Následuj mne! (J21, 15-25)

Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kdo dosáhli stejně vzácné víry jako my díky spravedlnosti našeho Boha a Spasitele Ježíše Krista.

2. Petrův 1:1

 

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 27. října 2019

 

I. Úvod: Písmo je jisté Boží zjevení  

Pokoj vám, bratři a sestry, dnes máme před sebou poslední oddíl z Janova evangelia, 21. kapitolu od v. 15. Poslední dva verše, 24. a 25., jsme již probírali spolu s oddílem na konci 20. kapitoly, když jsme se dívali na význam zapsaného Božího slova. Bůh lidem zjevil mnoho o sobě skrze svého Syna Pána Ježíše, ale jeho vůlí bylo odevzdat svatým, církvi, tělu Pána Ježíše, to, co je v Písmu zapsáno. Nic víc, nic méně. Proto se neobracíme k domnělým proroctvím, se kterými dnes někteří lidé přicházejí, protože se jedná o subjektivní sdělení, které nelze ověřit, odkud pochází. Bůh nám dal Písmo, jako celý svůj úradek, který má moc nás vyzbrojit s pomocí Ducha svatého ke každému dobrému činu, který On nám připravil (2Tm 3:16-17). V Písmu máme sděleno vše, co potřebujeme pro své spasení i posvěcení, pro nalezení věčného života i pro každodenní život ve víře ke slávě Boží. Proto se také nyní obracíme do Písma, abychom porozuměli, jaká je vůle Boží pro naše životy: na prvním místě se každý křesťan musí ptát: jaká je Boží vůle pro mne? Co o tom Písmo říká v pasáži, kterou dnes čteme a probíráme? Za druhé se musíme ptát: co tento oddíl znamená pro mne a mé nejbližší, jak mám pečovat o ty, které mi Pán svěřil? A za třetí: Co nám Pán říká jako církvi, místnímu sboru? Pojďme nyní s modlitbou hledat odpovědi na tyto tři otázky.

 

II. Pán Ježíš obnovuje ty, kteří zklamali!

Po celonoční námaze na jezeře, kdy se sedm učedníků Pána Ježíše marně snažilo ulovit nějaké ryby, aby se najedli, již po třetí se jim po svém vzkříšení zjevil Ježíš. Už jsme se spolu posledně naučili, co nás Pán skrze tuto událost v Písmu zapsanou chce naučit: poznal jsi Ježíše, uvěřil jsi, že zemřel za tvé hříchy a byl vzkříšen třetího dne. Ano tomu věříš. Ale nějak to v tvém životě není poznat! Žiješ jako před tím, než jsi uvěřil zprávě evangelia. Tak jako se učedníci vrátili k rybaření, protože si myslí, že to co se stalo na kříži, Kristovo vzkříšení, má nakonec jen malý vliv na to, jak nyní žít. Pán Ježíš nás spolu se sedmi učedníky tam u Galilejského jezera učí, že On a jenom On je zdrojem každodenní síly k následování. On má ve svých rukách všechny potřebné zdroje pro život křesťana k Boží slávě. Nikde jinde nemůžeš najít zdroj pro své každodenní vedení, svou sílu i radost, svůj pokoj. Všechno potřebné ti dal: do rukou své Slovo, Bibli, do srdce svého Ducha, Ducha svatého, který nám Krista zjevuje. Máme všechno! Držme se jej tedy! Ale možná jsi zklamal. Odevzdal jsi svůj život Ježíši, rozhodl ses žít pro něj, říkat o Něm a jeho evangeliu každému kolem sebe, být svým způsobem života živým svědectvím o Kristu - jeho svatosti a lásce. Ale místo toho ses vrátil ke svému dřívějšímu způsobu života. Jako učedníci rybáři - k rybaření. Kristův kříž má jen malý dopad na způsob tvého života. Naštěstí je Kristus, který miluje svou církev a nenechá ji zahynout! Myslím, že i proto Duch svatý nechal Jana zapsat náš oddíl 21:15-25.

