Koza nebo králík?

Prof. Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně, řekl v pořadu Hydepark na adresu kvality výuky na vysokých školách tato slova: "Když se koza krmí jako králík, nemůžete čekat, že bude podávat výkony jako kráva."

Pan profesor těmito slovy komentoval stav českého vysokého školství a úroveň univerzitních studentů. Vysoké (až nereálné) požadavky na straně jedné a nízká kvalita na straně druhé.

Připomnělo mi to slova apoštola:

• Židům 5:12 Za takovou dobu už byste měli být sami učiteli, a zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči; potřebujete mléko, ne hutný pokrm. 

Křesťané, jimž psal, by již měli být učiteli, protože vyznávali Krista dlouho, místo toho však musí přijmout napomenutí od apoštola, Napomenutí směřuje sice k samotným věřícím, ale skrývá se za ním také výtka jejich učitelům, starším. Problém je zjevně na obou stranách, i když z toho, co čteme v závěru listu (Žd 13,7.17) je zřejmé, že těžiště problému leželo ve špatném přístupu věřících.

Nechtěli růst, spokojili s mlékem duchovní stravy, ale nikdy nepřešli na hutný pokrm. S hutným pokrmem, tedy s dospělostí (jak duchovní tak tou fyzickou) je totiž spojená zodpovědnost. A to je něco, čemu se naše hříšná přirozenost zuřivě brání. Dnešní dospělí chtějí žít jako Bart Simpson - nevázaně, ztřeštěně, nezodpovědně. A tuto mentalitu nacházíme i v Božím lidu. Věřící chtějí zábavu, akci, adrenalin, vzrušení, zázračné příběhy, dobré vtipy, zajímavé zprávy. Mnohem méně je zajímá vážné poučení z Božího slova, důkladné vyučování nebo pečlivé studium Bible.

Ale samotné mléko není vhodné pro dlohodobý růst. I u kojenců jednoho dne dochází k tomu, že vedle mléka začnou přijímat další stravu a mateřské mléko se stává dobrým a kvalitním doplňkem. Přestává být tou hlavní složkou, ale stává se doplňkem.

• Židům 6:1 Proto nezůstávejme již u počátečního učení o Kristu, ale směřujme k dospělosti.

Dospělost, zralost je jasně určeným cílem. Je to cesta pro každého křesťana. Je to cesta pro skutečného křesťana. Nelze zůstávat u počátečního učení, je potřeba růst. A růst není otázkou volby, ale otázkou přirozenosti - buď je tady nová přirozenost, která hltá mléko Božího slova (1 Pt 2,2), roste, cvičí se v rozpoznávání pravdy a lži a sytí se hutným pokrmem nebo je tady stále stejná stará přirozenost. Ta si vystačí s mlékem - je pro ní dostatečné, protože ho stejně nemůže plně strávit (1 K 2,14). Možná tu bude velké očekávání, touha po velikých věcech, ale pokud tu není touha po hutném pokrmu, tak je to jenom prázdné očekávání, prázdná touha. A to platí i pro ty, kteří se znovuzrodili skrze věčné a živé slovo Boží (1 Pt 1,23).

Křesťané by potom chtěli - slovy pana profesora - mít výkony jako kráva, ale žerou jako králík. Není divu, že takové křesťanství působí disharmonicky, nevyváženě. Jako je nízkou kvalitou univerzitních studentů znehodnocované vysokoškolské vzdělání, tak je slabostí křesťanů znehodnocované křesťanství. Vždyť životy křesťanů jsou jedinou "Biblí", kterou lidé v naší společnosti čtou:

• 2 Korintským 3:3  Je přece zjevné, že vy jste listem Kristovým, vzniklým z naší služby a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem Boha živého, ne na kamenných deskách, nýbrž na živých deskách lidských srdcí.

Co mohou lidé číst na tom mém, vašem životě? O jaké stravě tento život mluví?