VÍME, TOUŽÍME, SOUŽÍME A STÉNÁME! 2 K 5,1-10;

VÍME, TOUŽÍME, SOUŽÍME A STÉNÁME!

Soužíš se zde, a toužíš po věčnosti v nebesích s Kristem?

2 Korintským 5:1 Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama. 2 Proto zde sténáme touhou, abychom byli oděni šatem nebeským. 3 Vždyť jen když jej oblékneme, nebudeme shledáni nazí. 4 Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme pod těžkým břemenem, neboť nechceme, aby z nás bylo svlečeno naše pozemské tělo, nýbrž aby přes ně bylo oblečeno nebeské, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem. 5 Ten, kdo nás k tomu připravil a dal nám již Ducha jako závdavek, je Bůh. 6 Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána - 7 žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme. 8 V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána. 9 Proto nám také nadevše záleží na tom, abychom se mu líbili, ať už odcházíme domů nebo zůstáváme v cizině. 10 Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé.

ÚVOD

Pokoj vám a milost v Kristu Ježíši. Mnozí z nás čekají na příchod jara, touží po něm. Počasí vypadá, jako že by to už nemělo dlouhou trvat. Jaro je už cítit ve vzduchu. Ačkoli zima nebyla nijak silná a už vůbec ne dlouhá, těšíme se na jaro. A je to přirozené. Bůh přírodu probouzí ze spánku, objevuje se první slunce, všechno ožívá silou života. Poslouchejte, jak mluví o stvoření, o životě Písmo, žalm 104.

• Žalmy 104:10 Prameny vysíláš do potoků, které mezi horami se vinou. 11 Napájejí veškerou zvěř polí, divocí osli tu hasí žízeň.  12 Při nich přebývá nebeské ptactvo, ozývá se v ratolestech. 13 Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla. 14 Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb. 15 Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly. 16 Hospodinovy stromy se sytí vláhou, libanónské cedry, které on zasadil. 17 A tam hnízdí ptactvo, na cypřiších má domov čáp. 18 Horské štíty patří kozorožcům, skaliska jsou útočištěm pro damany.

Je to Bůh, který vše stvořil svým mocným slovem a který se o vše svým mocným slovem stará! Dnešní kázání bude také o Něm, o Jeho lásce ke stvoření, člověku, a především k Jeho dětem, k církvi! Neponechal ty, které si zamiloval na pospas hříchu a smrti. Nýbrž je draze vykoupil krví vlastního Syna a dal jim narodit se ze svého Božího Ducha!

• 2 Petrův 1:2 Milost a pokoj ať se vám rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána. 3 Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. 4 Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha.

Toužíte po Kristu mnohem, mnohem více, než po jaru a po všech věcech tohoto světa, byť krásných a dobrých? Petr se modlí, aby se rozhojnil pokoj a milost tak, že církev a každý věřící poroste v poznání Boha a Ježíše Krista. A dále potom vybízí Boží lid, aby proto vynaložil všechnu snahu a všechny své síly k růstu ve zbožnosti. Ale tam, kde roste poznání Boha a Krista, tam také musí růst touha, kterou uvidíme v našem dnešním textu. A nejenom touha po nebeském příbytku a šatu, ale musí růst i poznání pádu tohoto světa, jeho soužení, marnosti a duchovní smrti. Kéž nám k tomu pomáhá i dnešní text. 

Odkazy: Ž 104,10-18; 2 Pt 1,2-4;

TOUHA PO NEBESKÉM ŠATU X SOUŽENÍ A STÉNÁNÍ V TĚLE SMRTI VERŠ 1-4

Pavel začíná náš dnešní text těmito slovy:

2 Korintským 5:1 Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama. 2 Proto zde sténáme touhou, abychom byli oděni šatem nebeským. 3 Vždyť jen když jej oblékneme, nebudeme shledáni nazí. 4 Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme pod těžkým břemenem, neboť nechceme, aby z nás bylo svlečeno naše pozemské tělo, nýbrž aby přes ně bylo oblečeno nebeské, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.

