JEDNEJTE PODLE PÍSEM, JEDNEJTE JAKO JEŽÍŠ! Ř 15,4-7

JEDNEJTE PODLE PÍSEM, JEDNEJTE JAKO JEŽÍŠ! Ř 15,4-7

Motto: Ž 119:105 Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.

ÚVOD

Pokoj a milost domácím víry, případným hostům i dalším přítomným. Je konec prázdnin. Začíná nový školní rok. Doufám, že jste z Boží milosti načerpali sílu vy dospělÍ i vy děti. Jsme v Ř 15 kapitole. úvodem si připomeneme její první verše. Pavel napsal.

• Římanům 15:1 My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě. 2 Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růst. 3 Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž podle slov Písma: ‚Urážky těch, kdo tě tupí, padly na mne.‘  

Zde Pavel píše o tom, že povinností víry, těch, kteří jsou zralí a silní ve víře, je nést a přijímat slabší ve víře. Ať už jde o nově narozené Boží děti, nebo o někoho, jehož víra prostě potřebuje trpělivě nést z jakéhokoli důvodu.

Ten hlavní princip zde popsaný je nesloužit sám sobě. Ale využít toho, že má víra roste, je pevná, je obdarovaná dary Ducha svatého, a to vše nemám jako dar milosti sám pro sebe. Ale pro celé tělo Kristovo, pro místní společenství svatých, kde mě Bůh učinil jednou z částí, nebo jedním z údů církve. V listu Galatským čteme.

• Galatským 6:2 Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.

Tím zákonem Kristovým je zákon lásky. Podle Pána Ježíše je láska naplněním zákona. Celého Božího zákona, který velí z lásky a poslušnosti Bohu milovat druhé, své bližní jako sám sebe. Mt 22,39;

Ježíš nepřišel jako Ten, kdo by si dal sloužit od druhých. I když jako Syn Boží, obraz Boha neviditelného a jako Ten, ve kterém byla a je vtělena všechna plnost Božství měl na to jediný svaté právo. Ježíš sloužil Bohu Otci, z lásky k Němu se stal i služebníkem těch, které Bůh vyvolil jako své děti. Nádherná pasáž z druhé kapitoly listu Židům říká.

• Židům 2:10 Bylo přirozené, že Bůh, pro něhož je vše a skrze něhož je vše, přivedl mnoho synů k slávě, když skrze utrpení učinil dokonalým původce jejich spásy. 11 A on, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je svými bratry, když říká: 12 ‚Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu chválit. 13 A jinde praví: ‚Také já svou důvěru složím v Boha.‘ A dále: ‚Hle, já a děti, které mi dal Bůh.‘

Tou první a nejmocnější příčinnou byla a je pro Ježíše láska a poslušnost Otci! Proto čteme v Ř 15,3 slova o urážkách, které tupí Boha, Otce našeho Pána Ježíše a které Pán Ježíš bere na sebe. Otcova vůle a Otcova sláva je pro Pána Ježíše naprosto vším. Otcovou svrchovanou vůlí je skrze Krista dovést všechny své spasené dcery a syny ke slávě. A Pán Ježíš činí naprosto vše, co je třeba, aby vyvolené Boží děti přivedl k trůnu Otcovi milosti očištěné a vykoupené, žije v plné poslušnosti, prolije svou krev, dá svůj život.

V listu Efezským 3,14-21 je napsáno, že Bůh chce, abychom rostli v poznání této Kristovi lásky. Aby tato láska Kristova byla silou a pevností každého křesťana. Aby byla silou nového stvoření v nás. Abychom zkoumali a rostli v poznání šířky, délky, hloubky a výšky této Kristovy lásky a slávy Jeho kříže, tam prokázal svou lásku k Otci i k nám na de všechnu pochybnost!

Už jste prozkoumali šířku Boží lásky v Kristu? Je širší, než celý svět. Vždyť tak Bůh miloval celičký, široširý svět, že dal svého jediného Syna! Znáte už délku Kristovi lásky, když u každého z Božích dětí trvá od znovuzrození až na věčnost? Znáte hloubku Boží lásky v Kristu, když věčný, svatý Syn věčného, svatého Otce ze své věčné slávy sestoupil skrze muka až do hrobu? Do místa pro vzbouřence, svévolníky a hříšníky? Vždyť je psáno v knize Izajáš.

