ZNEJ POUZE KRISTA! Ř 15,18-22

 

ZNEJ POUZE KRISTA! Ř 15,18-22

Římanům 15:18 Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem, 19 v moci znamení a divů, v moci Ducha, aby pohané přijali evangelium. Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem.  20 Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu,  21 ale jak je psáno: ‚Ti, jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí a ti, kteří neslyšeli, pochopí.‘ 22 To mi také mnohokrát zabránilo, abych k vám přišel.

Motto: 1 Korintským 2,2 Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného.

ÚVOD

Pokoj vám! Pokračujeme ve výkladu listu Římanům. Jsme v patnácté kapitole a půjdeme dnes k veršům 18-22. Ale nejprve si shrneme v úvodu, co jsme si řekli minulý týden z veršů 14-17. Pavel v lásce věří a je přesvědčen o díle Ducha svatého v srdcích římských křesťanů. Ví, že Bůh dává dokonalé dary a proto bratři a sestry v Římě jsou uvedeni v plnost Boží lásky, dobroty, mají veškeré potřebné poznání a mohou vést jeden druhého k životu, který oslavuje Boha a Bohu se líbí! Něco podobného napsal také Jan, apoštol Kristův ve svém prvním listě.

1 Janův 2: 20 Vy však máte zasvěcení od Svatého a znáte všechno 21 Nepsal jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale protože ji znáte a víte, že žádná lež není z pravdy.

Jan píše církvi o zasvěcení, které od Krista máme a které je pravé! Jde o znovuzrození, jsme nová stvoření. Jde o Boží dílo v nás. Pavel považuje za svoji chloubu, že nese evangelium, dobrou zprávu o Boží lásce, odpuštění a záchraně v Kristu. Být spasen lze jen Boží mocí. Vírou v tuto zprávu o soudu a záchraně před ním v kříži Krista.

Víme, že Pavel při své službě pohanským národům nesl evangelium za cenu mnoha soužení, těžkostí a útoků na jeho život. Byl kamenován, bit holí, ztroskotal. Nesl ve svém srdci starost o všechny církve. Přesto ale stojí na svém.

• Římanům 15:15 V tomto dopise jsem se místy odvážil připomenout vám leccos ve jménu milosti, která mi byla dána od Boha, 16 abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohanskými národy. Konám tuto posvátnou službu kázáním Božího evangelia, abych pohany přinesl jako obětní dar milý Bohu, posvěcený Duchem svatým. Abych pohany přinesl Bohu jako přijatelný obětní dar 17 To je má chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši před Bohem.

Pavel je ve své službě a svou službou již odměňován. Cele se ji oddal. Vychází z hlubokého poznání Boží milosti. A hloubku milosti Boží poznal, protože Bůh mu dal uzřít svou slávu, majestát, velebnou důstojnost, čistotu, svatost! Dal Pavlovi uvidět jeho vlastní bídu, zoufalost, ztracenost. To, že otročil tomu, co je zlé, hříšné, Boha urážející, tomu co přináší smrt jemu i celému stvoření!

• Římanům 7:22 Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím;  23 když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy. 24 Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti? 25 Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! – A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.

Ten, kdo uvidí hrůzu své duchovní bídy, pozná hloubku svého pádu i sílu hříchu, hříchu který roztáčí doslova spirálu střemhlavé smrti. Ten dobře porozumí jakým darem je Boží milost! Když  vidí nekonečnou cenu, kterou Syn Boží platil, ví, že sloužit této převzácné a přehojné milosti je výsada, nebeská vzácnost, dar a nejvyšší odměna již tady a teď. Není nic v celém tvorstvu, co by mohlo změnit pohled a myšlení člověka, který si v pravdě Ducha svatého uvědomil cenu svého vykoupení a tím i vzácnost Boží plné milosti. Pavel radostně jásá, že již není odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši. A Jan Zebedeův? Jakým způsobem vyjádřil pravdu o Boží milosti?

• Jan 1:16 Z jeho (Kristovi) plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí

Pavel jedná horlivě, v lásce, pokorně a odvážně a dnes uvidíme, jak ho formovala Boží povolávající milost i v dalších věcech. Náš text je Ř 15,18-21;

Římanům 15:18 Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem, 19 v moci znamení a divů, v moci Ducha, aby pohané přijali evangelium. Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem.  20 Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu,  21 ale jak je psáno: ‚Ti, jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí a ti, kteří neslyšeli, pochopí.‘ 22 To mi také mnohokrát zabránilo, abych k vám přišel.