A zastavíme se u těchto věcí. Můžeme jim říkat čtyři věci charakterizující nové stvoření.   1) Víme, že zemřeme v důsledku hříchu. 2) Víme, že dostaneme nový příbytek v nebi díky Kristu. 3) Toužíme tedy silně po nebeském šatu. 4) Zde v těle smrti sténáme pod nesmírně těžkým břemenem a toužíme po plnosti života.

1. Víme, že zemřeme důsledku hříchu.

Pozemský stan našeho života bude dříve, nebo později stržen, říká Pavel. A my víme, že je to nezměnitelný fakt. Vše, co se pod nebem rodí, také umírá. Ani Jozue, zbožný muž víry, který uvedl Izrael do země zaslíbené se tomuto údělu nevyhnul. Ani nikdo další ze zbožných mužů a žen. Když se Jozue loučí s Izraelem, říká.

• Jozue 23:14 Hle, já nyní odcházím cestou všeho pozemského. Uznejte tedy celým srdcem a celou duší, že nezapadlo ani jedno ze všech dobrých slov, která o vás mluvil Hospodin, váš Bůh. Všechno se vám uskutečnilo, nezapadlo z toho jediné slovo.

Dívejte se dobře, k čemu Jozue vede celý Izrael. K naprosté důvěře Bohu a Jeho pevnému slovu.  I o tom doufám bude náš dnešní text. I další Písmo hovoří o slovu Boha živého, dokonce Písmo o sobě svědčí, že je celé naprosto spolehlivé, pevné boží slovo 2 Tm 3,15-17. Bez Písma nebude žádný člověk připraven ke každému dobru. A co čteme v žalmu 119?

• Žalmy 119:89 Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.

Právě proto Jozue vede lid k pevné víře v Boha a v Jeho slovo. Protože to je jediná cesta, jak vírou v Krista projít branami smrti a nebýt stižen hrozným hněvem svatého Boha, je to jediný způsob, jak zvítězit! Co prohlašuje svatý Beránek Boží? Co prohlašuje ten, který je sám Slovo Boží?

Jan 11:25 Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.

Proto čiňte pokání a věřte evangeliu Ježíše Krista, které jediné je mocí ke spáse každému, kdo věří Ř 1, 16-17; Žijte v pokání a ve víře v Krista.

2. Víme, že jdeme do nebeských příbytků díky Kristu.

Když se loučí Pán Ježíš se svými učedníky, i On je povzbuzuje k pevné víře a říká velmi důležitá slova.

• Jan 14:1 "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. 3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. 4 A cestu, kam jdu, znáte." 5 Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?" 6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne.

Pán Ježíš je pravý Bůh. To přesně znamenají Jeho slova: Věříte v Boha, věřte i ve mne. Kdyby ta slova neznamenala Ježíšovo plné božství, vedl by vlastně Pán Ježíš své učedníky k modlářství a k doufání v člověka. A před tím Písmo varuje.

• Jeremjáš 17:5 Toto praví Hospodin: "Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina.

Dále Pán sděluje, že je to On, kdo nám sám u Otce připraví příbytek. V textu je řecké slovo oikétérion, doslova místo k bydlení.  A poslední důležitá věc, kterou nám Pán v J 14,1-6 odhalí je, že On jediný je cesta, pravda i život. Nikdo nevstoupí do nebeského domova jinou cestou, skrze nějakou „jinou pravdu.“ Nikde jinde není život!

3. Toužíme po nebeském šatu jako nová stvoření.

V Matoušově evangeliu čteme:

• Matouš 22:11 Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu. 12 Řekl mu: `Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu? ´ On se nezmohl ani na slovo. 13 Tu řekl král sloužícím: `Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů. ´ 14 Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán."