Pán Ježíš obnovuje ty, kteří zklamali! Petr stojí u ohniště s Ježíšem. Není to tak dávno, co stál u jiného ohně na dvoře velekněze. Vzpomínáte? Tu noc, kdy zradil Krista. Ne jednou. Třikrát ho před lidmi zapřel. Nyní přichází chvíle, aby byl obnoven... (J 18:18) Třikrát se Ježíš ptá Petra: Šimone, synu Janův, miluješ mne? Pán Ježíš zjevně vede Petra zpět právě až do chvílí, kdy jej zapřel. Není to náhoda, že se ptá Petra třikrát: Miluješ mne?

A. Petrovo zapírání Ježíše

Třikrát Petr zapřel a od té chvíle prošel školou hluboké výuky o sobě samém. Abychom porozuměli našemu příběhu, musíme se vrátit k tomu, co se odehrálo v ten večer, kdy spolu učedníci s Pánem Ježíšem jedli velikonočního beránka v Jeruzalémě v horní místnosti, ve čtvrtek večer, před tím, než byl o několik hodin později Pán Ježíš zatčen vojáky v getsemanské zahradě a nakonec i v pátek ukřižován. Ježíš umyl učedníkům nohy, večeřeli a On ustanovil Památku Páně. Po večeři odešel Jidáš, aby jej zradil velekněžím. Pak Pán řekl učedníkům, že od nich odchází. Petr se hned ptá:

• J 13:36-38  "Pane, kam odcházíš?" Ježíš odpověděl: "Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později." 37  Šimon Petr mu řekl: "Pane, proč tě nemohu nyní následovat?" Svůj život za tebe položím." 38  Ježíš odpověděl: "Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."

Petr třikrát zapřel a třikrát nyní slyší stejnou otázku: Šimone, synu Janův, miluješ mne? (15) Šimon, syn Janův, - to bylo jméno Petra před tím, než začal chodit s Ježíšem, jméno, které měl, jako nevěřící člověk. Jaká to připomínka Pána, že Petr při zapření jednal právě tak - jako člověk, který Krista nezná. Miluješ mne víc než ti zde? - odkaz na Petrovy silácké řeči:

•  Mt 26:33  Na to mu řekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!"

Víme, jak se věci měly. Při zatčení Pána se všichni rozutekli. Ani Petr nezůstal při Ježíši. Zpovzdálí sledoval vojáky se zatčeným, až přišel do nádvoří veleknězova domu. Nejprve se ho ptala služka vrátná, pak další, kteří se ohřívali u ohně a nakonec jeden z veleknězových sluhů, zda Petr nepatří k Ježíšovým učedníkům.  On řekl: Nepatřím.

• Mt 26:74  V tom zakokrhal kohout; 75  tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: `Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.´ Vyšel ven a hořce se rozplakal.

B. Potřebná léčba

To vše stojí nyní za Ježíšovou otázkou, kterou se Petra ptá na břehu jezera:

• J 21:15  "Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?"

Tak léčí Pán Petrovu pýchu - nechal ho projít událostmi, které plně odkryly Petrovy motivy. Myslel si o sobě, že bude věrnější, silnější a statečnější než všichni ostatní učedníci. Budu stát při Ježíši, i když ostatní ne! To je Boží milost, když jej Pán provedl takovou zkouškou - aby Petr poznal, co skutečně je v jeho srdci. Zkoušky, kterými nás Pán provádí, jsou určeny právě proto: pomáhají nám poznat, kdo jsme my a kdo je Bůh. Jak možná máme silné řeči, plné odhodlání a mohou být i velmi upřímně míněné. Ale jedno nám chybí: schopnost jednat k Boží slávě. Je jen jedna jediná cesta, jak nezklamat sám sebe, jak nezklamat Boha: nechej Jeho samého, aby jednal v tobě. Petr musel pochopit na této tvrdé lekci, že se nemůže spolehnout sám na sebe, jak byl o tom doposud pevně přesvědčen: já nezapřu! Jsem silný a odvážný, mám smysl pro čest, a protože Ježíše obviňují nespravedlivě, zastanu se ho! Nic z toho nezbylo, protože nic takového v Petrově srdci nebylo, žádná skutečná odvaha převyšující odvahu ostatních, ani věrnost  pevnější, než věrnost ostatních učedníků. Jen obelhával sám sebe. A potřeboval, aby Bůh vrhl světlo do Petra. A On to udělal. Ježíš se zeptal podruhé: Šimone, synu Janův, miluješ mne? (v. 16) Už nesrovnávej svou lásku ke mně s ostatními učedníky. Když se Ježíš zeptal Petra potřetí:

• J 21:17  "Šimone, synu Janův, máš mne rád?" Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád.

