Hle, Beránek Boží!

… vyprali svá roucha v krvi Beránkově …

Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 12. dubna 2009

Dobré dopoledne vám všem. Mnoho lidí na celém světě se dnes zdraví slovy - Kristus je vzkříšený, Kristus žije. Část naší planety, která si říká křesťanská, slaví největší křesťanské svátky - Velikonoce. Připomíná si Kristovo páteční ukřižování, jeho pohřbení a nakonec slavné zmrtvýchvstání. Tak jak to krásně popsal apoštol Pavel, když psal do Korintu:

• 1 Korintským 15:3-4 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,

Toto je jádro a podstata evangelia. Kristus zemřel za naše hříchy, byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen. Dvakrát v tomto verši Pavel zdůraznil, že se to stalo podle Písem. Starý zákon předpověděl všechny tyto věci, včetně detailů Kristova ukřižování.

Velikonoce v sobě zahrnují velmi mnoho věcí - mohli bychom se detailně věnovat událostem Ježíšova ukřižování, mohli bychom přemýšlet o teologii, která vyplývá z ukřižování, tedy o tom, proč musel Ježíš zemřít, a co to znamenalo, mohli bychom zkoumat starozákonní proroctví, která ukazují na ukřižování nebo vzkříšení - je celá řada témat, které velice úzce souvisí s tím časem velikonoc.

Já jsem vybral jedno z těchto témat a samozřejmě se dotkneme také řady dalších, protože jsou navzájem velmi těsně svázaná. Chci, abychom dnes viděli Beránka Božího, který byl obětován za naše hříchy. V tom našem dnešním kázání se podíváme na čtyři věci, které souvisí s velikonocemi a s tím tématem Beránka - a zároveň je také překračují. Jsou to čtyři věci, které začínají na písmeno V - jako velikonoce. Tak si je možná budeme moci lépe zapamatovat a více o nich přemýšlet. Uvidíme:

1. Vyhlížení Božího beránka ve Starém zákoně a jeho přesnou identifikaci s Mesiášem

2. Vykoupení skrze Beránka v Novém zákoně - ke kterému došlo na golgotském kříži

3. Vzkříšení Beránka - třetího dne, přesně tak, jak celou dobu předpovídal

4. Vláda Božího Beránka - pohlédneme vpřed - k budoucím událostem a k budoucímu království

Myslím, že všichni víme, o koho se jedná - je to TEN Beránek, o němž mluví Jan Křtitel, jak ještě dneska uvidíme.

• Jan 1:29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.

A já chci, abychom dneska viděli to, co vysvětloval Ježíš Židům, když jim říkal:

• Jan 5:39 Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.

A jak později napsal apoštol Pavel:

• Koloským 2:17 To všechno (ve Starém zákoně) je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.

To nedůležitější v celém Písmu, to největší v celé historii lidstva, vrchol lidského pokolení, vrchol Božího zjevení – Ježíš Kristus, beránek Boží. Od počátku stvoření až do konce jde jenom a především o Něj a o zjevení Jeho veliké slávy. Pojďme se tedy nyní podívat na Beránka.

Teologové tvrdí, že je velmi významné, když se nějaké slovo objevuje poprvé v Písmu. Je to příznačné a ukazuje to mnoho z významu tohoto slova, jak nám ho Bůh zamýšlel předat. Proto je také významné, v jakém kontextu nacházíme poprvé v Písmu beránka. Je to tehdy, když se hledá Boží beránek. Podívejme se na to v Genesis 22:

• Gn 22:6-8 Abraham vzal dříví k oběti zápalné a vložil je na svého syna Izáka; sám vzal oheň a obětní nůž. A šli oba pospolu. Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: "Otče!" Ten odvětil: "Copak, můj synu?" Izák se otázal: "Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?" Nato Abraham řekl: "Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné."

Známe dobře tento příběh a víme, jak to pokračuje a je to opravdu velmi příznačné:

• Genesis 22:10 I vztáhl Abraham ruku po obětním noži, aby svého syna zabil jako obětního beránka.

Otec jde obětovat syna – beránka. Nepřipomíná vám to něco?

• Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Ale v našem příběhu v Genesis je tento beránek teprve vyhlížen. Abraham vyhlížel beránka k oběti a nakonec ho nalezl. A Bůh nalezl zalíbení ve víře Abrahama, jak to čteme v listu Židům:

• Židům 11:17-19 Abraham věřil, a proto šel obětovat Izáka, když byl podroben zkoušce. Svého jediného syna byl hotov obětovat, ačkoli se mu dostalo zaslíbení a bylo mu řečeno: `Z Izáka bude pocházet tvé potomstvo.´ Počítal s tím, že Bůh je mocen vzkřísit i mrtvé. Proto dostal Izáka zpět jako předobraz budoucího vzkříšení.

