DÍLO BOŽÍ PROZŘETELNOSTI V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA

Dílo Boží prozřetelnosti v životě člověka

Pavel  Borovanský, 3. prosince 2017 Ústí nad Labem

• Př 16:9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.

Pokoj vám drazí! Máme dnes 3. prosince. Je neděle, den společného shromáždění místního sboru. Buďte proto vítání domácí víry, hosté i příchozí.

Kniha Rút je příběhem, který nám plnost bohatství Písma ukazuje až ve světle plného zjevení Ježíše Krista. Příběh o Rút ve svém skoro až všedním příběhu skrývá velmi mocné skutečnosti. Za příběhem prostých lidí je skrytá moc evangelia. Ta, která poráží temnotu, hřích a smrt. Je to síla pravdy o Bohu. Je to moc svrchovaného Stvořitele a Pána stvoření.

Je to síla života, mající svůj zdroj v Bohu, který jediný je nesmrtelný, jehož trvání je od věků do věků! Tento mocný zdroj života a samotná podstata života, vzkřísila Krista z mrtvých.

V první kapitole Rút jsme četli o tom, že cesty člověka jsou pádem lapené do pasti. Viděli jsme směřování lidských bytostí pryč od Boha. Paradoxem příběhu je, že lidé hledající život, nalezli smrt. Viděli jsme neschopnost člověka vymanit se ze zhouby hříchu.

Rodina Elímeleka podlehla pokušení jít vlastní cestou místo víry v Boží zaslíbení. Z Izraele pryč na pole Moábu. Ze středu Božího lidu, do středu převrácených pohanů. Ze země, kde byl uctíván Pravý Bůh, do země modlářské stvůry. Poslouchejte slova proroka Jeremiáše k těm, co vstupují na stezky svých padlých plánů. 

• Jeremjáš 17:12-14 Trůne slávy, od počátku vyvýšený, místo naší svatyně, naděje Izraele, Hospodine, všichni, kdo tě opouštějí, propadnou hanbě. Ti, kdo se ode mne odvracejí, jsou zapsáni v zemi stínů, protože opustili zdroj živých vod, Hospodina. Uzdrav mě, Hospodine, a budu zdráv, spas mě a budu spasen, neboť ty jsi můj chvalozpěv.

Elímelek a jeho rodina propadli hanbě. Zhouba měla žeň. Ale Bůh je milosrdný. Zasáhl, aby zhoubce nepozřel celou rodinu a nevymazal z pod nebe Elímelekovo jméno. Zastavil zhoubce tak, že obrátil pohanskou ženu Rút. Moc, která vzkřísila Krista ze smrti, začala přitahovat Rút a skrze ni i Noemi zpět k Bohu! Ze smrti zpět do života! Bůh osvědčil svou svrchovanou moc a věrnost.

Dnes půjdeme do prvních tří veršů druhé kapitoly. Jsou plné důkazů Boží moci. Svědčí o Bohu, který vládne pevně. Není ničím překvapen, ani vyveden z míry. Má vše připravené od věčnosti. Žádné stéblo trávy se neohne ve větru bez Jeho svolení. Má spočtený každý vlas na našich hlavách. To je náš Bůh, Hospodin mocný Bohatýr. Přečtěme první tři verše druhé kapitoly knihy Rút.

• Rút 2:1-3 Noemi měla příbuzného z manželovy strany, významného muže z Elímelekovy čeledi. Jmenoval se Bóaz. Moábská Rút řekla Noemi: "Ráda bych šla na pole sbírat klasy za někým, u koho dojdu přízně." Noemi jí odpověděla: "Jdi, má dcero." Šla tedy, přišla na pole a sbírala za ženci klasy. Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi z Elímelekovy čeledi.

Odkazy: Jr 17,12-14;

VÝZNAMNÝ MUŽ V POZADÍ

A. Boáz byl vybrán Bohem

Když jsme se v posledním kázání loučili s Noemi a Rút, příběh moc povzbudivý. Noemi byla plná hořkosti a vinila Boha z toho, že ji všechno vzal a stal se jejím nepřítelem!