C. Požehnaný zármutek

Před Ježíšovým zatčením bylo z úst Petra slyšet jen vychloubání a bylo znát vysoké mínění, které měl o sobě. Nyní se Petr zarmoutil. Nyní je to jiný Petr! Je to člověk, který poznal, že není schopen milovat Boha celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou (Dt 6:5). A kdo to dokáže? Znovu a znovu Písmo svědčí, že to nedokázal kromě Ježíše z lidí nikdo od Adama až po dnes. Není ani jeden, kdo by miloval Boha celým srdcem! Díky Bohu za to bolestivé poznání, ke kterému Petra dovedl. Ten zármutek, který jej nyní zahrnul, je totiž Boží dar, neboť způsobil v Petrovu nitru pokání! Petr hořce zaplakal sám nad sebou. Nemohl jinak, než padnout před Bohem na kolena a vyznat svoji nedostatečnost, svou bídu, svou hříšnost, své pyšné srdce.  Nemohl jinak než vztáhnout prázdné ruce k všemohoucímu Bohu s prosbou o pomoc! Bůh je láska. Nikoho, kdo k Němu takto volá, On nevyžene.

• 1 J 1:9  Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

Petr byl zarmoucen požehnaným zármutkem.

• 2K 7:10  Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt.

Až sem musel Petr dojít, aby se z něj stal člověk, který miluje Boha. Už jsi došel až na to místo i ty?

D. Spasitelné vyznání

Třikrát se Pán Petra ptá, zda-li jej miluje. Dvakrát je v textu pro slovo milovat řecký výraz "agapao", ve třetí otázce pak slovo "fileo". Mnozí biblisté se snaží ukázat, že agapao ukazuje na vyšší druh lásky než fileo. Písmo však používá obě slova jako synonyma, slovo agapao dokonce i v negativním významu (2Tm 4:10). To, že se Pán Petra ptá třikrát, spíše ukazuje na spojitost s Petrovým selháním. Stejně tak nyní dochází k odpuštění a obnově.

Klíčem k porozumění proč se Pán Petra ptá třikrát, zdali ho miluje, je myslím toto: spíše než se soustředit na to, jaké rozdíly mohou být v použitých řeckých výrazech pro slovo "milovat" v Ježíšových otázkách, je třeba se soustředit na Petrovy odpovědi. Po první otázce Petr odpovídá: "Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád." (v.15) Podruhé otázce: "Šimone, synu Janův, máš mne rád?" Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád." (v. 16) Potřetí: "Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád." Petr poznal a nyní také vyznává: Ty znáš, Pane moje srdce, ty víš všecko! Pán Ježíš zná lidské srdce! A ví, že to Petrovo bylo proměněno. Zkušenost selhání a následné pokání z hříchů přivedlo Petra k Bohu. Nyní miluje Pána, protože poznal, že jen v Něm má svou naději, jak by se mohl nyní i na věčnosti líbit Bohu. Sám nemá nic, co by mohl Bohu dát. Jen své hříchy. A tak to udělal.

Miluješ mne? To je otázka, která tne do živého, která jde do hloubky srdce. Můžeš toho hodně znát o Bohu, být velmi aktivní, výmluvný a přesvědčivý ve svých slovech o Bohu a přece můžeš být duchovně mrtvý, bez vztahu s Bohem a směřovat k peklu. Otázka zní: miluješ Krista? Miluješ ho pro to, co pro tebe udělal? Miluješ ho proto kdo je a jaký je? Petr mohl odpovědět: ty víš, Pane všecko, ty víš, že tě miluji. A Pán jej obnovil!

Možná už jsi slyšel otázky: už jsi uvěřil Kristu? Už ses obrátil? Už ses znovunarodil z Ducha? A nevíš, co máš odpovědět. Možná všemu nerozumíš a nejsi si jistý, jak odpovědět. Ale jedno je důležité. Když se tě nyní Pán ptá: Miluješ mne?, odpovíš mu: Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád, protože jsi mi odpustil hříchy, pak jsi Jeho. Tam, kde člověk poznal tu úlevu, pokoj a radost, když mu Pán odpustil, takové srdce bude plné lásky k Ježíši. Čím víc rozumíme, že Ježíš trpěl pro nás a zaplatil svou smrtí náš dluh vůči Bohu, že jsme očištěni a ospravedlněni skrze jeho prolitou krev, tím více milujeme Ježíše, protože rozumíme, že On miluje nás a dal sám sebe za nás.

