Jedině v Kristu, jedině vírou v Krista! Ř 10,5-11;

 

 

Jedině v Kristu, jedině vírou v Krista! Ř 10,5-11;

Motto: Římanům 3:21 Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky, 22 Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: 23 všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;24 jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.

Úvod

Pokoj vám a milost drazí přátelé, bratří a sestry! Dnes budeme mluvit o naprosté exklusivitě evangelia Pána Ježíše Krista. O výlučnosti samotného Božího Syna! Písmo praví, že není jiného jména pod nebem na zemi, ve kterém bylo dáno lidem spasení. Tato jedinečnost Krista a Jeho evangelia, to že jen On jediný je cesta, pravda a život, je právě zdrojem exklusivity.

Ve světě jsme zvyklí, že to, co je jedinečné, je zároveň velmi vysoko ceněné! Svět si nechá náležitě zaplatit za to, co je vzácné, exklusivní, luxusní. Za to, co je velmi dobré, kvalitní zboží.

Ale Bůh dává všem, kterým chce bez výhrad, bez výčitek a zadarmo! Ano slyšíte dobře. To nejdražší, nejcennější, co může na tomto světě člověk obdržet dává Bůh naprosto zadarmo! Znovu zopakuji, že se jedná o nejcennější, nejdražší dar, jaký může člověk dostat! Dar nesmírné, nezměřitelné, nespočitatelné hodnoty! Přesto, že je dáván zdarma. Je jako převzácný poklad ukrytý v poli, je jako perla všech perel.

• Matouš 13:44 „Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.45 Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly, 46 objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.

Opravdu se vyplatí dát za tento poklad, za tuto perlu vše. Jako Pavel apoštol, který vše pokládá doslova za hnůj, ve srovnání s Kristem a Jeho evangeliem! Měl vzdělání, prestižní postavení v Izraeli, byl římský občan. Ale vše pokládá za bezcenné ve srovnání s milostí, kterou Bůh dává v Kristu Ježíši!

Tato milost, ačkoli ji dobrý Bůh dává zdarma, není bezcenná, laciná milost! Je draze zaplacená. Draze jsme byli vykoupeni. Ne pomíjivými věcmi tohoto světa, kterých si svět cení. Ne zlatem, stříbrem, drahými kameny. Ne ropou, plynem, a dalším nerostným bohatstvím tohoto světa. Nýbrž drahou a převzácnou krví Božího Beránka!

• 1 Petrův 1:19 On jako beránek bez vady a bez poskvrny 20 byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.

Více nemohlo být zaplaceno! Bůh, Boží Syn sám sebe pro nás učinil hříchem a v těle člověka podstoupil hroznou a potupnou smrt na kříži. Pil hrozivý kalich Božího svatého hněvu místo mě, místo tebe bratře a sestro!  Kéž tato pravda znovu a znovu posiluje naše srdce, našeho ducha. Pojďme se občerstvit Božím slovem! Pojďme do Písma, které je celé vdechnuté Božím svatým Duchem a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. 2 Tm 3,16-17; Budeme číst Ř10,5-11;

Odkazy: Mt 13,44-46; 1 Pt 1,19-20; 2 Tm 3,16-17;

Římanům 10:5 Mojžíš píše o spravedlnosti, založené na zákoně: `Člověk, který tak jedná, bude živ.´ 6 Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: `Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe? ´ - aby Krista přivedl dolů - 7 `ani neříkej: kdo sestoupí do propasti? ´ - aby Krista vyvedl z říše mrtvých. 8 Co však praví? `Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci´; je to slovo víry, které   zvěstujeme. 9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. 10 Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, 11 neboť Písmo praví: `Kdo v něho věří, nebude zahanben. ´

Ze zákona spravedlnosti dosáhnout nelze! V 5;

Pavel apoštol začíná náš dnešní text ve verši desátém těmito slovy:

• Římanům 10:5 Mojžíš píše o spravedlnosti, založené na zákoně: `Člověk, který tak jedná, bude živ.´