Odkazy: 1 J 2,20; Ř 15,15-17; 7,22-25; J 1,18;

CÍL PAVLOVI SLUŽBY, POSLUŠNOST POHANŮ V 18

Sledujeme Pavla, apoštola Ježíše Krista jak vykládá, vyučuje evangelium. Jak kárá a povzbuzuje na základě pravdy evangelia římské křesťany. Tak sám naplňuje svá vlastní slova z Galatským 6,2 o tom, že máme nést břemena jedni druhých, nebo z Koloským 3,16 o vzájemném učení a napomínání.

Pavel jedná ve jménu Boží milostí a tato Boží milost mu dala smělost psát do Říma místy opravdu hodně odvážně. Ale to stejné poznání té samé Boží milosti bere Pavlovi odvahu k tomu, aby mluvil o čemkoli, co skrze něho nečinil a neučinil Ježíš Kristus! To souvisí s absolutní Pavlovou proměnou, se změnou Pavlova smýšlení. S novostí Pavlova života. Jako nové stvoření nevidí nic, než Krista a Jeho milost, Jeho kříž. Také vše, co mu Kristův kříž přináší je Pavlovi nade vše drahé.

Starý člověk, kterým byl každý z nás, se rád chlubí sám sebou, svou moudrostí, silou, výkonem, šarmem, výřečností a kdoví čím ještě! Jenže Pavel napsal.

• Fp 3:7 Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. 8 A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic,

Pán Ježíš varuje v evangeliích před tím, aby člověk příliš a nade vše oceňoval věci tohoto světa! Kdokoli by podle Krista získal i třeba celý svět, ale ztratil svou duši, takový se tragicky míjí cílem lidského života! Mt 16,26; Jakub mluví o lásce ke světu, která znamená nepřátelství s Bohem Jk 4,4; a velmi naléhavě varuje před láskou ke světu. Hubí naši duši. A Jan napsal ve svém prvním listě.

• 1 Janův 2:15 Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není.

A to přeci nikdo z nás nechce! A tak Pavel odvážný v milosti a v Kristově evangeliu, chce být velmi nesmělý a možná by sám řekl, že chce být tím největším zbabělcem, co se týče jakéhokoli prosazování sebe samotného a oslavování sebe samotného! Protože jde o modlářskou, hříšnou smělost!

Bůh řekl, že svou slávu nikomu nedá, žádné modle ji nepodstoupí. A ukazovat na sebe, vést druhé k sobě, znamená okrádat Boha o Jeho slávu. Rozumějte tomu dobře. Bůh se nikdy okrást nenechá. Takový boj člověk nemůže vyhrát. Ale může takový člověk zahubit sám sebe. Písmo říká slovy proroka Jeremiáše.

• Jr 17:5 Toto praví Hospodin: „Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina.

Drazí bratří a drahé sestry, pokud doufám v sebe, mířím-li ve svém srdci a smýšlení k sobě a stavím-li na své moudrosti, své síle a dalších “kvalitách” těla. Pak naplňuji to, před čím nás všechny varuje Bůh ústy Jeremiášovými. Doufat v člověka neznamená jen doufat v toho nějakého jiného člověka. Když doufám v sebe, naplňuji Jr 17,5!  Navíc jestli tak jednám uprostřed církve a navenek ve jménu Ježíše Krista jako ten, kdo tvrdí, že je Ježíšovým služebníkem, svádím celý Boží lid! Jedná se totiž o charakteristiku falešných křesťanů, učitelů. Petr říká.

• 2P 2:3 Ve své hrabivosti budou vám předkládat své výmysly, aby z vás těžili. Soud nad nimi je už připraven a jejich zhouba je blízká.

S tím Pavel nechce mít nic společného. Doslova říká, že v tom on nechce být smělý, a v tom on nechce být odvážný, ani co by se na špičku té nejtenčí jehly vešlo!

Římanům 15:18 Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem,

Máme zde další znak, charakteristiku Kristova věrného služebníka. On vede lidi ke Kristu! Ukazuje na Krista. Káže Krista a vykládá Kristovo biblické evangelium!