• Iz 53:9 Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.

A již zkoumáte výšku lásky Krista? Vždyť všechny spasené vytrhuje z hrobu, z pekelné tlamy až do nebeských výšin, kde nás Otec skrze Krista a v Kristu posadil spolu se svým Synem na nebeský trůn!

Pavel v nás v listu Římanům seznamuje s touto Boží láskou a ukazuje nám cestu, jak růst v jejím poznání i konání. Totiž jít její cestou po vzoru Ježíše Krista. Smýšlet jako On. Jednat jako On. Mít Boží vůli a slávu vždy na prvním i posledním místě. Protože Bůh je alfa i omega. A mít druhé podle vzoru Krista vždy za přednější sebe a sloužit jim, tak jako On sloužil. Neměl zalíbení sám v sobě. Ale v Boží vůli a slávě, v pravdě. Neměl zalíbení sám v sobě, ale v dětech Božích, které Mu Otec ze světa dal. Pojďme se učit od Něho! Ř 15,4-7;

Římanům 15:4 Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději. 5 Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše, 6 a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista. 7 Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.

Odkazy: Ř 15,1-3; Ga 6,2; Žd 2,10-13; Iz 53,9;

KDYŽ PÍSMO, BOŽÍ SLOVO DÁVÁ K ŽIVÉ NADĚJI

Čtvrtý verš začíná slovy: Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.

Pavel nás ve třetím verši odkazuje k našemu Pánu a Spasiteli Ježíši. Byl to Ježíš Kristus, který podle slov Písma nevyhledával svůj prospěch, svou slávu, ale nechal dopadnout urážky Božích nepřátel sám na sebe! Podívejme se na text, který Pavel cituje.

• Žalmy 69:7 Kvůli mně však ať se nemusejí hanbit, kdo složili svou naději v tebe, Panovníku, Hospodine zástupů, ať kvůli mně se nemusejí stydět ti, kdo tě hledají, Bože Izraele! 8 Snáším potupu přec kvůli tobě, stud pokryl mé tváře. 9 Za cizího mě mají mí bratři, cizincem jsem pro syny své matky, 10 neboť horlivost o tvůj dům mě strávila, tupení těch, kdo tě tupí, padlo na mne.

Je to Davidův žalm. Král David je předobrazem Kristovým a v tomto žalmu prorocky mluví o Kristu. Protože v Kristu byla tato slova Písma dokonale naplněna. David nikdy nemohl tato slova dokonale naplnit. Byl jen hříšníkem ospravedlněným Boží milostí skrze svou víru a doufání v Boha. Víme, že David padal, hřešil, a proto nemohl to být on, v jehož silách by bylo naplnění těchto slov. V šestém verši dokonce David mluví o své pošetilosti a o svém provinění. Vztáhneme-li tato slova na Krista, uvidíme v Jeho kříži skutečnou, dokonalou horlivost, která plně strávila Krista. Vždyť Syn Boží zmařil sám sebe a klesl až do hrobu pro hříchy Božích dětí.

Kristovo narození a Jeho kříž jsou vrcholem lidských dějin a naplněním slov Písma, nejen verše Ž 69,10. Písmo zaznamenává Boží spasitelné jednání od Abrahama až ke Kristu a ke kříži. Tam Ježíš slavil vítězství, dobojoval, je dokonáno. Veřejně odhalil všechny mocnosti, spoutal je a odzbrojil. Vykoupil lid Boží z hříchu a ze smrti.

Jestli Syn Boží za cenu vlastního zmaru horlivě naplňuje Otcovu vůli způsobem tak hrozivým jako jsou dobrovolná muka a smrt na kříži, kdo jsme my abychom nevydávali sami sebe na oltář Bohu jako oběť, která se Mu líbí? A co je Bohu skutečně milé?  Když s pohledem upřeným na Krista, tohoto Krista ve všem napodobujeme, a následujeme.

Jakou roli v tom má Písmo? Ježíš je naplněním Ž 69,10. Je naplněním slov Písma! Je původcem i dokonavatelem naší spásy. Když mluví k duchovním vůdcům židovského národa, říká jim.

