BUĎ ROZHODNÝ A VELMI UDATNÝ (JOZ 1,1-9)
Kazatel
BUĎ ROZHODNÝ A VELMI UDATNÝ (JOZ 1,1-9)
Jan Suchý, Ústí nad Labem, 31. prosinec 2023
Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu; ani za mne, jeho vězně, se nestyď, nýbrž snášej spolu se mnou všechno zlé pro evangelium. K tomu ti dá sílu Bůh, 2 Timoteovi 1:8
- Úvod: Zkoumejte sami sebe
Blíží se konec roku 2023. Je to chvíle, kdy se lidé ohlížejí zpět a bilancují, hodnotí ten rok uplynulý. Také přemýšlíte, co se vám v tom uplynulém roce podařilo a co ne? Hodnotíte, jak se vám dařilo chodit s Pánem v poslušnosti evangeliu? Jestli jste rostli v posvěcení a jste tak více podobni charakteru Pána Ježíše než před rokem? Jak jste sloužili druhým v církvi i mimo ni? Kdybys dnes stanul před Pánem, uslyšel bys:
- Mt 25:23 `Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.´
Je dobré a potřebné, abychom zkoumali sami sebe, zda žijeme z víry (2K 13,5). Ale musíme dávat pozor, abychom neupadli do pasti minulosti. Nežijeme v minulosti, ale s důvěrou v Pána, který se minulosti osvědčil v našem životě, jdeme po cestě, kterou On připravuje, abychom ho oslavili dnes i zítra. Kniha Jozue nám pomáhá porozumět, jak se v takových chvílích hodnocení a bilancování neztratit, ale jak oslavit Pána.
- Po smrti Mojžíše
- Jozue 1:1 Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin Jozuovi, synu Núnovu, který Mojžíšovi přisluhoval: 2 "Mojžíš, můj služebník, zemřel.
Sám Hospodin mluví k Jozuovi: skončila jedna etapa v životě izraelského národa. Mojžíš, můj služebník, zemřel. Ta prostá čtyři slova mají hluboký význam. Vždyť to byl právě Mojžíš, který vyvedl izraelský národ z egyptského otroctví. Do Egypta sestoupilo z Kenánu 70 lidí, Jákobova rodina, aby se zachránili před hladem, který celou zemi těže svíral (Gn 46,27). Po čtyři sta let tu synové Izraele a jejich potomci byli nejprve váženými hosty, potom potřebnou pracovní silou až se nakonec stali otroky, které faraon, vládce Egypta nutně potřeboval pro udržení hospodářství země. Ale Hospodin je povolal, aby z Egypta odešli a sloužili mu v zemi, kterou slíbil již praotcům. Lidé si dnes stěžují, že nemohou mít moc dětí, protože nemají tolik peněz. Ale tady máme příklad věrnosti. Navzdory tvrdé otročině, kterou Egypťané ztěžovali ještě navíc surovostí (Ex 1,14), se Izraelci převelice rozmnožili. Nakonec jich při exodu z Egypta po čtyři sta letech odchází více než dva miliony. Slavná doba. To je skutečné počátek nového národa, Izraele. A Bůh je vedl. Po čtyřicet let se o ně na poušti staral, oděv se jim nerozpadl, měli chléb i maso. A před sebou zaslíbenou zemi. A když přece malomyslněli, když dokonce hřešili proti Hospodinu, když remcali, byl tu Mojžíš. Znovu a znovu za lid prosil Hospodina, aby jim odpouštěl hříchy, aby je nezničil.
Když začali místo Hospodina uctívat zlaté tele, už je chtěl Bůh vyhladit a skrze Mojžíše si stvořit nový národ. Ale byl to Mojžíš, kdo znovu Hospodina prosil, aby je nezničil. Raději by se vzdal věčného života, jen když se Bůh nad tím nevěrným národem slituje:
- Ex 32:32 Můžeš jim ten hřích ještě odpustit? Ne-li, vymaž mě ze své knihy, kterou píšeš!"