Dále bych chtěl, abychom se podívali na cíl toho všeho, co Pavel koná. Jeruzalémský překlad:

• Římanům 15:18 Neboť bych se neodvážil mluvit o něčem, co by mým prostřednictvím nebyl vykonal Kristus, aby pohané došli k poslušnosti ve slově i ve skutku,

CEP vypustil z řeckého textu slovo poslušnost a slovo národy, Ethnós. Zdá se podle něj, že Pán Ježíš konal vše skrze Pavlova slova a skutky. A ono je to v podstatě pravda. Jenže v řeckých textech je skutečně ten směr jiný. Pavel je Kristovým nástrojem k poslušnosti pohanských národů! Aby tyto národy byly svým smýšlením, svými slovy i svými skutky poslušni Ježíše Krista skrze pokání a víru! Když Saul odpadl, co slyšel?

• 1 Samuelova 15:22 Tu řekl Samuel: „Líbí se Hospodinu zápalné oběti a obětní hody víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obětní hod, pozorně rozvažovat je víc než tuk beranů.

To je přesně v kontextu verše Ř 15,16, kde Pavel mluví o kněžské službě Nového zákona, tak pohany přináší  jako oběť posvěcenou v Duchu svatém, a Bohu milou, příjemnou. Oběť poslušnosti Kristu, to se Hospodinu líbí nad cokoli jiného! Všichni křesťané jsou kněžími Krista 1 Pt 2,9; a mají hlásat Jeho podivuhodné skutky a mocné činy ke spáse všem lidem! Aby mohli uvěřit, činit pokání a být Kristu poslušní! Sami sebe máme na prvním místě přinášet Bohu, jako Jemu milou oběť, když jsme uvěřili Ř 12,1.

Je to také v kontextu velikého důrazu Pavla ve verších Ř 15,9-12. Ježíš se stal služebníkem pravé obřízky, aby pohanské národy slavili Boha za Jeho slitování verš devět. Nad Boží milostí se radují společně s vyvoleným ostatkem Izraele verš deset. Ze všech národů a ras chválí Hospodina lidé všech zemí verš jedenáct a v něho v Kristu doufají verš dvanáct! 

Pavel nenaplňuje svou vůli, své vize a své představy jak by to podle něho mělo být. Pavel je poslán kým a kam?

• Skutky apoštolské 13:47 Vždyť Pán nám přikázal: ‚Ustanovil jsem tě, abys byl světlem pohanům a nesl spásu až na sám konec země.‘“

Je poslán Kristem! Jako světlo pohanům až na sám konec země. Přesně to se před námi odehrává v patnácté kapitole Římanům.

Nyní chci ukázat další charakteristiku věrného otroka Kristova, věrného křesťana! Viděli jsme horlivost pro evangelium, ochotu sloužit a nést břemena Božího lidu, pokoru a odvahu! Viděli jsme toho, kdo ukazuje na Krista a zvěstuje Krista a vede ke Kristu! To vše za cenu soužení, námahy, ohrožení života a mnoha způsobů utrpení.

A nyní se nám to v další charakteristice uzavírá. A pochopíme, proč tomu tak je! Pavel patří plně vůli Ježíše Krista! To jeho vůli, vizi, plán, představu naplňuje. Jeho slov se drží a Jeho slova nese až na konec země!

• Galatským 2:20 nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji (myšleno v těle), žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

 

A Pavlovi není zatěžko psát a říkat církvi stále totéž. Proto nám znovu připomene, co jsme již slyšeli! Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova. Hledejte tedy, poznávejte a čiňte vůli Pána Ježíše ve všem a vždy a všude, jako Pavel.

Odkazy: Fp 3,7-8; 1 J2,15; Jr 17,15; 2 Pt 2,3; 1 Sm 15,22; Sk 13,47; Ga 2,20;

 

JEN Z MOCI BOŽÍHO DUCHA LZE PŘIJMOUT EVANGELIUM V 19

Pavlova služba není tedy v žádném případě o Pavlovi a jeho síle, moudrosti a vůli…

Ve verši devatenáct Pavel pokračuje:

Ř 15,19 v moci znamení a divů, v moci Ducha, aby pohané přijali evangelium. Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem.  

