nic, co obdržel od Pána Ježíše nám nezamlčel! A všechny nás v Kristově jménu vyzývá.

• Filipským 2:14 Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování, 15 abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět, 16 držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.

Odkazy: Př 16,9; Jr 1,4; Ř 9,10-13; 15,18-19; Fp 2,14-16;

APLIKACE

Církev dnes stojí na tom stejném evangeliu, jako církev v době apoštola Pavla. My dnes stojíme na základech, které Pavel tehdy položil svou věrnou službou! Evangelium se nemění. 1 K 15,1-9;

Evangelium Pavlovo má původ u samotného Boha Otce a Božího Syna Ježíše Krista. Ga 1,1; 1,11-12;

I vy jste byli tmou, zhoubnou a horlivou v hříchu, ale i vás Bůh oddělil v lůně vašich matek, abyste se stali světlem Kristovým. Máte stejnou zodpovědnost, podobnou té Pavlově. Vaše spása a povolání je stejně svrchované a nezměnitelné jako u Pavla.   Fp 2,14-16;

Učiňte vše, co je ve vašich silách, abyste se k naplnění Boží vůle ve vašich životech stali stejně poslušnými a účinnými nástroji jako Pavel. 2 Pt 1,5-9; 1 k 3,11-15; 2 K 11,22-28;