• Rút 1:20-22 Odvětila jim: "Nenazývejte mě Noemi (to je Rozkošná). Nazývejte mě Mara (to je Trpká), neboť Všemohoucí mi připravil velmi trpký úděl. Odcházela jsem s plnou náručí, ale Hospodin mě přivádí zpět s prázdnou. Jak byste mě mohly nazývat Noemi, když je Hospodin proti mně a když mi Všemohoucí určil zlý úděl?" Tak se Noemi vrátila a s ní se navrátila z Moábských polí její snacha, moábská Rút. Přišly do Betléma, když začínala sklizeň ječmene.

Ale to, co na první pohled vyvolává chmury, nemusí být vždy zlé. Jsou zde totiž fakta o tom, že Bůh ve své svrchovanosti obrací zlé v našich životech k dobrému. Skutečně vše napomáhá k dobrému těm, co milují Boha, protože byli podle Jeho rozhodnutí povoláni k lásce. Ř 8,28

Podívejte se na první skutečnost. Je ve verši 21. „Odcházela jsem s plnou náručí“ říká Noemi a pokračuje: „ale Hospodin mne přivádí zpět s prázdnou“. Vidíme, že Noemi říká: „Já jsem odcházela, ale Hospodin mne přivádí zpět!“ To je velmi dobré, milovaní. Jde o návrat marnotratného dítěte z Boží milosti a podle dobré Boží vůle. Už nejedná padlý člověk, podle své přirozenosti, ale jedná Bůh a vede člověka zpět k Sobě. A to je vždycky dobré, to je veliká milost.

Druhý důkaz svědčící o Boží milosti k oběma ženám je ve verši 22 na konci. Obě ženy přišly přesně v době, kdy začala sklizeň ječmene. Vidíme, že Bůh neponechává nic náhodě. Jeho záměr je jako vždy dokonalý. To nám potvrzuje i třetí skutečnost, na kterou bych chtěl poukázat. Je to muž připravený Bohem.

Rút 2:1 Noemi měla příbuzného z manželovy strany, významného muže z Elímelekovy čeledi. Jmenoval se Bóaz.

Boáz byl vybrán, připraven, předurčen Bohem! Bůh se tedy o vše postaral! Nachystal lidi a okolnosti tak, aby bylo o Noemi s Rút dokonale postaráno. Existoval muž, příbuzný Noemi z manželovy strany a o tom muži čteme, že byl významný! Co to znamená?

B. Boáz měl prostředky

Boáz měl všechny předpoklady k tomu, aby ho Bůh ustanovil jako zachránce a zastánce obou žen. Boáz byl příbuzný z Elímelekovi strany a mohl podle levirátního zákona jednat jako ten, kdo se žen ujme. Slovo významný znamená, že si ho obec vážila a měl materiální prostředky v takové míře, že mohl oběma vdovám pomoci a zajistit je. Všechny tyto skutečnosti na Boží dobrotu, lásku a milost, se kterou jedná s každým, koho přivádí zpět od mrtvých model k sobě.

V knize Přísloví, v 16. Kapitole, ve 14 verši čteme známá, mnohdy špatně chápaná slova:

• Přísloví 16:4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den.

Cože se tu říká? Hospodin, Bůh nebe i země. Ten, který stvořil nebesa i zemi. Otec duší všeho tvorstva. Tento jediný Bůh vede vše, ve všem, co stvořil ke svému cíli.

Nejenom věci dobré, ale i zlé, dějící se na tomto světě má Bůh ve své moci, pod svou absolutní kontrolou. Je to někdy těžké přijmout, ale zlá skutečnost, smrt Elímeleka byla Bohem obrácena v dobré. Smrt dvou synů byla Bohem obrácena v dobré. Bůh obrátil celou situaci v požehnání, připravené od věčnosti. Bůh rozhodl, že prozřetelně skrze okolnosti dobré i zlé povede Noemi zpět k sobě. Dal víru pohance Rút, aby ve správné chvíli její víra posílila klesající a nevěřící Noemi. Přivedl je obě zpět v tom nejlepším období.  A měl ve svých svrchovaných rukou i muže jménem Boáz.

Vše, čím Boáz byl, co Boáz měl, co představoval i reprezentoval, bylo od Boha! Byla to dobrá Boží vůle.

 

C. Boáz, předobraz mocného bohatýra Krista

 Na co ukazují Duchovní skutečnosti knihy Rút? Jak je vysvětlíme a za pomoci kterého klíče? Když Pán Ježíš mluví k zákoníkům a farizeům a kárá je pro jejich nevěru, říká:

• Jan 5:39 Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.