Zaměřme se nejprve na první polovinu verše. Zde je dobře vidět, že rozdělení listu na kapitoly a číslování veršů udělali lidé až v pozdější době. V moci znamení a divů, v moci Ducha Božího, aby pohané přijali evangelium konal Kristus vše skrze Pavlovu službu! Nejprve se podívejme na kontext poslušnosti pohanských národů z osmnáctého verše. Pavel se neodvažuje mluvit o ničem, než o všem, co koná Kristus skrze něho, aby pohané byli poslušní!  A zde v devatenáctém verši čteme: “aby pohané přijali evangelium.”

To první, co si musíme říct je, že musíme položit rovnítko mezi tyto dva výroky! Být poslušný slovem i skutkem rovná se přijmout evangelium skrze pokání a víru! Znamená to přijmout slovo evangelia a podřídit mu poslušně celý svůj praktický život. A to je dílo Ducha svatého! Jde o zázrak nového narození pro křesťany z pohanských národů.  Písmo praví:

• Skutky apoštolské 15:16 ‚Navrátím se zase a znovu postavím Davidův zbořený dům, z jeho trosek jej opět vystavím a zbuduji, jako byl dřív, 17 aby také ostatní lidé hledali Pána, všechny národy, nad nimiž bylo vysloveno mé jméno. To praví Pán,

V Lk 24,47 stojí, že v Kristově jménu se bude zvěstovat  evangelium na odpuštění hříchů všem národům. A je příhodné, že autor tohoto evangelia byl pohan. A ve Skutcích skutečně jasně stojí, že Bůh prominul národům země dobu temnoty a nevědomosti a volá je všechny k pokání, důkaz podal ve vzkříšení svého Syna! Sk 17,30-31; Pokání znamená poslušnost Bohu, Jeho slovu, Jeho vůli. Nemůžete mít Krista jako Spasitele, pokud se nestane na prvním místě vaším Pánem!

Druhá věc patrná z devatenáctého verše je samotná moc evangelia. Pavel se neodvažuje mluvit o čemkoli, co nepatří Kristu, co nečiní Kristus. Pavel je nástrojem a moc je Boží. Ruka, která Pavla třímá je Hospodinova! Pavel nic ke Kristovu dílu a moci nepřidává sám ze sebe. Ze svého lidského, z těla.

• 1 Korintským 2:1 Ani já, bratří, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemstvínadnesenými slovy nebo moudrostí. 2 Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného. 3 Přišel jsem k vám sláb, s velkou bázní a chvěním; 4 má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí, 5 aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.

V našem listu je Pavel v tom, co patří Kristu velmi odvážný, ale v tom co Kristovo není, co není z Krista, o tom se neodváží ani mluvit. A v 1 K 2,1-5 je Pavel ze svého rozhodnutí naprosto nevědomý, chce být jako nevědomý ve věcech lidských, zná jen a chce znát jen Krista! Ve věcech lidských je slabý, plný strachu a celý se chvěje. Ve věcech Kristových však stojí jako skála. Na Kristu jako skále stojí, o Krista jako skálu se opírá. A tak se Jeho služba prokazuje mocí Krista, mocí Boží! Chcete bratři a sestry stát v takové víře? Chodit v moci Ducha svatého směle jako Pavel? Pak musíte mít v srdci to stejné přesvědčení a rozhodnutí neznat mezi lidmi a ve světě nic, než Krista ukřižovaného, jako Pavel!

CEP říká, že Pavel jedná v moci znamení a divů, v moci Ducha…

Již samotné slovo moc, dynamis, má v sobě obsaženo nadpřirozené působení. Překládá se totiž i jako moc uzdravovat. A Pavel zdůrazňuje Boží moc použitím dalších dvou slov, která znamenají obě div nebo zázrak. Pavlovo smýšlení, slova, skutky, kroky, cíle i prostředky určuje nadpřirozené působení Ducha svatého v jeho životě. Nad to je apoštolem, svědkem Kristovým a Duch svatý dosvědčuje Pavlovu službu mocnými činy. Mocí Boží.

Pavel je služebníkem pravdy. Otrokem pravdy, nástrojem pravdy. Pán Ježíš skrze Pavla a jeho službu přivádí vyvolené pohany k záchraně poslušnosti Svému evangeliu. A to je cíl celé Pavlovi služby. Pán Ježíš poslal Pavla naplnit celý okruh od Jeruzaléma a po Illyrii Svým evangeliem.