 

III. Povolání do služby

Myslíte, že když Ježíš za vás obětoval svůj vlastní svatý život, že vás ospravedlní a tím to skončí? Ne! To co Boží Syn tak draze vykoupil, to také přetaví do nádherného vybroušeného drahokamu! Vždyť ty nejvzácnější drahokamy - diamanty vznikají za ohromné teploty v hlubinách země. Tavící pec pokání a posvěcování pak přetaví i ty největší hříšníky, neschopné cokoliv svatého učinit pro Boha do podoby církve zářící Boží slávou. Jan ji v knize Zjevení viděl: církev, nevěstu, choť Beránkovu, jako svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha,

• Zj 21:11  zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál.

Proto Petr uslyšel třikrát z Pánových úst: Pas mé beránky! Buď pastýřem mých ovcí! Pas mé ovce! Kdo je vykoupený Kristem ten nezůstane bez užitku! Skrze službu Pánu bude proměňován do Kristovy podoby, do jeho charakteru, abys nakonec zářil jako nejdražší drahokam v Boží církvi! Kristus tě neospravedlnil pro to, aby cílem tvého života byl svět! Podobat se světu, mít cíle světa, zábavu světa, naplnění světa. Ne! On tě vykoupil a ty patříš Jemu. Služ mu!

A. Pán povolává Petra ke službě

Pán chce použít Petra, aby se staral o církev. Není to povolání do úřadu: staň se pastýřem, kazatelem, vedoucím nebo papežem. Ne, je to povolání ke službě. Ježíš ho vyzývá: služ církvi, kaž evangelium, syť svaté Božím slovem, modli se za ně, pečuj o ně, podpírej, povzbuzuj, napomínej, volej k pokání, vyučuj! Kdysi chtěli být učedníci důležití - mít vysoké posty v Ježíšově budoucí vládě v Jeruzalémě, jak si představovali svou úlohu v Božím království. Místo úřadů dává Pán Ježíš službu. Někteří lidé říkají: vidíš tady a v

• Mt 16:18  A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.

dostal Petr úřad nejpřednějšího z apoštolů, aby vedl ostatní apoštoly i celou církev. Odtud pramení jeho postavení v čele církve a následně odtud vychází skrze apoštolskou posloupnost i úřad papeže.

Člověk Petr však netvoří základ církve. Základ církve tvoří Petrovo učení, obsah jeho víry, spolu s učením dalších apoštolů a proroků, zapsané v Písmu. Příkaz pást Kristovo stádo, ovce, Boží církev, to je úkol všech Bohem povolaných pastýřů, starších místních sborů. Starším církve v Efezu apoštol Pavel říká:

• Sk 20:28  Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna.

Petr není v péči o církev jedinečný. Má stejný úkol jako všichni další starší. A k tomu ho nyní Pán Ježíš povolal: pas mé ovce! Tvoje služba oslaví Boha! A Pán Ježíš Petrovi odhaluje, co ho čeká v budoucnu:

• J 21:18-19  Amen, amen, pravím tobě, když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš." 19  To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech dodal: "Následuj mne!"

Stejně jistě tyto události nastanou v Petrově životě, jako se stalo, co Ježíš uvedl dvojitým Amen, amen v kap. 13:38:

• J 13:38  Ježíš odpověděl: "Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."

Když byl Petr mladý, sám se přepásával a chodil, kam chtěl: myslím, že tomu můžeme rozumět tak, že dříve si Petr dělal, co on uznal za vhodné. Ne vždy dělal správné věci, a řídil se tím, co bylo důležité v jeho vlastních očích: budu dělat, co já chci! To je postoj, který má nejedno neproměněné srdce: svět je tu pro mě. Co je krédem člověka, když je mu patnáct, osmnáct, dvacet let? Pamatuji si na svých patnáct, osmnáct! Svět mi ležel u nohou! Nezajímalo mě až tak moc, co chtějí ostatní, hlavně co já chci! Jestli má svět osu, kolem které se točí, pak jsem žil, jako bych tou osou byl já sám! Ale Petře, říká Pán: nyní to bude jiné: ty oslavíš Boha. Výraz "vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš" používá řecká literatura i církevní otcové k opisu ukřižování. A vskutku: Podle Eusebia, Tertuliana a dalších Petr opravdu zemřel v Římě mučednickou smrtí ukřižováním za vlády císaře Nera před rokem 68 LP. Chtěli byste i vy být na tom jako Petr a vědět, co vás čeká? Myslím, že to není dobrý nápad. Petr musel to, co se stane, nést dalších třicet let, než se vše naplnilo.