Kdo nebude v náležitém šatu, nevstoupí do nebeského příbytku, ale bude vyvržen do temnoty! V Matoušovi 22 je správným šatem k hostině Kristova spravedlnost oblečená vírou v Krista. Pavel ale mluví ještě o něčem jiném, o nebeském šatu. O novém těle, který je tím novým příbytkem. Toto tělo nám dá Bůh, Ježíš Kristus. Ale nebojte se milovaní, jste-li Kristovi, pak máte přičtenou Kristovu spravedlnost a nemůžete netoužit po nebeském šatu! Jestli skutečně vůbec netoužíte, spěchejte ke Kristu v pokání, aby přezkoumal vaši víru. Něco jí chybí, a v nejhorším případě chybí víra samotná! Písmo přeci praví, že sám Bůh koná v nás své dílo, jsme-li Kristovi.

• Filipským 2:12 A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní – nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti – s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. 13 Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.

Pokud nemáme nebeský šat, jsme před Bohem nazí! Po smrti jde duch člověka ke Kristu a je bez těla. Tedy nahý. Je spasen, je s Pánem a čeká na nové tělo. Tělo nepomíjitelnosti. To je skutečný cíl.   A bylo by divné, kdyby nové stvoření po tomto novém těle a po této plnosti nového života netoužilo!

4. Sténáme se a soužíme se zde, v tělech smrti.

Touha po tom, abychom oblékli těla nepomíjitelnosti ostře kontrastuje se soužením a sténáním, které zde v tomto světě a v těchto tělech zažíváme. Duchovní zápas a námaha, pronásledování, hřích a jeho důsledky kolem nás, a především v nás vedou k tomu, že čím dál tím méně chceme být zde v padlých tělech a čím dál více toužíme stanout u Pána a obdržet tělo života.  Podívejte, jak toto pnutí popisuje Pavel.

• Římanům 7:18 Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. 19 Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. 20 Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá. 21 Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo. 22 Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; 23 když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy. 24 Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?

Je to Ježíš Kristus, který jediný vysvobozuje a vysvobodí Boží děti z těla smrti a přivede je k plnosti v nových tělech, v nových nebeských příbytcích. 

Pavel položil teologický základ a stanovil pravdy a charakteristiky křesťanského života. Máte je? Poznáváte je? Poznáváte se v nich? Pak jsou důkazem Božího díla ve vás. Chvála Bohu.

Odkazy: Joz 23,14; Ž 119,89; J 11,25; 14,1-6; Jer 17,5; Mt 22,11-14; Fp 2,12-13;

DŮVĚRA V BOŽÍ DÍLO V NÁS VERŠ 5-8

Pavel jasně stanovuje, že tím, kdo koná je Bůh a nikdo jiný! Poslouchejte.

2 K 5, 5 Ten, kdo nás k tomu připravil a dal nám již Ducha jako závdavek, je Bůh. 6 Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána - 7 žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme. 8 V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána.

A již jsme citovali, že je to Bůh, kdo v nás koná své dílo Fp 2,12-13. Chci, abychom si nyní ale uvědomili, co to vlastně říká pátý verš. Všimněte si, že zde nestojí psáno o tom, jak nás Bůh na tu velikou radost a slávu průběžně připravuje, ale…!

2 K 5, 5 Ten, kdo nás k tomu připravil a dal nám již Ducha jako závdavek, je Bůh.

My jsme již nyní k tomu připraveni! Je zde minulý čas. Máme přeci Ducha svatého jako závdavek. Je zajímavé, že slovo novozákonního textu překládané jako závdavek znamená v dnešní moderní řečtině zásnubní prsten! Jsme tedy jako církev zasnoubeni s Pánem Ježíšem Kristem. Podívejte se, co tom říká Písmo, Pavel v 2 K 1,21-22; Pavel prohlašuje o čtyři kapitoly dříve před naším dnešním textem doslova:

• 2 Korintským 1:21 Ten, kdo nás spolu s vámi staví na pevný základ v Kristu a kdo si nás posvětil, je Bůh. 22 On nám také vtiskl svou pečeť a do srdce nám dal svého Ducha jako závdavek toho, co nám připravil.