Apoštol Pavel byl stejného ducha, když chtěl dát svůj život za spásu tohoto národa, kdyby to jen bylo možné (Ř 9,3). A Ježíš Kristus jej opravdu dal. Jediný, kdo mohl dát svůj život za druhé, aby nám přinesl život. Apoštol Pavel miloval svůj národ, ale nemohl jej zachránit. Mojžíš miloval ty, které mu Bůh svěřil, aby je vedl z Egypta do zaslíbené země. Ale nemohl obrátit jejich srdce k Bohu. Nemohl zaplatit za jejich hřích. Bůh v těle, Ježíš Kristus vydal sám sebe jako smírnou oběť za naše hříchy. A Otec ji přijal. To jsou skutečně velcí mužové dějin, apoštol Pavel i Mojžíš. Jozue takového hrdinu víry poznal osobně. Kdyby Jozue zůstal ve svých myšlenkách v minulosti, v trápení, proč už tu Mojžíš s nimi není, co teď bez něj budou dělat, utopil by se v ní. Když přemýšlíme nad uplynulým rokem, nad tím, co bylo, nezůstávejme zakotveni ani v těch nejlepších věcech, v tom, co se nám podařilo, v požehnáních, jaká jsme zakusili, jako by to mělo být všechno! Těším se, že budeme dnes večer společně vzdávat Pánu chválu a díky za to co s námi dělal v uplynulém roce, jaká požehnání nám daroval, čím nás zahrnul, co nás učil a jak se nám dával poznat. Ano, Mojžíš zemřel a s ním jsou všechna minulá požehnání nyní připravena k tomu, aby byla Jozuovi i Izraelcům povzbuzením k novému následování Pána. A to bylo možné jak pro Izrael s Jozuem v čele, tak pro nás, Boží lid zde v UL, jen proto, že Bůh je věrný. Mojžíš zemřel. I Ježíš zemřel, ale byl také vzkříšen. Kříž není konec, ale je posilou k životu s Kristem.
- Boží povolání k následování
Jak má Jozue sloužit v tom, k čemu je povolán? Tak Bůh nenechal Jozua, aby zůstal v minulosti, ale vede ho dál:
- 2 "Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do země, kterou dávám Izraelcům.
K čemu Pán Jozua povolává? Pověřil ho, aby vedl Boží lid do zaslíbené země. A to je klíčové. Vstaň a přejdi Jordán, do země, kterou vám dávám – to je Boží povolání pro Jozua. Roky jej Pán připravoval k tomuto úkolu. Jozue duchovně rostl po boku Mojžíše. Sloužil spolu s ním. Byl to Jozue, kdo bojoval s Amálekem, který vytáhl v Refidímu proti Izraeli. A Mojžíš, spolu s Áronem a Chúrem, se za něj modlili (Ex 17,8). Jozue šel s Mojžíšem na Boží horu Sinaj, kde dostal zákon a přikázání, zapsaná na kamenných deskách. A byl také jedním, kdo byli vysláni, aby prozkoumali zemi, do které je Bůh vedl. Jen Jozue a Káleb povzbuzovali lid, aby šli zemi obsadit. Ostatní se báli nepřátel, ačkoliv měli Boží zaslíbení, že jim ji Hospodin dá. Tak vidíte, jak věrnost Jozue v minulosti postupně budovala tohoto muže ke službě Bohu nyní, když je mu svěřen úkol vést Izraelce po smrti Mojžíše do zaslíbené země. Tak všechna ta minulá požehnání, všechny ty zkoušky, kterými jste procházeli v uplynulém roce i ve všech letech minulých, vám nejsou dány, abyste se k nim chtěli vracet jako Izraelci do Egypta, protože v něm kdysi měli hrnce plné masa. S myslí upřenou do minulosti nemůžeš jít a následovat Krista do budoucnosti. Bůh nás povolává ke službě. Všechno to, co dělal v našem životě v minulosti, je Boží výchova k tomu, abychom stejně jako Jozue dnes vykročili do služby Pánu. Jozue sloužil věrně po celé ty roky. Přisluhoval Mojžíšovi. A nyní má vést celý národ. Služba Bohu začíná malými věcmi: když v neděli ráno vstaneš dříve a připravíš sebe či celou rodinu, abyste byli včas ve shromáždění – ať ke společným modlitbám, nebo k přípravě místnosti. Ta služba Bohu možná začíná každou neděli v té malé kuchyňce na druhé straně chodby u mytí nádobí. Protože každý z nás, kdo se znovunarodil z víry v Krista, byl obdarován.
