Hlad po Božím slově
- A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše. (Jk 1,21)
Odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti! Toto je typický rozkaz evangelia: na jedné straně se něčeho vzdát, něco odstranit, a na druhé straně něco přijmout. Staré srdce je nahrazeno novým srdcem, kamenné a sobecké srdce je proměněno v nové, masité, milosrdné a pokorné.
Krásně to ilustruje příklad Tesalonických:
- Lidé sami vypravují, … jak jste se obrátili od model k Bohu. (1 Te 1,9)
Od starého života k novému. Od starého mluvení k novému naslouchání. Od špíny a přemíry špatnosti k Božímu slovu.
Všimněte si spojení „přemíra špatnosti“. Slovo přemíra je použité v Novém zákoně jenom čtyřikrát – jednou je to hojnost milosti (Ř 5,17) a podruhé rozhojnělá radost (2 K 8,2). Zde je rozhojnělá špatnost! Ale kde se rozmohl hřích, tam se ještě více rozhojnila milost (Ř 5,20). Jakub nás nechce nechat na pochybách: Člověk je skrz naskrz prolezlý špatností. Proto nás vyzývá k jedinému: Odložte tuto špatnost a hřích a v tichosti přijměme Boží slovo.
Skrze slovo jsme se nově narodili (Jk 1,18). Slovem jsme také spaseni. Týmž slovem i rosteme. Jakub nám tady ukazuje, že je to hřích, který brání tomu, abychom mohli v tichosti přijímat Boží slovo.
Skutečně znovuzrozený křesťan nemůže být dlouhodobě znuděn Božím slovem. Občas můžete slyšet námitky typu: ‚Jsme zahlceni informacemi, tak proč máme v církvi poslouchat kázání, což jsou jen další informace‘, nebo ‚Celý týden pracuji hlavou, tak proč mám v církvi znovu namáhat svou mysl, vždyť já si potřebuji odpočinout‘. Podívejme se, co napsal apoštol Petr:
- Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; (1 Pt 2,1-2)
Jedním z charakteristických znaků znovuzrozeného člověka je hlad po Božím slově. Lidem, kteří jsou narození z Ducha, se Boží slovo nikdy neomrzí. Takoví neřeknou dost, to stačí. Už nepotřebuji Boží slovo. Už mě nebaví ho poslouchat. A pokud se někdy náhodou něco takového stane – a může se to v našem životě stát – tak to má pravděpodobně jednu ze dvou následujících příčin:
- Zrno Božího slova spadlo na neúrodnou půdu (Mt 13,5-7.20-22). Takový člověk možná zakusil něco z Božího jednání, ale nešlo o spasitelné jednání, nedošlo ke skutečnému znovuzrození.
- Je zde překážka, která brání v tichosti přijímat Boží slovo – tou překážkou je podle Jakuba špatnost a hřích a podle Petra lest, přetvářka (všimněte si, jak moc přetvářka souvisí s Mt 13,5-7.20-22), závist a pomlouvání.
Srdce křesťana je jako dobrá půda, která je připravená, ze které je vytrhaný plevel a je nakypřená a dychtivě (v tichosti, pokorně) vstřebává zaseté zrno. Zrno zapadne do dobré půdy a přináší hojný užitek. Nesebral ho ďábel jako to na tvrdé, udupané půdě, neuchytilo se ani na skále, kde by rychle vzrostlo, ale slunce by ho spálilo, protože nemá hluboké kořeny. Ne! Zaseté Boží slovo přináší užitek, protože je přijímané v tichosti, v pokoře, s dychtivostí a touhou podle tohoto slova také jednat.
Proto Ježíš varuje své posluchače, když jim znovu opakuje – kdo má uši ke slyšení, slyš. Musíme se to trpělivě učit, protože to není samozřejmost. Učíme to sebe, učíme to své děti, učíme to druhé lidi. Jenom tehdy, když se naučíme slyšet Slovo, můžeme ho v tichosti přijímat, poslouchat ho a podřizovat se mu. Teprve tehdy může přinést zaslíbený užitek, který popisuje Jakub – spasení duše.
Dnes jsme svědky všeobecného odklonu od Božího slova v církvi, kdy se zdůrazňuje alternativní „zvěstování“, např. formou hudby, divadelních scének nebo filmů či pantomimy. Jakub však říká, že je to právě Boží slovo, které musíme slyšet a přijmout, a které vykoná své dílo v nás. Dovede nás ke spasení. Apoštol Pavel napsal Timoteovi:
- Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše. (2 Tm 3,15)
Spasení je jenom skrze Krista, ale pravdu o Kristu můžeme poznat jedině z Písma. Proto potřebujeme slyšet Boží slovo a v tichosti ho přijmout. Co to znamená přijmout Boží slovo? Znamená to souhlasit s ním? Znamená to vědět o něm? Znamená to jediné:
- Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe! (Jk 1,22)