Ve víře vyhlíželi tito otcové víry beránka, který bude obětován za jejich hříchy. Později se toto také stalo, jak jsme to četli na začátku, když jsme si připomínali ustanovení hodu beránka při vyjití z Egypta. Zde došlo k jasnému spojení obětování beránka a odpuštění hříchů. Znovu vidíme, že šlo o víru: Mojžíš

• Židům 11:28 Věřil, a proto ustanovil hod beránka a dal pokropit dveře jeho krví, aby se zhoubce nemohl dotknout prvorozených.

Aby to měli Izraelci trvale na paměti, tak Bůh ustanovil každodenní obětování beránka.

• Exodus 29:38-39 Toto pak budeš přinášet na oltáři: každodenně dva jednoroční beránky. Jednoho beránka přineseš ráno a druhého beránka přineseš navečer.

Každý den si Izraelci připomínali, že vyhlížejí beránka, který bude dostatečný pro jejich hříchy.

Několikrát Pán Bůh opakoval své nařízení o hodu beránka a dokonce čteme o tom, že stanovil konkrétní místo, kde bude ten opravdový Boží Beránek obětován.

• Deuteronomium 16:5-6 Nebudeš moci připravovat hod beránka v kterékoli ze svých bran, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Jenom na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, připravíš hod beránka večer při západu slunce v ten čas, kdy jsi vyšel z Egypta.

I to je důvod, proč Ježíš mluvil o tom, že musí být obětován v Jeruzalémě. Nebylo možné, aby ten pravý hod beránka, kterým bylo obětování Ježíše Krista, proběhl někde jinde než v Jeruzalémě.

Bible mluví několikrát výslovně o tom, jak Izraelci slavili hod beránka a všechna tato místa měla pokaždé ukázat na Krista, na beránka, který je v celém Starém zákoně vyhlížen. Připomeňme si aspoň některé: Byl to hod beránka hned druhého roku po vyjití z Egypta, kdy byli Izraelci na poušti, dále to byl hod beránka v zaslíbené zemi – určitě si vzpomínáte, jak jsme o tom mluvili v knize Jozue.

• Jozue 5:10-11 Izraelci tábořili v Gilgálu. Čtrnáctého dne toho měsíce navečer slavili na Jerišských pustinách hod beránka. Druhého dne po hodu beránka začali jíst nekvašené chleby a pražené zrní z výtěžku země, právě toho dne.

Ačkoliv toto všechno mělo ukazovat na budoucího Božího beránka – lidé ho měli v těchto věcech vyhlížet a někteří to dělali, jako například králové Chizkujáš nebo Jošijáš, nebo později po návrazu ze zajetí v Babylóně kněz Ezdráš, tak se přesto zdá, že pro většinu Izraelců se tyto obřady staly jen nějakým náboženským obřadem bez jakéhokoliv vnitřního obsahu. Všimněme si, co napsal prorok:

• Izajáš 1:11 K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin. Přesytil jsem se zápalných obětí beranů i tuku vykrmených dobytčat, nemám zájem o krev býčků, beránků a kozlů.

Jako kdyby Židé přestali vyhlížet Beránka. Ale tentýž Izajáš znovu povzbuzuje k tomu, aby lidé vyhlíželi Beránka, a dokonce jasně popisuje tohoto Beránka. Mnohokrát a mnoha způsoby Izajáš popisuje vyhlíženého Mesiáše, Božího Beránka. Podívejme se na jediné místo:

• Izajáš 53:4-8 Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel. Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu. Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.

Tento citát z Izajáše už jasně ukazuje ke druhé charakteristice našeho Beránka, kterou se dneska budeme zabývat – a to je vykoupení skrze Beránka. Beránek, který vykupuje. Nebo, jak řekl Jan Křtitel, Beránek Boží, který snímá hříchy světa. Podívejme se nyní v rychlosti na několik věcí, které souvisí právě s vykoupením skrze oběť Božího Beránka. Tuto oběť si připomínáme právě během velikonoc – bylo to ukřižování našeho Pána Ježíše Krista. Jako Beránek byl proklán pro naši nevěrnost.

• Koloským 2:13-14 Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž.

Toto je druhá charakteristika Božího Beránka, kterou si připomínáme během velikonoc – vykoupení.