Stojíte na pevném základu. Slyšíš sestro? Slyšíš bratře? Jste-li Kristovi, stojíte na pevném, pevném, pevném základu! Jste v Kristu! Bůh sám si vás co? Posvětil. Velmi draze, celé dílo Krista, Jeho svatý život, láskyplná služba, odvaha, poslušnost, pot, slzy, krev, smrt a konečně vzkříšení patří vám a tím vším si vás Bůh Otec ve svém Synu posvětil. Jste svatí! Protože On byl za vás Otcem dán! Protože On sám přišel kvůli vám na konci časů, aby se za vás dal! Co říká učedníkům?

• Jan 10:17 Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. 18 Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce."

Z Božího Ducha jsme zrozeni, Božího Ducha máme jako závdavek a Božím Duchem jsme zapečetěni. To je Boží pečeť, pečeť nejmocnějšího z mocných, Pána pánů a Krále králů. Nikdo není jako On! A podívejte se, k čemu vede plné porozumění této pravdivé, neměnitelné skutečnosti. Pavel říká.

2 Kor 5,6 Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána - 7 žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme. 8 V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána.

Jsme stále plni důvěry. A všimněte si, že tuto trvalou a plnou důvěru Pavel zmíní hned dvakrát. Pamatujete na to, že Písmo paralelně zdůrazňuje důležité pravdy? My víme, že tento život zde je pod mocí zhouby, skončí smrtí a hrozným Božím soudem pro ty, kdo odmítají evangelium. Víme, že nejsme doma zde v padlém těle, ale u Pána Ježíše v nebi jsme doma. Žijeme vírou, jako svědci víry ze Žd 11.

• Židům 11:13 Ve víře zemřeli ti všichni, i když se splnění slibů nedožili, nýbrž jen zdálky je zahlédli a pozdravili, vyznávajíce, že jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci. 14 Tím dávají najevo, že po pravé vlasti teprve touží. 15 Kdyby měli na mysli zemi, z níž vykročili, měli možnost se tam vrátit. 16 Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město.

Židům jedenáct také říká, že vírou chápeme moc Božího slova. Protože víme a věříme, že právě Božím slovem byly založeny světy. Máme důvěru v Boha a v Jeho naprosto všemocné, pravdivé slovo. A proto se pevně vírou opíráme o všechna Boží zaslíbení evangelia Ježíše Krista! To samé říká Pavel i ve verši 2 k 5,7. Ne z vidění, ale z víry v to, co Bůh řekl o naší budoucnosti! A v této pevné víře chceme dokonce odejít z těla a být už s Pánem. Co to znamená?

Nové stvoření by mělo dobře rozumět a růst v porozumění tomu, že tento svět je pod mocí zlého, plný soužení a zlých důsledků hříchu. Že zde nejsme doma, nýbrž že zde jsme cizinci, mimo svůj domov a podle Písma jsme v tomto světě dokonce vzdáleni od Pána Ježíše! Jsme svým způsobem velmi daleko od Pána Ježíše! Rozumějte dobře, nejsme zde sami, opuštěni Pánem, vydáni na pospas bez Pánovi přítomnosti a moci Jeho Ducha svatého. Ale nejsme tam, kde je přítomen On druhá osoba Boží trojice, v nebi, na místě dokonalé spravedlnosti a slávy.  Nýbrž jsme na místě, které je plné zmaru, soužení a zla. Tam, kde CEP používá slovní spojení nejsme doma u Pána, stojí v originále slovo ekdémeó. Doslova pryč z domova v daleké cizině.

Touha naší nové přirozenosti by nás tedy zákonitě měla táhnout odtud vzhůru ke Kristu. Beze strachu ze smrti, která stojí před každým z nás! To říká už verš čtvrtý, našeho textu.