Významný muž Boáz je předobrazem Ježíše Krista. Ježíš Kristus je tím klíčem, který nám otevírá cestu k pochopení duchovních principů. Ekumenický překlad používá termín významný muž. Ale daleko lepší by bylo mluvit o mocném a zdatném muži, který má mimořádné schopnosti získat, budovat svůj majetek, ochránit svůj majetek, své dílo. Svůj celý dům.

A to zcela jednoznačně ukazuje na Pána Ježíše. On je Božský Bohatýr. On jediný měl moc vybudovat a učinit svůj dům, církev. Vybudovat ji jako chrám Boha živého. Jen On byl hoden, jen On byl mocen! Nikdo jiný. To je významný muž z čeledi samotného Boha Otce. Syn Boží! Poslechněme si o bitvě, kterou vedl a ve které nadevše prokázal svou zdatnost a zvítězil!

• Izajáš 53:8-12 Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu. Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti. Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí, aby položil svůj život v oběť za vinu. Spatří potomstvo, bude dlouho živ a zdárně vykoná vůli Hospodinovu. Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se dny. "Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme. Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky." On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných.

Udatný Boáz, jehož jméno se překládá „v něm je síla“. Tento muž je předobrazem muže ještě udatnějšího. Muže, jehož jméno znamená „Bůh je pomoc, Bůh spasí“. Jmenuje se Ježíš a Jeho titul je Kristus. Pomazaný Král!

Celý dnešní oddíl ukazuje na Boží vládu. Na prozřetelné konání Boha. Bůh naplňuje svůj odvěký plán.

• Izajáš 14:24 Hospodin zástupů přisáhl: "Jak jsem si předsevzal, tak se stane, a pro co jsem se rozhodl, to se uskuteční:

Jde o svrchované Boží dílo ve stvoření i ve spasení. O tom, kdo bude spasen, jak bude spasen a kdy bude spasen. O tom všem rozhoduje Bůh.  Pojďme se podívat, jakým dílem k tomu přispívá člověk tažený Boží neodolatelnou milostí.

Odkazy: Rút 1,20-22; Př 16,4; J 5,39; Iz 53,8-12; 14,24;

AKTIVNÍ VÍRA RÚT

A. Snažit se a usilovat je dobré

Rút 2:2 Moábská Rút řekla Noemi: "Ráda bych šla na pole sbírat klasy za někým, u koho dojdu přízně." Noemi jí odpověděla: "Jdi, má dcero."

Ve verši máme dva důležité body. Tím prvním bodem je důkaz, že Bůh skutečně obrátil pohanskou Rút. Bůh ji obdaroval vírou a ona podle ní jedná. Rút říká Noemi: "Ráda bych šla na pole sbírat klasy za někým, u koho dojdu přízně."

Víte daleko logičtější by bylo, aby Noemi byla ta, od které vzejde aktivita. Noemi měla přijít za Rút s tímto nápadem. Koneckonců ona byla dcera Izraele. Ona znala Mojžíšův zákon.

• Deuteronomium 24:19 Když budeš sklízet ze svého pole a zapomeneš na poli snop, nevrátíš se pro něj. Bude patřit bezdomovci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při každé práci tvých rukou

Ale je to Moábská Rút probuzená Bohem k víře, která ve víře jedná. Noemi je zde ještě pasivní. Bůh to brzy změní! Použije si víru Rút. Uvidíme, jak důležité je, když víra někoho druhého nás podepírá a vede při naší vlastní slabosti. Bůh může každého z nás použít k takovému povzbuzení v Kristu.

Druhá věc je samotná aktivita Rút. Drazí v Kristu, je důležité aktivně jednat. Činit kroky víry. Hledat Boží vůli a jít za ní. To je podíl a zodpovědnost věřícího. Bůh dává prostředky, v tomto případě svůj zákon a nařízení pro Izrael platný pro sklizeň úrody. A ten, kdo věří, jedná a používá si tyto Boží prostředky.

Zrovna tak křesťan v dnešní době zaopatřen vším potřebným k tomu, aby hledal a poznával Boží vůli a jednal podle ní. Na poli Krista, na Jeho podílu máme možnost nejen paběrkovat spadlé klasy. Máme mnohem více. My jsme povoláni k tomu, abychom sklízeli úrodu Božího pole v plnosti a v hojné míře. Pracujeme, sklízíme, sytíme se a díky tomu rosteme v poznání Pána Ježíše.