Petr uslyšel: Následuj mne! Určitě to nebylo vybídnutí k procházce s Ježíšem po pláži Genezaretského jezera. Následuj mne ve službě církvi, následuj mne svou ochotou dát celý život do služby Bohu! I v utrpení i mučednické smrti. Následuj mne! A Petr to udělal. Slyšel jsi ten Ježíšův hlas i ty? Následuj mne!

To není nějaký skrytý, tajný hlas jen pro určité - pracovité, ochotné a rozumné lidi. Ježíš stejně jako Petra volá každého, kdo spolu s Petrem vyznává: Ty víš, Pane, že tě mám rád! Nemůže existovat jediný učedník, který by byl obmyt ze svých vin Kristovou drahocennou krví, kdo by byl usmířen se svatým Bohem, kdo byl oblečen do Kristovy spravedlnosti, protože ji dostal za oděv místo špinavých hadrů hříchu, které si místo něj oblékl Ježíš na golgotském kříži a přitom pro něj nebylo určeno Ježíšovo povolání: Následuj mne! Není nikdo takový! Každý je povolán. I ty! Ať jsi velký nebo malý, starý nebo mladý, dlouho ve víře nebo právě obrácený.

• Ř 12:11  V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu.
• Ko 2:6  Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.

Bratři a sestry, skrze víru jako bychom stáli s Petrem na tom břehu jezera. Byli jsme obmyti, Bůh nám odpustil hříchy, byli jsme proměněni a stejně tak povoláni stejným Pánem: Následuj mne!

Zjevení Slova, kterým Jan začíná své evangelium, právě vrcholí! Byl ukřižován kvůli nám a pro nás, abychom my mohli žít. Jedenáct učedníků toho bylo očitými svědky. Sami nevěděli, jak nyní v době Nové smlouvy žít. Ale Ježíš je neopustil: museli porozumět, že On je neustálý zdroj jejich každodenního života a síly, vedení i cíl jejich služby. Ježíš je zachránil skrze víru, vyzbrojil a povolal: Následujte mne!

B. Každý má své vlastní povolání

Máme otázky a obavy. Copak má být každý křesťan pastýřem církve jako Petr? Jistě ne, každý má své povolání od Pána do jiné služby, každý byl obdarován svým darem, kterým má sloužit církvi k Boží slávě. Petr s tím měl stejný problém, jako mýváme my. Podívejte se do

• J 21:20-21  Petr se obrátil a spatřil, že za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval, ten, který byl při večeři po jeho boku a který se ho tehdy otázal: "Pane, kdo tě zrazuje?" 21  Když ho Petr spatřil, řekl Ježíšovi: "Pane, co bude s ním?"

A co Jan, Pane? Taky má pást tvé ovce a zemřít mučednickou smrtí? Já v tom nechci zůstat sám! Pokud se začneš bát a budeš se raději ohlížet na ty okolo a ptát se Ježíše: A co on, Pane? Budeš málo užitečný nástroj v Božích rukách. Každý má své povolání - někdo oslaví Pána svým mučednictvím jako Petr, někdo dlouhým životem, naplněným službou, někdo, jako apoštol Jan oslavil Pána sepsáním evangelia. Nehledej Boží skrytou vůli ohledně druhých, ale naplň tu zjevenou Boží vůli pro tvůj život! Ježíš nám říká: Není to tvá věc, co bude s ostatními. To já ohlídám. Já je povedu, kam chci. Ale ty se dívej na mne a následuj mne! Nehleď na povolání druhých. Ty poslouchej Ježíšův hlas, který volá právě tebe: Následuj mne! To je tvůj nejdůležitější úkol v životě. Vždycky budou okolo spolužáci, kteří budou mít spíš na rtu výsměch než pochopení, ale ty jsi povolán svým Vykupetelem: Následuj mne! Petr se stal užitečným nástrojem Kristovým. Ke stejnému úkolu tě volá Pán i dnes. Nezáleží na tom, kolik ti je let. Někdo si může říkat: no, ale já už jsem starší člověk, já už toho moc nezmůžu. Bůh to vidí jinak! V Žalmu 92 říká:

• Ž 92:13-16  Spravedlivý roste jako palma, rozrůstá se jako libanónský cedr. 14  Ti, kdo v domě Hospodinově jsou zasazeni, kdo rostou v nádvořích našeho Boha, 15  ještě v šedinách ponesou plody, zůstanou statní a svěží, 16  aby hlásali, že Hospodin je přímý, skála má, a podlosti v něm není!

Ó hó, to je perspektiva! Ještě v šedinách Boží dítě ponese plody víry! Budeš užitečný pro Boží království, aby i další lidé slyšeli, že Bůh je svatý! Stejné povolání má Pán Ježíš pro vás, děti:

• 2Tm 3:15  Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše.

Následuj Pána, i když jsi ještě malý! Jak? Uč se s rodiči znát Boží slovo. Přinese ti požehnání. Budeš vědět, jak prokazovat svou lásku Bohu: tím, že budeš poslušný rodičům. Budeš vědět, co je dobré a čemu se vyhnout. Boží slovo tě naučí, jak pomoci kamarádům poznat Pána Ježíše. Ježíš volá i tebe: Následuj mne! A stejně tak Ježíš volá ty, kteří podobně jako apoštol Petr kdysi v mládí, sami si rozhodují, co je v jejich životě nejlepší.  Poznal jsi i ty Kristovu lásku? Klečel jsi u Kristova kříže a vyznával mu své hříchy? Sňal i z tebe břemeno viny a dal ti svobodu Božího dítěte?

Pak se zaposlouchej do toho hlasu Krista. Možná ti jej přehlušuje volání světa. Chceš zapadnout mezi spolužáky, aby si nemysleli, že jsi jiný. Ale jestli jsi poznal Krista, pak jsi jiný! A stejně jako Petra, i tebe Ježíš volá: Následuj mne! Milovaní, život je krátký a neplýtvejme časem, silami ani talentem k tomu, čemu fandí svět v opozici proti Bohu. To všechno pomine, všechno bude přetaveno v Boží svatosti. Následuj Krista a tvoje dílo obstojí na věčnosti! Petr se chtěl ohlížet na Jana, ale Pán jej nenechal. Neohlížej se v tomto smyslu na spolužáky, na sousedy, na jiné lidi, dokonce ani na druhé lidi v církvi! Ty upři svůj pohled na Ježíše a následuj ho! Poměřuj svá rozhodování, svoje hodnoty a priority Boží zjevenou vůlí, Božím slovem! Nikdy nebudeš zklamaný, ale budeš oslavovat Pána celým svým životem!

 

IV. Závěr

Povolání každého křesťana k následování Ježíše v celém svém životě je vyvrcholením zvěsti Janova evangelia. A pak přicházíme k závěru.

• J 21:25  Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslím, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané.

Není to přehánění, které bychom s mírným pousmáním (vždyť přece Jan tak pěkně přehání) a s mávnutím ruky jen tak prostě přešli. Jan nás tu zjevně odkazuje dál než jen do 20:30. Ne všechno, co Ježíš učinil je zapsáno v jeho evangeliu. Učinil toho mnohem víc. Myslím, že nás tu Jan odkazuje až do prologu v 1. kapitole.

• J 1:1-5  Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. 2  To bylo na počátku u Boha. 3  Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. 4  V něm byl život a život byl světlo lidí. 5  To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.

Kdyby se mělo dopodrobna vypsat, co učinil Bůh v těle, Ježíš Kristus, jak se vtom všem zjevuje kým je, i jeho charakter a co to znamená pro život vezdejší a co víc pro ten věčný, pak by celá země byla jen malou knihovničkou uprostřed nekonečně velké knihovny, přesahující naše smysli. Jan nepřeháněl. Jen pootevřel dveře, abychom žasli. To je jeho evangelium. Zde nám představil Ježíše Božího Syna, abychom skrze víru v něj měli věčný život!