On zároveň říká, že je naprosto přirozené, když křesťana smrt odpuzuje. Se smrtí se nelze smířit! Nikdo přeci nechce zemřít. Ani to nejmenší stvoření v tomto světě. A my si uvědomujeme naprosto jasně, že smrt je Boží nepřítel. Je ohavná a získala své místo ve stvoření až vinou pádu a hříchu lidí jako hubitel všeho! Nikdo z nás po ní netouží, netoužíme po ní samotné jako takové. Není naším cílem. Ale musíme ji všichni podstoupit. A protože jako nová stvoření se už smrti nemusíme bát, hledíme skrze ni a za ní do věčnosti na domov u Pána Ježíše, který bude plný radosti a plný dokonalého, věčného života! To místo je místem slávy a spravedlnosti. Petr svědčí o Božích dětech takto.

• 2 Petrův 3:13 Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.

Verš pátý nám říká, že už jsme plně připraveni k této cestě za Pánem Ježíšem domů. Máme vše, co potřebujeme ke zbožnému životu v tomto temném světě. Máme vše k této cestě kříže. A to, že vede skrze brány smrti nás nezastaví. Verše šest až osm pak mluví o plné víře, se kterou bychom raději už byli s Pánem, ale chápeme, že zde jsme jako vyslanci a otroci, služebníci evangelia!

• Filipským 1:21 Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. 22 Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil, 23 táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší; 24 ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás.

Drazí křesťané, vaše víra není menší než Pavlova, Petrova, nebo jakéhokoli svědka víry ze stránek Písma, ze Žd 11! Bůh vám dal všem stejně, tu samou spasitelnou víru, protože je to ta stejná moc evangelia pro každého, Žida, pohana, apoštola i každého jednoho „obyčejného“ křesťana. Proto i vy jste vybaveni stejnou odvahou jako Pavel i Petr i další. Vaše služba je stejně vzácná! Slouží k záchraně a proměně života druhých kázáním evangelia. Vaše motivace je stejně nebeská, a váš cíl je ten samý domov u Pána! Máte stejné bohatství víry a nebeských darů jako Pavel a všichni svědci víry na stránkách Písma. Nebojme se tedy vírou stát uprostřed výhně zkoušek a soužení, uprostřed světa, který je celý pod mocí Zlého!

Rozumíte pravdám, o kterých dnes mluvíme? Prožíváte ve svých životech to veliké pnutí a rozpor, kdy zde v padlých tělech sténáte pod zhoubou pádu a hříchu, ale vnitřně se obnovujete, toužíte a spějete vzhůru ke Kristu a těšíte se na ten den, kdy projdete branou smrti a stanete před ním, nebo kdy On přijde pro svou církev a vytrhne ji k sobě? Pak stojíte správně.

Odkazy: 2 K 1,21-22; J 10,17-18; Žd 11,13-16; 2 Pt 3,13; Fp 1,21-24;

 

 

VÍRA TOUŽÍ PO SVATOSTI A MÁ BÁZEŇ Z KRISTA VERŠE 9-10

Pavel končí dnešní náš oddíl slovy devátého a desátého verše.

2 Korintským 5:9 Proto nám také nadevše záleží na tom, abychom se mu líbili, ať už odcházíme domů nebo zůstáváme v cizině. 10 Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé.

Dnes mluvíme o věcech, které charakterizují život víry.

1. Víme pravdu o Bohu, světě i o nás. O pádu, hříchu, smrti. 2) Víme o našem novém domově v nebi u Pána Ježíše. 3) nové stvoření v nás touží po nebeském šatu, domově u Pána. 4) Zde v tomto světe a v padlém těle sténáme pod břemenem zhouby, uvnitř toužíme po plnosti nového života.

Někdo se zeptá. Co to znamená, že víme? Jak víme? No máme přeci evangelium, máme Boží slovo a věříme mu. Proto se Pavlovo víme z 2 Kor 5,1 nerozdělitelně váže k jeho víme, které stojí v 2 Kor 4,14.

• 2 Korintským 4:14 vždyť víme, že ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví před svou tvář spolu s vámi.

A obě tato Pavlova víme, musíme pevně spojit s tím, co říká sám Pán Ježíš v J 14,18-19.