• 2 Petrův 1:3-4 Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha. 

B. Potřeba milosti a přízně

Pojďme dále. Rút říká: "Ráda bych šla na pole sbírat klasy za někým, u koho dojdu přízně." A ve svém smýšlení nám ukazuje zásadní věc, která hraje roli v díle spásy. Rút ve svém srdci hledá někoho, u koho najde přízeň. Někoho, kdo se nad ní a její zoufalou situací slituje a naplní její nejnaléhavější potřebu. Rút s Noemi potřebují zachránit! Nemají co jíst, nemají žádné prostředky. Jsou to vdovy a není nikdo, kdo by se jich ujal. A Rút si to uvědomuje. Její probuzené srdce to ví. Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.  Kdo ví o své nemoci, hledá lékaře!

Pokud Rút srovnáme opět s Noemi, potom se nám zde nabízí pohled na dva možné způsoby, jakými můžeme v tísni, nebo ve zkouškách reagovat a jednat. Jeden reprezentuje Noemi a druhý Rút. Nebudu tvrdit, že Noemi měla jít sbírat na pole s Rút. Byla v pokročilém věku. A v knize jasně vidíme Boží záměr i rozhodnutí. Rút je odhodlaná jít kamkoli se svou tchyní a postarat se o ní. Ale výzva k paběrkování a k hledání zastánce měla vzejít od Noemi.

I ona viděla jejich nouzi! Byla dcera Izraele. Ona byla doma a znala zákon i poměry v zemi! Byla zralejší, a moudřejší. Jenže je stále pasivní, zdeptaná. Pomalu se probouzí ze svého šoku zpět k životu.

I nám se to může stát! Navzdory zkušenosti nám bude v těžké chvíli chybět to nejpodstatnější. To, co měla Rút, přesto, že byla mladá a nezralá. Bude nám chybět naděje víry, se kterou Rút jedná. Budeme zdeptaní, rezignovaní a možná poražení. Ale nebojme se milovaní. Každý máme k dispozici nějakou Rút. Dokonce mnoho Rút, bratrů a sester v Kristu. Máme domovský sbor. Máme na prvním místě živého Boha v Kristu Ježíši. Žalm 117. Říká:

• Žalm 117:1-2 Chvalte Hospodina, všechny národy, všichni lidé, chvalte ho zpěvem, neboť se nad námi mohutně klene jeho milosrdenství. Hospodinova věrnost je věčná! Haleluja.

Máme na své straně Boha. To je nádherné.

 

 

C. Kdo se může smilovat a projevit nám přízeň?

Tím se dostáváme k otázce, kdo se může smilovat a projevit nám přízeň? Víte, lítost s námi může cítit každý, kdo má srdce na pravém místě, jak se říká. Ale smilovat se nad námi, projevit nám přízeň, skutečně a prakticky změnit situaci může jen ten, kdo má větší prostředky než my. Kdo má autoritu nad celou situací.  Je to vždycky ten, kdo je mocnější než my.

Mám-li hlad a nouzi, nepomůže mi někdo, kdo má hlad a nouzi také. Topím-li se, nemůže pro mne skočit do vody stejný neplavec, jako jsem já. Ohrožuje-li mne zlý násilnický muž, silnější než já, potřebuji někoho, kdo má moc mu zabránit v jeho jednání. Stojím- li před soudem, může mi dát milost jen ten, kdo má autoritu milost mi udělit.

V našem případě na prvním místě jsou to ženci na poli. Rút hledá pole, kde by ji ženci nevyhnali a kde by pamatovali na Boží nařízení z Dt 24, 19

• Deuteronomium 24:19 Když budeš sklízet ze svého pole a zapomeneš na poli snop, nevrátíš se pro něj. Bude patřit bezdomovci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při každé práci tvých rukou.

To bylo v autoritě těch ženců a děveček. Byla to i povinnost. I majitel pole byl tímto Božím zákonem vázán. Proto vidíme ve verši třetím, že Rút mohla už před příchodem Boáze sbírat klasy za ženci a také to dělala. Ve verši sedm se ptá Rút ženců a předáka, zda může paběrkovat. Boáz přichází později.