- Ř 12:6-11 Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou. 7 Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí. 8 Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí. 9 Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. 10 Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. 11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu.
Ten dar ke službě máš i ty. Dostává jej každý, kdo uvěřil Kristu. A k tomu tě také Pán povolává – abys sloužil. Abys sloužil v církvi, církvi. A k tomu máme Boží zaslíbení, stejně jako Jozue. Spolu s povoláním Bůh dává Jozuovi také zaslíbení.
- Boží zaslíbení
Přejdi s celým národem Jordán. Dal jsem vám v té zemi každé místo, na které vaše noha šlápne. Pán Bůh plní slib daný Mojžíšovi.
Všimněte si, že to Boží zaslíbení se jistě naplní. Dokonce jej Bůh prohlašuje za jistou skutečnost, jako by se to už stalo. Ale nyní je na Jozuovi, aby vstal a šel.
- a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do země, kterou dávám Izraelcům. 3 Dal jsem vám každé místo, na které vaše noha šlápne, jak jsem přislíbil Mojžíšovi. 4 Vaše pomezí povede od stepi a tohoto Libanónu až k veliké řece, řece Eufratu, podél celé země Chetejců až k Velkému moři, kde zapadá slunce.
Kdyby myslí zůstal Jozue v Egyptě, třeba ve vzpomínkách na hrnec masa, nevykročil by v důvěře Bohu do země, kterou jim Bůh dává. Bůh tě povolává ke službě. Buď můžeš zůstat svou myslí ve vzpomínkách na minulost anebo se vydáš za nástroj Bohu do rukou. Buď bude každá překážka v tvém životě důvod, proč nemůžeš sloužit Bohu, anebo ji učiníš svou pomocí ke službě Pánu. Vše je připraveno. Beránkova nevěsta se chystá na svatbu. Ty jsi nástroj v Božích rukách, jak připravit tu nevěstu, Kristovu církev, aby byla krásná, svatá a bez poskvrny také tvou službou.
- Ef 5:27 tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.
Mojžíš dostal zaslíbení země do dědictví, země pro odpočinutí Izraele. Jozue je tam nyní má dovést. Je to pro nás v Písmu jako příklad – jako fyzický příklad duchovní skutečnosti. Církev se na Jozuovi a Izraeli učí následovat Krista ve víře. Oč slavnější službu jsme dostali my, kteří jsme v Kristu Ježíši! Tak jako Boží království na novém nebi a nové zemi převyšuje pozemské království Izraele v zemi, do které nyní Jozue vede lid. Jozue byl povolán, aby vedl ostatní do odpočinutí. My, Kristova církev, jsme povoláni, abychom skrze rozšiřování dobré zprávy o Kristově smírné oběti za hříchy, uváděli do poddanství každou mysl mocí evangelia. To je ta nejsilnější zbraň, protože má moc bořit lidské výmysly a všecko, co se v pýše pozvedá proti poznání Boha (2K 10,4-5). Lidské zbraně dobývají území, a to jen do doby, než je dobude zase někdo jiný, ale zbraň evangelia dobývá lidská srdce pro věčné království, které je navěky! (Mt 11,28-30; Žd 4; Lk 1,68-79). A to je naše povolání! V tom povolání máme také jistotu Boží pomoci.