Pokud bychom vytrhli tento verš z kontextu, mohlo by se zdát, že lze dosáhnout spravedlnosti plněním zákona. Vždyť Pavel říká. „Člověk, který takto jedná, bude živ!“ Jenže nezapomeňme, že tentýž Pavel o kousek před tímto veršem zaznamenal na konci deváté kapitoly slova o tom, že Izrael nedošel k pravému cíli zákona. A to právě proto, že celou dobu usiloval dojít spravedlnosti plněním zákona. Ale k tomu nebyl zákon dán. Ze zákona totiž pochází poznání hříchu. A tak Izrael usiloval ve své horlivosti bez pravého poznání o nemožnou věc. A na Izraeli i na těch, kteří v Izraeli usilovali dojít spravedlnosti plněním zákona, nám Bůh v Písmu ukazuje, jak tragicky končí horlivost pro Boha, bez pravého poznání! Podívejme se na dva texty:

• Marek 15:9 Pilát jim na to řekl: "Chcete, abych vám propustil židovského krále?" 10 Věděl totiž, že mu ho velekněží vydali ze zášti. 11 Velekněží však podnítili zástup, ať jim raději propustí Barabáše. 12 Pilát se jich znovu zeptal: "Co tedy mám učinit s tím, kterému říkáte židovský král?" 13 Tu se znovu dali do křiku: "Ukřižuj ho!" 14 Pilát jim řekl: "A čeho se vlastně dopustil?" Oni však ještě víc křičeli: "Ukřižuj ho!"

Druhý text je ze Skutků:

• Skutky apoštolské 22:1 „Bratří a otcové, vyslechněte, co vám chci nyní říci na svou obhajobu." 2 Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejsky, úplně se uklidnili a Pavel pokračoval: 3 „Já jsem Žid a narodil jsem se v Tarsu v Kilikii, ale vychován jsem byl zde v Jeruzalémě. V Gamalielově škole jsem byl přesně vyučen zákonu našich otců. Byl jsem právě tak plný horlivosti pro Boha, jako jste dnes vy všichni, 4 a víru v Ježíše Krista jsem pronásledoval až na smrt, muže i ženy jsem dával spoutat a uvěznit, 5 jak mi může dosvědčit velekněz a celý sbor starších.

Horlivost pro Boha bez poznání pravdy vedla Izrael k ukřižování Krista! Horlivost pro Boha bez pravého poznání vede paradoxně k pronásledování a k potírání pravé víry v Boha, a to za každou cenu. I za cenu usmrcování pravých věřících. Pán Ježíš říká: Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat. J 15,20, první polovina verše.

Duchovně mrtvý člověk, potomek Adamův není schopen bez Božího milostivého zásahu poznat a pochopit pravdu, i když ji má před svýma očima! Je schopen ve své převrácenosti naopak dojít velmi daleko do Boha, přesto, že ho vede náboženská horlivost!

Písmo svědčí, že věci Božího Ducha může pochopit jen člověk z Božího Ducha narozený a Božím Duchem naplněný i zapečetěný! 1 K 2,15; takový člověk je schopen porozumět všemu. Ale Izrael, tělesný Izrael nebyl jako národ celý znovuzrozen z Ducha Božího. Duch ještě nebyl vylit. Ale jen ti, které Bůh obdaroval svou milostí a spasitelnou vírou v Izraeli. Ostatek, který měl Bůh v každém pokolení Izraele.  A Boží Duch nebyl ještě v nich, ale byl s nimi, byl při nich! Co říká Pán Ježíš svým učedníkům před vylitím Ducha Božího?

• Jan 14:15 Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; 16 a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky - 17 Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.

Pánovi učedníci podle slov Ježíše Ducha pravdy znali, protože s nimi zůstával. A Pán Ježíš zaslíbil, že v nich bude! O Letnicích se potom naplnilo toto slovo!

A tak se na tělesném Izraeli jako celku naplňuje jiné slovo a nám se může zdát tvrdé. V Ezechielovi stojí psáno:

• Jeremjáš 13:23 Může snad Kúšijec změnit svou kůži? Či levhart svou skvrnitost? Jak vy byste mohli jednat dobře, když jste se naučili páchat zlo?