• J 5:39 Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.

Samotné Písmo nazývá Krista vtěleným Božím slovem, které bylo u Boha a je Bůh. Které se stalo tělem a přebývalo mezi lidmi! A co stojí ve druhém listu do Korintu?

• 2 Korintským 1:19 Vždyť Boží Syn Ježíš Kristus, kterého jsme u vás zvěstovali my – já a Silvanus a Timoteus – nebyl zároveň ‚ano‘ i ‚ne‘, nýbrž v něm jest jasné ‚Ano‘! 20 Ke všem zaslíbením Božím, kolik jich jen jest, bylo v něm řečeno ‚Ano‘. A proto skrze něho zní i naše ‚Amen‘ k slávě Boží.

1. V Kristu Bůh sám říká ke všem svým svatým a dobrým zaslíbením své ano! 2. Boží zaslíbení nenajdete jinde než v Písmu. 3. Písma svědčí o Kristu. 4. A vše, co v Písmu bylo napsáno, je napsáno podle Ř 15,4 k našemu růstu a poučení. Písmo podle Pavla vyučuje křesťany trpělivosti a povzbuzuje je.  Slovo v řeckém textu pro trpělivost znamená též vytrvalost. Máme být trpěliví, vytrvalí v očekávání naplnění naší víry a naděje. Ve zkouškách, souženích a trápeních na to tedy prosím pamatujte, buďte trpěliví a vytrvalí.

K tomu všemu nás buduje a posiluje podle Pavla Písmo. Dále čteme o povzbuzení, řecky paraklésis. A toto slovo se překládá jako napomenutí a také povzbuzení zároveň. Znamená také útěchu a pomoc. Písmo nás tedy napomíná i povzbuzuje, utěšuje nás, pomáhá nám v duchovním boji. Rovná nám srdce i stezku po níž kráčíme. Autor žalmu 119 napsal.

• Ž 119:105 Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.

Když se tedy sytíme Písmem, rozjímáme nad ním, hledáme v něm Krista a Jeho vůli, dostává se nám všech těchto věcí. Když hledíme na Krista v Písmu, na jeho lásku, poslušnost a odvahu, jak bychom mohli nerůst v trpělivosti, vytrvalosti, ve stejné poslušnosti, lásce a odvaze?

Ekumenický překlad mluví o čerpání naděje z Písma. Ale lepší je trvat na tom, že skrze trpělivost, vytrvalost, napomenutí a povzbuzení, které nám dává Písmo, my máme naději! Stojíme v naději. Rosteme v naději! Doslova bychom mohli říct, že když se křesťan sytí Písmem, když v něm trpělivě a vytrvale hledá napomenutí i povzbuzení, má trvalou, trvající naději. Zůstává v této naději a tato naděje zůstává a roste v jeho životě!

Slovo naděje lze také přeložit jako naději na Boží spravedlnost v životě věřícího. Nebo dokonce jako Boží spravedlnost samotnou, přítomnou v životě věřícího. Boží spravedlnost, v Kristu přičtená vírou, je naší živou nadějí díky Kristu, který se za nás vydal.

A Písmo, Boží slovo podle Pavla v těchto věcech hraje ústřední roli, je nezbytné. Protože skrze Písmo nám Bůh toto vše dává! Abych nám pomohl pochopit roli Písma v životě nás všech, poslechněte, co Pavel zapsal pro Koloskou církev.

• Koloským 3:16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.

Písmo je pro nás a pro náš růst! Písmo je živým Božím slovem, nenechte se zmást slovy bloudů, snažících se vám namluvit, že když jste lidé Písma, jste mrtví, protože litera přece zabíjí. To je dokola omílaná píseň v mnoha takzvaných církvích! Ti lidé neví, o čem mluví. Překrucují Písmo a činí to k vlastní záhubě, a to nejen v těžkých úsecích Písma, jak píše Petr ve 2 Pt 3,16, ale i v těch, které jsou jasné a jednoduché k výkladu, jako je 2 K 3,6.

