Milosrdenství chci, ne oběť!
O láskyplném jednání! (Zj 2,12-23)
Bůh zná naše hříšné sklony, všechny a lépe než kdokoli jiný. Ale vždy, když nás kárá, mluví o konkrétním selhání, chybě, či provinění. Zde jsi chyboval, zde jsi selhal a selháváš, zde jsi hřešil tímto konkrétním způsobem a není to poprvé! Osobní invektivy a narážky Bůh vynechává. Vždy ukáže na konkrétní chybu, či provinění a osvětlí ho velmi jasně!
Proto bychom se měli i my varovat osobních útoků, narážek a poukazování na podle nás špatné charakterové vlastnosti. To je špatná, tělesná a hříšná cesta. To je snižování našeho bratra, za kterého tekla Kristova krev. Před tím nás Jakub důrazně varuje ve čtvrté kapitole svého listu.