Ale to slovo nemluví jen k Izraelcům jako národu, ale i ke všem ostatním lidem. Co Pavel rozvíjí v kapitolách 9-11 z listu Římanům? Rozvíjí přeci svou nauku o vyvolení. Nauku o tom, že spása je pouze vírou v Mesiáše. Pohan je na tom stejně. I u něho platí, že nezmění svou podstatu, ani kdyby horlil pro Boha sebevíc! Náboženská horlivost bez poznání pravdy vede ještě hlouběji do temnoty.

Podívejte se na katolickou církev, která převrátila, zatemnila evangelium. Nebyla to právě ona, kdo pronásledoval vždy znovuzrozené křesťany? Podívejte se na inkvizici.  A nevidíme i u muslimských národů stejnou horlivost bez pravdy? Která vede náboženského, před Bohem mrtvého člověka k hrozným věcem?

Izrael měl Boží zákon, bohoslužbu, smlouvy! Ale to, na čem opravdu záleží tělesný Izrael jako národ nikdy nepoznal. Jen vyvolený ostatek v něm! Vzpomeňme na slova Pavla z deváté kapitoly.

• Římanům 9:6 Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael, 7 ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž `z Izáka bude povoláno tvé potomstvo´, to jest: 8 dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené.

Pavel apoštol také říká, že na ničem jiném nezáleží, než na novém stvoření Ga 6,15; Musíme se narodit znovu, a to z Boha a Jeho Ducha, jen tak člověk může dojít poznání pravdy a být osvobozen. A ve stejném listě Pavel varuje všechny, kdo by chtěli stavět na zákoně. Ať už Židy, či pohany a říká.

• Galatským 2:16 víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona `nebude nikdo ospravedlněn´.

Poučme se tedy z toho, co bylo zapsáno pro naše vyučení a poznání! Poučme se na Izraeli a jeho selhávání a selhání! Spása je dar. Je možný jen na základě víry v Krista. Víry, která sama je darem Božím. Není to víra neproměněných lidských srdcí. Ale víra srdce nového, které dává Bůh. Pojďme tedy všichni k tomu Jedinému, kdo nám může tento dar dát. Pojďme k Bohu a Ježíši Kristu. Prosme o nové srdce, o pravé poznání. To platí pro ty, kteří ještě nevěří evangeliu, i pro ty, kteří již věří a mají dar víry a nového srdce! Vždyť je psáno.

• Jan 8:31 Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. 32 Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."

Ke Kristu, do Písma! Do Kristova slova a potom zůstávat v Něm! v Kristu a v Jeho slovu! Zůstávat v Jeho slovu znamená podle něho žít, být poslušný Písmu! Jen tak může být člověk zachráněn, jen tak může poznat pravdu a stát se v pravdě svobodným od prokletí, od vlády hříchu a temnoty!

Odkazy: Mk 15,9-14; Sk 22,1-5; J 15,20; 8,31-32; 14,15-17; 1 K 2,15; Jr 13,23; Ř 9,6-8; Ga 6,15; 2,16;

Vše již bylo učiněno! V 6-7;

Ve verších 6-7 Pavel pokračuje:

• Ř 10, 6 Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: `Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe? ´ - aby Krista přivedl dolů - 7 `ani neříkej: kdo sestoupí do propasti? ´ - aby Krista vyvedl z říše mrtvých.

Pavel odkazuje na Boží slovo z Dt ze třicáté kapitoly. Zde stojí od jedenáctého verše psáno:

• Deuteronomium 30:10 budeš-li poslouchat Hospodina, svého Boha, a dbát na jeho přikázání a nařízení, zapsaná v knize tohoto zákona, a navrátíš-li se k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší.11 Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený. 12 Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" 13 Ani za mořem není, abys musel říkat: "Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" 14 Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.

V Dt 30,10-14 je to vztaženo k zákonu, o kterém víme již, že nebyl dán pro to, aby jeho plněním kdokoli dosáhl spásy. To je nemožné, zákon byl dán pro poznání hříchu. Proto, aby Izrael a celý svět poznal právě svou potřebu milosti. Pavlovo slovo v Ř 10,6-7 je slovo podobné, vztahující se ale ke Kristu a ke skutečné spáse z milosti a vírou. V čem jsou si ta slova podobná?