Bible není mrtvou literou! Tou je zákon vytesaný na kamenných deskách staré smlouvy. Bible, Písmo je Božím, živým, mocným a ostrým slovem Žd 4,12. Je živým dechem samotného Boha 2 Tm 3,16! Pavel ve 2 Tm 3,16 používá řecké slovo theopneustos, doslova Bohem vdechnuté je veškeré Písmo!

Proto jak jsme si řekli na společném pobytu, a jak vám radí Pavel dnes v Ř 15,4 mějte hlad po slovu, syťte se slovem, mějte ho v úctě, modlete se, abyste porozuměli, čtěte, studujte, hltejte. Pokořte se před Bohem a Jeho slovem. Ať ve vás přebývá v celém bohatství Kristus, protože ve vás přebývá v celém svém bohatství Písmo!

Nejsi-li však člověkem Písma, nediv se, že nejsi náležitě poučen. Že nejsi v naději své víry trpělivý, vytrvalý a pevný. Že tvá naděje bliká jako slabá žárovka napájená nestálým proudem, který kolísá a kolísá a kolísá. Jdi do Písma a hledej v něm Krista, Jeho vůli, Jeho moudrost. Protože Duch svatý vedl Pavla k tomuto prohlášení o Písmu:

Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.

Odkazy: Ž 69,7-10; J 5,39; 2K 1,19-20; Ž 119,105; Kol 13,16;

KDYŽ BŮH DÁVÁ, DÁVÁ ABY BYL OSLAVEN

Pavel nás vede dál a blíž Bohu, tak, jak ho vede Duch Boží.

Ř 15,5 Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše, 6 a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.

Druhý bod kázání má název KDYŽ BŮH DÁVÁ. Pavel ve verši čtvrtém hovořil o tom, co nám dává Písmo. Čím je Písmo v životě křesťana. Ve verši pátém vyjadřuje svou touhu, přání, cíl své služby, za jehož naplnění se modlí. Kéž vám Bůh dá, říká. A vidíme zde několik důležitých věcí.

Bůh je Bohem, Pánem, vlastníkem veškeré trpělivosti a veškerého povzbuzení. On je zdrojem, pramenem, dárcem všeho, co nám dává skrze Písmo. Zde tedy trpělivost, vytrvalost, napomenutí, povzbuzení a živou naději. Znovu si zopakujme slova Pána Ježíše duchovním vůdcům Izraele.

• J 5:39 Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.

Ježíš Kristus je vtělené Boží slovo. Písmo, slovo vdechnuté Bohem ale není Bůh vytisknutý na papíře. Ježíš neříká Písmo jsem já, ale Písma svědčí o Mě!  Jestliže tedy nám cokoli Písmo přináší a dává, přináší nám to a dává nám to prostřednictvím Písma sám Bůh! Písmo je Boží prostředek k tomu, abychom Ho pravdivě poznali a uctívali. Dva texty.

• Jan 4:21 Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. 22 Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. 23 Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. 24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“

 

• Židům 1:1 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; 2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.

Písmo je tedy prostředkem, kterým Bůh promlouvá, aby zjevil lidem sám sebe, to, kým je On sám. To, kým je člověk před Jeho trůnem. Jaké jsou od počátku tyto věci: Boží záměr, vůle a cíl. Vrcholem tohoto Božího sebe zjevení potom je Pán Ježíš Kristus. Plný obraz Boží slávy a vyjádření Boží podstaty! Kdo hledí z lidí na Krista, hledí na pravého Boha! To je Boží dokonalý způsob, jak se dát poznat pravdivě světu a těm, které Bůh vyvolil ke spáse, aby ho znali a ctili v Duchu svatém a v pravdě. Ne v Jeruzalémě, ne na samařské hoře, ale v Kristu!

Jestliže ale to, co jsme si právě řekli platí, znamená to jedno jediné. Pokud odstraníte ze svého života Písmo, nejenom, že vám Písmo nic nedá. Ale Bůh vám „nic nedá“. Odmítnete-li Písmo, odmítáte totiž i vrchol Božího spasitelného zjevení, Pána Ježíše Krista. Protože Písma svědčí o Něm a o Jeho kříži! Pavlova touha, modlitba a cíl jeho služby se neuskuteční. Žádná trpělivost, vytrvalost, náprava, výchova ve spravedlnosti, povzbuzení a vybudování ke každému dobrému dílu, žádná živá, trpělivá, vytrvalá naděje na Boží spravedlnost! Nic!