Jozuovi Hospodin říká:
- 5 Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě.
Nikdo se proti tobě nepostaví, zde spíše ve smyslu: neobstojí proti tobě. Bojoval někdo s Jozuem? Ano. Čteme o tom v kap. 10; 11; 23,1. Králové Jeruzaléma, Chebrónu Jarmútu, Lakíše a dalších v té době pohanských království bojovali proti Izraeli v čele s Jozuem. A žádné království neobstálo.
- Joz 10:8-10 I řekl Hospodin Jozuovi: "Neboj se jich, neboť jsem ti je vydal do rukou. Žádný z nich před tebou neobstojí." 9 Jozue táhl z Gilgálu po celou noc a náhle je přepadl. 10 A Hospodin je před Izraelem uvedl ve zmatek. Připravil jim u Gibeónu zdrcující porážku.
Hospodin je pomoc v pravý čas příhodná. Vítězství Jozua a Izraele je jisté. Ale ne proto, že Jozue je nejschopnější vůdce a Izrael nejschopnější armáda. Vítězství je jejich, protože Bůh je nenechal klesnout a neopustil je. To je největší zaslíbení pro křesťanské povolání:
- Žd 13:5-6 Vždyť Bůh řekl: `Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.´ 6 Proto smíme říkat s důvěrou: `Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?´
Jestliže tě Bůh povolává do služby, zde máš také jistotu jeho zaslíbení: nepůjdeš ve své síle a moci, ale Bůh je tvá síla. Opustí snad nebeský Otec své adoptované dítě? Lidští otcové i to dělají. Ale náš nebeský Otec nikdy! Vždyť pro tebe vydal svého jednorozeného Syna, jak by ti spolu s ním nedaroval všechno? Jsi Boží dítě. Otec má o tebe péči každý den.
- Pl 3:22-23 Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí. 23 Obnovuje se každého rána, tvá věrnost je neskonalá.
Před Jozuem nikdo neobstál a Bůh naplnil co slíbil. Pán Bůh je naše jistota ve službě. Ne kvůli našim schopnostem či naopak neschopnostem bude i služba podle toho vypadat. Ne. Máme dokonce větší zaslíbení, než měl Jozue. Mojžíšův zákon přinesl Izraeli požehnání, když budou poslouchat a dodržovat jeho přikázání. Ale také obsahuje prokletí pro národ, pokud se Božího zákona držet nebudou a nebudou se jím řídit. Požehnání nebo prokletí. Ale v Kristu Ježíši už není žádné odsouzení pro ty, kdo věří!
- Ř 8:1-4 Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, 2 neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. 3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích, 4 a aby tak spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůlí, nýbrž vůlí Ducha.
Bůh je s námi v Duchu svatém, jehož pečeť neseme pro den vykoupení. Proto vaše službu v Pánu není nikdy marná! Znám ty palčivé myšlenky, které přicházejí na mysl, když mám sloužit. Jak můžeš ty kázat druhým, když sám selháváš. Jak chceš vysvětlovat Boží slovo, když mu tak málo rozumíš? Mladí muži zápasí s neodbytnými myšlenkami pokušení: jak chceš vést shromáždění, když to neumíš? Ty že chceš vykládat Žalm a vést celé shromáždění v uctívání, když sám nejsi schopen Boha uctívat celým svým životem? Sestra zápasí s pocitem vlastní nedostatečnosti prokazovat praktickou lásku druhým v církvi, protože už jí nezbývají síly. To je ďábel, bratři a sestry, který chce, aby církev byla slabá, aby v ní nesloužil jeden druhému, protože kdyby se služba jednoho druhému v církvi rozhojňovala, pak by církev byla silná mocí Ježíše Krista, byla by mocným svědectvím evangelia nevěřícímu světu.