V Ř 15,19 máme potvrzení toho, že Pán Ježíš Kristus je Bůh. Pavel jedná v poslušnosti Kristovu příkazu, v poslušnosti a v moci Ducha svatého, který potvrzuje záchranou vyvolených pohanů Pavlovu službu. Pavel takto plní celý okruh Kristovým evangeliem!

A vidíme zde další charakteristiky Božího služebníka. Poslušnost. Pavel sám je na prvním místě poslušný, aby mohli dojít poslušnosti vyvolení pohané. Pavel je trpělivý, protože naplnit celý ten okruh vyžadovalo trpělivost. Pavel je vytrvalý, protože to vyžadovalo vytrvalost. Pavel má kázeň a sebeovládání, protože jinak by skončil dříve, než by pořádně začal.

Pavel se raduje z Božího díla, protože nelze obstát v tomto díle, pokud to dílo a podíl na něm nenaplňuje i mne samotného. Pokud to dílo nevidím, jak jsme si již řekli jako výsadu a veliký dar a odměnu. Pokud nejsem vděčný, pokud se neraduji ze svého podílu na vzácném evangeliu Ježíše Krista a ze samotné služby, ve které stojím pouze z milosti Boží. Tedy nezaslouženě!

A to je důkazem Kristovi moci a pravdivosti Pavlovových slov ve verši devatenáctém. Vždyť ty věci jsou ovoce Ducha svatého a charakterem lásky! Ga 5,22-23; A také:

• 1 Korintským 13:4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. 5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. 6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. 7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

Žijte tedy z moci Božího Ducha, tak, jako Pavel. Chcete růst jako on? V pokoře, skromnosti, touze a horlivosti? Chcete sílit v odvaze pro pravdu, ve vytrvalosti, trpělivosti? Chcete se stále více radovat z pravdy a ze svého podílu na ní? Chcete v pravdě milovat Boha i bližní? Přijměte a přijímejte evangelium jako Pavel. S důvěrou dítěte, přímo a bezelstně a buďte takto jako Pavel poslušní a bez výhrad!

Znamená kříž mnoho soužení, zkoušek, i utrpení, hrozeb a nebezpečí? Ano! Ale dává přeci mnohem, mnohem více! Kdo by se chtěl vracet k tomu starému? Vždyť kdo otáčí svůj zrak zpět, není způsobilý pro království nebeské Lk 9,62! A kdo nenese svůj kříž není hoden Krista! Buďme jako Pavel. On je pevně zakotvený v Kristu.

Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem, 19 v moci znamení a divů, v moci Ducha, aby pohané přijali evangelium. Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem.

Odkazy: Sk 15,16-17; 1 K2,1-5; 13,4-7;

OD PRÁZDNOTY K PLNOSTI  VERŠE 20-22

Pavel pokračuje.

Ř 15,20 Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu,  21 ale jak je psáno: ‚Ti, jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí a ti, kteří neslyšeli, pochopí.‘ 22 To mi také mnohokrát zabránilo, abych k vám přišel.

Pavel si zakládá na tom, že zvěstuje v končinách, kde o Kristu ještě vůbec neslyšeli. Považuje to za čest.  jde jako světlo tam, kde je úplná tma, přesně podle slov Krista: “ Posílám tě jako světlo k pohanům!” Sk 13,47. Stav pohanských národů byl zoufalý, katastrofální! Naprostá temnota, úplná zhouba, otroctví mocnostem zla. Ani špetka naděje. Žádné světýlko v dálce. Jen tma a spirála, pád zla. Sám Pavel o tom napsal:

• Efezským 2:11 Pamatujte proto vy, kteří jste svým původem pohané a kterým ti, kdo jsou obřezaní na těle a lidskou rukou, říkají neobřezanci, 12 že jste v té době opravdu byli bez Krista, odloučeni od společenství Izraele, bez účasti na smlouvách Božího zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě. 13 Ale v Kristu Ježíši jste se nyní vy, kdysi vzdálení, stali blízkými pro Kristovu prolitou krev.

Nejen Zabulón a Neftalí, které byli periférním územím Izraele a žilo zde kromě Židů mnoho pohanů. Celý sever Izraele byl plný pohanů, ale především pohanského modlářského smýšlení, které zasáhlo i židovský národ. Ale evangelium se nezastaví v historických hranicích Izraele. Jen u pohanů na území severního Izraele. Nýbrž tyto geografické hranice Pavlovou službou překročí a světlo evangelia zasáhne i celý tehdy známý pohanský svět!