Chápejte dobře. Známe situace, kdy Boží lid byl, nebo je bez Božího slova. Kázání slova v národních jazycích, překlady Písma. To přinesla až reformace, ale jsou stále jazyky, do kterých Písmo přeložené není. V Africe jsou sbory, kde objíždí pastýři církve celou oblast jen s několika útržky Písma. A to třeba i po mnoho let. Mnozí věřící tam neumí číst. Další jsou od Písma násilně odděleni ve vězeních. Bůh jisté má cestu a způsob, jak jednat v takových extrémních situacích. A také jedná. Ani v takové chvíli nikdo a nic nevytrhne křesťana z Boží ruky. Ale…

Pokud máte k dispozici Písmo. Živé, mocné, ostré slovo Boha, které vás má schopnost rozetnout až na rozhraní duše a ducha, kloubů a morku v kostech. Které má moc rozsoudit každý záměr, každou myšlenku, každou pohnutku vašeho srdce. Má moc vás vyučit dobrému poznání a moudrosti, má moc vás usvědčit a dovést k pokání. Má moc k nápravě vašeho života, aby byl ke slávě Boha, má moc vás vychovat ve spravedlnosti a vybudovat vás do podoby Ježíše Krista, abyste byli schopni konat každý dobrý, bohumilý čin.

Pokud máte Písmo, které vám toto vše dává a má moc vás takto budovat ve svatosti pro Boží slávu a nepoužíváte ho. Tak co to o vás a vaší víře vypovídá? Jakým způsobem to vypovídá o tobě bratře, sestro a o tvém vztahu k Bohu? Vždyť odmítáš Boží dary, odmítáš jít cestou, kterou ti určil Bůh. Co Písmo dává, sám svatý a dobrý Bůh dává! Izrael pohrdl slovy zákona a tím i Bohem a co uslyšel?

• Ez 22:8 Pohrdáš mými svatými dary, znesvěcuješ mé dny odpočinku.

A to jsme ve staré smlouvě, která byla jen náznakem a stínem budoucí slávy! V kontextu slávy a moci evangelia Ježíše Krista vyvstává otázka pro nás, kdo si říkáme křesťané. Máme-li Písmo a odmítáme ho používat , sytit se jím a studovat ho, odmítáme-li  tím vše, co nám v Písmu Bůh dává, nejsme na tom mnohem hůř než Izrael odmítající slova zákona, pouhý stín budoucí slávy? Vždyť odmítáme slova Boží milosti a pravdy která svědčí o Něm! O Kristu! Odmítáme poznání milosti a pravdy dané nám v Kristu!

• J 1:16 Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milosti. 17 Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.

Takže když Písmo dává, Bůh dává. Kdo má v ruce Písmo ale odmítá ho, pohrdá Boží dobrotou, milostí a pravdou. To je věc neslučitelná s křesťanskou vírou. Bůh totiž touží svůj lid vybudovat a posvětit. Učinit své děti podobné Kristu. To je Boží cíl, a každý, kdo je v Kristu měl by vše podřídit tomuto cíli, podobně jako Ježíš vše podřídil cíli svého Otce! To je myšlenka našeho dnešního textu. Jednat jako Ježíš ke slávě Boha. Pavel ukazuje na cíl, na to jakým způsobem  ho naplníme. Modlí se abychom mocí Písma a Božího svatého Ducha…

 jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše, 6 a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.

Víte v padlém světě, který je pod mocí Satana, kde jsou duchovní i hmotné sféry plné malých zlých bohů a bůžků prosazujících sebe, v padlém světě je jednota smýšlení něco trvale nemožného, neuskutečnitelného. A když se to i přesto občas na nějakou dobu povede, motorem toho je v lepším případě pragmatismus, v horším sobectví a hřích!

Zde je však něco nadpřirozeného, co není z tohoto světa. Boží láska a spravedlnost v jednotě uprostřed temnoty! To je to, co Bůh chce! Aby nebeské vlády i všechny mocnosti hleděli s úžasem na Boží moudrost, která je živá v církvi Jeho Syna Ježíše Krista Ef 3,10. Proto šel Ježíš až na kříž, a to je i cíl Pavla, poslušného otroka Kristova! Za to se Pavel usilovně modlí a i náš zápas by měl být usilovný a začínat kde? Na kolenou!