Ale oni jednají na Boží příkaz! Je to tedy Bůh, který jednal skrze ně. Každý, kdo přijímá tuto pomoc, přijímá ji lidi od Boha! Dovolává se Božího milosrdenství a Jeho svrchovaného zásahu. A v konečném důsledku jen Bůh je ten, kdo nám může projevit přízeň a zachránit nás! Ať už přímo sám, nebo skrze okolnosti a lidi. Pokud se Bůh rozhodne ponechat nás bez pomoci, potom nám nepomůže nikdo! Ale my máme vždy aktivně jednat, pomoc u Boha hledat. Člověk je zodpovědný za svůj život a jednání.

Tím se dostáváme k poslednímu bodu dnešního textu. K vrcholu celé knihy Rút.

Rút 2:3 Šla tedy, přišla na pole a sbírala za ženci klasy. Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi z Elímelekovy čeledi.

Odkazy: Dt 24,19; 2 Pt 1,3-4; Ž 117, 1-2;

SHODOU OKOLNOSTÍ

A. Člověk v srdci rozmýšlí o své cestě, ale jeho kroky vede Hospodin

Rút když viděla, že Noemi s jejím rozhodnutím souhlasí, šla a vyhlédla si pole. Na něm začala sbírat klasy. Náš text skoro až suše sděluje následující informaci. Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi.

Tento verš je naprosto zásadní pro celou teologii knihy. Je pozoruhodný. Mohli bychom říci, že je skoro až nedůležitý. V prvním verši druhé kapitoly jsme četli podobná slova. Noemi měla příbuzného z manželovy strany, významného muže z Elímelekovy čeledi. Jmenoval se Bóaz.

Nyní čteme, že shodou okolností bylo pole Boázovo. Náhodou? Rút šla na pole, a to pole bylo jako náhodou Boázovo? Ne! Bylo konkrétného udatného a schopného muže!

Když nyní vezmeme oba verše a přiložíme je k sobě, jsou jako klíč a zámek. Patří k sobě. Dávají smysl a posouvají nás k poznání toho, jak Bůh jedná skrze okolnosti a jednotlivé lidi v našich životech.

Když čteme v našem textu slova o shodě náhod, většinou máme tendenci to přejít a nepřemýšlet do hloubky o tom, co text znamená. Když ale konec třetího verše vyložíme ve světle a za pomoci prvního verše druhé kapitoly, potom se nám otevírá skutečné pozadí celého příběhu. Boží svrchované, prozřetelné jednání skrze obyčejné a všední situace.

Označit příchod Rút na pole Boáze a následné setkání s ním za shodu okolností znamená jediné!  Říci, že v tom nebyl žádný lidský záměr ze strany Rút, Boáze, ani Noemi! Ten, kdo jednal, byl sám Bůh! Pojďme do Přísloví.

• Přísloví 16:9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.
• Přísloví 20:24 Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě?

Člověk střádá plány, ale Bůh je ten, kdo vládne. Vidíme, že člověk mnohdy ani neporozumí své cestě. Pokud se Bůh nad ním neslituje a nedá mu porozumění. Mnohdy až při pohledu zpět, že?

Člověk není pánem nad svým životem. Nad svým prostorem a časem. Bůh je ten, kdo kraluje.

B. Sbírat je třeba na správném poli

A tak si člověk, když je v tísni spřádá v srdci plány, že půjde na tohle, nebo na jiné pole. Elímelek se svou rodinou zvolili pole Moábu. Zdála se jim dobrá. A Rút ta zvolila také nějaké pole, které se zdálo jako vhodné a dobré. Jenže Rút šla ve víře, kdežto Elímelek s Bohem nepočítal. Vidíme, že není pole, jako pole. Je důležité, na které pole se člověk utíká, aby zajistil svůj život.

A je myslím také dostatečně jasné, že na správné pole, které naplní naší největší potřebu a nouzi nás může přivést jen Bůh ze své milosti. Rút šla ve víře, ale na správné pole ji dovedl Bůh. Ke správnému muži ji dovedl Bůh. Pole i muže připravil!

A tak je to i s námi. Brouzdáme po světě. Procházíme životem. Máme plány, jak se zajistit a upevnit svůj život. Hledáme mocné zastánce mezi lidmi, i v různých duchovních směrech. Ale pokud nám Bůh nedá nové srdce, jako dal Rút, nikdy nepřijdeme na správné pole. Nikdy nepřijdeme k muži, který má moc, schopnosti i autoritu dát nám věčný život. Pavel v napsal.