- J 13:35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým."
Máme tedy povolání ke službě, máme zaslíbení, že se Boží dílo uskuteční a máme jistotu Boží pomoci v tom díle.
- budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě.
A k tomu všemu, bratři a sestry, máme také prostředky milosti, které nás k té službě vyzbrojují. Hospodin dává Jozuovi ve v. 6 příkaz.
- Boží příkaz
- 6 Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dědictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich otcům, že jim ji dám.
Dvakrát Pán Bůh Jozua vyzývá: buď rozhodný a udatný, dokonce velmi udatný (v.6-7). A když mu řekne, jak toho dosáhnout, znovu ho vyzývá ve v.9: buď rozhodný a udatný a neměj strach a neděs se! Proč to Hospodin Jozuovi říká? Proč to Jozue potřebuje slyšet? Kdyby byl Jozue statečný a udatný, nemusí ho k tomu sám Bůh třikrát volat! Ne tento služebník, který má vést celý Boží lid, izraelský národ, do boje při dobývání zaslíbené země, kde jsou tisíce a tisíce nepřátel odhodlaných zničit je, ať to stojí, co to stojí, kdyby tento Jozue byl tak rozhodný a velmi udatný, nepotřeboval by to slyšet od Boha. A znovu. A znovu. Protože tu rozhodnost a udatnost, což je jinými slovy odvaha, ke službě Bohu, ta nemůže být z člověka. Sebedůvěra vede člověka k duchovnímu ztroskotání. To je hlas světa, který se dokonce dostává do církve, když ti svět či tzv. křesťanští psychologové radí: nejprve získej sebedůvěru a pak půjdeš dobře životem. Boží slovo mluví jinak:
- Ef 6:10 A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci.
Potřebujeme být rozhodní a odvážní ve službě evangeliu. Kolikrát nás naše myšlenky zrazují: nechoď s kalendáři na ulici rozdávat nebo mluvit s lidmi. Pochybnosti zaplavují naši mysl: co budu lidem říkat? Jsem nesmělý a plachý, nemám odpovědi na otázky lidí… A už jsem dnes unavený. Musím ještě to a to, nezbývá mi čas…. Myslíte, že Jozue neměl podobné myšlenky? Kdo je nemá? A čím větší úkol ve službě, tím větší pochybnosti. Proto je to tu napsáno nejen pro Jozua, ale především pro nás: buď rozhodný a udatný. Protože tvůj Spasitel je silný a věrný, jdi a služ z jeho síly. A když ti chybí, hledej ji v modlitbě. Bůh dává tomu, kdo ho prosí. Ale když neprosíme, nemůžeme dostávat. Pros Pána, abys měl sílu a odvahu vydávat svědectví o Kristu ve své rodině, i když máš obavy, že tě budou považovat za blázna, že se ti budou možná vysmívat, jak jsi naivní, že věříš v Boha. Buď rozhodný a udatný ve své službě, protože to je Boží povolání. Bratři a sestry, jak dobrý a milostivý je náš Bůh. Protože čím více se učíme spoléhat na jeho pomoc, na jeho vedení, na jeho požehnání, tím více zakoušíme jeho blízkost, jeho podporu, jeho vedení, jeho požehnání. Ale když své oči upřeme na svět, budeme zakoušet i tíhu světa sami. Místo sebedůvěry
- 2Tm 2:8 Pamatuj na Ježíše Krista vzkříšeného z mrtvých, původem z rodu Davidova; to je moje evangelium.
a
- Žd 12:1-2 vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, 2 s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle.
Jen tak budeš udatný a rozhodný. Odevzdávej se Bohu a v takové důvěře budeš udatný a rozhodný v každé službě, ke které tě Bůh obdarovává a do které tě povolává.