Tak za prvé. Jsou plně vdechnuta Božím svatým Duchem! A dále v tom, že v obou případech zde vidíme aktivitu vycházet od Boha. Jinými slovy je to Bůh, kdo jedná. A kdo činí vše potřebné. Boží slovo neselhalo a neselhává. Neselhalo v případě zákona, který nikdy neměl za úkol přinést spásu, ale usvědčit každé tělo, každá ústa i celý svět z viny Ř 3,19; Na Izraeli mělo být prokázáno, že nikdo není spravedlivý, není ani jeden. A každý člověk může dojít spásy jen z milosti Boží. Byl to Bůh, kdo jednal, kdo dal zákon, aby konfrontoval Izrael a na jeho příkladu celý svět usvědčil z hříchu a z toho, že přirozený člověk se nemůže líbit Bohu a dojít spásy ze svých skutků! Bůh tedy činil a učinil vše potřebné!

A zde v Ř 10,6-7 je to podobné. Bůh jedná, Bůh již vše učinil. Není potřeba, aby člověk jakýmkoli způsobem se snažil zajisti si svým úsilím záchranu! Co říká Pavel?

• Římanům 10:6 Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: `Nezabývej se myšlenkou: kdo vystoupí na nebe? ´ - aby Krista přivedl dolů - 7 `ani neříkej: kdo sestoupí do propasti? ´ - aby Krista vyvedl z říše mrtvých.

Vše potřebné k záchraně člověka je již učiněno! Není potřeba vystoupit do hlubin obrovského vesmíru a propátrávat jeho nezměrné prostory proto, abychom nalezli záchranu! Není potřeba spustit se do propasti, do hlubin oceánů. Až na dno Mariánského příkopu, a ještě mnohem hlouběji až do propastných tůní o kterých mluví Písmo! Není požadována žádná namáhavá, nebezpečná pouť napříč celým stvořením, celým vesmírem!

A Pavlova slova mají ještě jiný, mnohem hlubší rozměr. Vidíte to tam? Nezabývej se myšlenkou, kdo vystoupí na nebesa! Netrap se a nehloubej složitě, zda je v tvých silách, nebo v silách kohokoli jiného vystoupat svou moudrostí, silou a svými skutky do nebes, dosáhnout Krista, Boha a přivést ho dolů! Ani neztrácej sílu i čas přemýšlením, kdo stejně tak sestoupí do propasti, aby dosáhl Krista a vyvedl ho z propasti, z podsvětí! To není možné a není to ani třeba!

Co říká Písmo? Nestojí psáno na mnoha místech, že to Bůh dal svého Syna? Že to Syn dal sám sebe? On přišel z nebes sám!  On se narodil jako člověk z Otcovi i své vůle. Sklonil se k nám! Není a nebylo potřeba vystoupat k Němu a přivést Ho!

• Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. 18 Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

A text z Filipským?

• Filipským 2:5 Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: 6 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, 7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka 8 se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Bůh Otec ze své dokonalé lásky dal a Bůh Syn z té samé dokonalé lásky k Otci i k Jeho dětem šel sám a dobrovolné. Šel rád, i když věděl, co Ho čeká!

A když mřel na kříži, když byl dán do hrobu, nebyla to žádná jiná moc než moc Boží, moc svatého Ducha, která Krista přivedla zpět, když byl vzkříšen z mrtvých! Petr píše.

• 1 Petrův 3:18 Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. 19 Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení, 20 kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových. Tenkrát Boží shovívavost vyčkávala s trestem, pokud se stavěl koráb, v němž bylo z vody zachráněno jenom osm lidí.

Ježíš byl usmrcen v těle, ale obživen mocí Ducha svatého. V této své autoritě a síle sestoupil až do propasti, ve které drží Bůh vzbouřené anděly, démony. Mezi svou smrtí a vzkříšením Kristův duch živý v Bohu, v Duchu svatém zvěstoval těmto vzbouřeným duchům zla své vítězství, navzdory tomu, že zemřel na kříži! Třetího dne od Kristovi smrti bylo potom Jeho vítězství zvěstováno celému viditelnému světu tím, že byl vzkříšen před zraky mnoha svědků z mrtvých! Sk 17, 30-31;

Není tedy potřeba hledat Krista dále v hrobě, jít za Ním do propasti, abychom se Ho snažili nějakým svým způsobem vyvést na zpět. Vše již bylo učiněno k tomu, abychom byli spaseni! Co z toho pro nás plyne? Poznání, že je hrozné hřešit proti Bohu a žít ve vzpouře proti Němu.