To jsou události Golgotského kříže. Udělejme si takové rychlé spojení těch věcí, které jsme dosud viděli, abychom si uvědomili více souvislostí. Bůh ustanovil hod beránka, který měl ukazovat k tomu Jedinému Beránkovi – k Ježíši. Stalo se to v kontextu vysvobození z Egypta, vysvobození z otroctví, kdy Izraelci byli vysvobozeni skrze krev zabitého beránka.

Skrze proroky Bůh stále aktualizoval tuto dobrou zprávu o příchodu Božího Beránka, dokud nenastal den, kdy Jan Křtitel před celým Izraelem vyznal: Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa. A dále:

• Jan 1:34 Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn Boží."

Tento Beránek Boží společně se svými učedníky, den před svým ukřižováním, slavil poslední hod beránka – poslední, v celé historii, který měl ukazovat dopředu na přicházejícího Božího Beránka. Při té příležitosti Ježíš ustanovil Památku Páně, kterou slavil se svými učedníky. Tak večeře Páně je připomínkou Kristovy vykupující smrti. A druhého dne po této večeři, když byl zabíjen velikonoční beránek, tak byl Ježíš ukřižován. Byl obětován ten Pravý Beránek Boží. Bůh sám si vyhlédl beránka. Vidíte, jak se jednotlivé díly historie spojují?

Tento týden jsem mluvil s jednou paní o těchto událostech a ona mi řekla – to vypadá, jako kdyby chtěl Ježíš takto udělat sebevraždu. Skoro to byla pravda. Vysvětlil jsem jí, že to nebyla sebevražda, ačkoliv Ježíš dobře veděl, co dělá a co se bude dít. Byl to pečlivě připravený Boží plán. Který se naplnil do posledního detailu.

• 1 Petrův 1:18-20 Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.

Byli jsme vykoupeni převzácnou krví Kristovou. Před stvořením světa byl tento beránek vyhlédnut, aby přišel na konci časů a vykoupil svůj lid. Vraťme se ale ještě do listu Koloským.

Podívejme se na několik věcí, které souvisí s vykoupením.

Čteme tady, že jsme byli mrtví v našich vinách.

• Římanům 6:23 Mzdou hříchu je smrt

Protože všichni zhřešili (Ř 3,23), všichni jsou mrtví ve svých hříších. Všichni jsou na tom naprosto stejně, nikdo na tom není lépe nebo hůře. Nikdo není více mrtvý nebo méně mrtvý. Všichni jsou mrtví. Z této smrti jsme vykoupeni skrze krev Beránka. Není jiná cesta ze smrti, než skrze očištění v beránkově krvi. Jako to bylo v tom příběhu, který jsme četli na začátku – jedině když Izraelci pomazali futra svých domovů krví velikonočního beránka, pominul je Boží hněv, který přišel na celý Egypt. Stejné je to i dnes – jedině krev Kristova nás očišťuje od každého hříchu. Proto nás také Písmo vybízí v listu Korintským:

• 1 Korintským 5:6-8 Vaše vychloubání není dobré. Nevíte, že `trocha kvasu všechno těsto prokvasí´? Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus. Proto slavme velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.

Další věcí, ze které jsme vykoupeni, je náš dluh.

• Ko 2:14 Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž.

Vůči Bohu je tady dluh – všichni jsme dlužníci. Většina lidí si myslí, že má u Boha nějaký nebeský účet a svými dobrými skutky tam připisují vklady a špatnými skutky odtud odebírají. Proto si také lidé myslí, že to bude v pořádku, pokud někdy bude nějaký soud – vždyť přece nejsou tak špatní.

Ale vidíme jenom to, co vidět chceme a skutečnost je jiná. Každý člověk přichází na svět v nejlepším případě s nulovým účtem, ale nemá vůbec nic, vůbec žádnou možnost ani způsob, jak svůj účet navýšit. Existuje jenom jedna cesta – jít do dluhu.

Je to stejné, jako kdybyste jeli autem a místo 90 byste jeli 120. Když vás zastaví policie, tak je nepřesvědčíte o tom, že to je v pořádku, protože před chvílí jste jeli jenom 60, a když to zprůměrujete, tak se přeci k těm 90 dostaneme. Je to v pořádku, když jezdíme podle pravidel, ale není to žádné naše plus ani naše zásluha nebo nějaký bonus.

Stejně tak je správné, když žijeme dobrým a poctivým životem – k tomu jsme přece byli stvořeni. To není žádná zásluha nebo něco výjimečného, když jednáme dobře. Tak to prostě má být. Ale často to tak není. A tak narůstá náš dluh.

Ale Beránek, který byl tolik vyhlížen ve Starém zákoně, vymazal tento dlužní úpis, když jej přibil na kříž. Jinými slovy:

• 2K 5:21 Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.