• Efezským 2:9 Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.

Každý, koho Bůh přivádí z Moábu světa zpět k sobě je přiveden na to správné pole. Bůh se nemýlí. Neplete se a nemá žádný chaos ve svém myšlení a konání. Není, co by ho překvapilo, vyvedlo z míry anebo dokonce donutilo odvrátit se od Jeho záměru a Jeho vůle. Tak je tomu i v otázce záchrany člověka před Božím hněvem a soudem, který přichází.

• Jan 6:45 Je psáno v prorocích: `Všichni (spasení)budou vyučeni od Boha´. Každý (jen ten!), kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.

C. Hospodin vyvýšený Král Králů a Pán Pánů

Je to Bůh, kdo vládne. Je příčinou všech věcí, živých i neživých. Stvoření mu patří!

• Žalm 24:1 Davidův; žalm. Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.

Ještě před stvořením světa se Bůh ve svém věčném plánu rozhodl, že až se naplní čas, přivede vše na nebi i na zemi k jednotě v Kristu. Ef 1, 10

To znamená ale, že když půjdeme ještě více do hloubky, poznáme, že Bůh ve svém věčném úradku počítal i s pádem. Předurčil tento pád! Přivést zpět k jednotě v Kristu předpokládá stav, kdy stvoření není v této jednotě.

A to ukazuje, že Bůh je ve svém konání, které povstává z Jeho dokonalosti velmi daleko a vyvýšený nad celým stvořením včetně člověka. Dnes můžete vidět veliké tažení humanismu, které oslavuje člověka. Staví ho na roveň Bohu, staví ho nad Boha! Ale nemylme se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Bůh svou slávu nedá padlému člověku!  Pokud chceš být člověče zachráněn před Božím hněvem, je jen jedna cesta.

• Ř 10:9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

Padlý člověk nemá jinou možnost, jak dosáhnout na čisté a ryzí srdce, než skrze pokání a víru. Jen tak od Boha můžeme dojít požehnání spásy! Žádná pole, ani jejich majitelé nám nejsou schopni pomoci. Jen jeden. Král slávy, Ježíš Kristus.

Drazí přátelé, Bůh je svrchovaný a vládne nad celou zemí. Náš život je v Jeho rukou. Život každého člověka je v Jeho rukou. Ať už jsme křesťané, nebo nejsme. Každý jednoho dne stane tváří v tvář Ježíši Kristu a bude souzen celý jeho život! A kdo nebude stát před Kristem očištěný Jeho krví, bude odsouzen k věčnému trestu.

Na jakém poli sbíráme? Na moábském, nebo na Božím v Kristu? Kdo je náš Boáz, svět a náš hřích, nebo Kristus a Jeho kříž? Zkoumejme sami sebe, zda skutečně žijeme z víry. Zda jsme na správném poli u správného vlastníka. Pokud tomu tak je, potom máme být Bohu za co vděční. Znamená to, že nás vyučil, přivedl zpět z moábských polí. Jednal skrze okolnosti i lidi v našem životě. „Shodou okolností“ nás přivedl ke Kristovu kříži!  Máme také jistotu, že dovede naší víru až ke dni Krista. A to bez újmy. Pavel žehná Tesalonickým.

• 1 Tesalonickým 5:23-24 Sám Bůh pokoje, nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní.

Jsme-li však pořád v Moábu, potom je to zlé. Je třeba činit pokání. A to hned. Bůh není nikomu povinen navodit okolnosti, které vidíme u Noemi a Rút. Člověku může být na moábských polích hříchu dobře, moc dobře až do konce života! A to je to nejhorší, co ho může potkat! Že ho tam Bůh ponechá, neobrátí ho k víře! Proto vezměte poučení z příběhu Rút a Noemi. Je zapsán pro nás. Hledejte to správné pole se správným Boázem. Jděte ke Kristu a Jeho kříži. Čiňte pokání ze své nevíry. Z Hříchu, který nebude odpuštěn, pokud v něm setrváte. Dnes je ta chvíle, nyní je ten čas přijít ke Kristu. Čas milosti trvá. Ale nebude to tak vždy! Bůh bude soudit celý svět, skrze muže, kterého k tomu určil. Skrze Krista. Amen!

Odkazy: Př 16,19; 20,24; Ef 2,9; J 6,45; Ř 10,9; 1 Ts 5,23-24;