• Jan 14:18 Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám. 19 Ještě malou chvíli a svět mne už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.

Ale podívejte se do veršů devět a deset. Jsou v nich skryty další charakteristiky křesťanské víry. Touha po svatém životě k Boží slávě a bázeň před Bohem. Obojí pochází a roste z poznání svatého Boha.  A to je velmi důležité. Pavel píše, že křesťanům nade vše záleží na tom, aby se líbili Pánu. V životě i ve smrti. Je to v souladu s Pavlovou výzvou z Ř 12,1. Kde nás Pavel vybízí k tomu, aby celý náš život byl pravou bohoslužbou. Také Tesalonickým píše podobná slova.

• 1 Tesalonickým 4:1 Konečně vás, bratří, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste vždy více prospívali v tom, co jste od nás přijali a co už také činíte: žijte tak, abyste se líbili Bohu.

Touha po posvěceném životě je naprosto v souladu s učením Písma. Vždyť Bůh v každém z nás působí, abychom nejprve toužili, chtěli a poté i činili Fp 2,12-13. To je přirozený řád věcí. Nelze činit nic, proti touze vlastního srdce, bez touhy vlastního srdce. A vždy činíme pouze to, po čem v srdci toužíme!

Bůh, který nás učinil svými dětmi nás přitahuje ke všemu, co je dobré, svaté, Boží a od Boha. Ke všemu, co je k Boží slávě. Ale narodí-li se kdo z vody a Ducha, musí také jako novorozená bytost jíst, nejprve mateřské duchovní mléko a s postupujícím věkem i hutnější stravu. Nejíš-li zemřeš. A co sytí Boží děti, co skutečně sytí ke skutečnému životu člověka? Není to jen chléb těla, ale především…

• Matouš 4:4 On však odpověděl: "Je psáno: `Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´"

Mnohokrát zaznělo, že nestačí Boží slovo jen dobře znát, ale že ho musíme ve svých životech činit. Tento důraz je pravdivý, ale tak jak je často podáván zdá se mi, že hodně předbíhá a je aplikován příliš rychle, pokud k němu nezazní pravdivý kontext Písma! Jak byste totiž chtěli činit něco, co pořádně neznáte, čemu pořádně nerozumíte? Jak chcete toužit po plnění Boží vůle, když vám zůstává více skrytá, než zjevená? A jak má vaše srdce začít toužit po životě, který se Bohu líbí, když vy vlastně pořádně nerozpoznáváte, který život to je, jak se projevuje a vypadá? Co říká Duch svatý v listu Koloským? Říká snad něco jako. „Ať je váš život plný dobrých skutků, i když pořádně nerozpoznáváte, co je vlastně dobré a co je zlé? Ne, stojí tam.

• Koloským 3:16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.

Jak vám dává Duch Boží? Skrze karty, věštění z koule? Skrze televizní zprávy v hlavním vysílacím čase? Nebo skrze sny a pocity? Ne, ne, ne! Co stojí ve druhém listu Tm? Koukej do zrcadla, vylož si tarot, medituj s prázdnou myslí, abys poznal pravdu? Co říká Písmo, ano Písmo samo o sobě ve druhém listu Tm?

• 2 Timoteovi 3:15 Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše. 16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, 17 aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

Všimněte si dobře, že 2 Tm 3,15-17 mluví na prvním místě o spáse. Jen Boží slovo, jen Písmo svaté a jeho znalost může dát člověku spasitelné poznání Krista. Člověk musí tuto pravdu sám číst, nebo mu musí být zvěstována druhými lidmi, kteří ho k této pravdě přivedou.