• Efezským 3:14 Proto klekám na kolena před Otcem, 15 od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod, a prosím, 16 aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil ‚vnitřní člověk‘ 17 a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce 18 mohli spolu se všemi bratřími(m) pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka 19 poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží.

Být prostoupen vší plností Boží. Neuvěřitelné! Jak? Kudy jde ta cesta? Jde ve šlépějích Pána Ježíše Krista. Jde na kolena v modlitbě, jde do Písma a poslušnosti Písmu. A tak se nezadržitelně blíží svému, Božímu cíli.  Co stojí v našem textu? Kéž Bůh dá…

Abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše, 6 a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.

Co je důsledkem takovéhoto následování Pána Ježíše Krista ve smýšlení i v Jeho horlivosti pro Boží dům a pro Boží slávu? Co se stane v praxi ve sboru, který je takto zaměřený? Poslední bod našeho kázání nám snad dá odpověď.

Odkazy: J 5,39; 4,21-24; 1,16-17; Žd 1,1-2; Ez 22,8; Ef 3,14-19;

KRISTOVA PŘÍVĚTIVOST K NÁM

Po příkladu našeho drahého Pána máme smýšlet i jednat. To vede ke slávě Boha! Doslova máme mít podle Pavla, podle textu jedna ústa. To je skutečná jednomyslnost, když po vzoru Ježíše máme stejnou mysl, stejný cíl. Máme -li jednu mysl, jeden cíl, pak nám stačí jedna ústa. Zkuste si ti představit.

Když nebude jedna mysl, jeden cíl po vzoru Ježíše, potom když umlčíme všechny, kromě jednoho jediného člověka ve sboru. Ti, kteří budou umlčeni, ti budou prožívat hrozivá vnitřní muka. Protože ten jeden jediný, kdo může mluvit, bude možná hodně mluvit, ale především sám za sebe! Ostatní budou vnitřně sténat, budou si myslet své, ale nebudou moci nic vyjádřit. Pokud však je jedna mysl, jeden cíl podle Krista, i kdyby mluvil jeden jediný, dokonce i kdyby ani jediný nemluvil, srdce všech budou i tak plná pokoje a radosti plná slávy Boží! Mít všichni mysl Krista i cíl Krista. To je prostředek, cesta i cíl k jednotě církve.

Vraťme se nyní k tomu, proč Pavel psal list Římanům. V Římské církvi nebyla jednota, ale rozdělení. Mezi věřícími z pohanů a ze Židů byl rozkol. Ti první zlehčovali ty druhé. A druzí odsuzovali ty první.

• Ř 14:1 Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech. 2 Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu. 3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.

To je náš kontext. Ale Pavel napsal nádherný výklad Kristova evangelia v listu Římanům, kde jasně stanovil, že je jen jedno evangelium, pro Žida i pro pohana. A jen v něm je Boží spravedlnost pro oba, Žida i pohana, přijímaná vírou! Ř 1,16-17;

Pavel nás vede k tomu, aby silní přijímali slabé, nezlehčovali je a nepohrdali jimi. Vede nás k tomu, aby slabí neodsuzovali silné, protože i za tím stojí pýcha jako za zlehčováním a pohrdáním. Ale především za tím stojí neproměněná, tělesná  mysl na obou stranách, která jen velmi málo rozpoznává cíl k němuž byla povolána a který plně sledoval sám Boží Syn. Boží slávu!

Kapku po kapce Pavel, otrok a hlasatel nádherného Kristova evangelia léčí tento neduh nejen církve v Římě, ale i každé další, včetně té naší! A v našem dnešním posledním verši, ve verši Ř 15,7 ordinuje tu nejmocnější esenci. Příklad samotného Božího Syna. Vede nás k pohledu na Něj, i k věrnému následování. Jak se projeví to, že máme Kristovo smýšlení a smýšlíme tak jak On Ř 15,5? Jak naplníme Ř 15,6, aby slovy Pavla mělo naše společenství jen jedna ústa? Tak, že v srdcích bude alfou i omegou stejná touha. Ta jedna jediná touha, která strávila svatého Božího Syna, strávila Božího Beránka, čistého a bez poskvrny, strávila mocného Lva z pokolení Judova, strávila Božího Spasitele a Vykupitele, přesilného jákobova. Jaká je ta touha? Horlivost pro Boží, Otcovu slávu! A Pavel ordinuje lék. Čtěte se mnou verš sedmý.