 Ale je dvakrát hrozné a neodpustitelné vědět, že vše potřebné bylo učiněno, aby člověk mohl být spasen a pohrdnout touto Boží dobrotou! Ať jde o Žida, který dál staví na své spravedlnosti a na plnění zákona, nebo jde o pohana, který smýšlí, že je morálně pevný a bezúhonný. Myslet si, že se nás Boží spravedlivý soud netýká je pýcha, která člověka dovede až k soudu a ke spravedlivému trestu po celou věčnost! Odmítnout evangelium znamená dopustit se hříchu nevíry, která nebude odpuštěna ani v tomto věku, ani ve věku příštím! Proto čiňte všichni pokání a věřte evangeliu. Žijte evangelium!

Odkazy: Dt 30,10-14; Ř 3,19; J 3,16-18; Fp 2,5-8; 1 Pt 3,18-20; Sk 17,30-31;

Jediný skutek chce Bůh! V 8-10;

Pavel pokračuje verši osm až jedenáct.

• Římanům 10:8 Co však praví? `Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci´; je to slovo víry, které zvěstujeme. 9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. 10 Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, 11 neboť Písmo praví: `Kdo v něho věří, nebude zahanben. ´

Evangelium je dobrá zpráva. Je to dobré slovo přinášející dobré věci. Přinášející pravdu o spravedlivém Bohu, který je Soudce. O hříšném člověku, který je vinen. O cestě záchrany skrze život a dílo Pána Ježíše Krista na kříži.  Pavel píše, že toto slovo je nám blízko. Máme ho v ústech a v srdci.to neznamená, že spása je z nás a máme ji hledat sami v sobě. Ve svých padlých srdcích a ve svých ústech. Ale znamená to, že spása je nám skutečně velmi, velmi blízko. Stačí uchopit evangelium srdcem a vyznat ústy! Doslova zde Pavel říká: „dej Bohu ve svém srdci za pravdu a vyznej nahlas, že Ježíš Kristus je přesně tím, co o Něm Bůh v Písmu říká!  Tak málo stačí! Tak blízko jsi člověče spáse! Zde opět Pavel odkazuje a přímo cituje Dt 30,14. Skutečně vše bylo Bohem učiněno a spása není od žádného člověka daleko!

Pokud je tedy evangelium komukoli zvěstováno církví, nebo jednotlivým křesťanem, stačí jedno jediné. Přijmout ho a uvěřit mu! Pokud je komukoli evangelium zvěstováno prostřednictvím Písma, že toto Písmo čte. Stačí jedno jediné, přijmout ho jako pravdu a uvěřit mu! Evangelium je podle Pavla slovo víry a to znamená, že toto evangelium může být přijato právě pouze vírou! Pojďme do Janova evangelia, kde samotný Pán Ježíš potvrzuje tuto pravdu. Když se Ježíše zástupy ptají, jak mají jednat, aby se líbili Bohu, odpovídá takto.

• Jan 6:28 Řekli mu: "Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?" 29 Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal."

Věřte v Krista. V Božího Syna a Mesiáše! Přijmi tuto pravdu a vyznej ji svými ústy! Uvěř ji ve svém srdci! Tomu, že jedině Bůh je spravedlivý a každý člověk hříšník a lhář. Tomu, že jen skrze život, dílo, smrt na kříži a vzkříšení Krista můžeš být zachráněn! Tak přestaneš být lhářem, který svým životem popírá pravdu! To je k tomu první krok.

Ale nelze jen intelektuálně přijmout a vyznat, že Ježíš je Bůh a Pán vesmíru. Taková víra je vírou, kterou mají i démoni, jak říká list Jakubův. Taková víra nikoho nemůže spasit! To, co ústa nahlas vyřknou, musí být v souladu s tím, čím je naplněno naše srdce. Ze srdce a z toho, co je v něm povstává celý náš život. Myšlenky, slova i skutky! Srdce v našem případě znamená celého vnitřního člověka, z něho pak vychází vše! Naše myšlení, řeč, náš pohled, a to čím sytíme své oči, naše chování. Toto vše je určováno tím, co je v našem srdci. Čemu naše srdce opravdu věří, co je pro naše srdce opravdový poklad, k čemu je naše srdce neodolatelně přitahováno. A na čem tedy naše srdce opravdu staví!