A podívejte se, že to zde nekončí. Pavel pokračuje o tom, že veškeré Písmo je cele vdechnuté na stránky Bible svatým Božím Duchem. A je dobré k posvěcení a připravení ke každému dobru. Tak vám dává Duch a bude dávat. Skrze Písmo. Znáte Písmo dobře, skutečně jste plní slova Kristova v celém jeho bohatství? Jsi mužem Písma bratře? Jsi ženou Písma sestro? Bez toho nebude v tvém srdci nikdy pevná, trvalá touha po posvěceném životě, který se líbí Pánu, když nebudeš znát Písmo. Když nebudeš znalostí Boží vůle znovu a znovu sycen, usvědčován i veden v pokání a na kolenou ke Kristovu kříži! Bez toho bude tvá touha líbit se Bohu slabá a blikající.

Jestli vidíš své klopýtání, svou slabost a své kolísání možná se budeš muset vrátit na úplný počátek. K bázni a k tomu co o ní říká Písmo.

• Žalmy 111:10 Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy!

Začni tedy zde a připomeň si, že Bůh je svatý, kdežto každý člověk lhář. Buď tedy prozíravý a boj se Boha! To, je ta druhá věc, kterou potřebujeme. A znovu platí, že nejsi-li plný Božího slova, nebudeš nikdy plný Boží bázně. Jen z Písma poznáváme, jak strašlivý je Bůh ve svém svatém hněvu. Jen z Písma poznáváme, jakou strašlivou urážkou Boha je každý náš hřích. Jak strašlivá je vzpoura a nevíra lidí a jak jsme bídní, ztracení a zoufalí bez Krista na zemi.  Co o tom říká Pavel ve verši desátém.

2 Kor 5,10 Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé.

Nejprve řekne, že je naší absolutní ambicí líbit se Pánu. Doslova že si na tom všichni zakládáme. A potom připomene, že každý stane před Kristovou soudnou stolicí. Víte tento postoj ve službě mnohdy chybí. Podle naší přirozenosti se upínáme k radosti z Krista, k tomu, že Pán nás miluje, že v Něm jsou nám odpuštěny všechny hříchy. To vše je pravda chvála Bohu!

Ale bojím se, že bez poznání pravé bázně, bez pravého strachu z Božích soudů nebudeme nikdy prožívat plnou radost z Krista, nebudeme plně chápat cenu a sílu Kristovi lásky a velikost, hloubku, Božího odpuštění. Vždyť bázeň, strach ze svatého Boha a Jeho spravedlivých soudů stojí na úplném počátku pravé moudrosti, tedy našeho pravého poznání Boha a Krista!

Známý biblista B.F. Westcott prohlásil.“ Každým rokem se chvěji, s jakou troufalostí lidé mluví o duchovních věcech.“

Lidé v církvi, ne nevěřící. Abych dnes pomohl mé i vaší bázni, budu mluvit o tom, co znamenají slova ukázat se před Kristovým soudným stolcem. Doslova zde totiž stojí ne se pouze ukázat, ale my musíme odhalit celý svůj život před Ježíšem Kristem. Prostě vše se ukáže, vše se projeví. Náš život, a to jaký byl se plně v ten den projeví před Pánem Ježíšem.

Proto milovaní přidám ještě jeden důraz a jednu pravdu, bez které budeme slabí v touze i bázni. Modlete se! Buďte lidem Písma a modlitby! Modlitby a Písma. To je Boží vůlí pro vás. Písmo ujišťuje o tom, že Bůh je hotov vyslyšet vaše modlitby. Písmo znovu a znovu k modlitbě povzbuzuje.

• Jakubův 5:17 Eliáš byl člověk jako my, a když se naléhavě modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců. 18 A opět se modlil, a nebe dalo déšť a země přinesla úrodu.

A jinde stojí zapsáno:

• Marek 11:22 Ježíš jim odpověděl: "Mějte víru v Boha! 23 Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: `Zdvihni se a vrhni do moře´ - a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít. 24 Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě poprosíte, je vám dáno a budete to mít.

I v modlitbě mějte právě tu pevnou důvěru, o které náš text hovoří. Amen!

Odkazy: 2 K 4,14; J 14,18-19; 1 Ts 4,1; Mt 4,4; Kol 3,16; 2 Tm 3,15-17; Ž 111,10; Jk 5,17; Mk 11,22-24;