- Používej prostředek k požehnané službě
Požehnání ve službě bude Jozue zakoušet, když bude používat prostředky milosti, které dává Bůh.
- 7 Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo; tak budeš jednat prozíravě všude, kam půjdeš. 8 Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě. 9 Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?"
Proč je Jozuova rozhodnost a odvaha tak spjata s Božím slovem? Protože Boží slovo zjevuje Boží moc a posiluje toho, kdo mu věří. Jsou tu příkazy pro Jozua, které ho vedou k odvaze a rozhodnosti.
- Bedlivě plň Mojžíšův zákon
Bůh jej dal skrze Mojžíše, aby celý Izrael rozuměl, že potřebují Boží milost, aby se líbili Bohu. Všechna přikázání jsou svatá a dobrá, ale srdce člověka nevyléčitelné (Jer 17,9). Jaké požehnání máme oproti Jozuovi a Izraeli.
- Žd 3:2-3 `Mojžíš byl věrný v celém Božím domě´. 3 Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu je víc nežli dům sám.
Byl nám postaven před oči Pán Ježíš. Položil svůj život, abychom my mohli znát Boží přítomnost a posilu v tom našem. Boží slovo je plné zaslíbení. Abychom se jich mohli držet, potřebujeme Ježíše Božího slova. On je Alfa i Omega, první i poslední, On je Pán pánů a Král králů. On je první i poslední. On je naše všechno – to je Ježíš Kristus.
- Přebývej v něm
Jozue má mít Mojžíšův zákon na rtech (ať se nevzdálí od tvých úst) a na mysli (rozjímej nad ním ve dne v noci). My jej musíme mít díky pomoci Ducha svatého zapsané do srdce. Aby tam pracovalo, a tam nás vyzbrojovalo. Aby nás skrze něj Duch proměňoval den ze dne do podoby Kristovy. Je to už déle než rok, co spolu jako místní církev čteme Bibli. Kapitolu v každý všední den. Každý se může přidat na Messengeru do skupiny Církev čte Bibli spolu. Je to jen doplněk ke čtení Písma, které každý máte sám ve svém křesťanském denním rozvrhu. Ale to důležité, co se spolu učíme, je klást si otázky nad každou částí Božího slova. A není to vždy snadné, když procházíme knihu Exodus, a bude to ještě obtížnější třeba v Leviticu. Ale to, co se učíme je nesmírně důležité. Ptát se, co se v každé části Písma dozvídáme o Ježíši Kristu. To je nejdůležitější hermeneutický, tedy výkladový princip. Celé Písmo zjevuje Krista. Jeho charakter, jeho vůli, jeho moc a nanejvýš jeho slávu. Proto rozjímej nad Slovem, měj je na rtech, každý den. Tak budeš objevovat nádheru Ježíše Krista a porosteš tak v rozhodnosti a udatnosti ke službě tomuto Kristu.
Když porosteš v poznání Krista skrze Boží slovo, budeš se tak učit jednat podle něj (abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno). Tak budeš získávat rozhodnost, to znamená, budeš vědět co je správné, a budeš mít odvahu se toho správného držet. Biblicky řečeno, odkud se bere morální síla a odvaha? A znamená to, že nebudeš mít strach? Morální síla a odvaha pramení z (1) víry ve svrchovanost a zaopatření Boha a (2) ve skutečnosti, že jsme přesvědčeni, že to, co děláme, je správné, nejlepší a nezbytné pro život. Odvaha je vlastnost mysli, která umožňuje mužům čelit nebezpečí a potížím s pevností a odhodláním navzdory vnitřním obavám (srov. 1K 2,3; 2K 7,5). Jinými slovy, odvaha není nepřítomnost strachu. Naše morální síla a odvaha nezávisí v konci konců na našich schopnostech, ale na tom, zda chodíme v blízkosti Pána. Tak můžeš být navzdory své nedostatečnosti rozhodný a udatný mocí Ježíše Krista.