Proto Pavel říká, že naše srdce musí věřit, že Bůh vzkřísil Krista z mrtvých! Toto vzkříšení Krista musí být skutečnou podstatou našeho srdce, našeho vnitřního člověka. Vzkříšení je středobodem evangelia, křesťanské zvěsti a křesťanské víry! A zde je problém. Přirozenému člověku je slovo o vzkříšení bláznovstvím! K tomu, abychom takto spasitelné uvěřili zprávě o vzkříšení Krista z mrtvých, potřebujeme nadpřirozenou moc Božího Ducha! Potřebujeme nové srdce, potřebujeme se narodit podruhé. Tentokrát ne z vůle těla, ale z vůle Boha!

Tento problém předurčuje veškeré snažení jakéhokoli člověka k neúspěchu a zároveň absolutně dokazuje, že víra i spása je možná pouze z milosti, jako dar Boží! Jsme zpátky u vrcholu celého listu Římanům. Jde o Boží dílo, které může uskutečnit pouze Bůh svou mocí!

• Římanům 1:16 Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. 17 Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: `Spravedlivý z víry bude živ.´

Spása je dílem Božím, protože jen Bůh vám může dát narodit se znovu z Jeho Ducha. Jen On vám může dát nové srdce, jehož podstatou, základem bude víra ve vzkříšeného Krista!

Jak tedy můžeme skloubit zdánlivý rozpor mezi faktem, že spása není od žádného člověka daleko. Že Bůh chce jediný skutek a to víru. Že v uvozovkách stačí tak málo. Jen přijmout vírou a tuto víru veřejně vyznat. Jak to skloubíme s potřebou nadpřirozeného zásahu od Boha? S jeho svrchovaností?

Především Bůh je skutečně svrchovaný, ale člověk je zodpovědný a je jasným příkazem volán k tomu, aby věřil. Sk 17,30-31; To je příkaz každému člověku, všem lidem!

Za druhé Bůh neskrývá svou tvář před těmi, kteří k Němu volají. Je nanejvýše dobrotivý, slitovný a milosrdný. Nepřeje si, aby člověk zahynul ve svém hříchu, ale aby se odvrátil od své zlé cesty a činil ve víře v Krista pokání! Pán Ježíš to potvrzuje v Matoušovi, v sedmé kapitole.

• Matouš 7:7 Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. 8 Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. 9 Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? 10 Nebo by mu dal hada, když ho prosí o rybu? 11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, tím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!

 Proto neochabujte vy, kteří ještě nemáte víru v evangelium. Spěchejte ke Kristu. Bušte a proste. A vy, kteří věříte myslíte snad, že už nemusíte? Spěchejte i vy, bušte a proste, abyste rostli ve své víře.  

Pavel pokračuje. Říká, že srdcem věříme ke spravedlnosti. Co to znamená? Znamená to, že ve chvíli, kdy jste uvěřili, stáváte se v Božích očích dokonale spravedlivým člověkem. Bůh na vás skrze Krista hledí jako na dokonale svatého člověka. Bůh z vás kvůli svému synu sňal veškerou vinu a přičetl vám Ježíšovu dokonalou spravedlnost! Vaše spása byla tímto dokonána. Toto je základní dogma naší víry.

Ale nejenom naše úplné ospravedlnění. I posvěcení je závislé na novém srdci, jehož podstatou, životem a silou je víra ve vzkříšení Krista z mrtvých. Protože srdce, které tuto víru nemá hluboko v sobě, nemůže kráčet cestou kříže ve stopách Kristových. Nebude milovat spravedlnost a usilovat o ní. Právě i proto Pán Ježíš varuje následujícími slovy.

• Matouš 7:21 Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.

Proto slova Pavla o tom, že srdcem věříme ke spravedlnosti, myslím zahrnují i posvěcení. Nový život v Kristu musí růst. Od toho život je! A tam, kde je spravedlnost nového stvoření v Kristu, tam je i touha po růstu ve spravedlnosti! Takové srdce plné Krista vede k tomu, že ústa přetékají pravým vyznáním. Ústa vyznávají ke spáse verš desátý.