To všechno nám díky vykoupení krví Beránka Bůh odpustil. Ko 2:13 říká, že nám odpustil všechny viny – není nic, co by nebylo odpuštěno těm, kdo věří. Kristova krev se prolila za všechny hříchy.

Díky tomuto vykoupení na kříži jsme – a to je poslední věc, která nás přivádí ke třetímu aspektu velikonočního beránka – jsme probuzeni k životu. Boží beránek, který byl ukřižován, byl také vzkříšen! Kristus vstal z mrtvých! Haleluja – Pán žije. Zůstaneme v listu Koloským:

• Koloským 2:12 S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých.
• Koloským 3:1-2 Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.

Vzkříšený Beránek – třetí V našich letošních velikonoc. Toto je centrem křesťanské zvěsti. Toto je centrem evangelia. Kristus zemřel podle Písem, ale třetího dne vstal z mrtvých. Ono nedělní ráno spěchaly ženy ke hrobu, ale nalezly ho prázdný.

Když jsem mluvil s tou ženou, kterou jsem zmiňoval, tak jsme také mluvili o vzkříšení a ona říkala – že se říká, že Kristus vstal z mrtvých, ale neví se to.

Musel jsem jí oponovat, protože byla řada svědků Kristova vzkříšení. Kromě vojáků u hrobu, to byli apoštolové, kteří se setkali se vzkříšeným Beránkem, byli to bratři Ježíše a byli to všichni apoštolové a bylo to dokonce 500 bratří, o kterých apoštol píše, že mnozí z nich ještě žijí, ale někteří už zemřeli (1K 15).

Když jsem s tou ženou mluvil, uvědomil jsem si, že vzkříšení je opravdu centrem křesťanské zvěsti. Ukřižování Krista většina lidí chápe jako fakt, jako historickou skutečnost, která je nepopiratelná – bylo to v samém centru dění, kdy byl obětován velikonoční beránek, v Jeruzalémě, rozhodl o tom římský vládce pod tlakem náboženských vůdců, v době největších židovských svátků, kdy byl Jeruzalém plný lidí. Je zde svědectví římského setníka, který probodl Kristův bok a potom vyznal, že toto byl opravdu Syn Boží. Ale se vzkříšením je to trochu jinak.

Vzkříšení je také nepopiratelným historickým faktem, zároveň je však také úhelným kamenem křesťanské víry:

• Římanům 10:9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

Vzkříšení Ježíše je klíčový bod naší víry. Tam, kde není víra ve vzkříšení Ježíše Krista, tam není žádné křesťanství, život, znovuzrození, spasení. Ve svém vzkříšení Ježíš přemohl smrt a byl uveden do moci Božího Syna (Ř 1,4).

A jak jsme četli z listu Koloským, tak vzkříšení má bezprostřední dopad na náš současný život k Boží Slávě. Hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí po pravici Boží.

Kristovo vzkříšení je důvodem, proč se křesťané scházejí první den v týdnu a oslavují, že Pán žije. Je tady vzkříšený Beránek. Když to zrekapitulujeme, tak tady byl pohled do budoucnosti, kdy byl vyhlížen Beránek Boží – dlouhé věky lidé čekali na svého Spasitele, Beránka. A velikonoce byly každoroční připomínkou tohoto vyhlížení. Ale pak přišly poslední velikonoce, kdy došlo k naplnění všeho, o čem mluvil Starý zákon – došlo k obětování Božího Beránka a k našemu vykoupení jeho krví. To je historická událost, fakt, který se odehrál v jednom okamžiku dějin – během velikonoc, v den obětování beránka. To událost, od které se odráží naše víra a směřuje k jiné události velikonoc – ke vzkříšení. Vzkříšení Beránka, které má jasný dopad na náš každodenní život. To není věc velikonoc, ale to je věc našeho života s Bohem a našeho hledání Jeho království.

Toto je pevně zakotvené v minulosti, v historických událostech ukřižování a zmrtvýchvstání Pána, ale má to jasný dopad na naší současnost.

Ale je tady ještě jeden aspekt – a to je aspekt budoucnosti. Boží Beránek byl vyhlížen, vykoupil nás, byl vzkříšen a nakonec bude vládnout. Podívejme se do dalších dvou veršů listu Koloským:

• Koloským 3:3-4 Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě.

V tomto verši se mluví o slávě a o tom, že Kristus se znovu ukáže. Beránek znovu přijde na scénu. O tom je celá kniha Zjevení v Bibli. A také to patří k velikonocům – vláda Božího Beránka. To je čtvrté a poslední V našeho velikonočního vyprávění.