Také to ukazuje na Pavlovu odvahu jít tam, kde není ani špetka světla, tedy do končin evangeliem naprosto nedotknutých. Ukazuje to na to, že Pavel se soustředí na největší, nejzoufalejší potřebu lidí, kteří žijí v té největší temnotě, neváhá a naplňuje ji! Soustředí se na nejpotřebnější! Je podobný Kristu, je podobný Bohu Otci!

 

• Ž 68:6 Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém.

 

 

• Mt 9:36 Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.

Pavel nejedná chaoticky, ale podle Kristova plánu a vůle, rozkazu. Měl být světlem pohanům žijícím v naprosté tmě! Je ukázněný a zodpovědný jak vidíme v Ř 15,20-22!  Plnit Pánovu vůli je pro něho opravdu velká výzva i výsada a čest zároveň! Jako Ježíš má pokrm, který učedníci neznali, vůli Boha Otce J 4,31-34. Tak také Pavel má za pokrm vůli Pána Ježíše Krista. Činit tuto vůli je jeho život! Z toho všeho si můžeme, nebo spíše musíme brát příklad. Podívejte se na to, co Pavel říká:

Ř 15,20 Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu,  21 ale jak je psáno: ‚Ti, jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí a ti, kteří neslyšeli, pochopí.‘ 22 To mi také mnohokrát zabránilo, abych k vám přišel.

Ten kdo staví dobré, pevné, odolné stavby chce mít stavbu pod svou kontrolou od základů až po střechu. Pavel chce mít jistotu, že základ je skutečně takový, jaký má být. Takový, který spolehlivě unese celou stavbu, aby se nezhroutila! Dobře založený základ je tím nejdůležitějším pro celou stavbu. A pro Pavla je to ctí, že základ pokládá a sám na něm i potom pokračuje v další stavbě. Vidíme jak se podřizuje přímému Kristovu rozkazu ze Sk 13,47. Vidíme jak se podřizuje Božímu slovu, Písmu, protože naplňuje svou poslušností jako nástroj Ježíšova evangelia slova z proroka Izajáše 52,13-15.

• Izajáš 52:13 „Hle, můj služebník bude mít úspěch, zvedne se, povznese a vysoko se vyvýší. 14 Jak mnozí strnuli úděsem nad tebou! Jeho vzezření bylo tak znetvořené, že nebyl podoben člověku, jeho vzhled takový, že nebyl podoben lidem. 15 Avšak on pokropí mnohé pronárody krví, před ním si králové zakryjí ústa, protože spatří, co jim nebylo vyprávěno, porozumějí tomu, o čem neslyšeli.“

Vidíme i jeho cílevědomost, řád a kázeň se kterou dokončil dílo ke kterému byl povolán. Protože dokud nebylo dokončeno, bránilo mu to jít do Říma za římskými křesťany. Prostě Pavel nemohl odejít od započatého díla, které mu určil Pán Ježíš! To je stabilita, neochvějnost a nepohnutelnost víry. Pevnost v Kristu! Tak naplnil to, co bylo prázdné světlem evangelia. Od Jeruzaléma až po Illyrii. Od prázdnoty až k plnosti spěla jeho služba!

Ale všechny tyto věci mají kořeny a základ v milosti, která byla Pavlovi dána. On poznal! Boha Otce a Pána Ježíše Krista v pravdě, v Duchu svatém. Všechno to, co Pavel koná, to jaký je a kým je má základ v pravdivém poznání Krista a Jeho evangelia.  A to je nezbytností pro každého křesťana, aby poznal, poznával a rostl v pravdivém poznání našeho Spasitele. Ne Krista lidských představ, kam se vejde každý. Ateista, budhista, muslim, prostě všichni. Kdo chce Bohu sloužit věrně jako Pavel musí znát Krista, evangelium a rozumět mu a chápat ho jako Pavel. A tak usilujete znát Krista a rozumět Jeho evangeliu tak, jako Pavel? Sofoniáš napsal silná, krásná, posilující , ale i kárající slova. Poslouchejte:

• Sf 2:3 Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, kdo jednáte podle jeho práva. Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se skryjete v den Hospodinova hněvu.