Ř 15,7 Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.

Ve verši sedmém máme potvrzení Ř 14,3, že Bůh nás v Kristu přijal za své. Syn Boží nás přijal za své, aby Otec byl oslaven! Ale za koho to trpěl a zemřel? Za koho platil svým životem a krví? Co o tom Pavel v listu Římanům říká?

• Římanům 5:5 A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. 6 Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. 7 Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. 8 Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

Víte to slovo bezmocní ve verši Ř 5,6 svádí. Člověk by se skoro ustrnul a řekl. Chudáčci, vždyť byli tak bezmocní, tak slabí! Ano ale bezmocní ve spravedlnosti. Bezmocní v lásce a v pravdě. Bezmocní žít k Boží slávě a naplnit tak úděl člověka pro který byl stvořen!

Ale rozhodně jsme nebyli bezmocní a slabí ve vzpouře a hříchu Ř 5,8. Nebyli jsme bezmocní v rouhavé bezbožnosti Ř 5,6! K tomu jsme měli sil dost a dost! Byli jsme nepřátelé Boží, ale Syn za nás zemřel, přijal nás a smířil tak z Otcem. Ř 5,10;

Vykladači v souvislosti s veršem Ř 15,7 mluví o přívětivosti Krista k nám. Ale je slovo přívětivost dostatečné? Stačí říct: “Kristus k nám byl přívětivý?” Když to uděláme, zjistíme jak slabá je naše řeč. Jak bezmocný je lidský jazyk k vyjádření pravdy Ř 15,7! Nezasloužená přívětivost! Nezasloužená milost! Nezasloužená spása! Nezasloužené nové stvoření v nás mocí Ducha svatého! Nezasloužený podíl na božské přirozenosti. Nezasloužené posvěcení a růst do podoby Pána Ježíše Krista! Mám pokračovat? Tak by se zeptal Pavel, omilostněný otrok Pána Ježíše Krista.

A JESTLI KRISTUS PŘIJAL NÁS BOŽÍ NEPŘÁTELE, JAK BYCHOM MY MOHLI ODMÍTAT SVÉ BRATRY A SESTRY VYKOUPENÉ TAK DRAHOU, SVATOU KRVÍ BERÁNKA?

Jak bychom se s nimi mohli přít o nepodstatné věci? Jak bychom mohli dávat prostor jakémukoli rozkolu pro nepodstatné věci? Jak bychom mohli  dávat prostor pýše skrze snižování a pohrdání, nebo skrze soudy druhých? Víte, to všechno děláme, tomu všemu podléháme. Jakub by však řekl: “Ale tak to být nemá bratři a sestry moji!”

Pavel nás vede a používá nejednotu v římském sboru k tomu, aby ukázal, že cílem je Kristova mysl pro všechny Boží děti. Cílem není, aby ve sboru byli silní a slabí, duchovní, duchovnější, tělesní a ještě tělesnější. Cílem je budování, růst všech k Boží slávě! Vždyť nás všechny proto Bůh v Kristu přijal cenou jedné Kristovi krve!  A k tomu vede jediná cesta. Přijímat se jako Ježíš přijal nás. Myslet a jednat podle Písem, smýšlet a jednat jako Pán Ježíš! Proto Pavel zaznamenal tato slova.

Římanům 15:4 Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději. 5 Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše, 6 a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista. 7 Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.

Odkazy: Ř 14,1-3; 5,5-8;

APLIKACE

Získej mysl Kristovu, měj mysl Kristovu, 1 K 2,16. Získej ji na kolenou ve vytrvalé modlitbě. Získej ji skrze Písmo a v Písmu. Získej ji díky pohledu upřenému na Krista. Získej ji napodobováním a následováním Krista. Mysli a jednej jako On!