Náš život je skryt s Kristem v Bohu, ale ukáže se ve slávě. Už nyní můžeme zakoušet něco z vlády Beránka, ale přijde chvíle, kdy se tato vláda projeví v plnosti.

Podívejme se tedy ještě na několik málo věcí z knihy Zjevení, které se týkají vlády Beránka:

1. Beránek zvítězí – Boží Slovo mluví o vzpouře proti vládě Beránka, a také o tom, že bude bitva, kde Beránek zvítězí:

• Zjevení Janovo 17:12-14 Deset rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří se ještě vlády neujali, ale v jedinou hodinu přijmou královskou moc spolu se šelmou. Budou zajedno ve svých úmyslech a svou sílu i moc dají té šelmě. Ti budou bojovat s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů; ti, kdo jsou s ním, jsou povolaní a vyvolení a věrní."

Vítězství, které je jisté. Vláda Beránka přijde, protože je Pán Pánů a Král Králů. On již zvítězil, když vstal z mrtvých a proto můžeme volat – Kristus žije! Ale na konci věků dovede svou vládu do úplného konce. Ale než se to stane, tak přichází ještě s jedním varováním – poslechněme si ho:

• Zjevení Janovo 13:11-15 Vtom jsem viděl jinou šelmu, jak vyvstala ze země: měla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak. Z pověření té první šelmy vykonává veškerou její moc. Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána. A činí veliká znamení, dokonce i oheň z nebe nechá před zraky lidí sestoupit na zem. Bylo jí dáno dělat znamení ke cti první šelmy a svádět jimi obyvatele země; rozkazuje obyvatelům země, aby postavili sochu té šelmě, která byla smrtelně zraněna mečem, a přece zůstala naživu. Je jí dáno, aby do sochy té šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemřou všichni, kdo před ní nepokleknou.

Boží Slovo nás tady varuje, abychom se měli na pozoru. Abychom byli bdělí, neboť ne všechno, co vypadá jako beránek, JE beránek. Ne všechno, co vypadá jako Kristus, je Kristus. A tak musíme dávat dobrý pozor, abychom se nakonec, až přijde Beránkova vláda, neocitli ve špatném vojsku.

2. Svatba Beránka.

• Zjevení Janovo 21:9 A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: "Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu."

Beránek si vybral svou nevěstu – to jsou vyvolení svatí. A až přemůže své nepřátele a ujme se vlády, tehdy bude svatba s touto Beránkovou nevěstou.

• Zj 19:9 Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu.

To jsou ti, kdo žijí tuto Beránkovu vládu ve svých životech. Nejenom o tom mluví, ale je skutečnost, kterou zakoušejí. Tito budou součástí nového, nebeského Jeruzaléma, kde:

3. Beránek bude světlem a chrámem (vším).

• Zj 21:22-23 Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.

Toto jsou jenom některé z projevů Beránkovy vlády. Chtěl jsem, abychom si je připomněli, protože si připomínáme velikonoce, kdy byl tento Beránek obětován a vzkříšen.

Když to shrneme – viděli jsme čtyři aspekty velikonoc – takové, které se týkaly samotného Beránka Božího – Ježíše Krista. Byl to vyhlížení tohoto Beránka ve Starém zákoně, vykoupení Beránkem o Veliký Pátek, kdy byl Ježíš ukřižován a pohřben, vzkříšení Beránka třetího dne a vládu Beránka, které se ujme.

Na závěr chci připomenout tři věci, které jsme už zmínili a které nám připomínají tyto různé náhledy na Beránka Božího.

Připomínejme si Beránka Božího při Večeři Páně. Kdykoliv slavíme Večeři Páně, tak je to příležitost dívat se na Božího Beránka. Už ho nevyhlížíme jako ve Starém zákoně - proto už také neslavíme velikonoce jako ve Starém zákoně. Ale připomínáme si naplnění zaslíbení a vyhlížíme jeho druhý příchod.

Dávejme dobrá pozor na to, aby se neděle vzkříšení nestala náboženským dnem, který budeme slavit jednou za rok, ale kéž je to realita našich každotýdenních shromáždění. Scházíme se proto, abychom si připomínali, co Kristus udělal a tak ať je každý týden na našich životech patrné očekávání, že Ježíš žije a přijde znovu pro svou církev.

Poslední věcí je to, co jsme četli z listu Korintským – abychom slavili velikonoce s novým kvasem. Jinými slovy, abychom každý den žili jako vykoupené Děti Boží.

Už se nebudeme vracet ke starým věcem a hříchům, ale v novotě života se budeme radovat z našeho milého Spasitele a Pána. Amen.