Člověk by řekl, jak mohl napsat tak mocná slova, vždyť neměl poznání Krista a evangelia tak jako my? Ale milovaní, Bůh je stále tentýž a Jeho paže není a nikdy nebyla krátká na spasení. A spása samotná nikdy nebyla závislá na míře našeho poznání, ale na vždy plné míře Boží milosti. A tak stejný Duch Boží vede o mnoho set let později pisatele Mt evangelia k dalšímu nádhernému výroku:

• Mt 6:33 Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno

Máte takové zaměření, napření na Krista? Je vaše touha po Kristu shodná s napřením Pavla? Pavel vše odepsal jako ztrátu, aby měl podíl v Kristu! Aby měl podíl na Jeho spravedlnosti! Pavel umírá sám sobě, aby žil Kristu! A Pavel napsal Filipským:

• Fp 3,12 Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš. 13 Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, 14 běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.

Pavlův důraz, zaměření na Krista a spásu v Něm je absolutní. Pavlova žízeň, hlad po Ježíši, touha dokončit zápas a běh víry je něco, čím Pavlovo srdce skutečně doslova hoří, plane, žhne a sálá! A víte jak to poznáme? Tak, že to vše co říká je v naprostém, dokonalém souladu s tím, co žije, jak žije! Mluvit horlivě dokáže každý, ale Pavel napsal, když káral korintské.

• 1 Korintským 4:18 Někteří se začali povyšovat, protože prý už k vám nepřijdu; 19 ale přijdu k vám brzy, bude-li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho, co dokážou. 20 Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci.

Jestli by kdy nějaký zbožný bratr přišel mezi nás a učinil si o nás úsudek a to ne podle toho, co a jak možná i zbožně mluvíme, ale podle toho, co a jak zbožně v praktickém životě dokážeme, jak bychom dopadli? Ty bratře? Ty sestro? A to by byl jen člověk. Jaký úsudek když na nás hledí činí o nás Duch svatý, Ježíš Kristus, Bůh Otec?

Pavlova slova jsou mocná, formou i obsahem, ale odstraňte jeho život víry, jeho skutky a nebude mít nic! Dokonce bude shledán lhářem, pokrytcem! Který jen a jen mluví, ale nekoná!

Jeho láska k Bohu, k církvi, k evangeliu se pozná  jeho službě. Dejte pryč jeho službu a zbude opět jen prázdné tlachání. Jsme varováni před takovým přístupem, postojem k pravdám evangelia.

• Iz 28:13 Slovo Hospodinovo jim bude: „Žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam.“ Jen ať jdou, však klesnou zpět a ztroskotají, padnou do léčky a uvíznou v ní.

Dnešní naše otázka zní. Konáme podobně jako Pavel? Napodobujeme ho, jako on napodoboval Krista? Buduje v nás Bůh mocí svého svatého Ducha charakter podobný Pavlovu charakteru? Žije i v nás tedy Ježíš Kristus?

Odkazy: Ef 2,11-13; Ž 68,6; Mt 9,36; 6,33; Iz 52,13-15; 28,13; Sf 2.3; Fp 3,12-14; 1 K 4,18-20;

 

APLIKACE

Spása je nadpřirozené Boží dílo. Ř 15,19;

Kdo je Kristův má zasvěcení od Svatého, zná pravdu, zná vše co potřebuje ke spáse i posvěcení! 1 J 2,20;

Křesťan je moudrý, odvážný a silný ve věcech pravdy, ale naprosto nesmělý, slabý a nevědomý ve věcech padlého těla a světa! 1 k 2,1-5; Ř 15,18;

Přijmout evangelium rovná se být poslušný evangeliu. Podřídit mu celý svůj život! Ř 15,18-19;

Křesťanský charakter zahrnuje poslušnost Kristu, Jeho slovu Písmu. Dále kázeň, řád, trpělivost, cílevědomost, věrnost, zodpovědnost, radost a vděčnost! Ř 15,14-21;

Spasitelná víra je víra dítěte, ne dětsky naivní, ale bezprostřední a silná v důvěře dítěte. Vždyť pro dítě slovo rodiče, otce je do určitého věku neotřesitelné! Mt 18,3;

Křesťan je cele zaměřený na Krista a na splnění Jeho vůle. Žd 6,11; 12,1-4;

Pravá víra není zakotvena ve slovech, byť i těch nejzbožnějších, ale v činech. Křesťan slouží Bohu, církvi, světu! Ř 15,18-21; 1 K 4,18-20;