Řecké slovo přeložené v tomto verši jako vyznávat znamená doslova říkat totéž jako někdo další. Nebo souhlasit s někým. My vyznáváme tím, že říkáme totéž, co Bůh Otec říká o svém Synu. Vyznáváme, že On je ten ustanovený Král na Siónu, na svaté hoře Boží. On je Král církve i každého z nás! Z Boží milosti jsme poznali tuto pravdu a souhlasíme s ní naprosto niterně. Jde o hluboké, osobní přesvědčení, které je základem celého našeho života. Tak se naplňují na nás slova Písma, slova samotného Krista o tom, že Ježíš Kristus je pro nás naprosto vším.

• Zjevení Janovo 22:13 Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.

Odkazy: Dt 30,14; J 6,28-29; Ř 1,16-17; Sk 17,30-31; Mt 7,7-11; 7,21; ZJ 22,13;

Aplikace

Jaké jsou aplikace našeho textu? Vycházejí především z jedenáctého verše desáté kapitoly listu do Říma.  Co tam stojí?

• Římanům 10:11 neboť Písmo praví: `Kdo v něho věří, nebude zahanben. ´

To ale znamená, že každý, kdo odmítá věřit evangeliu Ježíše Krista zahanben bude. A to zahanbení bude věčnou hanbou, která bude způsobovat věčný zármutek takové vzpurné duši. Není spásy mimo Krista. Mimo Krista je jen soud a věčný trest! Věčný Boží spravedlivý hněv, věčně dopadající na duši, která svým odmítnutím Ježíše Krista činí z Boha lháře. První aplikací je tedy naléhavá výzva všem, kteří odmítají slova Písma o Božím Synu, aby činili neprodleně pokání a věřili evangeliu! Jak moc je to naléhavé? Bůh o tom mluví ústy Pavla v listu do Korintu číslo dva.

• 2 Korintským 5:19 Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. 20 Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem! 21 Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.

Jak již bylo řečeno. Je hrozné žít ve vzpouře a nepřátelství proti svatému Bohu! Ale je dvakrát horší a neodpustitelné odmítnout Jeho paži nabízenou ke spáse a učinit z Něj lháře! Pohrdnout obětí svatého Krista, který se ztotožnil s hříchem pro naši spásu!

A ti, kteří věří? Jak se projevuje tato víra? Je to skutečně víra nového srdce, nebo jen prázdná proklamace našich úst, podobná víře démonů? Jsme přitahováni srdcem ke spravedlnosti Boží? Toužíme se Mu podobat? Jsme jako On v tomto světě? Věříme srdcem ke spravedlnosti? Potom to musí být vidět! Vždyť Písmo praví ústy Janovými:

• 1 Janův 3:1 Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha. 2 Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest. 3 Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý.

Neptám se vás bratři a sestry na to, zda jste bez hříchu. Na to, kolikrát v týdnu podlehnete pokušení, nebo kolik chyb a kopanců jste v tom týdnu učinili. Ptám se vás. Věříte srdcem ve vzkříšení Krista? Máte tuto naději v Kristově vzkříšení? Jste v nesmiřitelné, vytrvalé válce s vlastními hříšnými sklony a přemáháte je modlitbou, Písmem a pokáním? Je změněna vaše podstata a váš vnitřní člověk již není temný predátor a hříšně skvrnitý levhart. Nýbrž je tažen ke světlu a ke Kristu silou, které nemůže odolat, jako ovečka, která zná hlas svého Pána?  Usilujete být čistí, tak jako On je čistý?

Pokud ano, potom upokojte svá srdce, protože jste v Kristu spravedliví a věříte ke spravedlnosti! Potom vás nikdo a nic nevyrve z ruky Krista, z ruky Otce a potom vše ve vašich životech napomáhá k dobrému. K vašemu růstu a posvěcení. To je cíl vaší víry a toho dozajista dosáhnete, protože Bůh je věrný a své dílo ve vás dokončí! Amen!

Odkazy: 2 K 5,19-21; 1 J 3,1-3;